20Ad 4/2016-49   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce J.  D., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5.11.2015, ve věci nároku na invalidní důchod,   takto: I. Žaloba  se zamítá.   II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.     Odůvodnění:   [1]               Žalobci byl odňat invalidní důchod z důvodu stanovení míry poklesu pracovní schopnosti 20 %.   [2]               Žalobce se včasnou žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí žalované z důvodu, že neměl možnost se fyzicky bránit, poněvadž nebyl přítomen u posudkové komise. V žalobě dále uvedl, že žalobu ještě doplní do sedmi dnů, což však již neučinil. [3]               Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné. [4]               Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované, obsahem správních spisů a posudky posudkové komise MPSV ČR Ostrava (dále jen PK MPSV)  ze dnů 27.1.  a 9.3.2017. [5]               Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z provedeného dokazování vzal krajský soud za prokázané, že žalobci byl naposledy přiznán invalidní důchod ode dne 24.6.2013 na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) ve Frýdku-Místku ze dne 18.7.2013, dle kterého byl pokles pracovní schopnosti stanoven v míře 40 % dle kapitoly IV, pol. 14, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Při kontrolní prohlídce lékařem OSSZ ve Frýdku-Místku dne 30.6.2015 již stanoven pokles pracovní schopnosti jen v míře 30 % s posudkovým hodnocením dle kap. IV, pol. 14, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., za dominující byla stanovena obesita gr. III a těžký obstrukční spánkový deficit. Žalobce byl předvolán k jednání OSSZ ve Frýdku-Místku na 18.6.2015, pozvánka byla doručována na adresu N. 97, B. a byla doručena fikcí. Z protokolu ze dne 18.6.2015 zjištěno, že žalobce se k jednání nedostavil a jednání bylo odročeno na 30.6.2015, opět bez přítomnosti žalobce. V rámci námitkového řízení byl žalobce dne 16.10.2015 posouzen lékařem ČSSZ se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je chronický bolestivý páteřní syndrom bez radikulopathie s posudkovým hodnocením dle kap. XIII, odd. E, pol. 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 20 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu navýšení dle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky o 10 % na celkových 30 %. [6]               Jelikož rozhodnutí soudu v dané věci, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněného nepříznivým zdravotním stavem žalobce a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek u PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Z posudku této komise pak soud zjistil, že komise vycházela ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. H. H. a jejího nálezu ze dne 3.6.2015, nálezu neurologa MUDr. Ž. ze dne 28.5.2013, propouštěcí zprávy z FN Ostrava, plicního odd., hospitalizace od 11.6.2013 do 12.6.2013, nálezu z FN Ostrava, klinika tuberkulózy MUDr. M. P. ze dne 6.9.2013 a z úplné spisové dokumentace OSSZ Frýdek-Místek. Dále z vyšetření posuzovaného na ortopedické ambulanci MUDr. J. ze dne 14.10.2015, 2.3.2016, z vyšetření v neurologické ambulanci MUDr. M. ze dne 29.6.2015, 14.9.2015, MUDr. Ž. ze dne 13.8.2015, z vyšetření EMG HKK v neurologické ambulanci MUDr. Ž. ze dne 29.7.2015, z vyšetření v ambulanci Prof. MUDr. K. M. ze dne 28.5.2009 v Hradci Králové. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný chronickým vertebrogenním algickým syndromem celé páteře bez radikulopathies maximem v oblasti lumbosakrální, spondylolistésou L5 II. st. nestabilní, neuropathií středových nervů středně těžkou – stav po dekompresi středového nervu vpravo, obesitou – BMI 41,5, těžkým obstrukčním spánkovým syndromem, přetlakovou chorobou komp., úplavicí cukrovou 2. typu komp. dietou – bez komplikací, chronickou obstrukční plicní nemocí II. st. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 5.11.2015 je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10-20 % stanovila PK horní hranici 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 odst. 1 cit. vyhlášky navyšuje o 10 % na celkových 30 %. PK MPSV stanoví jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu chronický vertebrogenní algický syndrom páteře s maximem v oblasti lumbosakrální bez radikulopathie, jedná se o lehké funkční postižení s poklesem pracovní schopnosti na horní hranici, tj. 20 %. Vzhledem k dalším zdravotním postižením u posuzovaného PK MPSV navyšuje tuto horní hranici dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 10 % na celkovou hodnotu 30 %. Zdravotní postižení u posuzovaného není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Nejedná se o středně těžké funkční postižení, ani o těžké funkční postižení uvedené v položkách 1c, 1d oddílu E, v kapitole XIII. výše citované přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., neboť nejsou objektivně prokázané skutečnosti uvedené v těchto položkách. U posuzovaného se nejedná o žádný stupeň invalidity, je schopen využít dosažené vzdělání, znalosti a zkušenosti, je schopen i rekvalifikace. Neschopen práce fyzicky nadměrně namáhavé se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen, práce ve vynucených polohách. PK MPSV se shoduje svým posudkovým zhodnocením s posudkovým závěrem lékaře ČSSZ v námitkovém řízení i lékařem OSSZ, kteří rovněž dospěli k závěru, že pokles pracovní schopnosti u posuzovaného činí 30 %. PK MPSV dále konstatuje, že lékař OSSZ sice nesprávně vyhodnotil rozhodující onemocnění u posuzovaného, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nicméně pokles pracovní schopnosti činil rovněž 30 %. Dále PK MPSV rovněž konstatuje shodně s lékařem ČSSZ v námitkovém řízení, že v r. 2013 byl zdravotní stav posuzovaného lékařem OSSZ posudkově nadhodnocen, což vedlo k nesprávnému posudkovému závěru, že pokles pracovní schopnosti činil 40 %. Zdravotní stav posuzovaného neodpovídal nejen v roce 2013, ale ani nyní žádnému stupni invalidity. [7]               V souladu s § 75 odst. 1 s.ř.s. soud při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 5.11.2015 nebyl invalidní. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně; jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně a pokud poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se rozumí schopnost vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. [8]               Krajský soud opakuje, že posudková komise MPSV v souzené věci je příslušná k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.), a proto posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl odborný lékař neurolog. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů neurologických a z hospitalizace na plicním oddělení, ale i nálezů, které žalobce předložil až u jednání soudu dne 22.2.2017, a to vyšetření v roce 2015 v ambulancích ortopedické, neurologické a na klinice pro metabolické onemocnění.  Posudková komise vyslovila shodný posudkový závěr s posudkovým lékařem  žalované. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a soud nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. Posudková komise hodnotila zdravotní stav na základě zdravotní dokumentace, kterou si pro své jednání vyžádala, ale i na základě lékařských nálezů, které žalobce dodatečně předložil. PK MPSV zdůraznila, že důvodem odnětí invalidity bylo nesprávné posudkové hodnocení v r. 2013, zdravotní stav invaliditě neodpovídal ani v r. 2013. [9]               Žalobce v žalobě zpochybnil správnost posouzení zdravotního stavu z důvodu, že se neúčastnil jednání posudkového orgánu. Žalobce byl k jednání OSSZ ve Frýdku-Místku volán, z důvodu jeho nedostavení se lékař OSSZ jednání odročil na další termín 30.6.2015 a pak opět bez přítomnosti rozhodl. Soud s ohledem na skutečnost, že OSSZ ve Frýdku-Místku žalobci doručovala předvolání na adresu Nýdek č. 97, přičemž žalobce dle zjištění v CEO je hlášen k trvalému pobytu od 30.4.2014 na adrese, kterou uvedl v žalobě, Tř. T. č. X, K., se zabýval i otázkou, zda to, že zdravotní stav posuzoval lékař OSSZ ve Frýdku-Místku a nikoliv posudkový lékař OSSZ v Karviné je takovou vadou řízení, která je důvodem pro zrušení přezkoumávaného rozhodnutí. Dle ust. § 8 odst. 1 písm. a) zák. č. 582/1991 Sb. OSSZ posuzují invaliditu a změnu stupně invalidity a podle odst. 5 písm. a) téhož zákona místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu se řídí místem trvalého pobytu fyzické osoby na území České republiky. Je tedy nesporné, že OSSZ Frýdek-Místek nebyla místně příslušná k provedení lékařské kontrolní prohlídky a posouzení invalidity žalobce dne 30.6.2015. Jestliže žalobce sám OSSZ ve Frýdku-Místku nesdělil změnu své adresy a OSSZ si sama iniciativně z evidence obyvatel nezjistila aktuelní adresu trvalého bydliště a přehlédla adresu v předložených lékařských nálezech, pak došlo k tomu, že jednak zdravotní stav hodnotila místně nepříslušná OSSZ a jednak došlo k marnému doručování pozvánky k jednání na adresu, na které již žalobce nebydlel. To byl také důvod, proč se žalobce jednání lékaře OSSZ nezúčastnil.   [10]           To, že zdravotní stav žalobce posuzovala místně nepříslušná OSSZ, je bezesporu vadou řízení, avšak nikoliv takovou, aby založila nezákonnost napadeného rozhodnutí. Rozhodující je, že žalobcovu invaliditu posuzoval věcně příslušný správní orgán – OSSZ a dále pak v námitkovém řízení lékař České správy sociálního zabezpečení. Ve správním řízení tak konečným posuzujícím posudkovým orgánem byla Česká správa sociálního zabezpečení (§ 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb.), v souzené věci pak pracoviště v Ostravě, které posuzuje zdravotní stav v námitkovém řízení všech pojištěnců jak z okresu Frýdek-Místek tak i Karviné.   [11]           K námitce nemožnosti se bránit z důvodu své nepřítomnosti u jednání na OSSZ. Žalobce byl k jednání OSSZ předvoláván, tedy ze strany správního orgánu nebylo popíráno právo žalobce být přítomen u posuzování jeho invalidity, avšak z důvodu, který je uveden v odstavci 9 tohoto rozsudku, žalobce se jednání nezúčastnil. Soud tak přisvědčil žalobci, že měl právo být u posuzování invalidity, avšak na druhou stranu soud hodnotil, jaký dopad na posouzení by mohla mít nepřítomnost žalobce. Při posuzování invalidity vychází OSSZ zejména z nálezu ošetřujícího lékaře, popř. výsledků funkčních vyšetření a výsledků vlastního vyšetření (§ 8 odst. 8 zák. č. 582/1991 Sb.). Rozhodující tedy jsou odborné lékařské nálezy. Lékař OSSZ při posuzování měl k dispozici aktuelní lékařský nález praktické lékařky MUDr. H. H. se sídlem B. V. 2874, K. ze dne 3.6.2015 (tatáž obvodní lékařka jako v předcházejících invalidizujících řízeních)  doložený odbornými lékařskými nálezy neurologickými a z hospitalizace na plicním oddělení FN Ostrava z roku 2013. Vzhledem k tomu, že ve věci krajský soud vyžádal posudek PK MPSV v Ostravě a doplňující posudek s ohledem na další lékařské nálezy, které žalobce předložil u jednání soudu, dospěl soud k závěru, že zrušení rozhodnutí z důvodu neumožnění žalobci být přítomen jednání OSSZ dne 30.6.2016  by po vypracování posudků PK MPSV bylo příliš formalistické. Žalobce sice namítal neumožnění se fyzicky bránit, přičemž, byl-li předvolán k jednání PK MPSV v Ostravě na den jednání 11.11.2016, tuto možnost nevyužil a žádal o odročení jednání z důvodu nových vyšetření v nastávajících dvou týdnech, které zašle poštou. PK MPSV k žádosti žalobce byla vstřícná, i když s odvoláním na ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/202 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), nálezy vypracovány po datu 5.11.2015, tedy rok po vydání napadeného rozhodnutí, nemohly být použity k přezkoumání zákonnosti v tomto řízení napadeného rozhodnutí. Nový termín jednání byl stanoven na 27.1.2017, který již byl PK realizován, bez toho, že by žalobce slibované nové nálezy předložil a jeho opětovné žádosti odročení z důvodu hospitalizace nebylo vyhověno.   [12]           Jelikož žalobce k datu 5.11.2015 neplnil zákonné podmínky invalidity ani prvního  stupně, žalovaná nijak nepochybila, jestliže invalidní důchod odňala. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť ji neshledal důvodnou.   [13]           Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení procesně úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a § 118d zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).         Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Ostravě dne 29. března 2017                             JUDr. Jana Záviská             samosoudkyně