č. j. 21 A 11/2018 - 8       USNESENÍ      Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci   navrhovatelů:  a) Ing. P.R. b) E. B.     za účasti:  1) Městský úřad Fulnek     sídlem nám. Komenského 12, 742 45  Fulnek 2) „NOVÁ VOLBA“     jednající volebním zmocněncem K. P. 3) „VRŠÁCI“     jednající volebním zmocněncem P. D.   o návrhu na neplatnost hlasování a voleb do Zastupitelstva obce Vrchy, konaných ve dnech 5. – 6. října 2018   takto:   I. Návrh se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Navrhovatelé se podaným návrhem domáhají neplatnosti hlasování a voleb do Zastupitelstva obce Vrchy, konaných ve dnech 5. – 6. 10. 2018. 2. V návrhu uvedli, že podle zápisu o výsledku voleb měl být počet platných hlasů 1057 (při 7 členném zastupitelstvu), z čehož podle nich vyplývá, že vyjma jednoho voliče museli všichni volit buď celou volební stranu, nebo zakřížkovat 7 kandidátů, avšak od členů volební komise mají navrhovatelé potvrzeno, že např. na jednom hlasovacím lístku byl označen jen 1 kandidát, na jiném pouze 2 a na některých méně než 7 kandidátů. Dále se mohlo jednat o střet zájmů, když starostka obce jmenovala do volební komise svou sestru a také svou snachu. Pouze starostka a její sestra (zároveň účetní obce) mají klíč od zasedací místnosti, navíc v době voleb opustil na cca 1 hodinu volební místnost další člen komise P. D. (s přenosnou volební urnou), takže starostka a její sestra měly dostatek času k možnému ovlivnění voleb – na malé vesnici není problém vhodit do urny volební lístky voličů, o kterých např. vědí, že se voleb nezúčastní. Navrhovatelé mají dále informace o tom, že se na obecní úřad měly účelově přihlásit osoby, které zde prokazatelně nebydlí. Současná starostka získala ve volbách v roce 2014 79 hlasů a letos 97 hlasů, její snacha v roce 2014 68 hlasů a letos 89 hlasů. Při sčítání hlasů měla mít údajně u sebe lístky zapisovatelka – sestra starostky – a ostatní členové měli mít před sebou pouze jejich část. Navrhovatelé se jako zastupitelé po celé uplynulé volební období domáhali poskytnutí celé řady informací a teprve letos bylo krajským úřadem přikázáno poskytnout je žadatelům. 3. Krajský soud předně zdůrazňuje, že soudy rozhodující ve věcech volebních dovodily, že pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit přesvědčivé důkazy k jejímu vyvrácení je přitom povinností toho, kdo volební pochybení namítá (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14). V nálezu ze dne 29. 1. 2007 sp. zn. IV. ÚS 787/06 Ústavní soud uzavřel, že možnost příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru je třeba v řízení řádně prokázat; volební soud se nemůže zabývat důvodností pouhých domněnek, nepodložených žádnými konkrétními skutečnostmi. 4. Uvedenou optikou absentují v návrhu již základní skutečnosti, tedy především existence jakékoli volební vady a její souvislost s výsledky voleb. K řádnému přezkumu voleb nemohou postačovat pouhé domněnky navrhovatelů. Pokud jde o domněnky matematické (celkový počet platných hlasů), navrhovatelé zjevně nepočítali s hlasy pro náhradníky (soud nahlédnutím na www.volby.cz ověřil, že v obci Vrchy byly 3 kandidátní listiny, z nichž pouze 1 obsahovala 7 kandidátů, další měly 9, resp. 8 kandidátů). Pokud jde o sčítání hlasů, navrhovatelé neuvedli nic, co by bylo (byť v teoretické rovině) v rozporu s § 40 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a    o změně některých zákonů, v příslušném znění.   5. Ustálená právní praxe (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 12. 12. 2006 sp. zn. I. ÚS 768/06) neměnně trvá na tom, že volební soudnictví je založeno na ochraně mandátu a porušení zákona musí být nutně pro úspěšnost volebního návrhu zjištěno a prokázáno. Avšak ani pak nelze dovozovat, že by každé porušení zákona muselo nutně vést k tak závažným důsledkům jako je nezvolení voleného zastupitelského orgánu. Je proto třeba zkoumat, do jaké míry mělo (mohlo mít) porušení zákona vliv na výsledek hlasování – rozhodnutí o zvolení konkrétních kandidátů. Přitom je třeba mít na paměti, že intenzita uvedené nezákonnosti musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k takovému jednání nedošlo, bylo by rozložení madátu v zastupitelském sboru jiné (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004 č. j. Vol 6/2004-12). 6. Ústavní soud v této souvislosti dospěl v již shora zmiňovaném nálezu ze dne 10. 12. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14, že „Žádný soudní zásah nesmí ohrozit svobodné vyjádření názorů lidu při volbě svých zástupců a musí odrážet, resp. nemařit snahu o zachování integrity a účinnosti volební procedury, zaměřené na zjištění vůle lidu prostřednictvím všeobecných voleb. Následné zpochybňování výsledků voleb bez prokázání závažných volebních vad hrozí podrýváním demokratické legitimity zvolených zastupitelských orgánů a aktů, které přijímají. Byla-li vůle lidu svobodně a demokraticky vyjádřena, žádné následující zásahy nemohou tento výběr zpochybnit, s výjimkou existence přesvědčivých důvodů v zájmu demokratického pořádku. S výjimkou nejzávažnějších pochybení ve volební proceduře musí státní moc, reprezentovaná volebními soudy, zachovávat zdrženlivost ve své ingerenci a vyvarovat se aktivismu. Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, jestliže vady volebního procesu způsobily nebo prokazatelně mohly způsobit, že by voliči rozhodli jinak a že by byl zvolen jiný kandidát.“ 7. V této konkrétní věci navrhovatelé nepředložili ani tvrzení o takové souvislosti, což nepostačuje k vyvrácení domněnky o platnosti voleb, a ani neformulovali konkrétní dopad jimi tvrzených skutečností na výsledek voleb. Jde přitom o náležitosti návrhu, jež spadají plně do dispozitivního práva navrhovatelů a jako takové nemohou a ani nesmí být nahrazovány činností soudu. 8. Na základě shora uvedených skutečností krajský soud návrh podle ust. § 90 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) jako nedůvodný zamítl. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech voleb nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení:   Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Toto usnesení nabývá právní moci vyvěšením na úřední desku soudu.     Ostrava 25. října 2018   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu                     Shodu s prvopisem potvrzuje