78A 1/2017-27     ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY               Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Jany Záviské a JUDr. Petra Indráčka v právní věci žalobce R.  H., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se  sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému Městskému úřadu Hlučín, se sídlem Mírové náměstí 24/23, Hlučín, o žalobě proti nečinnosti správního orgánu ve věci sp. zn. 37059/2015/605/OD/ST,     t a k t o :       I.             Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. 37059/2015/605/OD/ST  ve lhůtě do šedesáti  dnů od právní moci tohoto rozsudku.   II.               Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10.228.- Kč, do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Jaroslava Topola, advokáta se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4.           O d ů v o d n ě n í :     [1] Žalobou ze dne 4. 8. 2016, původně zapsanou u zdejšího soudu pod spis. zn. 22A 108/2016, se žalobce   domáhal uložení povinnosti žalovanému správnímu orgánu vydat  rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. 37059/2015/605/OD/ST ve lhůtě do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.   [2] V žalobě žalobce uvedl, že žalovaný zahájil řízení o správním deliktu provozovatele vozidla. Vzhledem k úvodu žaloby byla žaloba původně zapsaná do senátu  22A, později soudem zjištěno, že se nejedná o správní delikt provozovatele vozidla, nýbrž o přestupek řidiče, proto došlo k převedení žaloby do senátu 78A v souladu s rozvrhem práce zdejšího soudu. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že podal odpor dne 8. 10. 2015 do příkazu prostou e-mailovou zprávou, přičemž dne 13. 10. 2015 bylo podání v souladu s § 37 odst. 4 správního řádu potvrzeno odesláním doporučeného dopisu obsahujícího odpor. Vzhledem k názoru Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, že doporučený dopis byl podán k poštovní přepravě až dne 15. 10. 2015, žalovaný dospěl k závěru, že nebylo v zákonné pětidenní lhůtě potvrzeno podání ze dne 8. 10. 2015 a nemohlo se jednat  o včasný odpor. Žalobce poukazuje na podací lístek, který přiložil v příloze, dle kterého doporučený dopis byl podán k poštovní přepravě již dne 13. 10. 2015, což svědčí o tom, že odpor byl podán včas. Jestliže podání učiněné doporučeným dopisem postrádalo podpis, měl žalovaný vyzvat žalobce či jeho zástupce  k odstranění vady podání. Žalovaný byl po podání včasného odporu povinen ve lhůtě do 30 dnů, v prodloužené lhůtě o  30 dnů, z důvodu nutnosti nařídit ústní jednání, vydat rozhodnutí. Žalovaný tak neučinil, a proto byl nečinný. Žalobce vyčerpal prostředek ochrany proti nečinnosti, když podal dne 25. 5. 2016 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti úřadu k nadřízenému správnímu orgánu, Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, a krajský úřad usnesením ze dne 9. 6. 2016 čj. MSK 72029/2016 žádost zamítl. Žalobce nesouhlasí s rozhodnutím bez jednání a žádá soud o jeho nařízení.   [3] Žalovaný k žalobě uvedl, že jako první úkon v řízení správní orgán – odbor dopravy Městského úřadu Hlučín, prostřednictvím oprávněné úřední osoby Ing. J. S., vydal příkaz ze dne 21.9.2015, č.j. HLUC/39128/2015/OD/ST, kterým obviněného R. H. uznal vinným přestupkem proti zákonu                    o silničním provozu podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb.,             o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon              o silničním provozu) a byla mu udělena pokuta ve výši 1.500,- Kč splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto příkazu. Tento příkaz byl doručen obviněnému dne 25.9.2015, kdy lhůta k podání odporu byla do 12.10.2016. Ve stanovené lhůtě nebyl obviněným učiněn odpor proti tomuto příkazu. Tento příkaz nabyl právní moci dne 13.10.2015. Tím bylo řízení pravomocně skončeno a správní orgán již dále neměl ani povinnost ani oprávnění v dané věci dále rozhodovat. Obviněný zaslal dne 8.10.2015 prostřednictvím emailu X správnímu orgánu v elektronické podobě bez zaručeného elektronického podpisu Robina Hromady odpor. V rámci zásad dobré správy byl R. H. správním orgánem dne 9.10.2015 vyzván na uvedenou emailovou adresu, dle § 37 odst. 4,5 správního řádu, aby své podání učiněné elektronickou formou bez uznávaného elektronického podpisu doplnil do 5 dní a to tak, že zašlu tuto písemnost elektronicky se svým elektronickým podpisem nebo v této lhůtě zašle toto podání písemně listinnou formou. Bylo mu sděleno, že pokud nebude toto podání dle správního řádu doplněno, nebude na něj brán zřetel. Městský úřad v Hlučíně obdržel dne 16.10.2015 prostřednictvím České pošty písemnost doloženou na č. listu 16 spisu. Obsahem této písemnosti byl text „Dobrý den, proti příkazu vydanému v řízení 37059/2015/605/OD/ST podávám odpor. R. H., H. X, 746 01 O.“, tato písemnost nebyla opatřena vlastnoručním podpisem R. H. Tento dopis byl vložený v obálce, na který byl vyznačen den 15.10.2016 jako den, kdy byla tato písemnost podána na České poště k přepravě.   [4] Ze spisu bylo zjištěno, že Městský úřad Hlučín  vydal dne 21. 9. 2015 pod č.j. HLUC/39128/2015/OD/St  příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným  ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., jehož se dopustil tím, že dne 24. 8. 2015 v 11:05 hod v obci Dobroslavice na ul. Slezská, jako řidič motorového vozidla tovární značky Škoda Octavia, RZ X překročil  nejvyšší dovolenou rychlost v obci stanovenou zákonem na 50 km/h nejméně o 18  km/h, neboť prokazatelně nejnižší hodnota rychlosti jeho jízdy činila 68 km/h. Tímto jednáním porušil ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. a byla mu uložena pokuta v částce 1.500,- Kč dle ust. § 11 odst. 1 písm. b) přestupkového zákona a             § 125c odst. 4 písm. f) zákona o provozu na pozemních komunikacích. Příkaz byl žalobci doručen dne 25. 9. 2015.   [5]  Dne 8. 10. 2015 elektronicky bez elektronického podpisu, prostým e-mailem  byl podán odpor. Na toto žalovaný správní orgán reagoval dne 9. 10. 2015 rovněž prostým e-mailem tak, že autora e-mailu jednak poučil o náležitostech podání dle             § 37 odst. 2, 4 a 5 správního řádu a jednak poučil o nutnosti doplnění do 5 dnů zaručeným elektronickým podpisem nebo doplnění písemně s tím, že v opačném případě nemůže správní orgán k takovému sdělení přihlížet.   [6]  Dne 16.10.2015 byl žalovanému správnímu orgánu doručen odpor v písemné formě s podáním na poště v Českých Budějovicích, kdy nutno konstatovat, že je špatně  čitelné poštovní razítko na obálce  o dnu podání zásilky. Písemné potvrzení podání příkazu není opatřeno podpisem.   [7] Dále z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že Krajský úřad Moravskoslezského kraje dne 15. 4. 2016 žalobci sdělil „vyrozumění k Vašemu odporu“, ve kterém mimo jiné uvedl, že za den podání odporu považuje  15.10. 2015, a proto jej považuje za opožděný.   [8] Předmětem sporu mezi žalobcem a žalovaným Městským úřadem Hlučín je otázka, zda žalovaný byl nečinný ve věci podání odporu, jestliže žalobce má za to, že odpor podal včas a žalovaný jej považuje za opožděný.   [9] Krajský soud v Ostravě po přezkoumání věci dospěl k závěru, že namítána nečinnost žalovaného je dána, neboť přisvědčil žalobci, že odpor byl podán včas. Žalobci byl příkaz doručen dne 25. 9. 2015. Žalobce byl správním orgánem poučen  o možnosti podat odpor ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení, v dané věci tak poslední den lhůty připadl na 10. 10. 2015, což je sobota, proto dle ust. § 40 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 500/2004 Sb. připadl poslední den lhůty na pondělí 13. 10. 2015. Žalobce nejdříve dne 8. 10. 2015 podal prostým e-mailem bez ověřeného podpisu odpor. Na to žalovaný správní orgán bezprostředně reagoval poučením              o nutnosti potvrzení do pěti dnů a o náležitostech podání. Byť toto poučení správní orgán učinil rovněž neformálně prostým e-mailem, soud k tomu nemůže než uvést, že správní orgán zcela zbytečně reagoval, vysoko nad rámec „dobré správy“. Je-li totiž podání učiněno jiným způsobem než stanoví ust § 37 odst. 4 správního řádu, nezakládá takové podání žádné právní účinky, není-li do pěti dnů předepsaným způsobem potvrzeno. (Ust. § 37 odst. 4 správního řádu: Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.). Pokud tedy žalobce učinil podání prostým e-mailem, správní orgán měl k němu přistupovat, jakoby podání učiněno nebylo, nepoučovat žalobce o nutnosti jeho doplnění do pěti dnů ani o náležitostech podání. Naopak, správní orgán měl nečinně vyčkat doplnění podání ve lhůtě a způsobem uvedeným v ust. § 37 odst. 4 správního řádu a  povinen  poučovat podatele o náležitostech podání, např. o nutnosti podpisu na podání, byl správní orgán, až po doplnění podání do pěti dnů, v souzené věci tak reagovat na podání učiněné písemně. Soud zdůrazňuje, že teprve doplněním podání způsobem a ve lhůtě jak výše uvedeno, původní podání podané prostým e-mailem založilo právní účinky.   Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009 čj. 9 As 90/2008-70, kdy bylo vysloven závěr, že podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě – internetu – bez zaručeného elektronického podpisu podle § 37 odst. 4 správního řádu z roku 2004 je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění (do 5 dnů) některou                    z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, aniž by přitom bylo nutné k takovému doplnění podatele vyzývat.   [10]  Ač žalobce k žalobě připojil podací lístek, soud si sám dotazem na poštu v Českých Budějovicích ověřoval, kdy zásilka pod číslem RR X s označením adresáta Městský úřad Hlučín byla podána na poštu; dne 13. 2. 2017 bylo zdejšímu soudu Českou poštou sděleno, že uvedená zásilka byla do jejich elektronického sytému služby DopisOnline podána dne 13. 10. 2015 ve 20:48 hodin a byla odeslána s kategorií poštovného Doporučená zásilka. Dále ještě pošta své sdělení doplnila, že podáním zásilky se rozumí příjem souborů pdf – podkladů k tisku na jejich server www.postservis.cz. Zásilky podané v pracovní den do rozhodných 16 hodin, jsou vyrobeny (vytištěny, zaobálkovány a předány do poštovního provozu) ještě týž den, pokud klient rozhodnout dobu překročí, jsou zásilky vyrobeny a předány do poštovního provozu k doručování v následující pracovní den, tj. v tomto případě 14.10.2015.   [11] Vzhledem k uvedenému v odstavci 9 tohoto rozsudku pak soud dospěl k závěru, že odpor, byl-li podán dne 13. 10. 2015 na poštu, byť v režimu DopisOnline po 16 hodině, byl podán včas. K uvedenému soud níže uvádí.    [12] Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu, pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence.   [13] Podmínky pro poskytování a provozování poštovních služeb jakož i práva a povinnosti, které při této činnosti vznikají, jsou upraveny v zákoně č. 29/2000 Sb.,                   o poštovních službách (dále jen zákon o poštovních službách). Podle § 1 odst. 2 zákona o poštovních službách se poštovní službou rozumí činnost, která je prováděná podle poštovní smlouvy a za podmínek stanovených tímto zákonem. Poštovní služba zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu zásilky prostřednictvím poštovní sítě a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci. Za poštovní smlouvu se přitom považuje jakákoliv smlouva, jejímž předmětem je poskytnutí poštovní služby. Z uvedených ustanovení poštovního zákona vyplývá, že uzavřením poštovní smlouvy vznikají provozovateli povinnosti stanovené tímto zákonem, mezi které patří i povinnost provozovatele dodat poštovní zásilku příjemci. Způsob, jakým lze uzavřít poštovní smlouvu, stanoví podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona o poštovních službách poštovní podmínky provozovatele, které musejí mít písemnou formu. [14] Podle čl. 6 odst. 1 poštovních podmínek České pošty, s.p. (dále jen poštovní podmínky) je smlouva o poskytnutí poštovní služby uzavřena poštovním podáním.              O poskytnutí poštovní služby lze žádat v době k tomu provozovatelem určené a na místech uvedených v čl. 6 odst. 4 poštovních podmínek. Podle čl. 8 odst. 1 poštovních podmínek v případě uzavření smlouvy, jestliže provozovatel stvrzuje podání zásilky, se za den podání považuje den, v němž byl provozovatel požádán               o poštovní službu. Provozovatel stvrzuje podání zásilky na podací stvrzence, přičemž podle čl. 8 odst. 3 písm. d) poštovních podmínek je na stvrzence obligatorně potvrzeno i datum podání.  Z ustanovení poštovních podmínek je zřejmé, že poštovní smlouva je v případě doporučené zásilky uzavřena poštovním podáním, kterým se rozumí den, kdy byl držitel poštovní licence o poštovní službu požádán. Dokladem            o podání zásilky je pak podací lístek, na kterém držitel poštovní licence stvrdí i den podání zásilky. [15] Soud k posouzení této otázky odkazuje na závěr Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v rozsudku ze dne 14. 7. 2016, č.j. 60 A 4/2016-109, kde se uvádí, že „pro posouzení toho, zda byla ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu zachována lhůta k podání odvolání, je v případě podání odvolání prostřednictvím držitele poštovní licence za pomocí elektronické služby DopisOnline rozhodující okamžik žádosti o poštovní službu, který byl držitelem poštovní licence podateli potvrzen jako den podání doporučené zásilky na poštovní stvrzence. Akceptace elektronické objednávky služeb pošty ze strany držitele poštovní licence totiž bez dalšího implikuje podání zásilky do poštovní sítě k přepravě, a tedy uzavření poštovní smlouvy“, který byl převzat do Sbírky soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. 11/2016 pod číslem 3465/2016. [16] Česká pošta jako držitel poštovní licence je povinna poskytovat služby podle zákona o poštovních službách a za podmínek stanovených jejími obchodními podmínkami. I když je součástí elektronické služby DopisOnline rovněž tisk a kompletace zásilky, přičemž k faktickému podání zásilky do poštovní sítě dochází až následně a za jistých okolností, se den objednání poštovních služeb nemusí shodovat se dnem faktického podání zásilky do poštovní sítě, je nutno považovat za den podání poštovní zásilky držiteli poštovní licence ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu den, kdy došlo k elektronickému předání podání držiteli poštovní licence za účelem jeho dodání adresátovi zásilky. Za den podání zásilky je proto nutno považovat okamžik, kdy byl držitel poštovní licence o poštovní službu požádán a který byl zároveň držitelem poštovní licence vyznačen na podacím lístku stvrzujícím podání zásilky, který si soud ověřil sám u pošty. [17] Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce požádal Českou poštu                 o dodání doporučené zásilky obsahující jeho odpor adresované správnímu orgánu prvního stupně již dne 13. 10. 2015. Tento den byl rovněž stvrzen na podacím lístku a soud správnost ověřil přímo u pošty. Vzhledem k uvedenému nelze přijmou jiný závěr než ten, že žalobce v zákonné pětidenní lhůtě, tj. dne 13. 10. 2015, doplnil předepsaným způsobem podání ze dne 8. 10. 2015. Podání nebylo bez vady, neboť v něm absentuje podpis žalobce, nicméně toto nemá vliv na včasnosti odporu a bylo na žalovaném, aby učinil další procesní kroky k odstranění této vady, konečně,  jak již uvedeno v odstavci 9 tohoto rozsudku. [18] Soud nepřipustil další navrhované dokazování žalovaným u jednání soudu, neboť za rozhodující pro posouzení důvodnosti žaloby bylo zcela dostačující potvrzení České pošty o podání zásilky do systému služby DopisOnline dne 13. 10. 2015. Není vůbec rozhodující postup žalobce před podáním zásilky do uvedeného systému. Soud přisvědčil žalovanému, že je volbou účastníka, jaký typ přepravy k podání zásilky si zvolí. I když  žalobce využil služby  provozovatelů, kteří nejsou provozovateli poštovních služeb (web www.listonoška.cz, Ideacom interactive. s.r.o.), je pro věc rozhodující, kdy zásilku převzala pošta a o jejím převzetí dne 13. 10. 2015 ve 20:48 hodin není pochybnosti. Soud již jen opakuje, že není zcela přesně čitelné razítko pošty na obálce, ve které byl odpor doručován. Nicméně, i když by  s určitostí se dospělo k závěru, že datum na razítku na předmětné obálce je 15. 10. 2015, pak s odvoláním na ustálenou judikaturu soudů, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 1994, sp. zn. 50 Cm 13/94, byl přijat závěr, že „pro posouzení toho, zda byla odvolací lhůta zachována, je v případě podání odvolání pomocí pošty rozhodující okamžik odevzdání tohoto podání poště, a není tedy např. rozhodující to, kdy pošta začne přepravu zásilky skutečně provádět. Okamžik odevzdání zásilky poště vyplývá např. z potvrzení pošty na podacím lístku, jde-li o doporučenou zásilku, nebo z potvrzení pošty v knize odeslané pošty apod. Datum uvedené poštou na obálce zásilky se obvykle shoduje s okamžikem odevzdání zásilky poště, ale není vyloučeno, že je zde uvedeno datum později, zpravidla následující den po převzetí zásilky, kdy je zásilka expedována z podací pošty. Pro posouzení zachování odvolací lhůty není proto datum uvedené na obálce určující.“ Tomuto názoru přisvědčil i Ústavní soud, srovnej nález ÚS ze dne 1. 11. 2006 čj. IV.ÚS 110/06. [19] Vzhledem k výše uvedenému soud nepřisvědčil žalovanému o opožděnosti odporu, naopak přisvědčil žalobci o včasnosti odporu a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.  Soud dle ust. § 81 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) uložil žalovanému povinnost vydat v  dané věci rozhodnutí ve lhůtě, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. [20] Vzhledem k úspěšnosti žalobce soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. uložil neúspěšnému žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci k rukám jeho advokáta. Výše náhrady sestává z odměny za právní zastoupení v počtu dvou úkonů dle § 11 odst. 1 písm. a), d)  vyhl. č. 177/1966 Sb. (převzetí věci, sepis žaloby) á 3.100,- Kč.  Dále soud přiznal 2krát paušální částku dle ust. § 13 odst. 3 AT á 300,- Kč, tj. celkem 6.800,- Kč (6.200,-  plus 600,- Kč). Advokát je plátce DPH, proto soud přiznal 21% DPH z částky 6.800,- Kč (1.428,- Kč), tj. celkem 8.228,- Kč a dále do nákladů je nutno zahrnout i zaplacení soudního poplatku z návrhu ve výši 2.000,- Kč.   [21]   Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř. týkající se nabytí právní moci rozhodnutí uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku.   [22]      Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 64 s.ř.s. zavázal soud žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie                   Ostrava dne 1. března 2017                                                                 Mgr. Jiří Gottwald                                                                   předseda senátu