60 A 8/2016 - 19   ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Berkovou ve věci žalobce M. M., bytem M. n. 14/13, Z. n. M., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem Olomouc, Jeremenkova 40a, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2015, č. j. KUOK 5227/2016, ve věci přestupku, takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   Žalobce se žalobou podanou v zákonné lhůtě domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Zábřeh (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 11. 3. 2015, č. j. 2014/1264/DO-MUZB-19, ve věci přestupku.   Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo doručeno zmocněnci žalobce, panu M. J., poštou dne 26. 3. 2015 za využití tzv. fikce doručení ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.“), tudíž patnáctidenní lhůta k podání odvolání uplynula dne 10. 4. 2015 a rozhodnutí tak nabylo dne 11. 4. 2015 právní moci. Jelikož bylo odvolání doručeno správnímu orgánu I. stupně teprve dne 14. 12. 2015, bylo podáno opožděně. Dále žalovaný uvedl, že je mu známo, že v době doručování si zmocněnec žalobce zřizoval datovou schránku, avšak ta byla založena teprve dne 15. 3. 2015, tudíž správní orgán I. stupně nepochybil, když dne 12. 3. 2015 vypravil zásilku poštou.   Žalobce se žalobou podanou v zákonné lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného. V žalobě namítal, že odvolání bylo podáno včas, k doručení rozhodnutí správního orgánu I. stupně fikcí dojít nemohlo, neboť měl jeho zmocněnec zřízenu datovou schránku, do níž mělo být rozhodnutí doručováno. Z potvrzení žádosti o zřízení datové schránky ze dne 27. 2. 2015, které zmocněnec žalobce obdržel, vyplývá, že datová schránka pod identifikačním číslem ... bude bezplatně zřízena do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti“. Zmocněnec žalobce tudíž oprávněně spoléhal na to, že ode dne 4. 3. 2015 bude mít datovou schránku založenu, a proto se nemusí zdržovat na adrese svého trvalého pobytu. I v případě, že by byla datová schránka zřízena až ke dni 15. 3. 2015, nemohlo by doručení poštou na adresu trvalého pobytu vyvolat zamýšlené právní účinky doručení. K tzv. „doručení fikcí“ dochází desátým dnem uložení, což byl v posuzované věci den 16. 4. 2015. Dne 16. 4. 2015 však nemohlo dojít k právním účinkům doručení při doručování na adresu trvalého pobytu, neboť k tomuto dni již měl zmocněnec žalobce zřízenu datovou schránku. Pro adresáta není relevantní datum, kdy byla písemnost vypravena, ale datum, kdy se pošta poprvé tuto písemnost pokusila doručit. V posuzované věci to bylo dne 16. 3. 2015, tj. v době, kdy měl adresát již zřízenu datovou schránku. Osoba, která si zřídí datovou schránku, má právo nadále nekontrolovat svou poštovní schránku. I kdyby bylo sporu o tom, zda v okamžiku zřízení datové schránky má povinnost si vyzvednout na poště uložené písemnosti, nemůže být sporu o tom, že nemá povinnost navštěvovat pobočku pošty u písemností, o jejichž doručení se pošta před zřízením datové schránky nepokusila. Písemnost je vypravena dnem předání držiteli poštovní licence, který však není vázán žádnou lhůtou k jejich doručení, dokonce ani obchodní podmínky České pošty lhůty k doručení písemností nestanoví. Proto by bylo možné, a jsou takové případy známy, že se držitel poštovní licence pokusí poprvé doručit písemnost až o měsíc později, než mu byla písemnost k doučení správním orgánem předána. V takovém případě by však osoba, která má zřízenu datovou schránku, musela pravidelně navštěvovat poštu, což je v rozporu s účelem zavedení datových schránek. Žalobce podal odvolání včas, a to v subjektivní 30 denní lhůtě ode dne, kdy se o neoznámeném rozhodnutí dozvěděl.   Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že datum podání žádosti o zřízení datové schránky (27. 2. 2015) nemá na způsob doručování žádný vliv. Správní orgán I. stupně vypravil zásilku, obsahující rozhodnutí, již dne 12. 3. 2015, zatímco datová schránka zástupce žalobce byla zřízena až dne 15. 3. 2015.   Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)].   Z obsahu správního spisu soud zjistil, že dne 11. 3. 2015 proběhlo u správního orgánu I. stupně ústní jednání ve věci v nepřítomnosti žalobce a jeho zmocněnce, při němž vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí. Dne 12. 3. 2015 byla správnímu orgánu I. stupně doručena omluva zmocněnce žalobce z ústního jednání společně s vyjádřením ve věci. Téhož dne, tj. 12. 3. 2015, správní orgán I. stupně vypravil (předal k doručení) vydané rozhodnutí zmocněnci žalobce, Ing. M. J., na adresu M. 989/7, P. 97, prostřednictvím pošty. Následně dne 13. 3. 2015 odeslalo správní orgán I. stupně zmocněnci žalobce e-mailem na adresu ... sdělení k jeho omluvě z jednání, že jednání proběhlo v nepřítomnosti žalobce a jeho zmocněnce, ve věci bylo rozhodnuto a rozhodnutí ze dne 11. 3. 2015 bylo předáno k poštovní přepravě. Z podacího razítka pošty na doručence vyplývá, že pošta obdržela zásilku obsahující rozhodnutí správního orgánu I. stupně dne 13. 3. 2015. Dne 16. 3. 2015 se pošta pokusila zmocněnci žalobce zásilku na uvedenou adresu doručit, adresát nebyl zastižen, byla mu tudíž zanechána výzva s poučením. Adresát si zásilku nevyzvedl, dne 27. 3. 2015 byla zásilka vyložena adresátovi do domovní schránky. Správní orgán I. stupně na rozhodnutí vyznačil doložku právní moci dnem 11. 4. 2015. Dne 14. 12. 2015 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno odvolání žalobce, v němž zmocněnec žalobce uvedl, že se o existenci rozhodnutí správního orgánu I. stupně dozvěděl žalobce z evidenční karty řidiče, avšak toto rozhodnutí mu nebylo doručeno.   K citovanému obsahu správního spisu krajský soud poznamenává, že ve 4. odstavci na str. 3 napadeného rozhodnutí je zjevná chyba v psaní v datu, kdy měla být zásilka obsahující rozhodnutí správního orgánu I. stupně připravena na poště k vyzvednutí. Tímto dnem nebyl den 16. 4. 2015, nýbrž den 16. 3. 2015.   Ze sdělení Ministerstva vnitra České republiky soud zjistil, že datová schránka fyzické osoby ID ..., jejímž držitelem je pan M. J., byla zpřístupněna dne 15. 3. 2015.   Podle § 19 odst. 1 s. ř. písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Nelze-li písemnost takto doručit, může ji doručit správní orgán sám; v zákonem stanovených případech může písemnost doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného správního orgánu nebo prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení; je-li k řízení příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní policie.   Podle § 19 odst. 2 věty prvé s. ř. není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.   Podle § 19 odst. 3 s. ř. nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.   Ustanovení § 19 odst. 2 s. ř. tedy váže možnost doručit písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na překážku písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Tuto legislativní úpravu je proto třeba interpretovat jako zákonem předvídaný postup doručování, který by zásadně měl být dodržován.   Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, v § 17 odst. 1 obecně stanoví, že umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě.    Datová schránka je podle § 8 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. zpřístupněna prvním přihlášením osoby uvedené v § 8 odst. 1 až 4, nejpozději však patnáctým dnem po dni doručení přístupových údajů těmto osobám. Zákon č. 300/2008 Sb. tedy rozlišuje okamžik zřízení datové schránky od okamžiku jejího zpřístupnění, přičemž povinnost orgánů veřejné správy doručovat písemnosti osobám do datové schránky váže v § 17 odst. 1 až na okamžik zpřístupnění schránky. Tato úprava je zcela logická, neboť již z obecného významu slova „zpřístupnit“ je zřejmé, že teprve od uvedeného okamžiku je datová schránka přístupná pro přijetí písemností. Žalobce se tudíž mýlí, dovozuje-li, že legitimně očekával, že mu budou veškeré písemnosti orgány veřejné moci doručovány do datové schránky již od data jejího zřízení, tj. ode dne 27. 2. 2015, resp. nejpozději ode dne 4. 3. 2015 (tři pracovní dny ode dne podání žádosti o zřízení datové schránky).   Krajský soud dále uvádí, že skutkově podobnou věcí, v níž vystupoval stejný obecný zmocněnec v řízení před správním orgánem, se již zabýval pod sp. zn. 65 A 30/2016.    V rozsudku ze dne 13. 12. 2016, č. j. 65 A 30/2016-83 zdejší soud uvedl: „Z právě citovaných ustanovení vyplývá, že hodlá-li správní orgán doručit účastníku či jeho zástupci písemnost, musí provést volbu způsobu doručení. Takovou volbu může z povahy věci učinit jen dle stavu, který tu je v okamžiku volby, tj. v okamžiku, kdy zásilku předává doručovateli (včetně virtuálního, představovaného systémem datových schránek či systémem zaručujícím přenos e-mailů). K obdobnému závěru dospěl i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 10. 4. 2013, č. j. 4 As 6/2013-28, www.nssoud.cz (odst. 8 odůvodnění).“    Se závěry zdejšího soudu se posléze ztotožnil také Nejvyšší správní soud, který v rozsudku ze dne 22. 3. 2017, č. j. 6 As 5/2017-22 uvedl: „Povinnost správního orgánu doručovat do datové schránky se uplatní tehdy, pokud má adresát písemnosti zřízenu datovou schránku ke dni vypravení písemnosti. V posuzovaném případě vypravil žalovaný písemnost mezi 3. 3. 2015 (datum vydání rozhodnutí) a 5. 3. 2015 (datum prvního pokusu o doručení). Datová schránka zástupce stěžovatelky však byla zprovozněna až dne 15. 3. 2015. Žalovaný ani při nejlepší vůli nemohl zástupci doručovat do datové schránky, jelikož k okamžiku zahájení doručování tato datová schránka zpřístupněna nebyla. Stěžovatelce lze dát za pravdu, že okamžik doručení je pouze jeden. Tento okamžik však nelze ztotožňovat s procesem doručování, jehož počátek je určen vypravením písemnosti ze strany správního orgánu a který končí okamžikem doručení (resp. k jeho úplnému ukončení může dojít i později, např. vhozením písemnosti do domovní schránky). Adresát písemnosti může jistě legitimně očekávat, že písemnosti vypravené poté, kdy mu byla zpřístupněna datová schránka, obdrží do datové schránky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 6/2013 – 28 ze dne 10. 4. 2013). Tato skutečnost však nemá žádný vliv na účinky doručení písemností, které byly vypraveny již před zpřístupněním datové schránky. Bylo by ostatně absurdní, aby účastník řízení jednostranným úkonem, kterým je též zřízení datové schránky, mohl způsobit neplatnost doručení nebo si tímto způsobem vynutit opakované doručení již řádně doručované písemnosti.“   Krajský soud se s argumentací Nejvyššího správního soudu zcela ztotožňuje a od vlastních závěrů se v posuzované věci nemá důvod odchýlit. Bylo-li tedy prokázáno, že správní orgán I. stupně volil mezi způsoby doručování rozhodnutí dne 12. 3. 2015, nepochybil, když předal zásilku obsahující rozhodnutí k poštovní přepravě, neboť ke dni 12. 3. 2015 zmocněnec žalobce žádnou datovou schránku zpřístupněnu neměl, tudíž se správnímu orgánu I. stupně při lustraci v evidenci datových schránek žádná datová schránka zmocněnce žalobce nezobrazila.   Následným zpřístupněním datové schránky dne 15. 3. 2015 již nebylo možné zvrátit proces doručování, který byl řádně zahájen. Skutečnost, že pošta učinila první pokus o doručení předmětné zásilky až dne 16. 3. 2015, tj. v den následující po dni, kdy byl datová schránka zmocněnce žalobce zpřístupněna, je zcela bez významu, neboť volbu způsobu doručování provádí správní orgán, nikoli pošta, která není oprávněna zvolený způsob doručování revidovat a neprovést doručení poštovní přepravou z důvodu, že adresát zásilky má zpřístupněnu datovou schránku.   Jelikož nebyl Ing. J. dne 16. 3. 2015 poštovní doručovatelkou zastižen, byla předmětná zásilka v souladu s § 23 odst. 1 s. ř. uložena v provozovně provozovatele poštovních služeb, přičemž  byl adresát v souladu s § 23 odst. 3 písm. b) s. ř. vyzván k jejímu vyzvednutí a poučen o následcích nevyzvednutí zásilky v úložní době. Zmocněnec žalobce ve stanovené úložní době 10 dnů zásilku nevyzvedl, tudíž byla doručena dle § 24 odst. 1 s. ř. 10. dnem ode dne jejího uložení, tj. dne 26. 3. 2015. Správní orgán tudíž nepochybil, když po marném uplynutí lhůty k podání odvolání vyznačil na rozhodnutí dnem 11. 4. 2015 právní moc.   K dalším námitkám žalobce krajský soud uvádí, že v posuzované věci proběhlo doručování písemnosti poštou ve standardní a zcela přiměřené lhůtě, kdy pošta obdržela od správního orgánu I. stupně předmětnou zásilku v pátek 13. 3. 2015, tudíž se o její doručení pokusila v pondělí 16. 3. 2015. Krajský soud proto nemá důvod vyjadřovat se k žalobcem nastiňovaným hypotetickým případům, kdy pošta doručuje zásilku s měsíčním zpožděním od doby, kdy tuto k přepravě od odesílatele obdržela. Krajský soud má za to, že fyzická osoba, která si zřídí, a posléze zpřístupní datovou schránku, musí v určité přiměřené době následující po jejím zpřístupnění počítat s eventualitou, že některé zásilky, které byly orgány veřejné moci odeslány před datem zpřístupnění datové schránky, budou ještě doručovány poštou. Tím spíše pak toto tvrzení platí v situaci, která nastala v posuzované věci, kdy byl zmocněnec žalobce správním orgánem I. stupně dne 13. 3. 2015 e-mailem operativně informován o tom, že zásilka obsahující rozhodnutí byla k poštovní přepravě předána. Nevyzvedl-li si zmocněnec žalobce zásilku na poště ani ze své domovní schránky, kam mu byla posléze vložena, musí nést žalobce negativní následky nečinnosti svého zmocněnce v podobě fikce doručení předmětné písemnosti a následného zamítnutí opožděně podaného odvolání.   Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu jako nedůvodnou zamítl.   O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když plně procesně úspěšnému žalovanému nevznikly podle obsahu spisu v tomto soudním řízení žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.   P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.   V Olomouci dne 26. dubna 2017   Mgr. Barbora Berková v. r.     samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Šárka Harazinová