20 Ad 50/2016-32   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY       Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně T.  K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě ze dne 12. 9. 2016 proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 7. 2016, o nároku na invalidní důchod,   t a k t o :   I. Rozhodnutí žalované ze dne  13. 7. 2016    s e   z r u š u j e  a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.           II.  Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   I.   [1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o invalidní důchod, neboť žalobkyně nebyla uznána invalidní.   [2] Žalobkyně v zákonné lhůtě podala u zdejšího soudu žalobu, ve které popsala svůj nepříznivý zdravotní stav a odkázala na konkrétní lékařské nálezy. Nesouhlasila s posouzením svého zdravotního stavu a měla za to, že zdravotní stav měl být posouzen podle kapitoly XIII, oddílu E, pol. 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Navrhla zrušit napadené rozhodnutí a žalované uložit povinnost znovu rozhodnout.   [3] Žalovaná k žalobě ve svém písemném vyjádření ze dne 20. 10. 2016 uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně v žalobě zpochybňuje správnost stanovení míry procentuálního poklesu vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, žalovaná navrhuje ve smyslu ust. § 4 odst. 2 z. č. 582/1991 Sb., v platném znění, vyhotovení nového posudku u příslušné PK MPSV ČR, která znovu dostatečně a objektivně posoudí zdravotní stav žalobkyně a rozhodne o invaliditě dle platné právní úpravy. Nově vyžádaným dalším odborným posudkem, vyhotoveným v přezkumném soudním řízení posudkovou komisí MPSV ČR, jenž je ze zákona stěžejním důkazem, bude opětovně přešetřen zdravotní stav a najisto postaveno, zda je žalobkyně již invalidní či nikoliv. Tento posudek je závazný i pro soud. Rozhodnutí ve věci samé žalovaná ponechává na úvaze soudu dle závěru posudku PK. Za současného stavu nelze žalobě vyhovět.   [4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 2. 6. 2016 č. j. X potvrdila. V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 2. 6. 2016 zamítla žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek daných ustanovením § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 13. 5. 2016 není účastnice řízení invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla účastnici řízení z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost pouze o 20 %. V rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem o invaliditě vypracovaným Českou správou sociálního zabezpečení dne 12. 7. 2016 zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Účastnice řízení není invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20 %.   II.   [5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobkyně dne 4. 4. 2016 podala žádost o invalidní důchod s požadavkem od vzniku nároku. Lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě dne 13. 5. 2016 posudkově zdravotní stav vyhodnotil jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 20 % s hodnocením dle kapitoly XIII, odd. E, položka 1b přílohy k vyhl. č.  359/2009 Sb.  Rozhodnutím ze dne 2. 6. 2016 žalovaná žádost zamítla. K námitkám ze dne 28. 6. 2016 zdravotní stav posuzoval lékař žalované dne 12. 7. 2016 se zcela shodným závěrem jako lékař okresní správy sociálního zabezpečení. Na základě posudku ze dne 12. 7. 2016 bylo vydáno rozhodnutí napadené v tomto soudním řízení. [6] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 8. 9. 2017, který byl vypracován k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný chronickým lumboischiadickým syndromem oboustranně s S1 irritací při těžkých degenerativních změnách páteře a sekundární stenóze páteřního kanálu na 8 mm ve výši L5/S1, při výhřezu ploténky L4/5 a L5/s1, s projevy neurogenních klaudikací, dále oboustrannou senzimotorickou neuropatií nn. mediani v oblasti karpálního tunelu, vpravo lehká až středně těžká, vlevo lehká (EMG 2013), obezitou, výška 176 cm, váha 113 kg. U posuzované se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav – chronický lumboischiadický syndrom oboustranně s S1 irritací oboustranně při těžkých degenerativních změnách páteře a sekundární stenóze páteřního kanálu na 88 mm ve výši L5/S1, při výhřezu ploténky L4/5 a L5/S1, s kořenovým drážděním S1 oboustranně. Z posudkového hlediska se jedná o objektivně prokázaný zdravotní stav se středně těžkým funkčním postižením uvedeným v kapitole XIII., oddíl E položka 1 c), kdy z rozmezí 30 – 40 % je stanovena střední hodnota 35 % ode dne neurologického vyšetření dne 4. 4. 2016. U posuzované nebylo prokázáno zdravotní postižení uvedeno v položce 1 d).   [7] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti v míře 20 %, který nezakládá  invaliditu. Posudkem posudkové komise MPSV však byl prokázán jiný skutkový stav.   III.   [8] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.   [9] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, když zdravotní stav žalobkyně posuzovala s posudkovou lékařkou i odborná lékařka neuroložka, posudek obsahuje náležitosti uvedené v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. Komise na základě odborných lékařských nálezů a vlastního vyšetření žalobkyně u jednání komise přítomnou lékařkou neuroložkou dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobkyně dosahuje míry, která zakládá invaliditu prvního stupně, neboť je v míře 35 %. Posudková   komise  míru poklesu pracovní schopnosti posudkově hodnotila odlišně oproti lékařům v předcházejícím správním řízení a svůj odlišný názor opřela jednak o vlastní vyšetření a jednak se ztotožnila s neurologickým nálezem MUDr. Č. ze dne 4. 4. 2016 a MUDr. S. ze dne 17. 6. 2016. S ohledem na uvedené tak pokles pracovní schopnosti byl hodnocen podle kap. XIII, odd. E, pol. 1 písm. c) (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s těžkou poruchou funkce se středně těžkým funkčním nálezem) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. o 35 % (hranice rozpětí 30 – 40 %). Soud posudek považuje za úplný, objektivní a přesvědčivý, a proto jej v celém rozsahu převzal. Závěr uvedeného posudku posudkové komise nezpochybnil u jednání soudu ani žalovaný správní orgán a s jeho závěry se ztotožnila i žalobkyně.   [10] Soud s ohledem na výše uvedené vzal za prokázané, že u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti v míře 35 %, což zakládá invaliditu prvního stupně, se vznikem invalidity od 4. 4. 2016, od neurologického vyšetření. Soud již jen opakuje, že neměl důvod zpochybňovat erudici posudkové komise a při vyhodnocování úplnosti a přesvědčivosti posudku soud přihlédl k tomu, že posudková komise hodnotila zdravotní stav s ohledem na své vlastní vyšetření žalobkyně a neurologické vyšetření, kterého se sama žalobkyně domáhala. Posudek posudkové komise MPSV považuje soud z pohledu posudkového hodnocení za zcela objektivní.   [11] Podle ust. § 38 zdp pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se  a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo  b) invalidním následkem pracovního úrazu.   [12] Podle ust. § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Vzhledem k tomu, že u žalobkyně byl prokázán pokles pracovní schopnosti o 35 %, je nutno žalobkyni považovat za invalidní prvního stupně.   [13] S ohledem na výše uvedené, kdy v soudním řízení byl prokázán jiný skutkový stav oproti správnímu řízení před žalovanou, soud uznal důvodnost žaloby, přičemž při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel z ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), tzn. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů. Napadené rozhodnutí soud zrušil pro vady řízení dle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s., neboť žalovaná ve správním řízení nezjistila správně skutkový stav. Soud  věc vrátil žalované k dalšímu řízení dle § 78 odst. 4 s.ř.s. Žalovaná v dalším řízení znovu rozhodne o nároku na invalidní důchod, přičemž bude vycházet z právního názoru soudu, že žalobkyně je od 4. 4. 2016 invalidní v prvním stupni. [14] Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když úspěšná žalobkyně se výslovně náhrady nákladů řízení vzdala.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 18. října 2017                                    JUDr. Jana Záviská             samosoudkyně