20Ad 4/2017-22   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce P.  J., zastoupeného advokátem JUDr. Markem Jakubíkem, AK HAJDUK & PARTNERS, se sídlem Havlíčkova 190/12, Český Těšín, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě ze dne 8.2.2017 proti rozhodnutí žalované ze dne 9.12.2016, o nároku na  invalidní důchod,   t a k t o :   I. Žaloba  s e   z a m í t á .    II.     Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   [1] Žalobci byla zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť pokles pracovní schopnosti činí pouze 20 %.   [2] Žalobce v zastoupení advokátem se včasnou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení a zavázání žalované povinností mu uhradit náklady řízení. Žalobce v žalobě vytknul nesprávné a neobjektivní posouzení zdravotního stavu, nesprávné posudkové zařazení dle kap. XV, odd. B, pol. 11 přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., neboť jeho zdravotní poškození dolních končetin způsobuje ve svém souhrnu středně těžké postižení funkce dolních končetin. Zdravotní postižení v souhrnu působí značné omezení funkce dolních končetin, převážná většina denních aktivit je vykonávána s obtížemi, což je mimo jiné spojeno i s chůzí o francouzských holích. Jedná se tak nepochybně o zdravotní postižení, které je nutno podřadit pod kapitolu XV, odd. B, pol. 13b přílohy cit. vyhl.   [3] Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 2.3.2017 vzhledem k námitkám žalobce ohledně posouzení zdravotního stavu navrhla k důkazu posudek posudkové komise MPSV ČR a u jednání soudu dne 14.6.2017 navrhla s ohledem na závěr posudku posudkové komise MPSV žalobu zamítnout.    [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 21.9.2016 s odůvodněním, že rozhodnutím č. j. X ze dne 21.9.2016 zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp), protože podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek ze dne 14.9.2016 není účastník řízení invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 20 %.  V rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 5.12.2016 zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zdp, avšak  žalobce není invalidní. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 30 %.   [5] Krajský soud napadené rozhodnutí přezkoumal v intencích žalobních bodů, přičemž vycházel  ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   [6] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že k  žádosti ze dne 25.8.2016 o invalidní důchod od skončení výplaty nemocenských dávek byl žalobce  posuzován  OSSZ ve Frýdku-Místku dne 14.9.2016 se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti v míře 20 %, s posudkovým hodnocením dle kap. XV, odd. B, položce 11 přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Rozhodnutím ze dne 21.9.2016 byla žádost o invalidní důchod zamítnuta. V námitkovém řízení posudkově zdravotní stav hodnotil lékař žalované dne 5.12.2016 se závěrem, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti o 20 % s posudkovým  hodnocením dle kap. XV, odd. B, položce 11 přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 cit. vyhl. zvyšuje tato hodnota o 10 %, na celkových 30 %.    [7] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 18.5.2017, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný stavem po tříštivé zlomenině pravé patní kosti (1988) s distorsí hlezenného kloubu, arthrosou  talokrurálního kloubu vpravo potraumatickou, gonarthrosis I. dx. gr. II., vředovou chorobou duodena t.č. v klidu, vertebrogenním algickým syndromem LS páteře v anamnése. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 9.12.2016 je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., oddílu B, položce 11 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10 – 20 % posudková komise stanovila horní hranici 20 %. Vzhledem k dalšímu zdravotnímu postižení se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky navyšuje horní hranice proc. rozpětí o dalších 10 % a celkový pokles pracovní schopnosti činí 30 %. PK MPSV stanoví jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potraumatickou arthrosu talokrurálního kloubu vpravo a stanoví horní hranici proc. rozpětí, tj. 20 %. Vzhledem k dalšímu zdravotnímu postižení u posuzovaného – arthrose pravého kolenního kloubu II. stupně navyšuje PK MPSV horní hranici proc. rozpětí o dalších 10 % na celkových 30 %. Nejedná se o žádný stupeň invalidity, posuzovaný je neschopen práce fyzicky nadměrně namáhavé se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen, práce s delší chůzí a stáním, v nerovném terénu, schopen práce nadále jako OSVČ – řidič. Je u něj zachována i schopnost rekvalifikace. PK MPSV se se svým posudkovým zhodnocením shoduje s posudkovým závěrem lékaře ČSSZ v námitkovém řízení a dále konstatuje, že lékař OSSZ podhodnotil zdravotní stav posuzovaného, kdy stanovil pokles pracovní schopnosti pouze na 20 %, avšak dospěl ke stejnému posudkovému závěru, že se u posuzovaného nejedná o žádný stupeň invalidity. K námitkám posuzovaného uvedeným v žalobě PK MPSV sděluje následující skutečnosti: Není pravdou, jak žalobce uvádí, že se u něj jedná v souhrnu o středně těžké postižení funkce dolních končetin, neboť je u něj postižena pravá dolní končetina v oblasti hlezna a kolenního kloubu, což je zohledněno v posudkovém zhodnocení výše uvedeném. Dle objektivního nálezu ortopeda ze dne 22.12.2016 je prokazatelné, že klinickým vyšetřením bylo zjištěno, že se u posuzovaného jedná nejvýše o arthrosu pravého kolenního kloubu II. stupně, jak je uvedeno v přehledu diagnóz, nikoliv III. stupně, jak posuzovaný mylně uvádí na podkladě mylného sdělení ortopeda ve zprávě ze dne 11.8.2016 v její horní části. Návrh žalobce, aby jeho zdravotní stav byl podřazen pod kapitolu XV., odd. B, položku 13b přílohy k vyhl.č. 359/2009 sb. s rozmezím 30 – 35 % PK MPSV považuje za neopodstatněný, neboť by se muselo jednat o středně těžké postižení funkce končetiny se značnou deformitou bérce nebo stehna, svalovou atrofií, značným omezením funkce končetiny – tyto skutečnosti uvedené v této položce nebyly objektivními vyšetřeními u posuzovaného prokázány a tudíž toto podřazení není možné z posudkového hlediska a svým dřívějším podřazením na OSSZ bylo posudkovým omylem ze strany lékaře OSSZ. U posuzovaného se jedná o potraumatickou arthrosu talokrurálního kloubu vpravo s těžkým omezením hybnosti v pravém hlezenném kloubu a pokles pracovní schopnosti s navýšením o arthrotické postižení pravého kolenního kloubu činí nejvýše 30 %, což neodpovídá žádnému stupni invalidity.   [8] Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl odborný lékař ortoped. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě  zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů z oboru ortopedie. Žalobce byl i u jednání komise vyšetřen přítomným ortopedem. Posudková komise vyslovila zcela shodný posudkový závěr s posudkovým lékařem žalované v námitkovém řízení a pokles pracovní schopnosti s určením rozhodujícího onemocnění hodnotila zcela ve shodě s tímto lékařem. Svá zjištění opřela o odborné lékařské nálezy několika odborníků, na které posudková komise ve svém posudku odkázala. Posudková rozvaha byla potvrzena i vyšetřením v komisi přísedícím ortopedem. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena, měla k dispozici odborné lékařské nálezy a žalobce byl vyšetřen i u jednání komise; soud nemá důvod zpochybňovat erudici posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. Soud nezpochybnil posudek ani s ohledem na námitky žalobce uvedené v žalobě, neboť posudková komise se i s těmito vypořádala.   [9] Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti, avšak v míře, která nezakládá invaliditu. Při určování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření, nikoliv ze subjektivních stesků posuzované osoby.   [10] Vzhledem k výše uvedenému soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou a ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.   [11] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 14. června 2017                                                     JUDr. Jana Záviská            samosoudkyně