č. j. 18 A 27/2017 - 35         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci   žalobce:  O. K., zastoupený advokátem doc. JUDr. Alexandrem Királym, Ph.D. sídlem L. Podéště 1883, 708 00  Ostrava proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2017 č. j. MSK 26115/2017, sp. zn. DSH/5378/2017/Mac, o dopravním přestupku,   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Rozhodnutím ze dne 17. 7. 2017, č. j. MSK 26115/2017, sp. zn. DSH/5378/2017/Mac žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a chytrého regionu zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Ostravy č. j. SMO/457919/DSČ/Lip, sp. zn. S-SMO/334344/16/DSČ ze dne 25. 11. 2016, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 a §125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), jichž se dopustil z nedbalosti tím, že dne 29. 8. 2016 v 11:01 hodin v Ostravě - Moravské Ostravě na ulici Varenská (přechod u tenisových kurtů) ve směru jízdy k ulici Novinářská řídil osobní vozidlo tov. zn. Ford, RZ X, se kterým překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci 50 km/h stanovenou zvláštním právním předpisem, přičemž silničním laserovým rychloměrem LTI 20/20 TruCAM byla jeho vozidlu naměřena rychlost 101 km/h, po odečtení korekce měřícího zařízení ± 3 % (při rychlosti nad 100 km/h), činila výsledná rychlost 97 km/h, tzn. překročení rychlosti v obci o 47 km/h, když navíc při řízení motorového vozidla neměl u sebe řidičský průkaz. Uvedeným jednáním porušil ust. § 18 odst. 4 a § 6 odst. 7 písm. a) zákona o silničním provozu a za přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Současně mu byla uložena povinnost zaplatit náklady spojené s projednáním přestupku paušální částkou 1 000 Kč.   2. Žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného podal včasnou žalobu, ve které uvedl, že žalovanému v doplněném odvolání zmocněnce předal vyhotovený znalecký posudek č. 1/1/2017 vypracovaný prof. RNDr. G. D., CSc., ze dne 21. 1. 2017, neboť měl za to, že posouzení jeho případu vyžaduje posouzení pomocí odborných znalostí. Znalec prof. RNDr. G. D., CSc., se zabýval spolehlivostí měření rychlosti laserovým rychloměrem LTI 20/20 TruCAM v konkrétní situaci. Žalobce má za to, že správní orgán označil neprávem znalecký posudek za účelový, a že žalovaný nesprávně vyhodnotil jednotlivé závěry znaleckého posudku a nevyužil jeho kvalit pro konkrétní případ. Dále žalobce namítal, že v době pořízení snímku (fotografie z rychloměru) se v blízkosti měřeného vozidla, respektive na jeho levé straně, nacházely minimálně dvě kovové tyče s dopravním značením a sloupy veřejného osvětlení.   3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Ve svém písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 31. 1. 2018 popíral oprávněnost shora uvedených žalobních bodů a odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí.   4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2017, č. j. MSK 26115/2017, sp. zn. DSH/5378/2017/Mac, připojeného správního spisu žalovaného téže spisové značky, jakož i z připojeného správního spisu Magistrátu města Ostravy, sp. zn.  S-SMO/334344/16/DSČ a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného v souladu s ustanovením § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.   5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu správního orgánu I. stupně vzal v daném případě krajský soud za prokázány následující skutečnosti:   -            z oznámení přestupku sepsaného dne 29. 8. 2016, že dne 29. 8. 2016 v 11:01 hodin na ulici Varenská (přechod u tenisových kurtů) v Ostravě překročil žalobce nejvyšší dovolenou rychlost v obci (50 km/h) o 51 km/h („naměřeno 101/97 km/h“) a dále při řízení motorového vozidla neměl u sebe řidičský průkaz. V oznámení přestupku je také uvedeno, že jej žalobce odmítl podepsat a odmítl se k přestupku vyjádřit; -            z úředního záznamu ze dne 29. 8. 2016 vyhotoveného Statutárním městem Ostrava – městská policie, Operativní oddíl, že obsahuje stejný popis přestupků, jak je shora uvedeno. Na radaru LTI/20/20 TruCAM byla motorovému vozidlu tov. zn. Ford, RZ X naměřena rychlost 101 km/h a žalobce při řízení tohoto vozidla u sebe neměl řidičský průkaz. Úřední záznam je podepsán str. M. M. K tomuto úřednímu záznamu je připojen snímek č. 12357, který byl pořízen z měření rychlosti silničním laserovým rychloměrem LTI/20/20 TruCAM, přičemž je na snímku údaj 101 km/h (po odečtení korekce měřícího zařízení byla rychlost 97 km/h) a záběr předmětného vozidla se zřetelnou RZ X; -            z ověřovacího listu č. 8012-OL-70339-15 silničního laserového rychloměru LTI/20/20 TruCAM, že bylo ověření provedeno dne 30. 10. 2015 a jeho platnost byla stanovena do 29. 10. 2016; -            z osvědčení vystaveného dne 26. 10. 2011, ev. č. 1181023/157, že toto osvědčení bylo vydáno R. L., služební č. X, k jeho oprávnění provádět měření rychlosti silničním laserovým rychloměrem LTI/20/20 TruCAM; -            z Aktualizace lokalit určených k měření rychlosti Městská policie Ostrava k č. j. SMO/197738/15/MP ze dne 27. 6. 2016, že Policie ČR, Dopravní inspektorát územního odboru vnější služby Městského ředitelství Ostrava vydal souhlasné stanovisko s měřením rychlosti vozidel realizované Městskou policií Ostrava na území města Ostrava v termínu od 1. 7. 2016 – 31. 12. 2016, mj. v úseku Moravská Ostrava, Varenská přechod u tenisových kurtů (oba směry); -            dne 8. 9. 2016 oznámil Magistrát města Ostravy, odbor dopravně správních činností žalobci zahájení řízení o přestupcích a předvolal jej k ústnímu jednání na den 18. 10. 2016 v 8:00 hod; -            z protokolu o ústním jednání ze dne 18. 10. 2016, že se k tomuto jednání žalobce nedostavil. Ve správním spise je založena omluva žalobce, ve které uvádí, že se z důvodu nevolnosti nemůže k jednání dostavit. K této omluvě připojil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 14. 10. 2016 podepsané MUDr. R. S.; -            z předvolání obviněného k ústnímu jednání ze dne 21. 10. 2016, že správní orgán I. stupně předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 7. 11. 2016 v 15:00 hod., případně na 14. 11. 2016 a 16. 11. 2016, kdyby se žalobce včas a náležitě omluvil; -            z protokolu o ústním jednání ze dne 7. 11. 2016, že se k tomuto jednání žalobce opět nedostavil; -            dne 28. 11. 2016 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí o přestupcích žalobce; -            z úředního záznamu – nahlížení do spisu ze dne 19. 12. 2016, že do spisu nahlížel M. B., který doložil plnou moc ze dne 19. 12. 2016, kterou ho žalobce zmocnil k jeho zastupování ve správním řízení ve věci dopravního přestupku sp. zn. S-SMO/334344/16/DSČ.   6. Součástí správního spisu správního orgánu I. stupně je blanketní odvolání podané žalobcem ze dne 15. 12. 2016,  úřední záznam – nahlížení do spisu ze dne 19. 12. 2016, ze kterého se podává, že do spisu nahlížel M. B., který doložil plnou moc ze dne 19. 12. 2016, kterou ho žalobce zmocnil k jeho zastupování ve správním řízení ve věci dopravního přestupku sp. zn. S-SMO/334344/16/DSČ, výzva správního orgánu I. stupně ze dne 4. 1. 2017, jímž byla zmocněnci žalobce stanovena lhůta pěti pracovních dní k doplnění podaného odvolání tak, aby splňovalo zákonné podmínky. Zmocněnec žalobce toto blanketní odvolání doplnil a připojil k němu znalecký posudek ze dne 21. 1. 2017 vypracovaný prof. RNDr. G. D., CSc. Dále je součástí správního spisu opravné usnesení ze dne 15. 2. 2017, kterým správní orgán I. stupně opravil text svého odůvodnění rozhodnutí ze dne 28. 11. 2016 tak, že text „naměřené vozidlo Ford rz X překročilo nejvyšší dovolenou rychlost v obci danou dopravním značením – 80 km/h o 47 km/h“  opravil na text „naměřené vozidlo Ford rz X překročilo nejvyšší dovolenou rychlost v obci - 50 km/h o 47 km/h“. Poté byla věc předložena žalovanému, kterému zmocněnec žalobce doručil dne 20. 2. 2017 přípis nazvaný dodatek k odvolání ze dne 20. 2. 2017. O této věci, jak shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.   7. V projednávané věci krajský soud především postupoval v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 věty první s.ř.s., podle kterého soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů.   8. K jednotlivým žalobním bodům uvedeným v žalobě žalobce uvádí krajský soud následující:   -            žalobce především namítal, že žalovaný neprovedl důkaz vyhotoveným znaleckým posudkem č. 1/1/2017 vypracovaný prof. RNDr. G. D., CSc., ze dne 21. 1. 2017, který zmocněnec žalobce předložil s odvoláním, s tím, že posouzení jeho případu vyžaduje posouzení pomocí odborných znalostí. Znalec prof. RNDr. G. D., CSc., se zabýval spolehlivostí měření rychlosti laserovým rychloměrem LTI 20/20 TruCAM v konkrétní situaci. K této žalobní námitce krajský soud uvádí, že oznámení přestupku ze dne 29. 8. 2016, záznam o přestupku obsahující fotografii měřeného vozidla s údaji o provedeném měření, ověřovací list č. 8012-OL-70339-15 silničního laserového rychloměru a osvědčení ev. č. 1181023/157 opravňující zasahujícího policistu R. L. k ovládání měřiče rychlosti je nutno považovat za plně postačující důkazy o spáchání přestupku žalobcem. Krajský soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, tedy že v dané věci byl řádně zjištěn skutkový stav tak, aby mohl být žalobce bez důvodných pochybností uznán vinným ze spáchání předmětného přestupku. Podklady založené ve správním spise vylučují pochybnosti o správnosti zjištěného skutkového stavu. Krajský soud k žalobní námitce žalobce týkající se znaleckého posudku a z něj vycházejících závěrů, mj. spolehlivosti měření rychlosti, odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku ze dne 16. 1. 2013, č. j. 3 As 82/2012-27 vyslovil závěr opřený o vyjádření společnosti ATS-TELCOM PRAHA, a.s., že pokud by došlo k chybě při měření rychlosti, nemělo by to za následek nepřesný výsledek měření, ale ke změření rychlosti by vůbec nedošlo a na displeji přístroje by se objevila zpráva o chybě v měření. Podobný závěr je uveden i v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 83/2013-60 ze dne 4. 12. 2013, v němž je kladně hodnoceno odůvodnění rozhodnutí žalovaného správního orgánu v tom, že „funkce přístroje je naprosto automatická, přičemž při jakémkoliv chybném měření nebo při ztrátě napětí dojde automaticky k vypnutí přístroje.“ Jestliže žalobce v žalobě žalovanému vytýkal, že v rámci správního řízení neprovedl důkaz znaleckým posudkem, byl za výše uvedené situace dle názoru krajského soudu tento důkaz zcela nadbytečný. Závěry správních orgánů mají v daném případě oporu ve správním spise a nebylo proto potřebné dokazování doplňovat; -            žalobce namítal, že v době pořízení snímku (fotografie z rychloměru) se v blízkosti měřeného vozidla, respektive na jeho levé straně, nacházely minimálně dvě kovové tyče s dopravním značením a sloupy veřejného osvětlení. K této žalobní námitce krajský soud uvádí, že záměrný kříž, který zobrazuje místo dopadu laserového paprsku, se nachází přímo na vozidle, laserový paprsek se tedy nemohl odrazit od jiného objektu než právě od měřeného vozidla. Krajský soud opětovně odkazuje na výše uvedená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ze kterých plyne závěr, že pokud by vůbec mohly být vytýkané vady řízení takové, že vedly k nesprávnému měření, pak by k samotnému měření nemohlo dojít; naopak bylo-li měření realizováno, jeho metoda provedení musela být v souladu s manuálem k obsluze, správnost měření lze tedy považovat za jednoznačně prokázanou.   9. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud shledal žalobu žalobce jako nedůvodnou a v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl.   10.                      Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.    Ostrava 7. června 2018   JUDr. Petr Indráček samosoudce     Shodu s prvopisem potvrzuje