19Ad 23/2017-26   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně Ing. M. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 16.5.2017, o invalidní důchod,   takto:     I. Žaloba se  z a m í t á .   II.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:     Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 16.5.2017 č. j. X, kterým byly její námitky zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X, ze dne 21.2.2017, jímž byla žalobkyni snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, bylo potvrzeno. Žalobkyně považovala napadené rozhodnutí za nesprávné, neboť se domnívala, že posudkový lékař nesprávně posoudil její zdravotní stav a nevzal v úvahu závažnost jejích postižení. Uvedla, že od roku 2015, kdy jí byl přiznán invalidní důchod třetího stupně, se její zdravotní stav částečně zlepšil, ale zároveň se objevily další zdravotní omezení. Žalobkyně zdůraznila, že u ní nadále přetrvávají bolesti zad a kloubů, které ji výrazně omezují v každodenních aktivitách, není schopna pracovat v předklonu, má potíže s chůzí, při delších trasách trpí výraznými bolestmi kloubů, nevydrží dlouho stát ani sedět a vyloučeno je i nošení těžkých břemen. Žalobkyně dále popsala základní životní potřeby, které plnohodnotně nezvládá a potřebuje k nim kompenzační pomůcky. Uvedla, že v lednu 2017 jí byla provedena artroskopická revize ramenního kloubu, na níž navazovaly rehabilitace. V březnu 2017 také podstoupila operaci oka za účelem odstranění šedého zákalu. Uvedla, že současně trpí zvýšeným nitroočním tlakem (potvrzena diagnóza zeleného zákalu a krátkozrakosti) a v poslední době se navíc objevily i problémy s hybností prstů na rukou, u nichž byla lékařsky potvrzena artritida. Zdůraznila, že hybnost, resp. natažení prstů na pravé ruce je značně omezeno, na levé ruce tento pohyb zvládá pouze částečně, prsty má ztuhlé a bolestivé. Také má astma. Žalobkyně konstatovala, že povolání chemika v laboratoři, pro nějž má vysokoškolské vzdělání, nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vykonávat. Vzhledem k omezené pohyblivosti prstů na rukou a kombinaci zrakových vad by nezvládla ani administrativní práci.    Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 10.5.2017, který dle žalované splňuje požadavek úplnosti, celistvosti, přesvědčivosti a vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. S ohledem na námitky žalobkyně, navrhla důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR a zamítnutí žaloby.   Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 21.2.2017 č. j. X byla žalobkyni podle ust. § 56 odst. 1 písm. d) a ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „zdp“) od 10.3.2017 snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.  Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 19.1.2017 je žalobkyně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) zdp invalidní pro invaliditu druhého stupně. V posudkovém závěru posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 19.1.2017 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižením uvedené v kapitole XIII., odd. A, pol. 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění.   Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 21.2.2017 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 16.5.2017 tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 21.2.2017 se potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného posudkovou lékařkou LPS ČSSZ dne 10.5.2017, v jehož posudkovém závěru se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je polyartrotický syndrom s postižením velkých kloubů (kolena, ramena, kyčle, se stavem po endoprotéze kyčlí), jde o funkční postižení těžké. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. A, pol. 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila posudková lékařka LPS ČSSZ z daného rozmezí (40 - 50 %) horní hranicí, tj. 50 %, s ohledem na onemocnění páteře a průduškové astma. Vzhledem k dosaženému vzdělání posudková lékařka nezvýšila horní hranici. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. V uvedeném posudku je konstatováno, že zdravotní postižení žalobkyně není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 1d, kap. XIII, odd. A přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o funkční postižení zvlášť těžké, s těžkým omezením hybnosti v kloubech, pohybových schopností, celkové výkonnosti a s poruchou úchopové schopnosti rukou. V posudkovém závěru je uvedeno, že k datu napadeného rozhodnutí a k datu posouzení zdravotního stavu v rámci řízení o námitkách, zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal druhému stupni invalidity. Na základě takto provedeného přezkumu dospěla lékařka LPS ČSSZ k závěru, že posudkový závěr lékařky LPS OSSZ Nový Jičín ze dne 19.1.2017 lze potvrdit. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudková lékařka vycházela při vypracování posudku.   Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 14.9.2017, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Jednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Jednání posudkové komise dne 14.9.2017 byla žalobkyně přítomna. Posudková komise při vypracování posudku vycházela ze zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. M., nálezu praktické lékařky MUDr. H. z 1.12.2016, z propouštěcí zprávy ortopedie MNO z 4.1.2017, z nálezů revmatologické ambulance MUDr. K. V. z 18.8.2016, 24.8.2017 a nálezu téže lékařky bez uvedení data, z nálezů ambulance TBC a respiračních nemocí MUDr. V. z 4.10.2016 a MUDr. S. z 27.12.2016, z nálezu neurochirurgické ambulance MUDr. S. z 9.2.2016, z nálezu oční speciální poradny MUDr. Č. z 10.1.2017, z nálezu ortopedické ambulance MUDr. S. z 12.1.2017, MUDr. H. z 19.4.2016 a 5.9.2017, z nálezu endokrinologické ambulance MUDr. V. z 5.2.2016, z nálezu rehabilitační ambulance MUDr. V. z 18.1.2016, z nálezů Rehabilitačního centra MUDr. P. z 13.4.2017 a 6.3.2017, z nálezů oddělení radiologie a zobrazovacích metod MUDr. C. z 1.6.2017 a MUDr. V. z 18.12.2015 a z úplné spisové dokumentace OSSZ v Novém Jičíně. V posudkovém hodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je polyarthrotický syndrom s funkčně  těžkým postižením dvou a více velkých kloubů. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu A, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 40 – 50 % stanovila horní hranici 50 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nezměnila. Posudková komise uvedla, že se nejedná o zvláště těžké postižení uvedené v kapitole XIII, odd. A, pol. 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. V posudkovém hodnocení je dále uvedeno, že žalobkyně není schopna fyzicky nadměrně namáhavé práce se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen, práce ve vynucených polohách, v nepříznivých klimatických podmínkách a práce v delším stoji a chůzi, na druhou stranu je žalobkyně schopna uplatnit své vysokoškolské vzdělání. Změnu stupně invalidity od posouzení v roce 2015 posudková komise odůvodnila zlepšením zdravotního stavu žalobkyně na přechodnou dobu, zejména z hlediska objektivně prokázaného funkčního zlepšení hybnosti ve velkých kloubech a stabilizovaného stavu po operaci bederní páteře. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě se shodla s posudkovým zhodnocením lékařky LPS OSSZ i lékařky LPS ČSSZ, které dospěly ke stejnému závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 50 %. K námitkám žalobkyně obsaženým v žalobě posudková komise uvedla, že zdravotní stav žalobkyně se po operaci bederní páteře a náhradě obou kyčelních kloubů objektivně dle lékařských nálezů zlepšil a nejedná se tedy již o zvlášť těžké postižení pohybových schopností. Konstatovala, že zvládání základních životních potřeb se neposuzuje v rámci řízení o invalidním důchodu, ale v rámci řízení o přiznání příspěvku na péči. Závěrem posudková komise uvedla, že další zdravotní potíže, vyjmenované v žalobě, nejsou funkčně natolik závažné, aby odůvodňovaly navýšení horní hranice poklesu pracovní schopnosti.   U jednání soudu dne 17.10.2017 žalobkyně namítala, že vzhledem k onemocnění průduškovým astma, není schopna uplatnit své vysokoškolské vzdělání chemika.    Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobkyně, ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobkyně, ale také k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť v komisi byl vedle posudkového lékaře i lékař z oboru ortopedie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace. Posudková komise se v posudku vyjádřila i k námitkám žalobkyně uvedeným v žalobě, jak výše uvedeno. Krajský soud neměl důvod zpochybnit závěr posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě, že u žalobkyně šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 50 % a je tedy invalidní v II. stupni.   Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu došlo k datu vydání napadeného rozhodnutí k poklesu pracovní schopnosti jen v míře zakládající invaliditu II. stupně, soud žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.   Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.   O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.   P o u č e n í :  Proti výroku tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud.    Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.    V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.                                               V Ostravě dne 17.10.2017                                                Mgr. Jarmila Úředníčková                                                                              samosoudkyně