Soud si může vyžádat posudek u posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí jedině v řízení o žalobách ve věcech důchodového pojištění a to podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Přesvědčivost posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v řízení o průkazu osoby se zdravotním postižením, vyhotoveného v řízení o odvolání, musí soud vyhodnotit vlastní úvahou. Nelze vyhovět důkaznímu návrhu o vypracování srovnávajícího posudku jinou posudkovou komisí.

č. j. 20 Ad 3/2017 - 53   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně: R. K. zastoupené JUDr. Vladimírem Zonkem, advokátem sídlem Sadová 553/8, 700 00  Ostrava proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01  Praha 2   k žalobě ze dne 7. 2. 2017 proti správnímu rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2016 č.j. MPSV-2016/273001-923, o průkazu osoby se zdravotním postižením,   t a k t o :   I.  Žaloba se zamítá.   II.   Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.     III. Odměna advokáta JUDr. Vladimíra Zonka se určuje částkou 6.292,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.   O d ů v o d n ě n í :   I.   1. Žalobkyni byl přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1. 10. 2015 trvale.   2. Žalobkyně podala včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí, ve které poukázala na rok 2013, kdy jí byl přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ do prosince 2015. K žádosti o prodloužení průkazu v prosinci 2015 jí byl přiznán jen průkaz s označením TP.  Dále kladla důraz jednak na svůj zdravotní stav, kdy již má za sebou 20 operací a jednak na svůj věk 70 let. Z jejího pohledu nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu. Žalobkyně v žalobě současně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta.   3. Soud usnesením ze dne 23. 2. 2017, č.j. 20Ad 3/2017-20 žádosti o osvobození od soudních poplatků i o ustanovení advokáta vyhověl a ustanovil advokáta JUDr. Milana Ostřížka, se sídlem Sadová 553/8, Ostrava, Moravská Ostrava. Vzhledem k situaci, že ustanovený advokát byl s účinností od 1. 1. 2018 vyškrtnut ze seznamu advokátů České advokátní komory, byl žalobkyni usnesením zdejšího soudu ze dne 23. ledna 2018, č.j. 20 Ad 3/2017-46 ustanoven nový advokát, JUDr. Vladimír Zonek, advokát se sídlem Sadová 553/8, Ostrava, Moravská Ostrava.   4. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě popřel oprávněnost žaloby, odkázal na přesvědčivý závěr posudku posudkové komise MPSV a odpověděl i na námitku ohledně změny stupně průkazu, kdy uvedl posouzením stupně závislosti v rámci řízení u příspěvku na péči v roce 2013 byla jako nezvládaná hodnocena základní životní potřeba a) mobilita a žalobkyni tak vznikl dle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ve znění platném do 31.12.2013 nárok na průkaz „ZTP/P“. Dne 12.12.2013 si žalobkyně podala žádost o příspěvek na mobilitu. V rámci přechodných ustanovení je v čl. IV bodu 3 zákona č. 313/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, uvedeno: „Řízení o příspěvku na mobilitu zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nárok na takto přiznaný příspěvek na mobilitu zaniká nejpozději dnem 31. prosince 2015. Krajská pobočka Úřadu práce zahájí před uplynutím této doby řízení z moci úřední o nároku na příspěvek na mobilitu podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ve znění, platném do 31.12.2013, splnila podmínky nároku na příspěvek na mobilitu, neboť jí byla u posouzení stupně závislosti u příspěvku na péči uznána jako nezvládaná základní životní potřeba a) mobilita, byl jí rozhodnutím úřadu práce č.j. 226168/14/OT ze dne 10.3.2014 příspěvek na mobilitu ve výši 400 Kč ode dne 1.12.2013 do 31.12.2015 přiznán. Žalobkyni vznikl nárok na průkaz označený symbolem „ZTP/P“ z titulu příspěvku na mobilitu, jehož platnost byla omezena do dne 31.12.2015. Žalobkyni byla poté úřadem práce v měsíci lednu 2015 zaslána výzva k prokázání nároku na průkaz. Žalobkyně se na úřad práce dostavila až dne 5.10.2015, kdy si podala žádost o přiznání průkazu. Žalobkyně si v měsíci říjnu 2015 mohla ještě podat žádost o přechod nároku na průkaz, jak je uvedeno ve výzvě, ovšem na průkaz označený symbolem „ZTP/P“ by měla stejně nárok jen do dne 31.12.2015, neboť příspěvek na mobilitu byl přiznán do 31.12.2015. Žalovaný má tak za to, že postupoval v souladu s platnými právními předpisy a rozhodl na základě zjištěného skutkového stavu a navrhl žalobu zamítnout.   5. K vyjádření žalovaného právní zástupce žalobkyně dne 9. a 23 března 2017 uvedl, že žalobkyni byl přiznán v průběhu roku 2013 nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“, u kterého byla omezena platnost do 31.12.2015. V souvislosti s ukončením platnosti výše uvedeného průkazu si žalobkyně před vypršením lhůty platnosti požádala o prodloužení platnosti tohoto průkazu na další období, protože její zdravotní stav se nijak nezměnil, pouze v důsledku stárnutí jí přibývají další významná omezení z důvodu zdravotního stavu. Na základě nekvalifikované informace pracovnice OSSZ Ostrava žalobkyně podala „novou“ žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, o které bylo rozhodnuto Úřadem práce ČR – Krajská pobočka v Ostravě tak, že se žalobkyni jako účastníci řízení přiznává nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ rozhodnutím sp. zn. 421607/16/OT ze dne 11.2.2016 s odůvodněním, že žalobkyně na základě posudku OSSZ Ostrava vykazuje znaky osoby se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. Proti výše uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně jako účastník řízení návrh na jeho přezkoumání – odvolání s tím, že doložila lékařské zprávy o svém zdravotním stavu, který se žalobkyni komplikoval na základě pokračujících zdravotních obtíží úrazového charakteru, které ozřejmují zdravotní stav žalobkyně v tom smyslu, že její zdravotní stav se od přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ nijak významně nezměnil k lepšímu a je prakticky setrvalý. Řízení o odvolání se protahovalo, bylo několikrát přerušováno pro zdravotní potíže žalobkyně až vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí. Žalobkyně s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, protože toto rozhodnutí vychází z podkladových posudků o jejím zdravotním stavu, který věrně neodráží její zdravotní stav, následky zdravotních postižení, pro které je téměř neschopna pohybu. Žalobkyně tímto sděluje, že nesouhlasí s tím, aby bylo ve věci samé rozhodnuto bez jednání, protože nemá za to, že jsou pro tento postup splněny podmínky, zvlášť s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně žádá v opravě a doplnění žalobního návrhu provedení důkazu novým posouzením jejího zdravotního stavu posudkovým orgánem mimo region Moravskoslezského kraje. Žalobkyně musí nadále polemizovat a brojit proti posudkům o zdravotním stavu, které přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeného symbolem ZTP/P považují za „posudkový omyl“. Pokud bychom přijali závěr, že postup věcně a místně příslušných orgánů je správný, pak je nutné celou záležitost posoudit i ze strany žalobkyně, která byla v jakémsi okamžiku vedena v omyl o svém zdravotním stavu, tuto skutečnost promítla do své psychiky, a nyní znovu pod negativním důsledkem daného, protože zdravotní stav žalobkyně se nezlepšil, naopak subjektivně i objektivně dochází ke zhoršování zdravotního stavu nárůstem věku.   II.   6. Správní orgán I. stupně, Úřad práce ČR – krajská pobočka Ostrava, Kontaktní pracoviště Ostrava rozhodl dne 11. 2. 2016 pod č.j. 181607/16/OT (vypraveno dne 15. 2. 2016) tak, že přiznal nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1.10.2015 trvale s odůvodněním, že si účastnice řízení dne 5. 10. 2015 podala žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. Dle posudku posudkové lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 25. 11. 2015, platného od 1. 10. 2015 trvale, je zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož příčinou je posttraumatická dekompenzace chron. kořen iritačně zánikový sy L4,5 vpravo s chron. poruchou dynamiky Lp, stp opak. operacích bederní páteře, restabilizace  L3-S1 2005, 3/2010 extrakce instrumentária s následnou revizí pro likvoreu, dle rtg C, LSp,  pánve 04/14 napřímená krční lordoza, MOP jsou lehce užší mezi C5-7, incip intervert artroza, spondyloza, spondylartroza, es skoliosa ThLp, stp náhradě disků L3-S1, mezi L1-3 výrazné degenerativní změny, ploténky snížené s vak fen., obratle se subchondr. sklerotizací. Dle aktuálního neurologického vyšetření z 2. 11. 2015 není verifikována paraparéza DKK, kardiopulmonálně kompenzována. Jedná se o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. §  34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb.; jde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. v odst. 1 písm. g).   7. Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně cit. v odstavci 6 tohoto rozsudku potvrdil. V odůvodnění uvedl, že odvolací správní orgán požádal o posouzení zdravotního stavu účastníka řízení posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí, oddělení výkonu posudkové služby Ostrava (dále jen „posudková komise“). Posudková komise zdravotní stav posuzovala dne 17. 6. 2016, dne 27. 9. 2016 a dne 7. 12. 2016 a i po zhodnocení nově předložených odborných lékařských nálezů dospěla ke shodnému závěru jako lékař okresní správy sociálního zabezpečení. K námitkám uvedeným v odvolání odvolací orgán uvedl, že průkaz ZTP/P byl přiznán na základě posouzení zdravotního stavu ze dne 19.11.2013, kdy byla uznána mimo jiné jako nezvládaná základní životní potřeba mobilita. K tomuto se vyjádřila PK MPSV v posudkovém zhodnocení ze dne 17.6.2016, kdy uvedla, že toto hodnocení považuje za posudkově a medicínský mylné. Lékařský nález MUDr. Ř. ze dne 22.3.2011 je uveden ve výčtu lékařských zpráv, ke kterým bylo přihlíženo při posuzování zdravotního stavu odvolatelky posudkovým lékařem OSSZ. K lékařské zprávě MUDr. B. bylo při posuzování zdravotního stavu odvolatelky přihlédnuto, jakožto k dalším dokládaným lékařským zprávám. PK MPSV k dokládaným lékařským zprávám při posuzování zdravotního stavu odvolatelky přihlédla a v posudkovém zhodnocení uvedla, že objektivní nález navzdory potížím a námitkám uvedeným v odvolání neodůvodňuje hodnocení zdravotního stavu na takové úrovni, aby podmiňovalo uznání průkazu vyššího stupně.   III.   8. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že správní řízení bylo zahájeno žádostí o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením ze dne 5. 10. 2015; dle posudků posudkového lékaře OSSZ Ostrava ze dnů 25. 11. 2015 a 6. 1. 2016 se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který je dán posttraumatickou dekompenzací chronického iritačně-zánikového syndromu L4, L5 vpravo s poruchou dynamiky bederní páteře. Stav po autohavárii 18.6.2015 se subluxací II.-IV. MTP kloubu vpravo v terénu příčného plochonoží, původně řešeno repozicí a páskou, následně 4.5.2016 resekční artroplastikou dle Hoffmanna MTTP I.-V. Stav po opakovaných fixačních operacích bederní páteře, poslední 30.10.2012 v segmentu L1-2 vlevo, postavení LS páteře a metalických náhrad L3-S1 se výrazněji nemění, je výraznější konsolidace posunu a degenerativních změn L1-3. Osteoporóza. Stav po fraktuře chirurgického krčku a velkého hrbolu pravého humeru bez dislokace a kontuzi palce pravé ruky při pádu 1.12.2015, ošetřeno konzervativně, pravé rameno nyní s omezením pohybu aS 20-0-160, aF 155-0-10, aR 30-0-20, loket a akrum hybné plně. Stav po implantaci kardiostimulátoru 11.6.2012 pro Sick Sinus Syndrom se symptomatickými sinoatriálními zástavami a sinoatriálními blokádami, z kardiologického hlediska je kompenzována, bez zásadních limitací, stimulace je plně dostačující. Arteriální hypertenze III. stadia. Stav po ischemické cévní mozkové příhodě bez rezidua. Diabetes mellitus 2. typu. Stav po téměř totální tyreoidektomii v 8.2006 a následné tyreoideliminaci radiojódem v 9.2006 pro neplazma, bez průkazu akumulujících metastáz či reziduí. Hyperlipidemie. Bronchiální astma, spirometrie bez ventilační poruchy. Alergická rinitis. OU: Glaukom. Stav po operaci katarakty. Stp. operaci karpálních tunelů v roce 1991 a 1992. Artrotické změny ručních kloubů vpravo. Stav po radikální gynekolog. operaci pro myxomatózní dělohu v roce 2000. Stav po operaci obou loktů v roce 1994. Rozhodující příčinou je posttraumatická dekompenzace chron. kořen iritačně zánikového syndromu L4,5 vpravo s chron. poruchou dynamiky Lp, stp  opak. operacích bederní páteře, restabilizace L3-S1 2005, 3/2010 extrakce instrumentária s následnou revizí pro likvoreu, dle rtg C,LSp, pánve 04/14 napřímená krční lordoza, MOP jsou lehce užší mezi C5-7, incip intervert artroza, spondyloza, spondylartroza, es skoliosa ThLp, stp náhradě isků L3-S1, zemi L1-3 výrazno degener změny, ploténky snížené s vak fen., obratle se subchondr. sklerotizací. Posuzovaná nyní po úraze prstů PDK 06/15, v plánu ortopedická operace 12/15, t.č. doporučeno odlehčovat chůzi s pomcí 2FH. Jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti na podkladě postižení páteře s často recidivujícími projevy nervosvalového dráždění a poruchou svalového korzetu nebo se ztuhnutím dvou úseků páteře; jde o stav uvedený v odst. 1 písm. g) přílohy k vyhlášce a vzhledem ke klinickému stavu je platnost posudku stanovena trvale; dne 11. 2. 2016 správní orgán prvého stupně rozhodl ve věci, jak uvedeno v odst. 6 tohoto rozsudku, dne 22. 2. 2016 podáno odvolání, jehož přílohou je nález MUDr. M. B. ze dne 18. 2. 2016, ve kterém mimo jiné uvedeno, že z hlediska NCH je indikován rollátor ke zlepšení mobility a indikován i ZTP průkaz, pokud nezaparkuje v dosahu potřebné instituce, nedojde na delší vzdálenost; v odvolacím řízení byl vypracován posudek posudkové komise MPSV v Ostravě dne 17.6.2016 a doplňující posudek dne 27. 9. a 7. 12. 2016. PK MPSV se v hodnocení nelišila od posudkového lékaře OSSZ. Uvedla, že zdravotní stav byl v minulosti posouzen dne 19. 11. 2013 tak, že není schopna zvládat základní životní potřeby (dále jen ZŽP) v oblasti mobility nebo orientace při nezvládání tří ZŽP (a, i, j). Toto hodnocení považuje komise za posudkově a medicinsky mylné, protože nebyla prokázána neschopnost ujít 200 metrů při neurologickém nálezu z nemocnice Ostrava – Fifejdy, kdy na DK byla trofika, tonus a sval. síla v normě, v Ming udržela oboustr., PF slabší vlevo 4/5, hyporeflexie L2-S2 oboustr. s akcentací L2-4 vlevo, lasegue 60/40, hypestezie DK L4,5, S1 oboustr. taxe nelze, nedokázala ale chodit po patách či špičkách, chodila o 2 FH v mírném předklonu, byly bolestivé rotace v levé kyčli, páteř byla klidná. V době jednání PK jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. g přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění vyhlášky č. 388/2013 Sb. Dle uvedených posudků se u žalobkyně jedná o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb. ve znění zákona č. 313/2013 Sb., nejde o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 4 nebo 3 cit. zákona. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. g) přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb. ve znění vyhl. č. 388/2013 Sb., nejde o zdravotní stav uvedený v odst. 3 nebo 2 cit. přílohy, ani o zdravotní stav, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným odst. 3 nebo 2 cit. přílohy. Tento zdravotní stav byl i ode dne 1. 10. 2015.   IV.   9. Soud zdůrazňuje, že podle ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soud přezkoumává napadené výroky správního rozhodnutí jen v mezích žalobních bodů. Rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí je v dispozici žalobce.   10. Právní rámec nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením je dán především ustanovením § 34 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění zákona č. 313/2013 Sb. Dle § 34 cit. zákona odst. 1) nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3, odst. 2) nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru, odst. 3) nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže,  odst. 4) nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.   11. K provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením byla přijata vyhláška č. 388/2011 Sb. V příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. jsou uvedeny zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením.   12. Žalobkyně zpochybnila přesvědčivost posudkových hodnocení provedených v průběhu správního řízení. Dle soudu obsah posudkového spisu posudkové komise MPSV svědčí o dostatečných podkladech pro vypracování posudku. Posudková komise nejprve vypracovala posudek k žádosti žalovaného ze dne 14. 3. 2016 dne 17. 6. 2016.  Pro posouzení měla k dispozici zdravotní dokumentaci ošetřujícího lékaře z MOJE AMBULANCE, kdy poslední záznam v dekurzu 20. 5. 2016, dále dokumentaci OSSZ Ostrava, dále vycházela z lékařských nálezů MUDr. B. neurochirurga z února 2016, prop. zprávy z neurochirurgie FN Ostrava z 29. 10. až 6. 11. 2012, neurologických nálezů MUDr. S. z 27. 4. 2016 včetně prop. zprávy z neurologie MNO z června 2012, ortopedických nálezů MUDr. Z. z 12. 5. 2016 a MUDr. P. ze dne 10. 9. 2013, z prop. zprávy z ortopedie FN Ostrava z května 2016, dále zprávy z traumatologie FN Ostrava od 1. 12. 2015, zprávy z rehabiliace z února a dubna 2016, zprávy MUDr. M. z radiodiagn. odd. z 24. 11. 2015 a onkologického nálezu z 1. 7. 2015. Uvedené nálezy byly zčásti předloženy samotnou žalobkyní v průběhu správního řízení. Po vypracování uvedeného posudku byla znovu posudková komise MPSV žalovanou vyzvána k vypracování doplňujícího posudku dne 11. 7. 2016 a následně ještě dne 20. 10. 2016, vždy s ohledem na námitky žalobkyně a nově předložené odborné lékařské nálezy.  Posudková komise MPSV však vždy setrvala na svém závěru vysloveném již v posudku ze dne 17. 6. 2016. Obsahem posudkové dokumentace je mimo jiné i úřední záznam ze dne 30. 6. 2016 o obsahu, že dnešního dne se dostavila p. K. na PK MPSV a žádá o konzultaci s MUDr. M. M.  Uvedla, že má chodítko a nezvládá chůzi, má za sebou mnoho operací.   13. V dané věci byla zpochybněna správnost rozhodnutí z důvodu závažnějšího postižení, než jak zhodnotily posudkové orgány. K žalobě byly přiloženy odborné lékařské nálezy, konkrétně neurologický nález MUDr. S. ze dne 23. 11. 2016, v jehož závěru je uvedeno, že pac. není schopna delší chůze pro bolesti a slabost DKK, nález z kardiologie MUDr. J. ze dne 5. 12. 2016, z rehabilitace MUDr. E.D. ze dne 24. 2. 2016, z kliniky plicních nemocí MUDr. B. ze dne 5. 11. 2015, neurochirurgický nález ze dne 18. 2. 2016, kde uvedeno, že „má zažádáno o rollátor, zrušen průkaz ZTP s doporučením, že vzhledem k rozsahu opotřebovanosti LSp a vzhledem k opakovaným intervencím vždy jen s dočasným efektem, nelze předpokládat výraznější zlepšení, stav dlouhotrvající“. Z NCH hlediska indikován rollátor ke zlepšení mobility pacientky a indikován i ZTP průkaz, pokud nezaparkuje v dosahu potřebné instituce, nedojde na delší vzdálenost. Rozhodnutí žalovaného bylo založeno na posudkovém závěru posudkové komise MPSV, jež žalovaný správní orgán považoval za přesvědčivý a úplný. Soud v tomto řízení není v pozici třetí instance, která v rámci svého rozhodování přezkoumává zdravotní stav žalobce, nýbrž toliko hodnotí, zda posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, zda posudková komise byla řádně obsazena, a byla tak způsobilá učinit závěr o předmětné věci. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, zda se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, a to zejména s námitkami vyslovenými v odvolání, musí být zřejmé, že měla k dispozici dostatečnou dokumentaci, na základě které byla schopna učinit závěr.   14. Na tomto místě nutno konstatovat, že ve správním řízení v odvolání ze dne 22. 2. 2016 byly žalobkyní zdůrazněny lékařské nálezy MUDr. B., který prováděl několik jejich operací. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí zdůraznil, že posudková komise MPSV měla k dispozici rozsáhlou zdravotní dokumentaci, vyjmenovala četné odborné lékařské nálezy včetně nálezů MUDr. B. a další podrobnější informace o zdravotním stavu jsou obsaženy v posudkovém spise.   15. Krajský soud měl k dispozici spisy správních orgánů včetně posudkového spisu vedeného posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě a ověřil obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí s obsahem těchto spisů a neshledal odlišnosti.   16. Z obsahu posudků posudkového orgánu jednoznačně vyplývá, že k datu napadeného rozhodnutí u žalobkyně jsou prokázána onemocnění, jež jsou vyjmenovaná v odstavci 8 tohoto rozsudku.    17. V případě žalobkyně se jedná o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb.; nešlo o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením, nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace ve smyslu § 34 odst. 4 nebo 3 cit. zákona. Jedná se o zdravotní stav uvedený v odst. 1, písm. g) přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., tzn. postižení páteře s často recidivujícími projevy nervosvalového dráždění a poruchou svalového korzetu nebo se ztuhnutím dvou úseků páteře.   18. Jak již výše uvedeno, posudková komise MPSV opakovaně dospěla k naprosto shodnému posudkovému závěru s posudkovým lékařem OSSZ v Ostravě. Krajský soud nezpochybnil, stejně jako žalovaný správní orgán, přesvědčivost, úplnost a objektivnost posudku posudkové komise MPSV. Posudková komise zasedala vždy v řádném složení, kdy byl přítomen i odborný lékař z oboru neurologie a ortopedie. Posudková komise provedla posouzení na základě znalosti kompletní zdravotní dokumentace žalobkyně. Soud nezpochybnil erudici posudkové komise a vyhodnotil, že posudková komise měla dostatečné odborné předpoklady k tomu, aby náležitě posoudila zdravotní stav žalobkyně. V dané věci napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 20.12.2016, správní řízení před odvolacím orgánem probíhalo v období od března 2016 do 20.12.2016, když v tomto období byl třikrát vyžádán posudek o zdravotním stavu s předkládáním nových odborných lékařských nálezů. Zdravotní stav žalobkyně byl tak hodnocen dle lékařských zpráv předcházející datu vydání rozhodnutí v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s.   19. Soud nepovažoval posudek PK MPSV za nevěrohodný ani ve vztahu k námitce ohledně používání kompenzační pomůcky – rollátoru. Posudková komise se i touto námitkou ve svém posudku, konkrétně ze dne 7. 12. 2016 zabývala, kde kromě jiného odkázala na nález po operaci 4. 5. 2016, kde uvedeno, že došlo ke stabilizaci a byl dop. plný nášlap do 12. 5. 2016. Posudkové orgány při posuzování vycházejí zejména z odborných lékařských zpráv a hodnotí všechny lékařské nálezy v jejich souvislostech; nejsou vázány závěry jednoho nálezu, který navíc vybočuje z odbornosti lékaře, jako v dané věci např. nález neurochirurga MUDr. B. ohledně indikace ZTP průkazu. Stejně tak nepřisvědčil ani námitce ohledně nevěryhodného snížení stupně průkazu osoby se zdravotním postižením o dva stupně, z průkazu ZTP/P na průkaz TP. Posudková komise předcházející posouzení v r. 2013 zhodnotila posudek mylně, jestliže závěr posouzení neměl odraz v odborných lékařských nálezech.   20. Krajský soud nevyhověl důkaznímu návrhu na vypracování srovnávajícího posudku posudkovu komisí mimo region Moravskoslezského kraje, neboť k takovému postupu nemá soud právní oporu. Dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. ministerstvo  (Ministerstvo práce a sociálních věcí, pozn. soudu) posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Protože ve věci se nejedná o věc důchodového pojištění, není soud oprávněn vyžadovat posudek u posudkové komise MPSV.   21. Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i zákonnost správního řízení, které předcházelo vydání napadených rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žaloba byla zamítnuta dle ust. § 78 odst. 7.   V.   22. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná a úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.   23. Advokátovi ustanovenému zdejším soudem (viz odst. 3 tohoto rozsudku) byla přiznána odměna sestávající ze čtyř úkonů právní služby á 1.000 Kč (§ 11 odst. 1 písm. b/,d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb, § 9 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. – převzetí věci včetně porady, dvě písmná podání a účast u jednání soudu),  tj. 4.000,- Kč, dále čtyřikrát paušální částku dle 13 odst. 3 cit. vyhlášky á 300 Kč, tj. 1.200,- Kč. Vzhledem k tomu, že advokát je plátcem DPH (zapsáno u zdejšího soudu pod Spr1799/2011), byla částka 5.200 Kč navýšena o 21% (1.092,- Kč), na celkovou částku 6.292,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu zdejšího soudu advokátovi ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozsudku.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 24. ledna  2018   JUDr. Jana Záviská                                                                                                                        samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje