22 Af 3/2015 - 48  ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY          Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové v právní věci žalobce AG MOTORSPORT s.r.o., v likvidaci, se sídlem Opava, Podvihovská 11, v řízení zastoupeného JUDr. Hanou Reclíkovou, advokátkou se sídlem Opava, Masařská 6, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství se sídlem Brno, Masarykova 31, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.11.2014 č.j. 30386/14/5200-11431-703604, ve věci daně z příjmů,     t a k t o :      I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 24.11.2014 č.j. 30386/14/5200-11431-703604 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.    II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15.342,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Hany Reclíkové, advokátky se sídlem Opava, Masařská 6. O d ů v o d n ě n í :    Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 5.3.2014 č.j. 730175/ 14/3216-24801-807123, jímž byla žalobci doměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2010 a předepsáno penále.    Žalobce m.j. namítá, že i přesto, že pečlivě zdokumentoval činnost svého dodavatele C. P. autoservis s.r.o., žalovaný o tomto dodavateli tvrdí, že neexistuje a nemohl poskytovat deklarované služby. Žalovaný vše odmítá s odkazem na jedinou větu ve výpovědi svědka P. C., který porušoval všechny myslitelné povinnosti vůči svému správci daně. I v této souvislosti žalobce zdůrazňuje, že je povinností správce daně přihlédnout ke všemu, co vyšlo při správě daní najevo, tj. vypořádat se se všemi skutečnostmi bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch či neprospěch daňového subjektu.    Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Zdůrazňuje, že jakkoli byla v řízení předložena čestná prohlášení P. C. o tom, že sporné dodávky a práce byly žalobci poskytnuty, při svědecké výpovědi tento svědek výslovně uvedl, že společnost fakticky neexistuje a existuje jen na papíře. Tím si protiřečí a jeho výpověď se stává nedůvěryhodnou. Žalovaný navíc vyslechl i M. L., jednatele společnosti SILVER FISH a bývalého předsedu představenstva společnosti TDI, které měly být dodavatelem C. P. autoservis s.r.o. Jeho svědecká výpověď se však s výpovědí P. C. rozchází.    Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.).    Z obsahu správních spisů soud zjistil, že žalobce uplatnil daňově účinné náklady od C. P. autoservis s.r.o. takto: doklad č. ze dne předmět fakturace částka (Kč) 5006 5013 5015 5036 5042 5043 5044 5067 5068 5069 5070 5098 5100 5101     5105 5107 4.  2.2010 17.  3.2010 26.  3.2010 15.  6.2010 24.  5.2010 18.  6.2010 28.  6.2010 2.  7.2010 20.  7.2010 19.  8.2010 2.  9.2010 18.10.2010 12.11.2010 22.11.2010     8.12.2010 15.12.2010 ND Osella PA výr. a dodávka z. křídla dle E2SC ND Osella PA repase převodovky Hewland dodávka ND Osella Pa20 dodávka ND po hav. Trier dodávka ND po hav. Trier repase motoru BMW výroba formy kapotáže výroba dílů kapotáže dodávka dílů Osella rameno p. L+P, disk technomagnesio dodávka ND řídící jednotka motoru BOSCH QUINTEC, motorový svazek, jednotka řídící BMW Elektronik repase motoru výroba kapotáží car 249.400,- 78.500,- 148.200,- 101.510,- 154.580,- 145.020,- 96.360,- 605.220,- 159.600,- 132.800,- 217.580,- 95.400,- 298.950,-     175.000,- 335.300,- 553.600,- Celkem 3.547.020,- K prokázání těchto obchodů předložil m.j. čestné prohlášení P. C. (jediného společníka C. P. autoservis s.r.o.) o tom, že tato společnost vyvíjela a vyvíjí opravy silničních vozidel, opravy karosérií, maloobchod motorovými vozidly a jejich příslušenstvím. V rámci těchto činností byl realizován i obchodní vztah se žalobcem, jehož předmětem byly dodávky náhradních dílů, servisních a karosářských služeb. Dodávky jménem společnosti zajišťoval P.C. osobně formou nákupů a prodejů zboží, popř. zajištěním provedení servisních a karosářských prací. P. C. byl v daňovém řízení i vyslechnut jako svědek. Obsah jeho výpovědi dělí soud pro přehlednost dalšího odůvodnění do částí označovaných nadále malými písmeny: a) společnost C. P. autoservis s.r.o. nefunguje, v podstatě neexistuje. V roce 2010 společnost nefungovala, existovala pouze na papíře, účetnictví se nevede, zaměstnance nemá, poté ovšem ve své výpovědi pokračoval, kdy uvedl, že: b) v roce 2010 společnost fakticky podnikala na adrese Brno, Plotní 33. Za ni vystavoval faktury a další doklady svědek. S žalobcem jednal, a to konkrétně s p. V.a pí. V., ohledně závodu, přípravy závodních aut, oprav, dodávek dílů. Všechny práce pro žalobce byly zajišťovány v Brně na Plotní 33. Vyfakturoval to jménem C. P. autoservis s.r.o., protože byl pod velkým finančním tlakem, měl staré dluhy jako fyzická osoba, vydírali ho. Napadla ho tedy tato „blbost“ a tlačil na p. V., že pro něj bude dělat tyto opravy. Fakturoval tedy, i když nesměl. Něco dělal sám, něco kamarád, který staví motory. Takto zajišťovali výrobu, montáž na auto již ne, tu si prováděl žalobce sám. Platby probíhaly vždy v hotovosti. I příjmové doklady jménem C. P. autoservis s.r.o. vystavoval svědek, je na nich jeho podpis a hotovost přebíral sám. Dělali v podstatě jen díly, které kopírovali. Nic nevyvíjeli; c) náhradní díly kupoval od firem p. L. S ním jednal jen ze začátku, pak (L.) posílal jiné lidi. Jedna ta jeho firma byla SILVER FISH s.r.o., druhá TDI 07 a.s.. Za tyto společnosti jednal s p. L. a dalšími dvěma lidmi, jejich jména nezná, vždy přišli s fakturou a svědek jim předal peníze proti zboží. Kontakt probíhal na Plotní nebo někde v restauraci, v prostorách firem p. L. na Zvonařce byl jen jednou. Zboží tedy pracovníci firem p. L. přiváželi sami, jeden balík si svědek vyzvedával u nich na Zvonařce. Zboží bylo nové, v kartonových krabicích. Trubky byly volně ložené, též to byly role plátna či plechovky pryskyřice.  V řízení byl jako svědek vyslechnut i M. L., jednatel SILVER FISH a bývalý předseda představenstva TDI. Ten uvedl, že společnost SILVER FISH vykonávala svou činnost na adrese Brno, Zvonařka 2b, kde byly i sklady. Společnost C. P. autoservis zná, u této firmy opravovali auta. Na základě této známosti vstoupili do obchodních vztahů. Za svědka mohli jménem uvedených společností jednat i Ing. Š., pí. S. nebo pan R. Faktury vystavovali externí účetní na podnět svědka. Podpisy na fakturách a dodacích listech sice nesouhlasí se svědkovým podpisovým vzorem, jsou ale asi jeho, nepodepisuje se pořád stejně. Razítka jsou razítky uvedených společností. I jméno P. C. svědkovi něco říká, určitě s ním někdy jednal, možná, že právě v souvislosti s firmou C. P. Předmětem dodávek C. P. byly náhradní díly na auta, nové, ale je možné, že i použité. Zboží bylo baleno asi v papírových krabicích. Zboží bylo skladováno na adrese Brno, Zvonařka 2b. Odběratel si zboží odvážel sám, nebo mu je dovezli skladníci svědkových firem.  V napadeném rozhodnutí žalovaný cituje tyto svědecké výpovědi, při hodnocení ovšem hodnotí jen části výpovědi svědka C. uvedené shora pod písm. a) a c). Opakovaně akcentuje část výpovědi uvedenou pod písm. a), tuto konfrontuje s jeho čestným prohlášením a uzavírá, že svědek si protiřečí, pokud uvádí, že společnost vyvíjela činnost a současně nefungovala (str. 12 uprostřed napadeného rozhodnutí). Nato odmítá čestné prohlášení osvědčit jako důkaz, když toto nemůže nahradit svědeckou výpověď.  Část výpovědi svědka C. uvedenou pod písm. c) konfrontuje žalovaný s výpovědí svědka L. (str. 13 napadeného rozhodnutí) a uzavírá: „Porovnáním svědeckých výpovědí svědka L. a svědka C., které se neshodují v označení místa, na kterém docházelo k objednání a předání zboží (dle pana L. v prostorách společnosti na Zvonařce nebo na ul. Plotní; dle svědka C. převážně na ul. Plotní nebo v restauraci, přičemž na Zvonařce byl pouze jednou), činí dokládané skutečnosti nevěrohodnými. (…) Skutečnosti uvedené ve svědeckých výpovědích si však správce daně nemohl ověřit, když společnost SILVER FISH i TDI účetnictví nepředložila a společnost C. P. autoservis účetnictví nevedla vůbec.“  Část výpovědi svědka C. uvedenou shora pod písm. b) pak žalovaný zcela ignoruje [ledaže by se její vyhodnocení implicitně skrývalo na str. 12 ve větě o tom, že si svědek protiřečí, pokud uvádí, že společnost vyvíjela činnost a současně nefungovala – tento závěr je ovšem činěn v konfrontaci části svědkovy výpovědi a) vůči jeho čestnému prohlášení].    Uvedené úvahy a závěry nemohou obstát.    Závěr, že „skutečnosti uvedené ve svědeckých výpovědích si však správce daně nemohl ověřit“ popírá základní účel a smysl svědecké výpovědi při dokazování v jakémkoli řízení upraveném právními předpisy České republiky. Svědecká výpověď je totiž sama o sobě důkazním prostředkem. Tuto lze samozřejmě konfrontovat s jinými provedenými důkazy a v případě jejího rozporu s ostatními provedenými důkazy ji vyhodnotit jako nevěrohodnou. Oproti tomu sama skutečnost, že – jak bývalo dříve s oblibou uzavíráno bývalým Finančním ředitelstvím v Ostravě – „pouhá tvrzení svědka nebyla v řízení doložena žádnými důkazy“ ke znevěrohodnění svědecké výpovědi nestačí.    Je dále zcela neobhajitelné zamlčení části výpovědi svědka C. uvedené pod písm. b) shora. Tato část navíc podle soudu není v žádném rozporu s částí uvedenou pod písm. a). Svědek logicky vysvětlil, že společnost C. P. autoservis s.r.o. sama žádnou činnost nevyvíjela a existovala jen formálně, avšak svědek sám – aniž by k tomu byl řádně oprávněn – jménem této společnosti obchody uzavíral, realizoval a o tom vystavoval i faktury. Svědek tedy neuváděl, že by společnost sama činnost vyvíjela (jak dovozuje žalovaný), naopak uvedl, že sám bez příslušných oprávnění uzavíral na jméno této společnosti obchody.  Soud neshledává ani žádné vzájemné zásadní rozpory mezi výpověďmi svědků C. a L., pokud uvedli: C. L. jednal s p. L. a dalšími dvěma lidmi za svědka mohli jménem uvedených společností jednat i Ing. Š. nebo pan R. s L. jednal jen ze začátku jméno P. C. svědkovi něco říká, určitě s ním někdy jednal zboží bylo nové, v kartonových krabicích; trubky volně ložené, dále role plátna a plechovky pryskyřice předmětem dodávek byly náhradní díly na auta; zboží bylo baleno asi v papírových krabicích zboží pracovníci firem p. L. přiváželi sami, jeden balík si vyzvedával na Zvonařce, kde byl jen jednou odběratel si zboží odvážel sám (ze Zvonařky), nebo mu je dovezli skladníci svědkových firem Případné další rozpory mezi výpověďmi těchto svědků nejsou podle napadeného rozhodnutí tím důvodem, pro který žalovaný uzavřel, že tyto výpovědi jsou nevěrohodné.    Krajský soud tedy uzavírá, že žalovaný při hodnocení důkazů vůbec nevyhodnotil (zcela ignoroval) část výpovědi svědka C. uvedenou shora pod písm. b) a z vzájemně si neodporujících částí výpovědí svědků C. a L. vytvořil tak intenzivní vzájemný rozpor, že z něj učinil závěr o nevěrohodnosti těchto výpovědí.    Tím ovšem podstatně porušil ustanovení o řízení před daňovými orgány tak, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Proto krajský soud napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. zrušil a věc podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení.    Krajský soud nijak nepředjímá další (budoucí) závěry žalovaného, které vyplynou z řádného hodnocení provedených důkazů. V něm však bude na žalovaném, aby žádné v řízení provedené důkazy či jejich části nezamlčoval a veškeré v řízení provedené důkazy vyhodnotil jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemných souvislostech. Setrvá-li žalovaný na závěru o nevěrohodnosti výpovědí svědků C. a L. (což v této chvíli krajský soud nikterak nevylučuje), pak svůj závěr řádně, logicky a srozumitelně, tj. přezkoumatelným způsobem nezveličujícím ani nebagatelizujícím rozhodné skutečnosti, odůvodní.   O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce byl v řízení procesně úspěšný a vzniklo mu tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří: a) zaplacený soudní poplatek   3.000 Kč b) náklady právního zastoupení advokátkou       α) odměna advokátky za zastupování v řízení ve výši 3.100 Kč / úkon při těchto úkonech právní služby:       § 7, § 9 odst. 4 písm. d) § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.       1) příprava a převzetí věci       2) 3) sepis žaloby sepis repliky   9.300 Kč   β) paušální náhrada hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. α)     § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.       900 Kč   γ) DPH 21% z částek uvedených pod písm. α) – β)   § 57 odst. 2 s.ř.s.   Celkem   15.342 Kč Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“) k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.     P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.    Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.     V Ostravě dne 30. listopadu 2017                   Mgr. Jiří Gottwald              předseda senátu