19Ad 22/2016-34   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně M. B., s adresou pro doručování X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 19.4.2016, o invalidním důchodu,   takto:     I. Žaloba se  z a m í t á .   II.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:     Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 19.4.2016 č. j. X, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 16.11.2015, jímž byl žalobkyni odňat invalidní důchod, bylo potvrzeno. Žalobkyně namítala, že považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, neboť posudkový lékař stanovil pokles pracovní schopnosti žalobkyně o 30 %, aniž by ji přizval k jednání a mohl si tak učinit odpovídající představu o jejím zdravotním stavu. Uvedla, že od roku 1997, kdy utrpěla vážná zranění páteře při autohavárii, má velmi silné bolesti hlavy, páteře a dle diagnózy neurologa trpí chronickou smíšenou bolestí polytopním VAS páteře, LIS 1 sin, při extrusi TH11/12 s kompresí míšní radikulární T12, L1 sin. Zdůraznila, že se její zdravotní stav zhoršuje od prodělané autonehody a je tedy horší i ve srovnání s rokem 2012, kdy jí byl přiznán invalidní důchod. Má velmi časté křeče a bolesti páteře, hýždí, zadní strany stehen a lýtek, dochází u ní k tuhnutí páteře a dolních končetin, velmi silným bolestem hlavy a blokacem dalších úseků páteře. Žalobkyně namítala, že dle lékařských zpráv je jí onemocnění chronické a tudíž nemohlo dojít ke zlepšení jejího zdravotního stavu a zvýšení pracovní schopnosti.    Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že zdravotní stav žalobkyně byl plně posouzen a zjištěn posudky vypracovanými lékařem OSSZ Bruntál dne 4.11.2015 a lékařem pracoviště ČSSZ Ostrava dne 14.4.2016. Tyto posudky považuje žalovaná za objektivní. S ohledem na námitky žalobkyně, navrhla provést důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR. Za takto zjištěného skutkového stavu žalovaná nadále trvá na svém rozhodnutí a navrhla zamítnutí žaloby.   Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 16.11.2015 č. j. X bylo rozhodnuto o odnětí invalidního důchodu od 18.12.2015 podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „zdp“). Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Bruntál ze dne 4.11.2015 není již žalobkyně podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %. V posudkovém závěru posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Bruntál ze dne 4.11.2015 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k dalším postižením zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 30 %.   Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16.11.2015 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 19.4.2016 tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 16.11.2015 se potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného posudkovou lékařkou LPS ČSSZ dne 14.4.2016, v jehož posudkovém závěru se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je chronický polytopní vertebrogení algický syndrom s projevy lumboischiadického syndromu vlevo na podkladě výhřezu ploténky Th11/12, bez prokázané neurogenní léze. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 30 %. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotí posudková lékařka LPS ČSSZ s ohledem na vícečetné postižení páteře horní hranicí z daného rozmezí (10 - 20 %), kterou navyšuje o 10 % pro chronické bolesti hlavy a neschopnost využít při pracovním zařazení dosažené kvalifikace v oboru kuchařka, na celkových 30 %. V uvedeném posudku je konstatováno, že zdravotní postižení žalobkyně není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 1c,d) kap. XIII, odd. E přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o středně těžké nebo těžké funkční postižení páteře se závažnou poruchou dynamiky, závažným neurologickým nálezem, postižením nervů, svalovými atrofiemi, parézami, poruchami hybnosti končetin či poruchami funkce svěračů. Posudková lékařka uvádí, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě stabilizovaný, jde o funkční postižení lehké, a proto považuje minulá posouzení zdravotního stavu za posudkově nadhodnocená. K datu napadeného rozhodnutí a k datu posouzení zdravotního stavu v rámci řízení o námitkách zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. K datu napadeného rozhodnutí lékařka LPS ČSSZ konstatovala, že posudkový závěr lékařky LPS OSSZ Bruntál vycházel ze správného použití posudkových kritérií, protože zdravotní stav a stupeň invalidity (pokles pracovní schopnosti) byl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a vyhláškou MPSV č. 359/2009 Sb. Na základě takto provedeného přezkumu dospěla lékařka LPS ČSSZ k výsledku, že posudkový závěr lékařky LPS OSSZ Bruntál ze dne 4.11.2015 lze potvrdit. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudková lékařka vycházela při vypracování posudku.   Posudkem Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 27.1.2017, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Jednání posudkové komise dne 27.1.2017 byla žalobkyně přítomna a přešetřena lékařkou s odborností neurologie. Při vypracování posudku posudková komise MPSV vycházela ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. M. a z jejího nálezu ze dne 8.10.2015, z nálezů neurologické ambulance MUDr. S. z 23.2.2016, 3.11.2015, 25.2.2015, 25.6.2015, 25.11.2014, 25.9.2014, 2.6.2016 a 3.4.2014, MUDr. R. z 20.11.2013, z nálezu neurochirurgické ambulance MUDr. S. z 29.4.2014, z nálezů rehabilitačního centra MUDr. K. z 6.5.2014 a 13.10.2014, z nálezů ambulance ortopedie MUDr. H. z 21.8.2013 a 11.9.2013, z nálezů ambulance chronické bolesti MUDr. R. z 6.1.2016 a 22.2.2016 a z úplné spisové dokumentace OSSZ Bruntál. V posudkovém zhodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je chronické algické onemocnění páteře zejména v hrudní a bederní oblasti páteře, jedná se o lehké funkční postižení. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě stanoví jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 19.4.2016 zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10 – 20 % stanoví posudková komise horní hranici 20 %. Vzhledem k vlivu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na neschopnost žalobkyně pokračovat v předchozí výdělečné činnosti, ve výučním oboru kuchařky, navyšuje posudková komise horní hranici dle § 3 odst. 2 citované vyhlášky o 10 %, celkově činí 30 % a nejedná se tedy o invaliditu žádného stupně. Zdravotní postižení žalobkyně není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 1c, 1d v oddílu E, kapitoly XIII. přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o středně těžké funkční postižení. Žalobkyně není dle uvedeného posudku schopna práce kuchařky, práce ve vynucených polohách se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen a práce fyzicky nadměrně namáhavé. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě se shoduje s posudkovým zhodnocením lékařky OSSZ Bruntál i lékařky ČSSZ Ostrava v námitkovém řízení, které rovněž dospěly ke stejnému posudkovému závěru. Po prostudování spisové dokumentace posudková komise konstatuje, že posouzení invalidity I. stupně lékařem OSSZ v roce 2012 a 2013 bylo posudkovým omylem z důvodu nesprávného hodnocení zdravotního stavu žalobkyně, neboť se nikdy nejednalo o středně těžké funkční postižení páteře.   K jednání soudu dne 21.2.2017 se žalobkyně nedostavila a svou neúčast omluvila. Soud v souladu s ust. § 49 odst. 3 s.ř.s. rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně.   Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobkyně, ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobkyně, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť v komisi byla vedle posudkového lékaře i lékařka z oboru neurologie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace žalobkyně i osobního vyšetření při jednání posudkové komise přítomným neurologem. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit závěry Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, že u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu došlo k poklesu pracovní schopnosti v míře 30 %.   Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně v takovém rozsahu pokles pracovní schopnosti prokázán nebyl, není možno ji považovat za invalidní.   Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.   O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.   P o u č e n í :  Proti výroku tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud.    Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.    V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.                                               V Ostravě dne 21.2.2017                                                                        Mgr. Jarmila Úředníčková                                                             samosoudkyně