č. j. 20 Ad 47/2017 - 95         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně:  M. K.     proti žalovanému:   Ministerstvu práce a sociálních věcí,  se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 376/1   k žalobě ze dne 8. 12. 2017 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 11. 2017, čj. MPSV-2017/240373-923 ve věci nepřiznání dávky doplatku na bydlení k žádosti ze dne 17. 7. 2017   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádnému z účastníků  se  nepřiznává  náhrada nákladů řízení.     Odůvodnění:   I.   1. Žalobkyni nebyla přiznána dávka hmotné nouze doplatek na bydlení k žádosti ze dne 17. 7. 2017 z důvodu, že užívá byt bez právního titulu.        2.  Žalobkyně podala u zdejšího soudu v zákonné lhůtě žalobu z důvodu, že napadené rozhodnutí vychází z nepravdivých důkazů a nerespektuje podmínky zákona, konkrétně § 24 a násl. Uvedla, že je v evidenci úřadu práce, pobírá jen invalidní důchod ve výši 5 622 Kč. Řádně doložila nájemní smlouvu k předmětnému bytu, prodloužení nájemní smlouvy potvrzením o trvání nájemního poměru ze dne 23. 11. 2016, když se tvrdí ve smlouvě, že je uzavřena na dobu určitou na 12 měsíců do 30. 11. 2017. Má právo na základní prostředek bydlení a v jejím případě je porušováno základní svobodné právo. K žalobě přiložila rozhodnutí Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Ostravě, KP Ostrava, ze dne 22. 9. 2017, sp. zn.. UP/132617/2017/HN, čj. 517819/2017/OOI o nepřiznání doplatku na bydlení, potvrzení o trvání nájemního poměru vydané vedoucí odboru bytového a ostatního hospodářství Statutárního města Ostrava, Městského obvodu Ostrava-Jih ze dne 23. 11. 2016 o obsahu, že nájemní smlouva je uzavřena na dobu určitou na 12 měsíců, a to do 30. 11. 2017.    3.  Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě nejprve zrekapituloval průběh řízení o žádosti a s odkazem na uvedené popřel oprávněnost žaloby. Zdůraznil, že nájemní smlouva byla mezi žalobkyní a pronajímatelem uzavřena na dobu určitou ode dne 1. 12. 2013 do 30. 11. 2015 a následně byla prodloužena do 30. 11. 2016. Dne 5. 12. 2016 doložila žalobkyně úřadu práce potvrzení o trvání nájemního vztahu ze dne 23. 11. 2016, potvrzené Statutárním městem Ostrava, Městským obvodem Ostrava – Jih, odborem bytového a ostatního hospodářství, dle něhož byl nájemní vztah prodloužen do 30. 11. 2017. Žalobkyně však od pronajímatele obdržela písemné upozornění k odstranění závadného chování a k dodržování platného a účinného domovního řádu, ze kterého je zřejmé, že nájemní smlouva uzavřená na dobu určitou ode dne 1. 12. 2014 do 30. 11. 2015 byla prodloužena pouze do 30. 11. 2016. Žalobkyně byla požádána o zpřístupnění bytu – žádostí o zpřístupnění bytu ze dne 25. 1. 2017 – v níž je uvedeno, že pokud žalobkyně neumožní provedení prohlídky bytu a společných prostor, může dojít ze strany pronajímatele k výpovědi žalobkyně z nájemního bytu. Z výzvy k vyklizení bytu úřadu práce ze dne 13.2.2017, č. j. JIH/012111/17/OBH/Dra je zřejmé, že nájemní vztah žalobkyni skončil ke dni 30.11.2016, o neprodloužení smlouvy rozhodla rada Městského obvodu Ostrava – Jih usnesením č. 4184/100 ze dne 9. 2. 2017. Žalobkyně tak ode dne 1. 12. 2016 užívá předmětný byt bez právního důvodu, proto ji pronajímatel vyzval k vyklizení bytu a k jeho předání ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy. Výzva byla dle dodejky uložena u České pošty a připravena k vyzvednutí dne 17. 2. 2017, zásilku si žalobkyně převzala dne 4. 3. 2017, přičemž byla dále upozorněna na to, že pokud byt nevyklidí, bude podána žaloba na jeho vyklizení. Pronajímatel vedl se žalobkyní ohledně předmětného bytu četnou korespondenci, ze které vyplývá, že o neprodloužení nájemní smlouvy rozhodla rada Městského obvodu Ostrava – Jih usnesením č. 4184/100 ze dne 9. 2. 2017, tudíž předmětný byt č. 6 užívá žalobkyně ode dne 1. 12. 2016 bez právního důvodu. Z dodejky vyplývá, že zásilka byla uložena dne 17. 2. 2017, z detailní informace k zásilkám ve sledování zásilek České pošty je uvedeno, že zásilka byla uložena dne 20. 2. 2017. Doručená byla dne 4. 3. 2017. Obě data, ať 17. 2. 2017, či 20. 2. 2017, prokazují, že pronajímatel žalobkyni ve stanovené lhůtě 3 měsíců, kdy mělo dojít ke skončení trvání nájmu, v souladu s uzavřenou nájemní smlouvou, vyzval k vyklizení bytu.  Navrhl zamítnout žalobu.   4.  Napadeným rozhodnutím žalovaný podle ustanovení § 90 odst. 5 správního řádu zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 25. 8. 2017, čj. 461489/2017/OOI, kterým byla dle ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, nepřiznána dávka doplatek na bydlení.   V odůvodnění uvedl, že podle ust. § 33 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“), vzniká nárok na doplatek na bydlení vlastníkovi bytu nebo jiné osobě, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí nebo jiného právního titulu. Vzhledem k tomu, že odvolatelka užívá byt bez právního titulu, neboť platnost nájemní smlouvy skončila ke dni 30. 11. 2016 a v současné době probíhá jednání u Okresního soudu v Ostravě ve věci vyklizení bytu, není splněna základní podmínka pro přiznání doplatku na bydlení. Odvolatelka je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce. Je invalidní v I. stupni invalidity a pobírá dávku pomoci v hmotné nouzi příspěvek na živobytí. Obývá byt o velikosti 2+1 na adrese A. 1681/2 v O. – Z. Dne 17. 7. 2017 podala odvolatelka žádost o doplatek na bydlení. K žádosti o dávku doložila nájemní smlouvu sepsanou s pronajímatelem Statutárním městem Ostrava, Městským obvodem Ostrava – Jih. Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 12. 2014 do 30. 11. 2015. Dále doložila potvrzení o trvání nájemního poměru, kterým byl nájem prodloužen do 30. 11. 2016. Z dřívějších správních řízení ve věci dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení však měl prvoinstanční správní orgán k dispozici podklady od pronajímatele bytu, doložené dne 6. 3. 2017, dle nichž nájemní smlouva na předmětný byt nebyla ode dne 1. 12. 2016 prodloužena a odvolatelce byla zaslána výzva k vyklizení bytu ze dne 13. 2. 2017, z níž je zřejmé, že nájemní vztah skončil ke dni 30. 11. 2016, jelikož o neprodloužení nájemní smlouvy rozhodla rada Městského obvodu Ostrava – Jih. Odvolatelka byla dále upozorněna, že pokud byt nevyklidí, pronajímatel podá žalobu na jeho vyklizení. Výzva byla doručena tzv. fikcí doručení dne 27. 2. 2017. Odvolatelka si zásilku vyzvedla dne 4. 3. 2017. Odvolatelka tedy v bytě bydlí ode dne 1. 12. 2016 bez právního titulu. Prvoinstanční správní orgán shromáždil veškeré podklady pro rozhodnutí, odvolatelce dal možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a následně rozhodl o nepřiznání dávky doplatku na bydlení.   5.  Krajský soud nejprve posoudil zákonné náležitosti žaloby a konstatoval, že žaloba byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž není žaloba ve smyslu § 68 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.) nepřípustná. Poté krajský soud přezkoumal důvodnost žaloby v souladu s ust. § 75 s.ř.s., v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. Neshledal přitom vady, např. podle § 76 odst. 2 s.ř.s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, pro které by musel rozhodnutí zrušit jako celek.   6.  Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že dne 17. 7. 2017 žalobkyně podala žádost o doplatek na bydlení a v informaci o užívaném bytu uvedla, že užívá celý byt na adrese O., Z., ulice A. X, číslo bytu X, dále doložila nájemní smlouvu uzavřenou dne 24. 11. 2014 mezi ní jako nájemcem a pronajímatelem Statutárním městem Ostrava, Městský obvod Ostrava-Jih, H. X, 700 30 Ostrava – Hrabůvka, uzavřenou podle § 2235 a násl občanského zákoníku o obsahu, že nájemní smlouva se sjednává na základě rozhodnutí Rady městského obvodu Ostrava-Jih ze dne 6. 11. 2014, nájem se sjednává na dobu určitou od 1. 12. 2014 do 30. 11. 2015. V části III. nájemní smlouvy je uvedeno dále, v bodě 3.3., že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel písemně nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve.  Dále je založena výzva k vyklizení bytu ze dne 13. 2. 2017 s přiloženou dodejkou s datem uložení zásilky  17. 2. 2017 a osobním převzetím žalobkyní až dne 4. 3. 2017. V odpovědi Statutárního města Ostrava, Městského obvodu Ostrava-Jih, úřadu městského obvodu, vedoucí odboru bytového a ostatního hospodářství ze dne 6. 3. 2017 v rámci součinnosti pro úřad práce, oddělení SSP a dávek pěstounské péče Moravská Ostrava, mimo jiné uvedeno, že o neprodloužení nájemní smlouvy ze dne 24. 11. 2014 rozhodla rada městského obvodu Ostrava-Jih usnesením č. 4184/100 ze dne 9. 2. 2017, nájemní vztah tak zanikl dnem 30. 11. 2016 a s účinností ode dne 1. 12. 2016 jmenovaná v bytě bydlí bez právního důvodu. Dále je založeno potvrzení o trvání nájemního poměru na určitou dobu 12 měsíců, a to do 30. 11. 2016, vydané vedoucí odboru bytového a ostatního hospodářství Statutárního města Ostrava, Městského obvodu Ostrava-Jih ze dne 25. 11. 2015 .   7.  Dále soud u jednání provedl důkaz rozhodnutími soudů o povinnosti žalobkyně vyklidit byt č. X nacházející se ve 3. podlaží stavby - objektu k bydlení s číslem popisným X, na pozemku parcelní č. st. X, adresní místo A. X, O., konkrétně Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 10. 2017 čj. 61 C 120/2017-213 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 5. 2018 čj. 71 Co 71/2018-285. Z uvedených rozhodnutí se podává, že soudy dospěly k závěru, že nájemní vztah skončil uplynutím sjednané doby nájmu a další užívání předmětného bytu bylo bez právního titulu.   8.  Podle ust. § 33 odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, který jej užívá, nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení snížených o příspěvek na bydlení podle jiného právního předpisu byl a) příjem vlastníka bytu nebo jiné osoby, která užívá byt, zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby (§ 24), nebo b) příjem společně posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob (§ 24); právní titul k užívání bytu je přitom nezbytné prokázat písemným dokladem, přičemž předložení čestného prohlášení k tomuto účelu nestačí.   9.  Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, když nepřisvědčil žádné z žalobních námitek žalobkyně, která by odůvodňovala zrušení napadeného rozhodnutí. Jak uvedeno v odst. 8 tohoto rozhodnutí základní podmínkou pro úvahu nároku na předmětnou dávku je v zákoně definovaný vztah k bytu. V souzené věci je tak rozhodující skutečnost, že žalobkyně nebyla k podání žádosti již nájemkyní uvedeného bytu, o čemž soud s ohledem na výsledek dokazování, nemá pochyb. Nebyla-li žalobkyně již nájemkyní bytu a ani jí nesvědčil jiný právní důvod k užívání předmětného bytu, který vyžaduje § 33 odst. 1 zákona o hmotné nouzi, nemá nárok na doplatek na bydlení. Toto nemůže zvrátit ani žalobkyní předložené potvrzení o trvání nájemního poměru, vydané vedoucí odboru bytového a ostatního hospodářství Statutárního města Ostrava, Městského obvodu Ostrava-Jih ze dne 23. 11. 2016 o obsahu, že nájemní smlouva je uzavřena na dobu určitou na 12 měsíců, a to do 30. 11. 2017.  Je nesporné, že obsah tohoto potvrzení odpovídal pouze aktuálnímu datu vydání potvrzení a nikoliv poté, neboť k prodloužení nájemního vztahu do uvedeného data 30. 11. 2017 nedošlo, jak vyplývá jednak ze sdělení vedoucí odboru bytového a ostatního hospodářství Statutárního města Ostrava, Městského obvodu Ostrava-Jih, úřadu městského obvodu ze dne 6. 3. 2017 sdělené v rámci součinnosti (viz odstavec 6 tohoto rozsudku) a jednak z obsahu obou soudních rozhodnutí o povinnosti vyklidit předmětný byt;  žalobkyně nemůže právo na doplatek na bydlení postavit na pouhém potvrzení o nepravdivém obsahu.   10. Krajský soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto žaloba byla zamítnuta podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.   11.  Soud již nerozhodoval o opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta, neboť žalobkyně již byla osvobozena od soudních poplatků usnesením ze dne 13. 12. 207 č. j. 20 Ad 47/2017-33. Pokud se týká opakované žádosti o ustanovení advokáta, ani o tomto návrhu soud znovu nerozhodoval, neboť o žádosti o ustanovení advokáta rovněž rozhodl právě citovaným usnesením ve výroku II, když návrh zamítl. Žalobkyně v nové žádosti neuvedla žádný jiný důvod svědčící pro potřebu ustanovení zástupce, proto soud se již tímto návrhem nezabýval s odkazem na ustálenou judikaturu správních soudů, např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008 čj. 3 Ads 43/2007-150.    12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 a 2 tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšný žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona.           Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Ostravě dne 25. července 2018   JUDr. Jana Záviská samosoudkyně