Odůvodnění
č. j. 18 Ad 36/2017-49
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem ve věci
žalobce: nezletilý V. Š., narozený X,
bytem X
zastoupeného T. Š. ,narozenou X
bytem tamtéž
právně zastoupeného advokátem Mgr. Petrem Miketou
se sídlem Jaklovecká 1249/18, 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2017 č. j. MPSV-2017/150656-923, sp. zn. SZ/MPSV-2016/260395-923, o příspěvku na péči,
takto:
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odměna advokáta Mgr. Petra Mikety se určuje částkou 4 719 Kč, která mu bude vyplácena z účtu Krajského soud v Ostravě ve lhůtě 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
1. Rozhodnutím ze dne 20. 7. 2017 č. j. MPSV-2017/150656-923, sp. zn. SZ/MPSV-2016/260395-923 žalované Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR rozhodlo o odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 9. 11. 2016 č. j. 612830/2016/OOI, jímž nepřiznal žalobci příspěvek na péči tak, že odvolání zamítlo a napadené rozhodnutí potvrdilo. Žalovaný své rozhodnutí opřel o posudek posudkové komise MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která došla dne 30 .6. 2017 k závěru, že u žalobce nešlo o osobu do 18 let věku, která se podle ust. § 8 odst. 1 zákona o sociálních službách, v platném znění, považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby.
2. Zákonná zástupkyně nezl. žalobce podala proti uvedenému rozhodnutí včasnou žalobu, která postrádala náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení. Na její žádost byl nezl. žalobci ustanoven usnesením ze dne 14. 9. 2017 č. j. 18 Na 16/2017-17 zástupce z řad advokátů. Na výzvu krajského soudu doplnil právní zástupce nezl. žalobce jeho žalobu podáním ze dne 29. 9. 2017. V tomto podání bylo namítáno, že dle zákonné zástupkyně nezl. žalobce odmítala jeho praktická lékařka vyslat jej na odborná lékařská vyšetření zaměřená právě na zvládání základních životních potřeb. Teprve pozdější ošetřující lékařka MUDr. S. umožnila nezl. žalobci odborná vyšetření, která postupně nyní podstupuje. Z uvedeného zákonná zástupkyně nezl. žalobce dovozuje, že jak posudkový lékař tak i posudková komise neměli dostatečné podklady pro hodnocení zvládání základních životních potřeb nezl. žalobcem, a jejich posudky proto nemohou být úplné a přesvědčivé.
3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.
4. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 20. 7. 2017 č. j. MPSV-2017/150656-923, sp. zn. SZ/MPSV-2016/260395-923, obsahem připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího, správním spisem Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v Ostravě sp. zn. UP/21409/2016/SS, předloženými lékařskými zprávami nezl. žalobce a to výstupní zprávou z hospitalizace v Psychiatrické nemocnici v Opavě 29. 3. 2017, zprávami nefrologické ambulance Městské nemocnice Ostrava ze dne 5. 1. 2017 a 13. 7. 2017, propouštěcími zprávami Městské nemocnice Ostrava ze dne 15. 6. 2016 a 25. 8. 2016, propouštěcí zprávou dětské kliniky FN Ostrava z hospitalizace od 7. 7. 2006 do 13. 7 2006, zprávami neurologické ambulance diagnostického centra MUDr. M. T. a dalšími lékařskými zprávami z období let 2004 a následujících a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
5. Napadené rozhodnutí přezkoumal krajský soud v mezích žalobních bodů k datu vydání rozhodnutí (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s. ř. s.).
6. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu správního orgánu I. stupně, jakož i ze správního spisu žalovaného, vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce uplatnil žádost o příspěvek na péči dne 4. 4. 2016. Správní spis správního orgánu I. stupně obsahuje záznam ze sociálního šetření ze dne 15. 4. 2016, při němž matka nezl. žalobce uvedla, že nezletilý má ADHD, je hyperaktivní, nevydrží u žádné činnosti a má lehkou mentální retardaci, když v šesti měsících spadl z postele a je po operaci hlavy. Nezletilý není pohybově omezený, je orientovaný, komunikuje v jednoduchých větách, zvládá celkovou hygienu, při které je nutný dohled nad dodržováním čistoty. V důsledku enurézy používá pleny a matka dohlíží nad čistotou a dodržováním osobní hygieny při fyziologické potřebě. Sám se nají a napije a podle matky samostatně nezvládá oblékání, kdy věci obléká naruby a nezvládá si zavázat obuv. Při sociálním šetření matka nezletilého sdělila, že nezletilý užívá 2x denně léky a ona dohlíží na jeho léčebný režim. Dne 28. 6. 2016 posoudil stupeň závislosti nezl. žalobce lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě. Podle jeho posudku nezl. žalobce trpí LMR s eretismy, ADHD syndromem, neorganickou enuresou a stavem po extirpaci A-V fistuly T vlevo. Podle tohoto posudku nezl. žalobce potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc při základních životních potřebách výkon fyziologické potřeby a péče o zdraví. Na tomto posudkovém závěru setrval lékař OSSZ Ostrava i ve svém vyjádření ze dne 20. 9. 2016 poté, kdy matka nezl. žalobce předložila dodatečně propouštěcí zprávy MUDr. P. ze dne 16. 6. a 27. 8. 2016. Dne 9. 11. 2016 vydal Úřad práce ČR – Krajská pobočka v Ostravě rozhodnutí, kterým nezl. žalobci příspěvek na péči nepřiznal. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal prostřednictvím zákonné zástupkyně odvolání, o kterém rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. Co se týče správního spisu žalovaného, jeho obsahem jsou lékařské zprávy poskytnuté zákonnou zástupkyní nezl. žalobce a zejména posudek posudkové komise MPSV ČR ze dne 30. 6. 2017. Z tohoto posudku krajský soud zjistil, že při jeho vypracování vycházela posudková komise z posudkového spisu OSSZ Ostrava, zdravotní dokumentace nezl. žalobce od ošetřujícího lékaře dětského centra Domeček, zdravotní dokumentace MUDr. H. K. a jejího nálezu ze dne 20. 5. 2016, z nálezu MUDr. T. neurologie ze dne 21. 4. 2016, z nálezu MUDr. G. V. pedopsychiatrie 6. 5. 2016 a ze sociálního šetření ze dne 15. 4. 2016. Posudková komise měla k dispozici nálezy zaslané matkou nezl. žalobce od MUDr. M.T. dětské neurologické ambulance ze dne 10. 11. 2016, 21. 4. 2016, 13. 2. 2016, 21. 4. 2016, 10. 11. 2016 a 6. 12. 2016, MUDr. M. R. dětská nefrologická ambulance Městské nemocnice Ostrava ze dne 29. 9. 2016 a 5. 1. 2017, propouštěcí zprávu z hospitalizace od 15. 6. 2016 do 16. 6. 2016 a zprávy MUDr. V. dětské a dorostové psychiatrie ze dne 6. 5. 2016 a 9. 1. 2017. V posudku je uveden stejný diagnostický souhrn nezl. žalobce jako v posudku lékaře OSSZ Ostrava a jednotlivé odborné lékařské nálezy neurologické a psychiatrické. V jeho závěru je uvedeno, že nezl. žalobce pro zdravotní omezení nezvládne v plném rozsahu základní životní potřebu výkon fyziologické potřeby a že v rámci věkové normy zvládá ostatní hodnocené životní potřeby včetně péče o zdraví, neboť nemá žádná speciální léčebná opatření. Posudková komise učinila závěr, že nejde o osobu do 18 let věku, která se podle § 8 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb., považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby.
7. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb. (po 31.12.2011) osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a)
stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby,
b)
stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,
c)
stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,
d)
stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb,
a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.
8. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:
a) mobilita,
b) orientace,
c) komunikace,
d) stravování,
e) oblékání a obouvání,
f) tělesná hygiena,
g) výkon fyziologické potřeby,
h) péče o zdraví,
i) osobní aktivity,
j) péče o domácnost.
9. Podle odst. 3 téhož ustanovení schopnost zvládat životní potřebu uvedenou v odst. 1 písm. j) se nehodnotí u osob do 18 let věku.
10. Podle § 9 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb. při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
11. Podle ust. 9 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb. pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.
12. Příloha č. 1 k vyhl. č. 505/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 218/2016 Sb., blíže vymezuje posuzování schopnosti zvládat základní životní potřeby takto:
a) Mobilita
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat
1.
vstávání a usedání,
2.
stoj,
3.
zaujímat a měnit polohy,
4.
pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v bytě a běžném terénu v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu,
5․
otevírat a zavírat dveře,
6.
chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů,
7.
nastupovat a vystupovat z dopravních prostředků včetně bariérových, a používat je.
b) Orientace
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1.
poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem,
2.
mít přiměřené duševní kompetence,
3.
orientovat se osobou, časem a místem,
4.
orientovat se v přirozeném sociálním prostředí,
5.
orientovat se v obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat.
c) Komunikace
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1.
vyjadřovat se srozumitelně mluvenou řečí a dorozumět se jejím prostřednictvím s jinými osobami v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající věku a sociálnímu postavení,
2.
chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv,
3.
vytvářet rukou psanou krátkou zprávu,
4.
porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům a zvukovým signálům,
5.
používat běžné komunikační prostředky.
d) Stravování
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1.
vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny,
2.
nalít nápoj,
3.
rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji,
4.
najíst se a napít,
5.
dodržovat stanovený dietní režim,
6.
konzumovat stravu v obvyklém denním režimu,
7.
přemístit nápoj a stravu na místo konzumace.
e) Oblékání a obouvání
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1.
vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem,
2.
rozeznat rub a líc oblečení a správně je vrstvit,
3.
oblékat se a obouvat se,
4.
svlékat se a zouvat se,
5.
manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.
f) Tělesná hygiena
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1.
použít hygienické zařízení,
2.
dodržovat tělesnou hygienu, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla,
3.
provádět celkovou hygienu,
4.
česat se, provádět ústní hygienu, holit se.
g) Výkon fyziologické potřeby
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1.
včas používat WC,
2.
zaujmout vhodnou polohu,
3.
vyprázdnit se,
4.
provést očistu,
5.
používat hygienické pomůcky.
h) Péče o zdraví
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1.
dodržovat stanovený léčebný režim,
2.
provádět stanovené preventivní, léčebné a léčebně rehabilitační a ošetřovatelské postupy a opatření a používat k tomu potřebné léky nebo pomůcky,
3.
rozpoznat zdravotní problém a v případě potřeby vyhledat nebo přivolat pomoc.
i) Osobní aktivity
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1.
navazovat kontakty a vztahy s jinými osobami,
2.
plánovat a uspořádat osobní aktivity,
3.
styku se společenským prostředím,
4.
stanovit si a dodržet denní program,
5.
vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí, například vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.
j) Péče o domácnost
Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna
1.
nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti,
2.
manipulovat s předměty denní potřeby,
3.
obstarat si běžný nákup,
4.
ovládat běžné domácí spotřebiče,
5.
uvařit si jednoduché teplé jídlo a nápoj,
6.
vykonávat běžné domácí práce, nakládat s prádlem, mýt nádobí,
7.
obsluhovat topení,
8.
udržovat pořádek
13. Ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalovaného, tj. 20. 7. 2017 měl žalovaný posudkem posudkové komise MPSV ČR najisto postaveno, že u žalobce nejde o osobu, která se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve smyslu ustanovení § 8 zákona č. 108/2006 Sb. Co se týče uvedeného posudku, žalobce je v péči o vlastní osobu do 18 let věku závislou na pomoci jiné osoby toliko při 1 základní životní potřebě, kterou je výkon fyziologické potřeby. V doplnění žaloby ze dne 29. 9. 2017 bylo poukázáno na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které by přímé osobní vyšetření posuzované osoby lékařem OSSZ a posudkovou komisí mělo být pravidlem. Bylo také poukázáno na to, že matka nezl. žalobce namítala neúplnost jeho lékařské dokumentace, jelikož dřívější ošetřující lékařka nezl. žalobce podle jejího názoru nezajistila potřebná vyšetření. Z toho pak matka nezl. žalobce dovodila, že měl být nezl. žalobce posuzujícími lékaři předvolán a že měl být vyšetřen. K uvedené žalobní námitce krajský soud předně poukazuje na ust. § 25 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, podle něhož při posuzování stupně závislosti osoby vychází okresní správa sociálního zabezpečení ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. Z uvedeného zákonného ustanovení ovšem nelze dovodit povinnost posuzujícího lékaře či posudkové komise provádět vyšetření posuzovaných osob za situace, kdy je možno posudek vypracovat na základě dostatečné lékařské dokumentace. Veškerou dostupnou zdravotní dokumentaci nezl. žalobce, jak vyplynulo z posudku PK MPSV ČR, si tato posudková komise vyžádala a navíc jí zákonná zástupkyně předložila další nejnovější lékařské nálezy nezl. žalobce vydané v období ledna až června 2017. Fotokopie těchto lékařských nálezů obsahuje i správní spis žalovaného a jedná se o stejné lékařské nálezy, které spolu s dalšími předložila zákonná zástupkyně krajskému soudu s podanou žalobou. K uvedenému krajský soud dodává, že ani doplnění žaloby neobsahuje označení žádné konkrétní lékařské zprávy, kterou by posudková komise neměla k dispozici za účelem podání posudku a která by svědčila pro to, že žalobce nezvládá další základní životní potřeby než uznanou základní životní potřebu výkon fyziologické potřeby. Žádný konkrétní lékařský nález v tomto směru nebyl předložen ani označen při jednání krajského soudu dne 4. 1. 2018. Krajský soud proto uzavírá, že nelze souhlasit s žalobním tvrzením, že posudek podaný lékařem OSSZ Ostrava a v rámci odvolacího řízení posudkovou komisí MPSV ČR je neúplný a nepřesvědčivý. Na okraj však musí poznamenat, že posudková komise ve svém posudku ze dne 30. 6. 2017 nedostatečně zdůvodnila, proč považuje nezl. žalobcem za zvládanou základní životní potřebu péče o zdraví (na rozdíl od lékaře OSSZ Ostrava), neboť v tomto směru toliko uvedla, že nezl. žalobce nemá žádná speciální léčebná opatření. Z předložené zdravotní dokumentace i ze sociálního šetření vyplynulo, že nezl. žalobce užívá léky, nad čímž dohlíží jeho matka. Nicméně toto pochybení v posudku nemůže změnit posudkový závěr v tom, že u nezl. žalobce nejde o osobu, která by nezvládala bez pomoci jiné fyzické osoby minimálně tři základní životní potřeby, což je zákonná podmínka pro uznání I stupně závislosti.
14. Se zřetelem ke shora uvedenému krajský soud žalobu nezl. žalobce v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalobce neměl ve věci úspěch a žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení dle ust. § 60 odst. 2 s.ř.s.
16. Ustanovenému právnímu zástupci přiznal soud odměnu za zastupování nezl. žalobce v tomto řízení v rozsahu 3 úkonů právní pomoci po 1 000 Kč a 3 režijních paušálů po 300 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Krajský soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby – studium spisu, neboť tento úkon je součástí úkonu právní služby uvedený pod § 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky, tj. převzetí a přípravy zastoupení. S připočtením daně z přidané hodnoty 21%, tj. 819 Kč, činí celková výše odměny 4 719 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
Ostrava 4. ledna 2017
JUDr. Petr Indráček
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky