20Ad 16/2017-15               U s n e s e n í    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně Z.  M., bytem V. H., S. 332, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě ze dne 19.4.2017 proti rozhodnutí žalované ze dne 6.2.2017 č.j. 1-2R-6.2.2017-422/615 508 0943 ve věci snížení výše  invalidního důchodu   t a k t o :   I. Žaloba  s e   o d m í t á .   II. Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   [1] U zdejšího soudu napadla dne 20.4.2017 žaloba datovaná dnem 19.4.2017 (na poštu podaná dne 19.4.2017) proti v záhlaví označenému rozhodnutí, ve které žalobkyně vyslovila nesouhlas s posouzením zdravotního stavu. K žalobě přiložila napadené rozhodnutí, které bylo označeno jako rozhodnutí II., a jímž žalovaná podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp), od 24.2.2017 snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně na částku 6.710,- Kč měsíčně.   [2] Krajský soud usnesením ze dne 24. dubna 2017 č. j. 20Ad 16/2017-5 vyzval žalobkyni ve lhůtě pěti dnů doplnit žalobu tak, aby uvedla, zda podala námitky proti rozhodnutí ze dne 6.2.2017, které soudu předložila a zda žalovaná již o námitkách rozhodla, a v tom případě toto rozhodnutí soudu předložila. Současně soud stejnopis žaloby zaslal k vyjádření žalované. Dne 3.5.2017 žalobkyně soudu předložila rozhodnutí žalované o námitkách proti rozhodnutí ze dne 6.2.2017 č. j. 1-2R-6.2.2017-422/615 508 0943, datováno dnem 10.4.2017 a dne 16.5.2017 žalovaná soudu k žalobě uvedla, že z obsahu dávkového spisu žalobkyně zjišťuje, že napadené rozhodnutí bylo zasláno podle ust. § 90 písm. a) zák. č. 582/1991 Sb., a podle dokladu o doručení jej žalobkyně převzala dne 9.2.2017. V uvedeném rozhodnutí  byla  žalobkyně  řádně  poučena   o možnosti podání námitek, což učinila   dne 14.2.2017 na Okresní správě sociálního zabezpečení Opava (dále jen „OSSZ“). Námitky byly rozhodnutím č. j. 615 508 0943/48091-SA ze dne 10.4.2017, doručeným žalobkyni dne 21.4.2017, zamítnuty a rozhodnutí ze dne 6.2.2016 potvrzeno. S ohledem na skutečnost, že přijetím zákona č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, se s účinností od 1.1.2010 zavádí řízení o námitkách, což v konečném důsledku to znamená, že s účinností od 1.1.2010 lze proti rozhodnutí ze dne 6.2.2017 podat jen námitky, a to do 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí, o kterých rozhoduje žalovaná. O možnosti podání námitek byla žalobkyně v napadeném rozhodnutí řádně poučena. Teprve do rozhodnutí o námitkách lze v soudním řízení správním podat žalobu do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o námitkách u místně příslušného krajského soudu (v případě Prahy u Městského soudu v Praze), což žalobkyně neučinila a žalobu podala již do rozhodnutí ze dne 6.2.2017, nikoliv po datu vydání rozhodnutí o námitkách ze dne 10.4.2017, které žalobkyně podle dokladu o doručení obdržela dne 21.4.2017. Žalovaná proto navrhuje soudu, aby žalobu podle ust. § 68 písm. a) s.ř.s. odmítl.   [3] Z rozhodnutí, které žalobkyně v žalobě označila, a které ve stejnopisu soudu předložila, tj. rozhodnutí ze dne 6.2.2017 č. j. 1-2R-6.2.2017-422/615 508 0943 označené jako II., soud zjistil, že se jedná o „prvostupňové“ rozhodnutí, které obsahuje poučení o možnosti podat námitky ve lhůtě do 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení u České správy sociálního zabezpečení, nebo u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení.   [4] Dle správního spisu, který byl soudu předložen dne 15.5.2017, a tam založené doručenky, bylo žalovanou Českou správou sociálního zabezpečení rozhodnuto o námitkách dne 10.4.2017 a toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 21.4.2017.   [5] Podle ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.   [6] Podle ust. § 5 s.ř.s. nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.   [7] Podle ust. 65 odst. 1 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.       [8] Podle ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen  s.ř.s.), žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.   [9] Podle ust. § 40 odst. 4 s.ř.s. lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu, nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.   [10] Podle ust. § 40 odst. 2 s.ř.s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.   [11] Podle ust. § 46 odst. 1 věty první písm. b) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.   [12] Žalobkyně podala žalobu adresovanou zdejšímu soudu na poštu dne 19.4.2017. I když žalobkyně zcela přesně a srozumitelně označila v žalobě, že napadá rozhodnutí žalované ze dne 6.2.2017 a stejnopis s takto označeným rozhodnutím předložila, soud z opatrnosti žalobkyni vyzval, nechť  soudu upřesní, zda byly podány námitky a zda již žalovaná o námitkách rozhodla. Soud tak postupoval s ohledem na četné zkušenosti, kdy žalobci nepřesně označují napadená rozhodnutí.  Z vyjádření žalované a z obsahu správního spisu soud najisto postavil, že žalobkyně podala žalobu nikoliv proti rozhodnutí o námitkách, nýbrž proti rozhodnutí vydaného v prvostupňovém řízení, a ačkoliv námitky proti tomuto rozhodnutí podala, nevyčkala doručení rozhodnutí o námitkách a u soudu podala žalobu před doručením rozhodnutí o námitkách.                                                                                                                                                                                                                                                                                    [13]              Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána přede dnem doručení  rozhodnutí o námitkách, když soudem je přezkoumatelné až rozhodnutí o námitkách, nikoliv rozhodnutí, proti němuž lze podat námitky (prvostupňové rozhodnutí), soud žalobu odmítnul dle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. jako předčasnou.   [14] Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věta první s.ř.s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   [15] Pro úplnost věci soud podává žalobkyni vysvětlení, že ve lhůtě do dvou měsíců po doručení rozhodnutí o námitkách, tedy do 21.6.2017, může žalobkyně u zdejšího soudu podat žalobu proti rozhodnutí o námitkách (rozhodnutí ze dne 10.4.2017)   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.       V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 18. května 2017     Za správnost vyhotovení:      JUDr. Jana Záviská v. r. Iva Charvátová            samosoudkyně