22A 61/2015 – 67   ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK    JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci žalobce RSDr. J. H., zastoupeného Mgr. Radomilem Kožuským, advokátem se sídlem Sokolovská 68/105, Praha 8, proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13.4.2015 č.j. KUZL 18636/2015, ve věci změny stavby před dokončením,   t a k t o :     I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :      Žalobce se domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Valašské Meziříčí ze dne 14.1.2015 č.j. MěÚVM 02848/2015, jímž byla k žádosti DEZA, a.s. (dále jen stavebník) povolena změna stavby před dokončením, a to na části stavby 49/2012 Skladovací a spalovací zařízení pro využití druhotného energetického zdroje na konkretizovaných pozemcích v k.ú. Mštěnovice.              Žalobce v žalobě 1) namítl, že správní orgán 1.stupně pochybil, když doručoval účastníkům J. a A. M. veřejnou vyhláškou, přitom žalobci je známo, že tito účastníci zemřeli již v 60.letech minulého století. Žalobce k tomu rozvedl, jakým způsobem měl podle něj správní orgán postupovat. 2) vyslovil pochybnosti o odbornosti autorizovaného technika pro požární bezpečnost J. S., který má podle žalobce jen středoškolské vzdělání, což není dostačující pro posouzení takovéto stavby nebo její změny. Žalobce má pochybnosti také o odbornosti autorizovaného inženýra pro technologická zařízení staveb Ing.V. K., který nemá autorizaci pro pozemní stavby a pro statiku a dynamiku staveb. K tomu žalobce navrhl ustanovit znalce k posouzení projektové dokumentace a požárně bezpečnostního řešení stavby, a soud by si měl podle žalobce též vyžádat příslušná oprávnění od těchto osob. 3) uvedl, že pozemky, jichž je spoluvlastníkem (tj. pozemky parc.č. X, X a X v k.ú. Mštěnovice), bezprostředně sousedí s částí areálu, kde je umístěna stavba 49/2012 Skladovací a spalovací zařízení pro využití druhotného energetického zdroje. Podle žalobce je nepochybné, že tyto pozemky budou používány pro obslužnost stavby (manipulační plocha, příjezd, skladování, staveniště), vyplývá to z projektové dokumentace stavby. Proto není správné tvrzení žalovaného, že tomu tak nebude. 4) namítl, že se správní orgány nevypořádaly řádně s žalobcovými námitkami ze 7.1.2015, především s námitkou č.3, že zkrácení betonové jímky může mít vliv na žalobcovy pozemky, hrozí nebezpečí kontaminace pozemků a spodních vod toxickým odpadem. Pokud správní orgány odkazovaly žalobce na civilní řízení ve věcech jeho vlastnických práv, mělo být správní řízení přerušeno do vyřešení této otázky.             Dne 19.1.2016 bylo soudu doručeno žalobcovo vyjádření, v němž uvedl další námitky : výše žalobcova spoluvlastnického podílu na dotčených pozemcích měla vliv na rozhodování správního orgánu 1.stupně, stavba je spalovnou toxických látek, nejedná se o žádnou výrobu, stavebník nepředložil studii EIA, územní plán obce Lešná je téměř 20 let starý a neodpovídá aktuálním nárokům, stavebník brání žalobci ve vstupu na pozemky. Není pravdou, že by se žalobce nevyjadřoval k věci v předcházejícím stavebním řízení.             Žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby.              Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel                        ze skutkového  a  právního stavu,  který  tu  byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.             Z obsahu správního spisu soud zjistil, že stavba 49/2012 Skladovací a spalovací zařízení pro využití druhotného energetického zdroje byla povolena rozhodnutím ze dne 7.5.2014 č.j. MěÚVM 11167/2014, rozhodnutí nabylo právní moci 11.6.2014. Dne 26.11.2014 podal stavebník žádost o změnu stavby před dokončením, změna se týkala pouze úpravy velikosti prostoru skladování těžké dehtové topné směsi (dále jen sklad DTS), a to bez konstrukčních a funkčních změn, a úpravy dispozičního uspořádání objektu zázemí obsluhy a příslušných rozvoden. Pozemky, jichž je žalobce spoluvlastníkem, jsou v katastru nemovitostí vedeny jako ostatní plocha, se způsobem využití manipulační plocha (p.č. X a p.č.X) a ostatní komunikace (p.č.X), výměra pozemků je 30 m2, 80 m2 a 103 m2. Žalobce je jedním ze spoluvlastníků těchto pozemků spolu se stavebníkem a dalšími osobami. Žalobce předložil u jednání dne 8.1.2015 písemné námitky ze 7.1.2015, správní orgán 1.stupně povolil změnu stavby rozhodnutím ze dne 14.1.2015, žalobcovo odvolání bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím žalovaného.            Podle § 118 odst.3 věty čtvrté zákona č.183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.             Pokud jde o žalobní námitku 1), soud připomíná, že v souladu s § 4 a § 65 s.ř.s. je na žalobci, aby hájil svá (zdůrazněno soudem) veřejná subjektivní práva v řízení před soudem rozhodujícím ve správním soudnictví, nikoli práva jiných osob. Žalobce napadal postup správního orgánu při doručování rozhodnutí J. a A. M., tedy účastníkům správního řízení odlišným od žalobce, aniž by v žalobě uvedl, jaký vliv měla tato tvrzená vada na žalobcovo postavení a jeho veřejná subjektivní práva. Soud se proto touto žalobní námitkou více nezabýval.             Žalobce vyjádřil pochybnosti o dostatečné odbornosti J. S. a  Ing.V. K. v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu 1.stupně, žalovaný se touto námitkou zabýval podrobně a zcela věcně na str. 9 napadeného rozhodnutí. K požárně bezpečnostnímu řešení žalovaný uvedl, že J. S. má dostatečné oprávnění, navíc správnost jeho řešení ověřil Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje jako dotčený orgán. K projektové dokumentaci žalovaný uvedl, že se na ní podílela celá řada spolupracujících osob, což je v souladu s právními předpisy právě v případě, kdy věc přesahuje rozsah oboru či specializace autorizované osoby. Žalobce pak v žalobě neuvedl již nic nad rámec své původní odvolací námitky, nijak nereagoval na odůvodnění napadeného rozhodnutí, s  jehož závěry se soud ztotožňuje. Soud proto vyhodnotil žalobní námitku 2) jako nedůvodnou a návrhy na doplnění dokazování v tomto směru považuje za nadbytečné.             Pokud jde o námitku 3), žalobce uvedené namítal již v řízení před prvostupňovým správním orgánem, který v odůvodnění rozhodnutí ze dne 14.1.2015 poukázal na územní plán, v němž jsou tyto pozemky vymezeny jako plochy výroby a služeb, a na to, že jsou součástí stavebníkova uzavřeného areálu. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí zdůraznil především, že se jedná o změnu již povolené stavby, a v jakém rozsahu – nemění se účel technologie, její funkce ani kapacita, u skladu DTS jde jen o změnu rozměrů zásobníku. Podle názoru krajského soudu nesměřuje tato žalobcova námitka k nyní přezkoumávané věci (rozhodnutí          o změně již pravomocně povolené stavby), právě s ohledem na to, jak byl vymezen předmět změny stavby, čeho konkrétně se týkal. Žalobce dále neuvedl, v čem konkrétně by spočívalo porušení jeho práv, pokud by předmětné pozemky byly takto využívány – zde soud připomíná i jejich způsob využití uvedený v katastru nemovitostí. Je třeba také uvést, že z projektové dokumentace ke změně stavby před dokončením nevyplývá způsob využívání těchto pozemků, jak tvrdil žalobce, což je logické s ohledem na vymezení předmětu změny. Ani tuto žalobní námitku proto soud neshledal důvodnou.             Pokud jde o námitku 4), správní orgán 1.stupně se věnoval žalobcovým námitkám ze 7.1.2015 v odůvodnění rozhodnutí na str.12 – 16, přičemž k námitce č.3 (ohledně kontaminace pozemků a podzemních vod) zdůraznil veškerá kladná vyjádření dotčených orgánů ke změně stavby, včetně orgánu vodoprávního, životního prostředí a integrovaného povolení krajského úřadu. Žalovaný zopakoval, že řízení se týká jen změny stavby před dokončením, dochází k úpravám rozměrů skladu DTS, avšak bez vlivu na bezpečnostní opatření proti úniku látek. Krajský soud má za to, že správní orgány obou stupňů se řádně zabývaly žalobcovou námitkou týkající se kontaminace, především správně poukázaly na kladná vyjádření příslušných dotčených orgánů a na rozsah řízení o změně stavby před dokončením. Vzhledem k tomu, že nevypořádání dalších námitek uvedl žalobce v žalobě pouze v obecné rovině, soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí obou stupňů, aniž by se takto obecným bodem více zabýval. Soud se neztotožňuje s žalobcem v tom, že řízení o změně stavby mělo být přerušeno z důvodu řešení žalobcových vlastnických práv. Pozemky, jichž je žalobce spoluvlastníkem, nebyly předmětem řízení o změně stavby, byly pouze pozemky sousedícími. Zmínka o možnosti řešit vlastnické spory soudní cestou koresponduje s žalobcovým tvrzením o tom, že mu stavebník brání v přístupu na jejich společné pozemky. Ze strany správních orgánů jde tedy o radu nad rámec nutného v dané věci, která nemá žádný vliv na řízení o změně stavby.             Pokud jde o žalobcovy námitky z 19.1.2016, je třeba připomenout, že napadené rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno dne 14.4.2015, takže se jimi soud nezabýval s ohledem na lhůtu k podání žaloby (§ 71 odst.2 s.ř.s., § 72 odst.1 s.ř.s.), když žádná z nich neobsahovala důvod, jímž by se soud musel zabývat z úřední činnosti. Pouze na okraj soud doplňuje, že podle jeho názoru přistupovaly správní orgány k žalobci jako k plnohodnotnému účastníkovi řízení, dbaly na dodržení všech procesních práv, z ničeho nelze podle názoru soudu dovodit, že by se řídily tím, kdo má jaký vlastnický podíl k nemovitostem.                 S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl  jako nedůvodnou v souladu   s § 78 odst.7 s.ř.s.   Procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady přesahující běžnou úřední činnost, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.       P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je  m o ž n o  podat kasační stížnost ve lhůtě   dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu   soudu v Brně.     V Ostravě dne 12. dubna 2017                  JUDr. Monika Javorová       předsedkyně senátu