72 Ad 11/2017-36   ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou, Ph.D., v právní věci žalobkyně J. H., bytem M. 1565, V., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 25. 1. 2017, č. j. X, ve věci invalidního důchodu,   t a k t o :   I.   Rozhodnutí žalované ze dne 25. 1. 2017, č. j. X, s e    r u š í  a  věc  s e   v r a c í  žalované k dalšímu řízení.   II. Žalovaná  j e   p o v i n n a   zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 225 Kč.   O d ů v o d n ě n í :     Včas podanou žalobou žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým byly zamítnuty námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 17. 10. 2016. Tímto rozhodnutím byl žalobkyni odňat invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.   [1] V žalobě žalobkyně namítala nedostatečné odůvodnění rozhodnutí a nedostatečné zjištění skutkového stavu. Některé lékařské zprávy byly zcela opomenuty. Posudkoví lékaři nepřihlédli k tomu, že žalobkyně má více zdravotních postižení (vč. neurologických a endokrinologických) a dále vůbec nepřihlédli k psychickým onemocněním. Stav žalobkyně ovlivnily následkem radioterapie a hormonoterapie, která trvá dodnes. V zaměstnání dostává žalobkyně úlevy, brala si dovolené (měla jí dostatek po operace a pracovní neschopnosti) a také byla přijata stážistka pro výpomoc žalobkyni. Svá tvrzení žalobkyně doložila lékařskými zprávami a potvrzením zaměstnavatele.   [2] Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Rozhodnutí samotné ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěrů posudkové komise.   [3] Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 25. 1. 2017.   [4] Ze správního spisu soud zjistil, že podle posudku OSSZ Vsetín ze dne 3. 10. 2016 žalobkyně nebyla nadále invalidní, protože pokles pracovní schopnosti žalobkyně činil jen 25 %.   [5] Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že posudkový lékař žalované v námitkovém řízení potvrdil posudkový závěr lékaře OSSZ a stanovil, že žalobkyně není invalidní a její postižení odpovídá kapitole II oddílu A položce 1b vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a poklesu pracovní schopnosti o 25 %. Posudkový lékař žalované uvážil, že stav žalobkyně je stabilizován a, že je  na onemocnění adaptována.   [6] V souzené věci si krajský soud vyžádal od Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí (dále „PK MPSV“) v Ostravě posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován dne 22. 6. 2017. Podle tohoto posudku šlo u žalobkyně od oduznání bez přerušení o invaliditu prvního stupně. Posudkově odpovídá hodnocení žalobkyně kapitole II oddílu A položce 1b vyhlášky o posuzování invalidity s 15 - 25 % poklesu míry pracovní schopnosti. S ohledem na další zdravotní postižení žalobkyně, zejména v oblasti psychické, navýšila PK MPSV v Ostravě procentní míru poklesu pracovní schopnosti o 10 % na celkových 35 %. Zdravotní stav žalobkyně není stabilizován, stále se hledá vhodná léčba, pokračují psychoterapie.       [7] Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   [8] Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.    [9] Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 22. 6. 2017, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.   [10] Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě ze dne 22. 6. 2017. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky.   [11] Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.   Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla   a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.      [12] Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.   [13] Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.      [14] Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.    [15] Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 35 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v prvním stupni, a to od oduznání bez přerušení, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.    [16] Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní v prvním stupni, a to od oduznání bez přerušení.   [17] Úspěšná žalobkyně na nákladech řízení uplatnila a doložila cestovné z místa jejího bydliště do sídla soudu a zpět, proto jí náhradu těchto nákladů soud přiznal  v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s.         P o u č e n í :   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nevyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.    Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.    Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.    V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Olomouci dne 25. 7. 2017     Za správnost vyhotovení:         JUDr. Martina Radkova, Ph.D., v. r. Markéta Chrudinová             samosoudkyně