č. j. 18 Ad 50/2017 - 46             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci   žalobce: V. S. zastoupeného JUDr. Janou Mikulovou, advokátkou sídlem Hlavní třída 1023/55, 708 00  Ostrava proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí ze dne 24.10.2017, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 16.8.2017,  o invalidním důchodu   takto:   I.                 Žaloba se zamítá.   II.              Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III.            Odměna advokátky JUDr. Jany Mikulové se určuje částkou 6 292 Kč, která bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.   Odůvodnění:   1. Rozhodnutím ze dne 24.10.2017, č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 16.8.2017, č.j. X. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jelikož podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Opava ze dne 8.8.2017 není žalobce invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30%. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 19.10.2017, podle něhož rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E, položce 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které lékař České správy sociálního zabezpečení stanovil míru poklesu pracovní schopnosti horní hranicí této položky, tj. 20%. Uvedenou hodnotu zvýšil o dalších 10% s přihlédnutím ke schopnosti využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a ke schopnosti pokračovat v předchozí výdělečné činnosti žalobce.   2. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, v níž namítal, že jeho zdravotní stav je mnohem vážnější, než vyplývá „ze stanoviska žalované“. Trpí vertebrogenním alergickým syndromem krční a bederní páteře na podkladě degenerativních změn se stavem po stabilizační operaci pro spondylolistézu s dynamickou dysfunkcí a internitentními projevy cervikobrachiálního syndromu. Jde u něj o stav po distorzi krční páteře a otřesu mozku v srpnu 2002. Navrhoval, aby v řízení byl vypracován odborný lékařský posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) a napadené rozhodnutí žalované bylo zrušeno.   3. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutí žalované ze dne 24.10.2017, č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení Opava a posudkem posudkové komise MPSV ČR ze dne 24.5.2018 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   4. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce pobíral plný invalidní důchod v době od 8.8.2003 do 21.7.2004. V době od 22.7.2006 do 22.11.2008 byl poživatelem částečného invalidního důchodu. Dne 31.5.2017 podal žalobce žádost o opětovné přiznání invalidního důchodu. Na základě této jeho žádosti byl posouzen jeho zdravotní stav lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Opavě dne 8.8.2017 se závěrem, že žalobce není invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti činí u něj podle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1b, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. 20% s tím, že horní hranice této položky byla zvýšena o 10% s ohledem na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a s ohledem na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti či na schopnost rekvalifikace v souladu s § 3 odst. 2 téže vyhlášky, tedy na 30%. Na základě tohoto posudku vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 16.8.2017, kterým žalobci žádost o invalidní důchod zamítla.   5. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky, o kterých rozhodla žalovaná výše uvedeným žalobou napadeným rozhodnutím, přičemž, jak již bylo uvedeno, vycházela z posudku lékaře České správy sociálního zabezpečení, který hodnotil dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce a jeho pokles pracovní schopnosti zcela shodně s lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Opavě.   6. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR v Ostravě, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise ze dne 24.5.2018 krajský soud zjistil, že při jeho vypracování vycházela ze zdravotní dokumentace praktické lékařky žalobce MUDr. Š. B., z nálezu MUDr. J. P. ze dne 21.7.2017, neurologie MUDr. J. ze dne 3.5.2017, ze zprávy MUDr. Š. ze dne 21.7.2017, ortopedie MUDr. D. ze dne 30.4.2014, EMG vyšetření MUDr. Z. ze dne 11.12.2015, neurochirurgie MUDr. P. ze dne 9.11.2015 a 14.1.2016, zprávy ortopedie MUDr. N. ze dne 26.9.2017, RTG páteře MUDr. M. ze dne 29.9.2017, neurologického nálezu MUDr. Š. ze dne 13.4.2018 a 2.2.2018, radiologie MUDr. Š. ze dne 2.5.2018, neurologického nálezu MUDr. K. ze dne 9.1.2018, nálezu MUDr. P. N.ze dne 15.5.2018 a EMG MUDr. Š. ze dne 3.5.2018 a 24.4.2018. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce podle posudkové komise k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí je vertebrogenní alergický syndrom krční a bederní páteře na podkladě degerativních změn se stavem po stabilizační operaci L5/S1 pro spondylolisthézu L5 v roce 2003, kdy přetrvává porucha dynamiky, zejména krční páteře, jsou intermitentní projevy cervickobrachiálního syndromu vlevo a iritace S1 vlevo bez zánikové nervové léze. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotí posudková komise MPSV ČR podle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1b s ohledem na postižení dvou úseků páteře horní hranicí citované položky, kterou navýšila pro neschopnost využití pracovních zkušeností o dalších 10%, tedy na celkových 30%. Dodala, že zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, jako je např. poškození nervů, paratické jevy apod., aby odůvodňoval hodnocení podle položky 1c nebo 1d téže kapitoly a oddílu. Nejedná se o středně těžké až těžké funkční postižení páteře se závažnou poruchou dynamiky, závažným neurologickým nálezem, postižením nervů, svalovými atrofiemi, rozsáhlými poruchami hybnosti končetin – s parézami, s poruchou funkce svěračů.   7. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí, tj. 24.10.2017 žalobce nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně, a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 30% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti v projednávané věci nemá krajský soud důvodu pochybovat. Žalobce totiž sám potvrdil, že posudková komise zhodnotila veškerou jeho dostupnou zdravotní dokumentaci a že netrpí dalším závažným onemocněním, než jak je uvedeno v tomto posudku. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce a pokles jeho pracovní schopnosti ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Svým posudkovým závěrem se posudková komise zcela ztotožnila s hodnocením provedeným lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení v Opavě dne 8.8.2017, tak i s posudkem lékaře České správy sociálního zabezpečení ze dne 19.10.2017. Za této situace krajský soud nevyhověl důkaznímu návrhu žalobce na vypracování „revizního znaleckého posudku“,  který by měl „řešit scházejících 5 % poklesu pracovní schopnosti k uznání invalidity I. stupně“, jak bylo navrhováno při ústním jednání soudu.   8. Jelikož žalobce k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí ze dne 24.10.2017 nebyl invalidní v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím jeho námitky zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 16.8.2017, jímž jeho žádost o invalidní důchod zamítla.   9. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěšný nebyl a žalovaná na náhradu nákladů řízení právo nemá podle ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění.   10.                      Ustanovené právní zástupkyni žalobce byla přiznána odměna za zastupování žalobce v tomto řízení v rozsahu 4 úkonů právní služby po 1 000 Kč a 4 režijních paušálů po 300 Kč v souladu s ust. § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. 5 200 Kč a s připočtením 21% DPH celkem 6 292 Kč.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně do dvou týdnů od jeho doručení.    Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.     Ostrava 28. června 2018     JUDr. Petr Indráček samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje