č. j. 20 Ad 46/2017 - 23             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci   žalobkyně: L. M. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5   o žalobě ze dne 4. 12. 2017 proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 10. 2017, o výši invalidního důchodu k žádosti   takto:   I. Rozhodnutí žalované X ze dne 10. 10. 2017 se zrušuje a věc se žalované vrací k dalšímu řízení.   II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.   Odůvodnění :   1. Žalobkyni byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, žalobkyně má zato, že je invalidní ve druhém stupni.   2. Žalobkyně se včasnou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť měla zato, že je invalidní druhého stupně. Žalobkyně v žalobě uvedla svá zdravotní postižení a předložila lékařské nálezy.   3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 19. 12. 2017 vzhledem k námitkám žalobkyně ohledně posouzení zdravotního stavu navrhla k důkazu posudek posudkové komise MPSV.   4. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 1. 8. 2017 2017 s odůvodněním, že rozhodnutím č. j. R-1. 8. 2017 – 422/X ze dne 1. 8. 2017 přiznala účastníci řízení podle ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., zákona o důchodovém pojištění (dále jen zdp) ode dne 22. 6. 2017 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Ostrava ze dne 7. 6. 2017 byla účastnice řízení ode dne 21. 5. 2017 uznána dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zdp invalidní pro invaliditu prvního stupně. Dle uvedeného posudku z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost o 35%. V rámci námitkového řízení bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 26. 9. 2017 zjištěno, že účastnice řízení je invalidní dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zdp. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 45%. Den vzniku invalidity nastal dne 21.5.2017. Účastnice řízení je schopna po vzniku invalidity I. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V (Duševní poruchy a poruchy chování), položce 5c (Poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy, středně těžké funkční postižení) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 25-35%. Míra poklesu pracovní schopnosti účastnice řízení byla zhodnocena horní hranicí daného rozmezí, tj. ve výši 35% a vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, se ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 procentních bodů. Celkově tedy míra poklesu pracovní schopnosti účastnice řízení činí 45%.   5. Krajský soud napadené rozhodnutí přezkoumal v intencích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   6. Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že k žádosti o invalidní důchod ze dne 4. 5. 2017 byla žalobkyně lékařem OSSZ Ostrava dne 7. 6. 2017 posouzena jako invalidní v prvním stupni ode dne 21. 5. 2017, s posudkovým hodnocením dle kapitoly V, pol. 5 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a pokles pracovní schopnosti o 35%. Dne 1. 8. 2017 byl rozhodnutím přiznán invalidní důchod ode dne 22. 6. 2017 pro invaliditu prvního stupně. K námitkám ze dne 23. 8. 2017 byl zdravotní stav znovu hodnocen lékařem žalované dne 26. 9. 2017, shodně dle kapitoly V, položky 5 písm. c) s poklesem pracovní schopnosti o 35%, avšak s navýšením o dalších 10 procentních bodů s ohledem na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti.   7. Posudkem posudkové komise MPSV ČR (dále jen PK MPSV) v Ostravě ze dne 30. 5. 2018, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný generalizovanou úzkostnou poruchou, agorafobií, těžkou formou s masivními vegetativními projevy, exhausí, famakorezisenci, chronickým bolestivým syndromem krční a bederní páteře při degenerativních změnách, chronickou žilní insuficiencí dolních končetin II.-III. st., hypercholesterelemií, hypertenzní nemocí, léčenou. U posuzované se k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ  jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav psychického charakteru. Byla a zatím je prokázána generalizovaná úzkostná porucha, agorafobie těžká forma s masivními vegetativními projevy. Exhause. Léčba, včetně hospitalizace zatím nebyla úspěšná. Farmakorezisence. Zdravotní postižení posuzované je uvedeno v kapitole V. položka 5d s mírou poklesu pracovní schopnosti o 70%. Doba vzniku je stanovena na 11.5.2017, tj. psychiatrickým vyšetřením, ve kterém MUDr. D. prokazuje závažnou duševní poruchu. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%. PK MPSV proti posouzení OSSZ i ČSSZ považuje zdravotní stav posuzované za prokazatelně těžké postižení společenských, ale zejména pracovních funkcí. Posuzovaná není schopna práce v kolektivu, není schopna přepravy prostředky hromadné dopravy. Je schopna práce mimo kolektiv, kde by byla sama, bez nátlaku na výkon v čase. Je nutná další psychiatrická péče. Kontrolu stanovujeme na 31.5.2020. Posuzovaná je invalidní ve třetím stupni ode dne 11. 5. 2017.   8. Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl další odborný lékař, a to z oboru psychiatrie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudková komise, která dospěla k odlišnému názoru oproti posudkovým lékařem ve správním řízení, svůj názor přesvědčivě odůvodnila. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena, měla k dispozici odborné lékařské nálezy; soud nemá důvod zpochybňovat erudici posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala.    9. Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobkyně byla prokázána invalidita třetího stupně. Při určování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření. Pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (§ 2 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb.). Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 359/2009 Sb.). Protože pro uznání třetího stupně invalidity je nutno, aby pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % (§ 39 odst. 2 písm. c) zdp.), žalobkyně je ode dne 11. 5. 2017 invalidní ve třetím stupni. PK MPSV ve svém posudku řádně odůvodnila stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, odůvodnila i svůj odlišný závěr oproti posudkovým lékařům ve správním řízení.   10. Vzhledem k tomu, že v soudním řízení byl prokázán jiný skutkový stav oproti správnímu řízení před žalovanou, soud uznal důvodnost žaloby. Napadené rozhodnutí soud zrušil pro vady řízení dle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s., neboť žalovaná ve správním řízení nezjistila správně skutkový stav. Soud věc vrátil žalované k dalšímu řízení dle § 78 odst. 4 s.ř.s. Žalovaná v dalším řízení znovu rozhodne o nároku na invalidní důchod, přičemž bude vycházet z právního názoru soudu, že žalobkyně je ode dne 11. 5. 2017 invalidní ve třetím stupni.   11. Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., dle kterého úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Úspěšný žalobce se náhrady nákladů výslovně vzdal, proto nebyly přiznány náklady žádnému z účastníků řízení.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava dne 27. června 2018   JUDr. Jana Záviská samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje