č. j. 20 Ad 21/2018 - 32             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobkyně: V. M.   žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížova 25, 225 08  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2018, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 28. 2. 2018, o invalidním důchodu,   takto:   I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 5. 2018 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.   III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.      Odůvodnění:   1. Žalobkyně se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 29. 5. 2018 domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2018 č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 28. 2. 2018, jímž snížila žalobkyni výši invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně k 6. 4. 2018.   2. V žalobě žalobkyně namítala, že nedošlo k žádnému zlepšení jejího zdravotního stavu a není pro ni možné se zapojit do pracovního procesu ani částečně, jak po fyzické, tak po psychické a hygienické stránce. Zdůraznila, že její zdravotní stav ji zásadním způsobem omezuje, nadto u ní dochází k úbytku váhy. Rozhodnutí tak považuje za nesprávné a má za to, že její zdravotní stav odpovídá invaliditě III. stupně.   3. U jednání obě účastnice řízení na svých procesních stanoviscích setrvaly.   4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů.   5. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné a dále posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též PK MPSV) ze dne 26. 9. 2018, který si v průběhu řízení o žalobě nechal vypracovat, a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   6. Z připojeného posudkového spisu žalobkyně krajský soud zjistil, že posuzující lékař Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná, MUDr. K. J., dne 7. 2. 2018 shledala zdravotní stav žalobkyně nepříznivým podle § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), žalobkyně je invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, ale nejde již o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c), ale o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 50%. Den změny stupně invalidity je 7. 2. 2018. Na základě tohoto posudku rozhodla žalovaná dne 28. 2. 2018 o snížení invalidního důchodu žalobkyně pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně od 6. 4. 2018. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky s tím, že se její zdravotní stav nezlepšil a je pro ni zcela nemožné zapojit se do pracovního procesu. Dne 27. 4. 2018 vypracovala posuzující lékařka Česká správy sociálního zabezpečení, MUDr. M. R., posudek se shodným závěrem, tedy že u žalobkyně již nejde o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, ale jde o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, přičemž ke změně stupně invalidity došlo dne 7. 2. 2018. Za rozhodující příčinu pracovní neschopnosti uvedla zdravotní postižení uvedené v kap. XI. (postižení trávicí soustavy), oddílu C (postižení tenkého střeva a kolorekta), položce 10 (umělé vyústění trávicího traktu na povrchu těla – nenádorová etiologie) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb. (dále jen vyhláška o posuzování invalidity), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 35 až 45%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu stanovena na 45% a v souladu s § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity zvýšena o 10 procentních bodů celkově na 55%. Na základě tohoto posudkového závěru rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím tak, že námitky žalobkyně zamítla a prvostupňové rozhodnutí z 28. 2. 2018 potvrdila.   7. Z posudku PK MPSV ze dne 26. 9. 2018, který si krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat, krajský soud zjistil, že posudková komise považovala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti stav po opakovaných operacích dutiny břišní s malabsorpčním syndromem při syndromu krátkého střeva se stomií, nutností domácí parenterální výživy a těžkým snížením celkové výkonnosti, uvedené v kap. XI. (postižení trávicí soustavy), oddíl C (postižení tenkého střeva), položka 1 (malabsorpce) s odkazem na položku 3c (těžká forma postižení tenkého střeva) vyhlášky o posuzování invalidity, kdy rozmezí 60 až 70% poklesu pracovní schopnosti vzhledem ke klinickému nálezu stanovila pokles 70% a uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní a šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Hodnocení PK MPSV ČR není v souladu se závěry posudkového lékaře OSSZ ani se závěry posudkového lékaře ČSSZ v námitkovém řízení, protože po prostudování zdravotnické dokumentace, včetně nového vyšetření odborným lékařem gastroentorochirurgické, onkochirurgické a koloproktologické ambulance Bebínko MUDr. A., Ph.D. a došla k závěru, že stav žalobkyně prakticky nedovoluje další fyzickou zátěž a nedovoluje pravidelnou pracovní zátěž, neboť je v podstatě upoutaná k infuznímu systému, s nutností neustálého příjmu miniporcí potravy a je nutné ošetřování stomického systému.   8. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43).   9. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míru poklesu pracovní schopnosti, stupeň invalidity, den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu prvního či druhého stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69%), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).   10.                      V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek PK MPSV v Ostravě. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností interní lékařství, tedy lékaře z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně, žalobkyně byla jednání přítomna, seznámena se složením komise a také seznámena se základním výčtem podkladů, které měla komise k dispozici. Posudek podle názoru krajského soudu má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Krajský soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 10. 5. 2018 byla invalidní, přičemž šlo o invaliditu třetího stupně. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 70% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR.   11.                      Jelikož u žalobkyně k datu 10. 5. 2018 šlo o třetí stupeň invalidity, krajský soud v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí žalované pro vady řízení zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná v průběhu dalšího řízení je vázána názorem krajského soudu, že žalobkyně je nadále invalidní, přičemž se u ní jedná nikoliv o invaliditu druhého, ale třetího stupně.   12.                      V řízení byla plně procesně úspěšná žalobkyně, které v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; procesně neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo a soud jí ho proto nepřiznal (výrok III.). Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).   Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.            Ostrava 21. listopadu 2018     JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje