č. j. 20 Ad 43/2017 - 49             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci   žalobce: T. P. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2   k žalobě ze dne 9. 11. 2017 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2017, č.j. MPSV-2017/166916-421/1, ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání   t a k t o:   I.       Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2017, č.j. MPSV-2017/166916-421/1 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II.     Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.   III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   I.   1. Žalobce byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce.   2. U zdejšího soudu byla v zákonné lhůtě podána žaloba proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterou žalobce vytýkal formalistický výklad zákona úřadu práce a MPSV a neposoudily veškeré relevantní informace, jako je způsob jeho života a ignorovaly již dávno předloženou nájemní smlouvu na jeho zahrádku. Dále, že v žádosti o převedení evidence uvedl jako důvod to, že v Praze 6 bydlí, a to na zahrádce a jako místo svého bydliště považuje celou planetu, protože se volně po světe pohybuje a hledá si své štěstí a uplatnění po celém světě. Žádal, aby soud rozhodnutí o vyřazení z evidence ÚP zrušil a aby mu ÚP sjednal schůzky v místě jeho skutečného pobytu, ať je jakékoliv.   3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 23. 1. 2018 popřel oprávněnost žalobních bodů v žalobě a zrekapituloval podrobně průběh správního řízení v dané věci, když zejména zdůraznil, že žalobci bylo dne 7. 6. 2017 doručeno sdělení, že Generální ředitelství Úřadu práce ČR určilo, že zprostředkovávat zaměstnání bude žalobci nadále kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR v Bohumíně a zde si bude zároveň žalobce plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání a v souvislosti s tímto mu současně byl stanoven další termín za účelem zprostředkování zaměstnání, a to dne 20. 6. 2017 na pracovišti v Bohumíně. Žalobce se na ÚP nedostavil dne 20. 6. 2017 v 8:30 hodin a své jednání nijak nezdůvodnil. Žalobci byl řádně stanoven termín jednání na úřadu práce na 20. 6. 2017 v 8:30 hodin, žalobce se nedostavil a své jednání nijak neodůvodnil. Jelikož nebylo prokázáno, že žalobci ve splnění vytýkané povinnosti bránil vážný důvod ve smyslu ust. § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, vydal úřad práce rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Ani v odvolání proti rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ze dne 18. 7. 2017, jakož ani v žalobě proti rozhodnutí o odvolání, žalobce nijak nezdůvodnil, proč se na úřad práce dne 20. 6. 2017 nedostavil. Jeho námitky směřují stále pouze k jeho zamítnuté žádosti o převedení zprostředkování zaměstnání. K těmto námitkám se však žalovaný nevyjadřuje, neboť tyto nejsou předmětem vedeného správního řízení.   II.   4. Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 18. 7. 2017, č.j. KAB-1200/2017-TBT1, kterým byl podle ustanovení § 30 odst. 2 písm. f), odst. 3 a ust. § 31 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání ode dne 20. 6. 2017 z důvodu maření součinnosti s úřadem práce, potvrdil a odvolání zamítl. V odůvodnění uvedl, že dne 6.6.2017 bylo odvolateli do jeho datové schránky dodáno sdělení úřadu práce ze dne 6.6.2017 o tom, že vzhledem k tomu, že kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR v Bohumíně a kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR v Praze 6 se nedohodly na tom, které z nich bude odvolateli zprostředkovávat zaměstnání a kde odvolatel bude vykonávat práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání, byla jeho žádost o převedení zprostředkování zaměstnání postoupena na Generální ředitelství Úřadu práce ČR k určení, které kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR bude odvolateli zprostředkovávat zaměstnání a kde bude vykonávat práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání. Úřad práce v předmětném sdělení dále odvolatele informoval o tom, že dle závěru Generálního ředitelství Úřadu práce ČR odvolatel neprokázal žádný vážný důvod k převedení své evidence na kontaktní pracoviště Úřadu práce v Praze 6. Generální ředitelství Úřadu práce ČR proto určilo, že zprostředkovávat zaměstnání bude odvolateli nadále kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR v Bohumíně a zde si bude odvolatel zároveň plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání. Odvolateli byl v souvislosti s výše uvedeným stanoven další termín za účelem zprostředkování zaměstnání na kontaktním pracoviště Úřadu práce ČR v Bohumíně, a to dne 20.6.2017 v 8:30 hodin v kanceláři č. 4. Uvedené sdělení bylo odvolateli doručeno dne 7.6.2017, jak vyplývá z výpisu z datové schránky odvolatele, dle kterého se odvolatel dne 7.6.2017 v 16:31:10 hodin přihlásil do své datové schránky. Odvolatel se na úřad práce dne 20.6.2017 v 8:30 hodin nedostavil a toto své jednání nijak nezdůvodnil. Ze spisového materiálu je zřejmé, že odvolatel byl povinen se dne 20.6.2017 v 8:30 hodin dostavit na úřad práce. Jelikož tuto povinnost odvolatel nesplnil a pro toto své jednání neuvedl žádný vážný důvod ve smyslu ust. § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, posoudil úřad práce jeho jednání jako maření součinnosti s úřadem práce, pročež ho z evidence uchazečů o zaměstnání vyřadil.   III.   5. K žádosti soudu spolu s vyjádřením k žalobě byly předloženy správní spisy odvolacího orgánu i orgánu prvního stupně. Spis odvolacího orgánu, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, obsahoval kromě předkládací zprávy a vyjádření prvostupňového orgánu k věci, odvolání proti rozhodnutí ze dne 18. července 2017, č.j. KAB-1200/2017-TBT1, rozhodnutí o odvolání ze dne 18. 10.  2017, č.j. MPSV-2017/166916-421/1, ještě několik podání od účastníka řízení. Pokud se týká správního spisu prvostupňového orgánu, Úřadu práce, Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Bohumín, tak dle názoru soudu, správní spis nebyl kompletní. Uvedený spis začínal přípisem Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Bohumín, ze dne 6. 6. 2017, adresovaným T. P., označeném jako „sdělení - určení kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR pro zprostředkování zaměstnání a k plnění povinností a práv uchazeče o zaměstnání“, jehož obsahem byla jednak informace o tom, že Generální ředitelství ÚP ČR určilo, že zprostředkovávat zaměstnání bude nadále kontaktní pracoviště ÚP v Bohumíně, kde si bude zároveň plnit povinnosti a práva uchazeče o zaměstnání a dále byl stanoven termín návštěvy tohoto pracoviště na 20. 6. 2017 v 8:30 hod v kanceláři č. 4 za účelem zprostředkování zaměstnání. Pak již následovalo oznámení o zahájení správního řízení, rozhodnutí ze dne 18. července 2017 (vypraveno dne 24. 7. 2017), č.j. KAB-1200/2017-TBT1 o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání a informace o nabytí právní moci rozhodnutí včetně rozhodnutí o odvolání ze dne 18. 10. 2017. Soud z uvedeného důvodu vyzval žalovaného k předložení úplného spisu. K této žádosti soudu byla předložena e-mailová korespondence v rámci organizační struktury Úřadu práce, pro soud částečně nesrozumitelná, neboť odesílatel i příjemce e-mailu jsou vždy jen fyzické osoby a předmětem této e-mailové korespondence bylo řešení otázky místní příslušnosti ve smyslu § 28 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb. Po další urgenci u prvostupňové orgánu k doplnění správního spisu byla ještě zaslána žádost o zprostředkování zaměstnání podaná dne 29. 3. 2017 včetně základních poučení uchazeče o zaměstnání, která byla žalobci předána dne 29. 3. 2017.   6. Vzhledem k uvedenému v odstavci 5 tohoto rozsudku, součástí předložených správních spisů není doklad o tom, že Generální ředitelství Úřadu práce ve smyslu ust. § 28 odst. 1 věty třetí zákona č. 435/2004 Sb. určilo krajskou pobočku ÚP v Ostravě jako příslušný správní orgán v dané věci ke zprostředkování zaměstnání. Žalobce brojí svou žalobou právě proti tomu, že příslušným v dané věci je „ÚP v Bohumíně“, když on žije v Praze. I když, jak žalovaný tak i Úřad práce ČR, krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Bohumín, se odvolávají na Generální ředitelství Úřadu práce, že toto určilo, že nadále zprostředkovávat zaměstnání bude kontaktní pracoviště úřadu práce v Bohumíně, tento úkon Generálního ředitelství ÚP není obsahem správních spisů.   V.   7. V daném případě s ohledem na uvedené v odst. 5 a 6 tohoto rozsudku soud dospěl k závěru, že předložené správní spisy neposkytují dostatečný podklad z důvodu absence právního úkonu Generálního ředitelství ÚP ve správním spise, k projednání žaloby a předložené správní spisy, zejména správní spis Úřadu práce, Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Bohumín, nerespektují ustanovení § 17 odst. 1 správního řádu. Je nezbytné, aby veškeré podklady, o něž správní orgán opírá svoje rozhodnutí, byly trvalou a nezměnitelnou součástí správního spisu. Jestliže ve správním spisu správních orgánů chybí klíčové podklady, které jsou nutné k posouzení zákonnosti postupu žalovaného, není možné právně hodnotit věc. V této souvislosti proto soud podotýká, že nevedení spisu v takové podobě, aby byl dostatečným podkladem pro přijaté rozhodnutí, a nepředložení úplného správního spisu k výzvě soudu, jde plně k tíži správního orgánu (srov. rozsudky ze dne 11. 3. 2008, č. j. 1 Afs 7/2008 - 91, ze dne 26. 9. 2012, č. j. 8 Afs 15/2012 - 25, nebo ze dne 29. 3. 2013, č. j. 8 Ans 14/2012 - 35).   8. Krajský soud nerozhodoval o žádosti o přidělení advokáta ze dne 6. 2. 2018, neboť již jednou o žádosti o ustanovení advokáta rozhodl usnesením ze dne 7. 12. 2017, č.j. 20 Ad 43/2017-10 (PM dne 16. 12. 201) a návrhu nevyhověl. Vzhledem k tomu, že žalobce neuvedl jiné skutečnosti, soud se touto žádostí již nezabýval. Soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, č.j. 3 Ads 43/2007, ve kterém bylo vysloveno, že jestliže navrhovatel znovu požádá o ustanovení zástupce poté, co již bylo o jeho předchozí žádosti pravomocně rozhodnuto, je správní soud povinen rozhodnout o této opakované žádosti pouze tehdy, pokud navrhovatel doloží, že od doby rozhodování o jeho předchozí žádosti došlo k podstatné změně skutečností, jež byly pro posouzení jeho předchozí žádosti ve smyslu § 35 odst. 8 (krajský soud jen poznamenává, že s účinností od 15. 8. 2017 se jedná o ust. § 35 odst. 9) a § 36 odst. 3 s. ř. s. rozhodující.   9. Krajský soud tak dospěl k závěru, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ pro své rozhodnutí, nemá oporu ve správním spisu, a proto jej zrušil dle ust. § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s.  bez jednání a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení dle § 78 odst. 4 s.ř.s.   10.                      O náhradě nákladů řízení (výrok II. a III. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce nepožadoval zaplatit náklady řízení a také, jak vyplynulo ze spisu, mu žádné nevznikly a neúspěšný žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava 15. června 2018   JUDr. Jana Záviská samosoudkyně           Shodu s prvopisem potvrzuje