č. j. 18 Ad 35/2018 - 18             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK     JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci   žalobkyně:  J. P.   proti žalované:   Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR sídlem  128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2018 sp. zn. SZ/MPSV-2017/145686-923, č.j. MPSV-2018/183716-923, o nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením   takto:   I.               Žaloba  se zamítá. II.               Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů řízení.    Odůvodnění:   1. Rozhodnutím ze dne 12. 9. 2018 sp. zn. SZ/MPSV-2017/145686-923, č.j. MPSV-2018/183716-923  žalované  Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zamítlo odvolání žalobkyně a potvrdilo rozhodnutí  Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě, č.j. 560666/17/KA ze dne 27. 6. 2017, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o průkaz osoby se zdravotním postižením. Žalovaný své rozhodnutí o zamítnutí odvolání žalobkyně opřel o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 30. 8. 2018, podle kterého u žalobkyně nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. ve znění zákona č. 313/2013 Sb.  U žalobkyně se nejedná o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. ve znění vyhlášky č. 388/2013 Sb., ani mu svým funkčním postižením neodpovídá ani s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný.                        2. Žalobkyně proti uvedenému rozhodnutí podala včasnou žalobu, ve které uvedla, že je invalidní pro invaliditu třetího stupně s 85% omezenou schopností hybností a její zdravotní stav se natolik zhoršil v důsledku onemocnění acne inverza a taktéž pro omezení ortopedické spočívající v druhém stupni artrózy obou kyčlí a čtvrtém stupni obou kolen. Je mobilní pouze s berlemi – francouzské hole používá deset let doma i venku. Denně užívá léky od bolesti a potřebuje pomoc druhé osoby při ranním vstávání, doprovodu k lékařům, na úřadu apod. Kvůli diabetu II. si aplikuje 6x denně inzulín. Je plně závislá na berlích a pomoci druhé osoby v domácím prostředí i mimo něj. Pro onemocnění acne inverza je v jejím případě velmi obtížná ortopedická operace pro nebezpečí infekce.   3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.  Odkázal na hodnocení zdravotního stavu žalobkyně jak posudkovým lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné i posudkovou komisí MPSV ČR, kdy v těchto posudcích je uveden diagnostický souhrn zdravotních omezení žalobkyně, o kterých se zmiňuje v žalobním návrhu. To však ještě neznamená, že by žalobkyně nebyla schopna chůze s oporou kompenzačních pomůcek. V dokumentaci je uvedeno, že psychický stav a duševní schopnosti žalobkyně jsou přiměřené, páteř je bez patologického nálezu, funkce rukou je dobrá a pohyblivost dolních končetin aktivní; žalobkyně zvládne stoj s oporou a chůzí se dvěma francouzskými berlemi. Žalovaný dále poukázal na posudek PK MPSV ČR, která se vyjádřila k odvolacím námitkám žalobkyně tak, že objektivní nález navzdory potížím a námitkám neodůvodňuje hodnocení zdravotního stavu žalobkyně jako podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úroveň středně těžkého, zvlášť těžkého nebo úplného funkčního postižení pohyblivosti a orientace dle přílohy č. 4 k vyhlášce.   4. Krajský vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2018 sp. zn. SZ/MPSV-2017/145686-923, č.j. MPSV-2018/183716-923 a z připojeného správního spisu žalovaného téže spisové značky a správního spisu Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě sp. zn. 19454-17-KA a poté dospěl k  závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobkyně vycházel přitom krajský soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí a toto rozhodnutí  přezkoumal v mezích žalobních bodů (ust.  § 75 odst. 1, 2 soudního řádu správního – dále jen „s..ř.s.“).   5. Z obsahu správního spisu správního orgánu I. stupně krajský soud zjistil, že žalobkyně podala žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením dne 29. 5. 2017. V rámci řízení před správním orgánem I. stupně byl vypracován posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 12. 6. 2017,  podle něhož u žalobkyně nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osoby s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením v platném znění. Nejde u ní o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. ani mu svým funkčním postižením neodpovídá nebo s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný. Na základě tohoto posudku bylo vydáno rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 27. 6. 2017, kterým byla žádost žalobkyně o průkaz osoby se zdravotním postižením ode dne 1. 5. 2017 zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o němž žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím.         6. Z obsahu správního spisu žalovaného krajský soud mimo jiné zjistil, že si pro své rozhodnutí žalovaný opatřil posudek PK MPSV ČR, který byl podán dne 30. 8. 2018. Z obsahu tohoto posudku vyplývá, že při jeho vypracování posudková komise vycházela ze zdravotní dokumentace žalobkyně vedené u praktického lékaře Przecka a jeho nálezu ze dne 1. 6. 2017, z úplné spisové dokumentace vedené Okresní správou sociálního zabezpečení v Karviné, z lékařských nálezů MUDr. R. – dermatologa ze dne 20. 6. 2017, ortopeda MUDr. H. ze dne 9. 6. 2015 a 8. 6. 2017, z propouštěcí zprávy z interního oddělení Nemocnice Orlová od 20. 11. do 23. 11. 2015, propouštěcí zprávy Kliniky ORL Fakultní nemocnice Ostrava od 8. 1. do 13. 1. 2015, propouštěcí zprávy z gynekologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava od 25. 11. do 27. 11. 2015, zprávy MUDr. O. – endokrinologa ze dne 8. 12. 2015 a 9. 2. 2016, MUDr. P. – traumatologa ze dne 9. 6. 2015, MUDr. M. – gynekologa ze dne 23. 2. 2016, MUDr. L. – gynekologa ze dne 30. 3. 2016 a gastroenterologa MUDr. W. ze dne 12. 12. 2016 – kolonoskopie. V diagnostickém souhrnu onemocnění žalobkyně uvedla posudková komise inverzní akné s mnohočetnými secernujícími a abscedujícími ložisky s jizvami v podpažích, tříslech, pod prsy a vnitřní straně stehen, stav po biologické léčbě bez efektu, stav po opakovaném erysipelu, stav po infekci MRSA, multifaktoriální anémii, obezitu III. st., oboustrannou gonatrózu  III. až IV. stupně s dobrou hybností v kolenních kloubech. U žalobkyně je s ohledem na kožní nález kontraindikován výkon implantace TEP obou kolenních kloubů, diagnostikovaná oboustranná koxartróza II. stupně, diabetes mellitus 2. typu a hypotyreóza. Posudková komise se zcela ztotožnila s posudkem Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 12. 6. 2017 a dodala, že objektivní nález i přes potíže a námitky žalobkyně uvedené v odvolání neodůvodňuje hodnocení jejího zdravotního stavu jako podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého, těžkého, zvlášť těžkého nebo úplného funkčního postižení pohyblivosti a orientace podle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. v platném znění.  Ve shodě s posudkovým lékařem Okresní správy  sociálního zabezpečení Karviná posudková komise tedy uzavřela, že u žalobkyně nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. v platném znění.   7. Podle ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. v platném znění nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba straší jednoho roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3.   8.  Podle odst. 2 téhož ustanovení nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.   9.  Podle odst. 3 citovaného ustanovení nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.   10.  Podle odst. 4 citovaného ustanovení nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popř. není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.   11.  Ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalovaného 12. 9. 2018 měl žalovaný posudkem posudkové komise MPSV ČR ze dne 30. 8. 2018 najisto postaveno, že v případě žalobkyně nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu výše citovaného ustanovení § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů.  Posudek posudkové komise MPSV ČR považuje krajský soud za dostatečně srozumitelný, úplný a přesvědčivý. Žalobkyně nenamítala ve své žalobě, že by diagnostický souhrn jejího onemocnění byl oproti posudku posudkové komise neúplný, tedy že by trpěla jiným závažným onemocněním, než je v diagnostickém souhrnu uvedeno. Taktéž nenamítala, že by při hodnocení jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla opomenuta podstatná zdravotní dokumentace, která by mohla mít vliv na závěr posudkového hodnocení. S podanou žalobou žalobkyně předložila krajskému soudu i další lékařské zprávy Nemocnice s poliklinikou Karviná – Ráj, ortopedické ambulance MUDr. P. D. ze dne 3. 10. 2018 a zprávu z hospitalizace na ortopedickém oddělení této nemocnice v době od 5. 11. 2018 do 11. 11. 2018 a lékařskou zprávu MUDr. S. R., dermatovenerologické ambulance ze dne 19. 9. 2018. Tyto lékařské zprávy však  nevzbuzují pochybnost o závěrech posudku jak posudkového lékaře OSSZ Karviná, tak i posudkové komise MPSV ČR; naopak shodně dokumentují zdravotní omezení uvedená v diagnostickém souhrnu v obou posudcích. Posudek posudkové komise MPSV ČR ze dne 30. 8. 2018 se zcela shoduje se závěry posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné a nelze opomenout, že se na jeho vypracování podílel kromě posudkového lékaře také další odborný lékař – internista. Žalobkyně namítala, že v jejím případě je úplně závislá na použití berlí a pomoci druhé osoby v domácím prostředí i mimo něj. Nicméně podle posudku posudkové komise MPSV ČR se zřetelem k objektivním lékařským nálezům neodůvodňují hodnocení zdravotního stavu jako omezení podstatné, středně těžké, těžké či zvlášť těžké nebo úplné funkční postižení pohyblivosti a orientace.     12.  Jelikož žalobkyně nebyla podle posudku PK MPSV ČR ze dne 30. 8. 2018 osobou se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnosti pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. v platném znění, žalovaný nepochybil, když napadeným rozhodnutím potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně,  kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o průkaz osoby se zdravotním postižením ode dne 1.5.2018.    13.  Krajský soud vzhledem k výše uvedenému v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítl.   14.  Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěch neměla a  žalovanému nepřísluší toto právo ze zákona (ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu  soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.  Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.                              Ostrava  17. prosince 2018   JUDr. Petr Indráček samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje