Je-li zprávou správce informačního systému datových schránek jednoznačně vyloučeno žalobcovo tvrzení o tom, že učinil prostřednictvím datové schránky podání vůči správnímu orgánu a žalobce nedisponuje doručenkou vygenerovanou informačním systémem datových schránek [§ 20 odst. 1 písm. c) zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů], je další dokazování k této otázce (např. výslechem osoby, která měla zprávu odeslat) zcela nadbytečné.

č. j. 22 Ad 20/2017 - 42             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Zory Šmolkové ve věci   žalobce:  R. S.   proti žalovanému:  Generální ředitel Generálního ředitelství cel sídlem Budějovická 1387/7, 140 96  Praha 4   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2017 č. j. 55652-7/2017-900000-302, ve věci služebního poměru,   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo pro opožděnost zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí ředitele Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 13. 7. 2017 č. j. 91866-5/2017-570000-01, jímž byl žalobce propuštěn ze služebního poměru. 2. Žalobce uplatňuje tyto žalobní body: 1)   nedostatečně zjištěný skutkový stav ve vztahu k důvodu propuštění ze služebního poměru; 2)   nesprávný právní závěr o naplnění důvodu propuštění ze služebního poměru; 3)   napadá závěr žalovaného, že odvolání žalobce podal až dne 22. 8. 2017. Žalobce tvrdí, že odvolání podal včas, tj. dne 17. 7. 2017 prostřednictvím své zmocněnkyně. K tomu navrhuje doplnit dokazování výslechem této zmocněnkyně při jednání v tomto soudním řízení; 4)   i kdyby bylo odvolání opožděné, měl žalovaný podle § 190 odst. 7 zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSP“) i tak povinnost přezkoumat zákonnost rozhodnutí služebního funkcionáře I. stupně v plném rozsahu. 3. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. 4. K žalobním bodům 1) – 2), 4) akcentuje, že se odvoláním věcně nezabýval, neboť bylo podáno opožděně. Odkazuje se přitom na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věcech sp. zn. 5 As 63/2011, 5 As 18/2011 a 5 As 41/2009, jakož i na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 A 24/2015. 5. Za stěžejní považuje vypořádání žalobního bodu 3). K němu uvádí, že správní orgány učinily sérii úkonů pro ověření včasnosti odvolání, kdy však skutečnost, že by bylo odvolání podáno včas, verifikována nebyla. 6. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 7. Předně se krajský soud neztotožňuje s žalobním bodem 4). 8. Je-li odvolání zamítáno pro opožděnost, děje se tak z procesních důvodů, tj. proto, že odvolání nebylo podáno v zákonem stanovené lhůtě, prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci a odvolacímu orgánu se vůbec neotevřel prostor pro věcný přezkum prvostupňového rozhodnutí. Prvostupňové rozhodnutí tedy nabylo právní moci, pročež je závazné pro účastníky řízení a všechny správní orgány [§ 73 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“)], přičemž možnost zvrátit tyto účinky včasným odvoláním nebyla využita. 9. Ust. § 190 odst. 7 ZSP má své místo jen tam, kde se vůbec odvolacímu orgánu otevřela možnost k věcnému přezkumu a pro takový případ uvedené ustanovení normuje, že zákonnost prvostupňového rozhodnutí přezkoumá odvolací orgán v případě věcného přezkumu v plném rozsahu, aniž by byl vázán odvolacími námitkami. K žádnému věcnému přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře I. stupně však v nyní posuzovaném případě nedošlo, když – jak soud uvádí již opakovaně – k tomu nebyl vůbec dán prostor, pokud bylo odvolání vyhodnoceno jako opožděné. 10. V tomto směru žalovaný zcela případně odkazuje na rozhodnutí soudů rozhodujících ve správním soudnictví, které se k uvedené otázce opakovaně, dlouhodobě a konstantně vyjadřují (uvedená rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). 11. Neotevřel-li se tedy žalovanému vůbec prostor pro věcný přezkum rozhodnutí služebního funkcionáře I. stupně, ocitají se žalobní body 1) – 2) mimo předmět napadeného rozhodnutí a tím i mimo předmět současného soudního přezkumu, pročež se jimi krajský soud dále nezabýval. 12. Stěžejní je vskutku vypořádání žalobního bodu 3), tj. vyřešení otázky, zda odvolání bylo podáno včas či opožděně. 13. Podle obsahu správních spisů bylo rozhodnutí služebního funkcionáře I. stupně žalobci doručeno dne 13. 7. 2017, kdy bylo doručeno do datové schránky Mobbing Free Institut, z. ú., ID datové schránky: X, neboť právě konzultantku Mobbing Free Institut, z. ú., Bc. P. L., žalobce zmocnil k zastupování v řízení před služebními funkcionáři. Toto doručení rozhodnutí služebního funkcionáře I. stupně není žalobou napadáno. 14. Žalobci tak běžela lhůta k odvolání od 14. 7. 2017 do 28. 7. 2017 (pátek, který byl pracovním dnem). 15. Odvolání bylo podle obsahu správního spisu podáno až dne 22. 8. 2017 z datové schránky Mobbing Free Institut, z. ú., ID datové schránky: X. Žalobce však tvrdí, že se tak stalo již 17. 7. 2017 prostřednictvím datové schránky užívané jeho zmocněnkyní. K tomu do správního spisu doložil otisk obrazovky, z něhož plyne, že odvolání zaslala zmocněnkyně žalobci e-mailem z adresy X dne 17. 7. 2017 s textem „Na vědomí – odesláno datovkou – odvolání proti propuštění“. 16. Nutno přitom konstatovat, že žalobce nikdy – ani v průběhu soudního řízení – nepředložil od tvrzeného podání ze dne 17. 7. 2017 doručenku vygenerovanou informačním systémem datových schránek ve smyslu § 20 odst. 1 písm. c) zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 17. Žalovaný následně provedl šetření ve vlastní datové schránce i v datové schránce Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj, kde však za dobu od 13. 7. 2017 do 22. 8. 2017 nenalezl jiné podání, než to, které bylo podáno dne 22. 8. 2017. 18. Krajský soud doplnil dokazování zprávou Ministerstva vnitra, odboru eGovernmentu, tj. správce informačního systému datových schránek. Z této zprávy zjistil, že dne 17. 7. 2017 nebyla z datové schránky Mobbing Free Institut, z. ú., ID datové schránky: X odeslána žádná datová zpráva ani do datové schránky Generálního ředitelství cel, ani do datové schránky Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj. Až dne 22. 8. 2017 byly z datové schránky Mobbing Free Institut, z. ú., ID datové schránky: X odeslány totožné zprávy Generálnímu ředitelství cel i Celnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj s předmětem „žádost o výklad písemnosti, žádost o informace dle z. č. 106/1999 Sb., viz příloha“, což odpovídá označení datové zprávy, která podle obsahu správního spisu obsahovala i žalobcovo odvolání. 19. Tímto dokazováním bylo zcela vyloučeno, že by dne 17. 7. 2017 nebo kdy jindy, dříve než 22. 8. 2017, bylo z datové schránky Mobbing Free Institut, z. ú., ID datové schránky: X žalobcovo odvolání podáno. 20. Soud se zabýval i otázkou, zda nebylo odvolání podáno z jiné datové schránky (byť se to s ohledem na komunikaci mezi zmocněnkyní žalobce a služebními funkcionáři vždy právě prostřednictvím datové schránky Mobbing Free Institut, z. ú., ID datové schránky: X jeví jako nepravděpodobné). 21. Vyzval proto žalobce usnesením ze dne 21. 6. 2018 č. j. 22 Ad 20/2017-34 (žalobci doručeno 27. 6. 2018), aby doplnil svá skutková tvrzení tak, že uvede, ze které konkrétní datové schránky bylo odvolání dne 17. 7. 2017 odesláno (datová schránka budiž označena buď ID datové schránky, nebo přesným názvem uživatele datové schránky). Na tuto výzvu však žalobce nikterak nereagoval. 22. Proto krajský soud uzavírá, že žalobce ani přes výzvu soudu netvrdí, ze které konkrétní datové schránky bylo odvolání dne 17. 7. 2017 odesláno, přičemž jediná datová schránka, kterou podle obsahu spisu zmocněnkyně žalobce v uvedené době užívala je datová schránka Mobbing Free Institut, z. ú., ID datové schránky: X. U té ovšem bylo odeslání odvolání před datem 22. 8. 2017 vyloučeno. 23. S ohledem na to, že již bylo zcela vyloučeno, že by z datové schránky Mobbing Free Institut, z. ú., ID datové schránky: X, bylo odvolání dne 17. 7. 2017 podáno, považuje soud výslech Bc. P. L. za nadbytečný, neboť ani jím by nemohla být již zcela vyvrácená skutečnost prokázána. Proto tento důkazní návrh žalobce soud zamítl. 24. Krajský soud proto uzavírá, že odvolání bylo podáno dne 22. 8. 2017, tj. později než 29. 7. 2017. Odvolání tak bylo vskutku podáno opožděně. Proto není důvodným ani žalobní bod 3). 25. S ohledem na nedůvodnost všech žalobních bodů krajský soud žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 26. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., když procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.     Ostrava 25. července 2018     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje