Nutnost pokračování v lázeňské léčbě, přesahující délku pobytu na základě krátkodobého schengenského víza, není omluvitelným důvodem pro nerespektování povinnosti zdržovat se na území České republiky jen s platným vízem [§ 103 písm. n) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců]. Cizinec si měl před příjezdem na území České republiky zjistit délku léčení, kdy měl i předpokládat možnost změny délky jeho léčení a podle toho požádat o vydání krátkodobého víza nebo požádat o udělení dlouhodobého víza.

20 A 29/2017-20   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce: A. A.A A., st. příslušnost Saúdská Arábie, doručovací adresa X, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení o žalobě ze dne 2.10.2017 proti rozhodnutí žalované ze dne 25.září 2017 č.j. CPR-25140-2/ČJ-2017-930310-V241, o správním vyhoštění,                                                                 t a k t o :   I. Žaloba se  z a m í t á .    II.     Žalobce  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   III.   Žalované se  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   [1] Žalobci bylo uloženo správní vyhoštění a doba, po kterou nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, byla stanovena v délce pěti měsíců.   Počátek doby, po kterou nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, byl stanoven od okamžiku, kdy cizinec pozbude oprávnění k pobytu na území České republiky. Současně byla stanovena doba k vycestování z území České   republiky do 50 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.   [2] Žalobce podal v zákonné lhůtě žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované, ve které uvedl, že je po vážné autonehodě, je velmi špatně mobilní a v České republice podstupuje dlouhodobou rehabilitaci v Lázních Darkov Karviná na vlastní náklady. Dál by v léčbě pokračoval, jelikož v případě přerušení léčby v důsledku vycestování by mohlo dojít k úplnému zastavení postupného zlepšování a následnému zhoršení zdravotního stavu.   [3] Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 9.10.2017 popřela oprávněnost žaloby, odkázala na svůj správní spis a vyslovila souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání.   [4] Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla odvolání a rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství Moravskoslezského kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, vydaného pod č.j. KRPT-190267-18/ČJ-2017-070022 ze dne 30.8.2017, ve věci správního vyhoštění, potvrdila a odvolání podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2007 Sb. zamítla. V odůvodnění uvedla, že účastníku řízení bylo uloženo správní vyhoštění podle ustanovení § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb. a stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie v délce pěti měsíců. Počátek doby, po kterou nelze umožnit vstup na území členských států EU, byla stanovena v souladu s ust. § 118 odst. 1 zák. č. 326/1999 Sb. od okamžiku, kdy cizinec pozbude oprávnění pobytu na území ČR. Doba vycestování z území ČR byla stanovena do 50 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. V odvolání uvedl, že v současné době podstupuje léčbu v lázních Darkov v Karviné po vážné autonehodě, od které je upoután na invalidní vozík. Jeho léčba vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci a obává se, že přerušením rehabilitace by se zastavilo zlepšování jeho zdravotního stavu. Toto doložil lékařskou zprávou a potvrzením o léčení v lázních Darkov, které vystavil lékař lázní Darkov MUDr. A. C. Z jeho pohledu správní orgán nepřihlédl k závažnosti situace a jeho zdravotnímu stavu, který je popsán v lékařské zprávě. Odvolací orgán konstatuje, že účastník řízení pobýval na území České republiky od 21.8.2017 do 29.8.2017 bez platného víza, ač k tomu nebyl oprávněn. Účastník řízení nedisponuje žádným pobytovým povolením na území České republiky, a proto správní orgán I. stupně zcela v souladu se zákonem č. 326/1999 Sb., vydal účastníku řízení napadené rozhodnutí o správním vyhoštění, neboť účastník řízení naplnil ustanovení § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., a zároveň porušil i svou právní povinnost pobývat na území s platným vízem dle ustanovení § 103 písm. n) zákona č. 326/1999 Sb. Skutečnost, že účastník řízení na území České republiky pobýval bez platného víza od 21.8.2017 do 29.8.2017 byla nashromážděným spisovým materiálem č.j. KRPT.190267/ČJ-2017-070022, který byl podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí o správním vyhoštění, prokazatelně doložena a odůvodněna. Účastník řízení přicestoval na území členských států Evropské unie, tj. do České republiky, dne 7.7.2017 na základě krátkodobého schengenského víza č. 007770208, platného od 7.7.2017 do 7.10.2017, s délkou pobytu 45 dnů a počet vstupů „MULT“, vydané Českou republikou. Do 45 dnů oprávněného pobytu na území schengenského   prostoru nevycestoval a ani na žádné jiné platné povolení k pobytu na území České republiky nepobýval a tedy ode dne 21.8.2017 do dne 29.8.2017 pobýval na území České republiky bez platného víza, ač k tomu nebyl oprávněn. Právo pobývat na území České republiky nepatří do kategorie základních lidských práv. Projevem suverenity každého státu je rozhodovat o povolení vstupu a pobytu cizích státních příslušníků na své území. Cizinci, kteří porušují právní normy hostitelského státu, nemohou požívat výhod povolení pobytu. Naopak bylo zjištěno, že účastník řízení vědomě nerespektuje právní normy České republiky, za což mu zcela v souladu se zákonem bylo vydáno nyní projednávané rozhodnutí o správním vyhoštění. Přicestování účastníka řízení na území České republiky za účelem lázeňského léčení, neznamená, že účastník řízení bude vědomě porušovat zákony České republiky. Účastník řízení nedisponuje žádným oprávněním k pobytu na území České republiky a z toho důvodu se nyní nemůže účastník řízení odvolávat na nutnost jeho lázeňského léčení. V případě, že lékaři doporučili účastníku řízení prodloužení lázeňského léčení, bylo zejména na účastníku řízení, aby si včas požádal o oprávnění k pobytu na území České republiky. Účastník řízení se může léčit v místě, kde bude mít povolen pobyt, což nemusí být výhradně Česká republika.   [5] Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí žalovanou (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.). Krajský soud se souhlasem účastníků řízení rozhodl o věci bez nařízení jednání.   [6] Z obsahu správního spisu soud zjistil, že při kontrole dne 29.8.2017 žalobce předložil platný cestovní pas Saúdské Arábie č. U 139762 a vízum typu „C“ počet vstupů „MULT“  č. 007770208, platné od 7.7.2017 do 7.10.2017, s délkou pobytu 45 dnů, vydané velvyslanectvím České republiky v Rijádu. Cizinec na toto vízum přicestoval na území schengenských států dne 7.7.2017 na letiště v Praze. Po příletu odcestoval do Lázní Darkov v Karviné, kde dne 7.7.2017 započal léčení ve formě komplexní balneorehabilitace. Cizinec je po autonehodě pohybově omezený na dolní končetiny, je ubytován přímo v lázeňském komplexu.  Vízum cizince opravňovalo k pobytu na území smluvních států EU do 20.8.2017. V době pobytu stanoveného vízem si svůj další pobyt nelegalizoval a od 21.8.2017 pobývá na území smluvních států EU neoprávněně bez platného víza nebo povolení k pobytu; žalobce dne 29.8.2017 převzal oznámení o zahájení správního řízení ve věci správního vyhoštění z území členských států Evropské unie podle § 119 odst. 1 písm. c) bod 2) zákona č. 326/1999 Sb. na základě skutečnosti, že jmenovaný při pobytové kontrole v Lázních Darkov dne 29.8.2017 předložil platný cestovní pas Saúdské Arábie bez platného víza nebo oprávnění k pobytu opravňujícího jej k pobytu na území České republiky; dle potvrzení primáře MUDr. A. C. z Lázní Darkov ze dne 29.8.2017 absolvuje balneorehabilitaci, léčí se doposud. Jeho zdravotní stav nedovoloval a nedovoluje přerušit léčbu a vycestovat z území ČR   v době platnosti víza, v léčení bude pokračovat; dle lékařské zprávy o výsledku léčení ze dne 29.8.2017 se s ohledem na aktuální zdravotní stav a dosavadní pozitivní průběh léčby doporučuje prodloužení léčebného pobytu v Lázních Darkov o 3 měsíce; do protokolu dne 29.8.2017 žalobce uvedl, že na území schengenských států přicestoval dne 7.7.2017 na letiště Praha. Po příletu odcestoval do Lázní Darkov v Karviné za účelem léčby. Je zdravotně postižený, špatně chodí o berlích, je po autonehodě, kterou měl v r. 2016; Rehabilitace mu značně prospívá, dochází ke zlepšení. Nevycestoval z důvodu léčby, ošetřující lékař mu doporučil v léčení pokračovat. Na území České republiky nemá žádné závazky, nemá tady žádnou blízkou osobu, finančně je na tom dobře a o mezinárodní ochranu nikde nežádal. Neexistují žádné překážky k vycestování; bylo vyžádáno správním orgánem I. stupně závazné stanovisko k možnosti vycestování cizince dne 29.8.2017 a téhož dne toto bylo vystaveno se závěrem, že vycestování jmenovaného do Království Saúdské Arábie je možné; součástí spisu je inforamce OAMP o bezpečností a politické situaci v zemi, stav září 2016 ze dne 23.9.2016 a zpráva na téma svoboda ve světě 2017 – Saúdská Arábie od Freedom House; dne 30.8.2017 byl účastník řízení seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí; dne 30.8.2017 bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění a téhož dne bylo podáno odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně .   [7] Krajský soud v posuzované věci vyšel  z této  právní úpravy:   [8] Podle   ust.  § 120a   odst. 1   ZPC policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle § 119 a 120 je povinna si vyžádat závazné stanovisko 9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179); to neplatí, rozhoduje-li policie o správním vyhoštění při vycestování cizince na hraničním přechodu a cizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné.   [9] Podle § 119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zák. č. 326/1999 Sb., zákona o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen ZPC), policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států až na 3 roky, pobývá-li cizinec na území bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo bez platného oprávnění k pobytu.   [10] Podle ust. § 174a zákona o pobytu cizinců při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán zohlední zejména závažnost nebo druh protiprávního jednání cizince, délku pobytu cizince na území, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště.     [11] Obsahem správního spisu vzal soud za prokázané, že žalobce pobýval na území České republiky bez platného víza od 21.8.2017 a další pobyt si žádným způsobem nezlegalizoval, což žalobce ani sám nepopřel. Správní orgány  jednání žalobce kvalifikovaly jako porušení právní povinnosti pobývat na území České republiky pouze s platným vízem podle ust. § 103 písm. n) zákona 326/1999 Sb. a podle ust. § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb. bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění. Soud se s tímto právním názorem a postupem správních orgánů zcela ztotožnil.   [12] Žalobce v žalobě shodně s odvoláním ve správním řízení namítal nutnost pokračování v rehabilitacích. Žalobce do České republiky přicestoval za účelem lázeňské léčby na základě krátkodobého schengenského víza, s délkou pobytu  čtyřicetipěti dnů. Soud nemá důvod zpochybňovat tvrzení žalobce o potřebě další rehabilitace, nicméně bylo na žalobci, aby si v předstihu zajistil vízum v takovém rozsahu, aniž by muselo dojít k překročení jeho povoleného pobytu na území členských států Evropské unie. Žalobci nelze přisvědčit, že potřeba jeho lázeňské péče je omluvitelným důvodem nerespektování povinností zdržovat se na území České republiky jen s platným vízem. Žalovaný zcela správně uvedl, že žalobce před příjezdem na území České republiky si měl zjistit délku léčení, kdy měl i předpokládat možnost změny délky jeho léčení a podle toho požádat o vydání krátkodobého víza nebo požádat o udělení dlouhodobého víza a je pouze vinou žalobce, že si nepožádal o takový druh pobytu, který by pokryl celou dobu jeho léčení.   [13] Soud důvodnost žaloby hodnotil i z pohledu ust. § 174a zákona č. 326/1999 Sb. Žalobce ve své výpovědi učiněné ve správním řízení neuvedl jediný důvod, který by zakládal obavu z nepřiměřeného zásahu do jeho soukromého rodinného života, tak, jak to má na mysli cit. ustanovení. Žalobce v tomto směru sám vypověděl, že na území České republiky nemá žádné společenské ani kulturní vazby ani ekonomické závazky a nemá zde ani žádné rodinné či příbuzenské vazby.     [14] Soud uzavírá, že žalovaný řádně hodnotil kritéria stanovená pro vyhoštění a s postupem správních orgánů se zcela ztotožňuje. Potíže žalobce způsobené uloženým vyhoštěním, které jsou důsledkem jeho neadekvátního postupu, nelze přičítat žalovanému. Soud neshledal pochybení správních orgánů vydáním rozhodnutí o správním vyhoštění ve smyslu právního ustanovení uvedeného v odstavci [9] tohoto rozsudku, a proto ji dle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.   [15] Výrok II. a III. tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. s tím, že úspěšná žalovaná se náhrady nákladů řízení vzdala.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.     Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnuto doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 5. prosince 2017                  JUDr. Jana Záviská          samosoudkyně