č. j. 22 A 163/2017-29           USNESENÍ    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci   žalobkyně:  PhDr. H. P. proti žalovanému:   Policie ČR, Krajské ředitelství Moravskoslezského kraje sídlem 30. dubna 24, 702 00  Ostrava-Moravská Ostrava   o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu   takto:   I.  Žaloba se odmítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne 3.10.2017 se žalobkyně domáhala ochrany proti tvrzenému nezákonnému zásahu správních orgánů, a to jednak Policie ČR, Krajského ředitelství Moravskoslezského kraje a jednak Ministerstva vnitra ČR. 2. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.11.2017 č.j. 22A 163/2017-5, které nabylo právní moci dne 20.11.2017, byla žaloba v části směřující proti nezákonnému zásahu Ministerstva vnitra ČR vyloučena k samostatnému projednání a následně byla pod spisovou značkou 22A 199/2017 postoupena Městskému soudu v Praze, jakožto soudu místně příslušnému (usnesení o postoupení ze dne 7.12.2017). 3. Předmětem posuzované věci je tedy žaloba proti nezákonnému zásahu, jehož se dle žalobního tvrzení měl dopustit žalovaný Policie ČR, Krajské ředitelství Moravskoslezského kraje. 4. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozsudku, že se ignorováním odvolání žalobkyně ze dne 20.5.2017 žalovaný dopustil nezákonného zásahu do jejích práv tím, že jí znemožnil projednání jejího odvolání a že je povinen odvolání žalobkyně ze dne 20.5.2017 vyřídit. 5. V odůvodnění žaloby žalobkyně upřesnila, že se dne 19.4.2017 elektronickým podáním obrátila na Policii ČR, Obvodní oddělení v Opavě s žádostí o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „informační zákon“). Následně obdržela rozhodnutí žalovaného ze dne 10.5.2017 o odmítnutí žádosti s poučením o odvolání. V intencích poučení žalobkyně odvolání zaslala na elektronickou adresu Policie ČR kanceláře ředitele Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje. Jelikož o odvolání nebylo rozhodnuto v zákonné lhůtě, podala návrh na přijetí opatření proti nečinnosti u Ministerstva vnitra ČR, které reagovalo přípisem ze dne 2.10.2017, č.j. MV-110421-4-KM-2017, že odvolání, které žalobkyně podala dne 20.5.2017, nemá účinky odvolání, protože nebylo opatřeno   elektronickým podpisem a nebylo zasláno na podatelnu. Současně Ministerstvo vnitra potvrdilo správnost postupu žalovaného, který k podanému odvolání nepřihlížel. Žalobkyně považuje popsaný přístup správních orgánů za porušení principu dobré správy jakožto služby veřejnosti. 6. Podle ust. § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“) každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásahem“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu, nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. 7. Podle ust. § 85 s.ř.s. žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. 8. Krajský soud se především zabýval otázkou, zda se v daném případě lze domáhat soudní ochrany žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podle § 82 s.ř.s. Z obsahu žalobního tvrzení je seznatelné, že žalobkyně brojí proti postupu žalovaného v konkrétním správním řízení, v němž z jejího pohledu došlo k neodůvodněné nečinnosti. Proto se také žalobkyně proti tomuto stavu bránila návrhem na přijetí opatření proti nečinnosti adresovaným nadřízenému orgánu žalovaného. 9. Je nezbytné poukázat na ust. § 79 odst. 1 věty prvé s.ř.s., podle něhož ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní proces platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 10. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně se může domáhat ochrany jinými právními prostředky, a to nečinnostní žalobou ve smyslu ust. § 79 odst. 1 s.ř.s. (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ – ze dne 20.7.2011 č.j. 1 Aps 1/2011-101). 11. Na základě shora uvedené právní argumentace krajský soud v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve spojení s ust. § 85 s.ř.s. zásahovou žalobu jako nepřípustnou odmítl. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty prvé s.ř.s.     Poučení:   Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.      Ostrava 8. března 2018     JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu           Shodu s prvopisem potvrzuje