č. j. 19 Ad 12/2018 - 53             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobkyně:  PhDr. H. P.,   proti žalovanému:   Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1/376, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 21.3.2018 č. j. MPSV-2018/57353-923 a ze dne 21.3.2018 č. j. MPSV-2018/57349-923, o dávku pomoci v hmotné nouzi   takto:    I.  Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.                Odůvodnění: 1. Žalobou ze dne 2.4.2018 se žalobkyně domáhala přezkoumání v záhlaví označených rozhodnutí žalovaného, jimiž bylo rozhodnuto o odvoláních žalobkyně proti rozhodnutím Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 20.10.2017 č. j. 96363/2017/OPA a ze dne 20.10.2017 č. j. 96339/2017/OPA. Žalobkyně namítala, že došlo k porušení principu předvídatelnosti a rozhodování v obdobných případech. Poukázala na předchozí rozhodnutí téhož správního orgánu, kterým byla přiznána dávka pomoci v hmotné nouzi mimořádná okamžitá pomoc k úhradě školního adaptačního kurzu. Rozhodování správního orgánu v případech nepřiznání mimořádné okamžité pomoci na úhradu zájmových kroužků je tak ve zřejmém, „logickém“ rozporu s předchozími rozhodnutími téhož správního orgánu. Vyslovila názor, že je tristní, že stát naprosto selhává v pomoci rodinám v hmotné nouzi a nemá zájem na tom, aby i děti z těchto rodin měly stejné možnosti jako ostatní. 2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Předně zrekapituloval průběh obou správních řízení. Zdůraznil především, že mimořádná okamžitá pomoc je svou charakteristikou dávka fakultativní, tj. nenároková, peněžitá a jednorázová. Správní orgán zároveň rozhoduje o skutečnosti, zda osobu pro účely této konkrétní dávky a tento výdaj posouzený jako odůvodněný, považuje, či nepovažuje za osobu v hmotné nouzi, a to též s ohledem na její příjmy a celkové sociální a majetkové poměry, přičemž účel dávky není taxativně vymezen. Je tak na uvážení správního orgánu, co bude za odůvodněný výdaj považovat se zřetelem na sociální situaci žadatele o dávku a opodstatněnost výdaje. Jestliže výdaj, na který má být mimořádná okamžitá pomoc poskytnuta, je již žadatelem uhrazen, pak prostředky k úhradě nákladů již nepotřebuje. K námitce týkající se zásady rozhodování obdobných případů žalovaný poznamenal, že žalobkyní označeným rozhodnutím, jí byla přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci ve výši 1.100 Kč na úhradu adaptačního kurzu syna T. F. V tomto případě se nejednalo o obdobný případ jako u zájmových kroužků, poněvadž adaptační kurz je součástí povinné školní docházky, účast na kurzu je pro děti povinná, na rozdíl od účasti na zájmových kroužcích, které jsou dobrovolně zvoleny dětmi či zákonnými zástupci. Žalovaný dále uvedl, že na již uhrazený náklad nelze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, protože osoba, která o dávku požádala, již prostředky k úhradě nákladů nepotřebuje. Žalobkyně náklad, na který žádala dávku MOP, uhradila hotově 2 dny po podání žádosti o MOP, přičemž o nutnosti uhradit kroužek do 5 pracovních dnů od data přihlášení věděla již od 11.9.2017, kdy syna do kroužku přihlásila. I v druhém případě platbu za účast syna na kroužku žalobkyně uhradila ještě před samotným podáním žádosti o dávku. Vzhledem k situaci žalobkyně, která pobírá opakované dávky pomoci v hmotné nouzi a je zcela bez příjmu, je namístě zvážit, zda je účast syna na dvou zájmových kroužcích, které nejsou povinné v rámci školní docházky, nutná. Žalovaný vyslovil názor, že osoba nacházející se ve stavu hmotné nouze by měla důkladně zvážit, zda si vzhledem ke svým příjmům a sociálním a majetkovým poměrům může dovolit přihlásit dítě do dvou zájmových kroužků, z nichž pololetní platba za jeden činí 1.100 Kč a za druhý 650 Kč. 3. Krajský soud přezkoumal napadená rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 4. V souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl soud o žalobě bez nařízení jednání. 5. Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 20.10.2017 č. j. 96339/2017/OPA nebyla žalobkyni přiznána dávka pomoci v hmotné nouzi mimořádná okamžitá pomoc (dále jen MOP) na úhradu odůvodněných nákladů dítěte a zajištění nezbytných činností sociálně – právní ochrany dětí. Ze spisu se podává, že žalobkyně podala 4.10.2017 žádost o uvedenou dávku na úhradu sportovního kroužku breakdance. Jako přílohu připojila doklad o úhradě kroužku vystaveného Domem dětí a mládeže Olomouc, z něhož je zřejmé, že sportovní kroužek zaplatila 22.9.2017. Správní orgán I. stupně odkazem na § 2 odst. 5 písm. c) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů předeslal, že dávka pomoci v hmotné nouzi mimořádná okamžitá pomoc na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte, je svou charakteristikou dávka fakultativní, tj. nenároková, peněžitá a jednorázová, a že správní orgán zároveň rozhoduje o skutečnosti, že osobu pro účel této konkrétní dávky a tento náklad posouzený jako odůvodněný považuje (či nepovažuje) za osobu v hmotné nouzi, a to též s ohledem na její příjmy a celkové sociální a majetkové poměry. Dále uvedl, že je na zvážení správního orgánu, co bude za odůvodněný náklad považovat se zřetelem na sociální situaci žadatele o dávku a opodstatněnost nákladu. Zváží odůvodněnost nákladu zejména ve vztahu k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům žadatele a ve vztahu ke snaze osoby řešit svou situaci vlastními silami. Správní orgán I. stupně dospěl při správním uvážení k závěru, že situaci žalobkyně nelze považovat za odůvodněnou, jelikož požadovaný náklad byl již žalobkyní uhrazen. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podala žalobkyně odvolání, o němž žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 21.3.2018 tak, že zčásti rozhodnutí změnil, a to v tom rozsahu, že vypustil text „dle ust. § 63 odst. 2“, a ve zbytku rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. 6. Ze správních spisů se dále podává, že rozhodnutím Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 20.10.2017 č. j. 96363/2017/OPA nebyla žalobkyni přiznána dávka pomoci v hmotné nouzi mimořádná okamžitá pomoc (dále jen MOP) na úhradu odůvodněných nákladů dítěte a zajištění nezbytných činností sociálně – právní ochrany dětí. Ze spisu se podává, že žalobkyně podala 25.9.2017 žádost o MOP na úhradu zájmového kroužku ve Středisku volného času v Opavě. Následně 4.10.2017 doložila stvrzenku o zaplacení kroužku 1.100 Kč, a to dne 27.9.2017. Správní orgán I. stupně shodně jako ve shora citovaném rozhodnutí zamítnutí žádosti odůvodnil závěrem, že přihlédl ke skutečnosti, že zájmový kroužek žalobkyně uhradila dne 27.9.2017 a prostředky na zaplacení tohoto nákladu nepotřebuje a nejedná se tedy o mimořádnou situaci, kterou by nezvládla vlastními silami. I proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o němž žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 21.3.2018 č. j. MPSV-2018/57353-923, a to tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně zčásti změnil, a to tak, že vypustil text „dle ust. § 63 odst. 2“ a ve zbytku rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. 7.  Podle ust. § 2 odst. 5 písm. c) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně – právní ochranou dětí. 8. Soud sdílí názor žalovaného a správního orgánu I. stupně, že na již uhrazený náklad nelze mimořádnou okamžitou pomoc poskytnout, protože osoba, která o dávku požádala, již prostředky k úhradě nákladu nepotřebuje a že žalobkyni tak nebylo možno považovat pro účely mimořádné okamžité pomoci za osobu v hmotné nouzi. Poskytnutím dávky MOP by nebyl splněn účel, ke kterému dávka slouží. Soud rovněž souhlasí s názorem žalovaného, že osoba nacházející se ve stavu hmotné nouze by měla důkladně zvážit, zda si vzhledem ke svým příjmům a sociálním a majetkovým poměrům, může dovolit přihlásit dítě do dvou zájmových kroužků, u nichž pololetní platby činí 1.100 Kč, resp. 650 Kč. Soud rovněž souhlasí s názorem žalovaného vyjádřeným v obou žalobou napadených rozhodnutích, který se týká námitky ohledně zásady obdobného rozhodování obdobných případů. Poukaz žalobkyně na to, že jiným rozhodnutím správního orgánu I. stupně jí byla přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci ve výši 1.100 Kč na úhradu adaptačního kurzu syna T. F., není přiléhavý. Nejedná se o obdobný případ, neboť jak správně vyslovil v napadených rozhodnutích žalovaný, adaptační kurz je součástí povinné školní docházky, účast na něm je pro děti povinná, na rozdíl od účasti na zájmových kroužcích, které jsou dobrovolně zvoleny dětmi či jejich zákonnými zástupci. 9. Na závěr soud konstatuje, že z obsahu žalobou napadených rozhodnutí a odvolacích námitek žalobkyně je zřejmé, že se žalovaný vypořádal se všemi odvolacími námitkami žalobkyně. 10. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud tedy dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v souladu s § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěšná nebyla a žalovanému v souvislosti s tímto řízením prokazatelně žádné náklady nevznikly.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava 31.07.2018     Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně           Shodu s prvopisem potvrzuje