22A 125/2016 – 35 ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK  JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce R. K., zastoupeného Mgr. Petrou Bielinovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Chalupkova 1367, proti žalované Obci Lomnice, se sídlem Lomnice 42, zastoupené JUDr. Vilémem Urbišem, advokátem se sídlem v Bruntále, Dr.E.Beneše 21, o žalobě proti nečinnosti,   t a k t o :   I. Žalovaná je povinna vyřídit žalobcovu žádost o informaci ze dne 12.3.2016, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8.800,- Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. Petry Bielinové, advokátky se sídlem v Praze 4, Chalupkova 1367.     O d ů v o d n ě n í :    Žalobce se žalobou proti nečinnosti domáhal vydání rozhodnutí, aby byla žalovaná povinna vyřídit žalobcovu žádost o informaci ze dne 12.3.2016, tj. poskytnout žalobci licenci k užití autorského díla účetního programu KEO-W1.10.42, alternativně aby byla povinna poskytnout žalobci informaci o výdajích obce, a to ve formátu -          jméno a příjmení/firma příjemce veřejných prostředků, -          rok narození/IČ příjemce veřejných prostředků, -          datum a výše úhrady veřejných prostředků, -          účel a  podmínky poskytnutých veřejných prostředků, a to za období do 1.1.2016, a poté poskytovat žalobci tyto informace pravidelně jednou měsíčně vždy k 5.dni následujícího měsíce.    V žalobě uvedl, že dne 12.3.2016 požádal žalovanou o informace o výdajích obce, a to poskytnutím přístupu do systému obce k aktuálnímu nahlížení, a do doby zřízení tohoto přístupu poskytováním těchto informací v měsíčních intervalech. Žalobce tedy žádal v souladu s § 8b zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen informační zákon). Žalovaná reagovala tak, že vzdálený přístup do účetnictví není možný a odkázala žalobce na webové stránky obce. Žalobce podal stížnost ke krajskému úřadu, ten přikázal žalované vyřídit žalobcovu žádost. Toto se ještě opakovalo, naposledy nařídil krajský úřad žalované zjednat nápravu rozhodnutím ze dne 31.5.2016, žalovaná je však nadále nečinná.             Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že agenda poskytování informací podle informačního zákona ji nadměrně zatěžuje, jedná se již o 29.žádost žalobce v roce 2016. Právní zástupce žalované později doplnil, že žalovaná s žalobcem od června 2016 již nekomunikovala, když není schopna odhadnout jeho nálady tak, aby splnila jeho představy. Namítl, zda se ze strany žalobce nejedná o šikanózní výkon práva, když žalobcova manželka je zastupitelkou žalované a má z titulu své funkce přístup ke všem informacím, kterých se žalobce domáhá.             Soud v souladu s § 81 odst.1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.) rozhodoval na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.             Z obsahu správního spisu soud zjistil, že na žalobcovu žádost ze dne 12.3.2016 sdělila žalovaná přípisem, že vzdálený přístup do účetnictví není možný, žalobce podal stížnost, Krajský úřad Moravskoslezského kraje přikázal rozhodnutím ze dne 20.4.2016 žalované, aby vyřídila žalobcovu žádost do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Na to reagovala žalovaná tak, že požadovala po žalobci úhradu za poskytnutí informací, žalobce podal stížnost. Krajský úřad Moravskoslezského kraje rozhodnutím ze dne 31.5.2016 přikázal žalované, aby do 15 dnů od doručení rozhodnutí zjednala nápravu ve vztahu k požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informací.             Podle § 79 odst.1 věty prvé s.ř.s., ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.             V daném případě je zcela zřejmé, že žalobce podal žádost podle informačního zákona, mezi účastníky není sporu o tom, že by snad žalovaná nebyla povinnou osobou ve smyslu informačního zákona. Žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky stanovené k ochraně proti nečinnosti správního orgánu (poslední rozhodnutí o jeho stížnosti je z 31.5.2016). Je třeba si uvědomit, že podaná žaloba je žalobou proti nečinnosti správního orgánu, soud tedy při rozhodování nepředjímá ani jakkoli nepresumuje meritorní rozhodnutí správního orgánu, neboť tato úvaha náleží pouze správním orgánům vedoucím příslušná správní řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 12. 2010, čj. 5 Ans 11/2010-104). V této souvislosti soud podotýká, že informační zákon obsahuje více možností, jak lze rozhodnout o podané žádosti, není omezen jen na vyhovění žadateli, což by vedlo k absurdním důsledkům. Je zcela na povinném, aby náležitě vyhodnotil žádost v kontextu informačního zákona, a vyřídil ji, rozhodl o ní, a své rozhodnutí náležitě a přiléhavě odůvodnil. Ostatně, ani Krajský úřad Moravskoslezského kraje neuvedl, zda má žalovaná vyhovět žalobcově žádosti - přikázal žalované pouze, aby jeho žádost vyřídila, a to v souladu s informačním zákonem.             Soud proto uložil žalované, aby vydala rozhodnutí o žalobcově žádosti v souladu s § 81 odst.2 s.ř.s., aniž by přitom uváděl, jak konkrétně má rozhodnutí znít.             Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšný žalobce vynaložil náklady na zaplacení soudního poplatku 2.000,- Kč a náklady právního zastoupení za 2 úkony právní služby po 3.100,- Kč a 2x režijní paušál po 300,- Kč (převzetí věci, sepis žaloby). Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, a to v souladu s § 149 odst.1 o.s.ř. k rukám advokátky, která žalobce zastupovala.       Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.      Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.   V Ostravě dne 16. března 2017                                                                  JUDr. Monika Javorová                    předsedkyně senátu