č. j. 22 Af 107/2016 - 39             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudkyň JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Zory Šmolkové ve  věci žalobce a):  R. P. zastoupen JUDr. Ing. Mgr. Pavlem Sorokáčem, MBA, advokátem sídlem Pařížská 68/9, 110 00  Praha 1 za účasti: Mgr. Ing. Jiří Dostál   sídlem Pařížská 68/9, 110 001  Praha 1   zastoupen JUDr. Michalem Paule, advokátem   sídlem Bělehradská 572/63, 120 00  Praha 2 proti žalovanému:  Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, 140 96  Praha 4 a žalobce b): Mgr. Ing. Jiří Dostál   sídlem Pařížská 68/9, 110 00  Praha 1   zastoupen Mgr. Peterem Ďurišem, LL.M., advokátem   sídlem nám. 1. Máje 101/2, 430 01  Chomutov   proti žalovanému:  Generální ředitelství cel sídlem Budějovická 7, 140 96  Praha 4   o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2016,  č. j. 25800-2/2016-900000-304.5, ve věci daňové exekuce, takto:   I. Věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 Af 107/2016 o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2016 č. j. 25800-2/2016-900000-304.5 a pod sp. zn. 22 Af 108/2016 o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2016 č. j. 25800-2/2016-900000-304.5, se spojují ke společnému projednání, přičemž nadále budou vedeny pod sp. zn. 22 Af 107/2016.   II. Rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 31. 10. 2016 č. j. 25800-2/2016-900000-304.5 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   III.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. Mgr. Pavla Sorokáče, MBA, advokáta se sídlem Pařížská 68/9, 110 00  Praha 1.   IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Petera Ďuriše, LL.M., advokáta se sídlem nám. 1. Máje 101/2, 430 01  Chomutov.   V. Osobě zúčastněné na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.   Odůvodnění:   1. Žalobce a) R. P. se svou žalobou doručenou ke Krajskému soudu v Ostravě dne 12. 12. 2016 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2016 č. j. 25800-2/2016-900000-304.5, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 16. 2. 2016. Žalobce a) dne 11. 2. 2016 podal prostřednictvím svého právního zástupce Mgr. Ing. Jiřího Dostála [zde žalobce b)] návrh na zastavení daňové exekuce z důvodu nedoručení exekučních titulů způsobujících jejich nevykonatelnost. Dne 16. 2. 2016 celní úřad skutečně exekuční řízení zastavil, ovšem z důvodu, že vymáhaná pohledávka zanikla. Proti tomuto rozhodnutí o zastavení řízení podal žalobce a) opět prostřednictvím svého zástupce Mgr. Ing. Jiřího Dostála odvolání, neboť nesouhlasil s důvodem zastavení řízení. Dne 29. 3. 2016 vyzval celní úřad Mgr. Ing. Jiřího Dostála k doplnění odvolání spočívající v doložení plné moci s originálními podpisy osob nebo v elektronické podobě, a to formou zaslání výstupu autorizované konverze podle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Dne 22. 4. 2016 celní úřad řízení zastavil. Proti tomuto rozhodnutí podal dne 6. 9. 2016 žalobce a) opět prostřednictvím svého zástupce Mgr. Ing. Jiřího Dostála odvolání včetně plných mocí. O tomto odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím, kde za účastníka řízení označil Mgr. Ing. Jiřího Dostála. Žalobce a) považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Nesouhlasí se závěrem celního úřadu aprobovaným žalovaným, že v odvolacím řízení nebyly předloženy plné moci. Žalobce a) byl v celém řízení zastoupen Mgr. Ing. Jiřím Dostálem, a to od počátku, o čemž celní úřad ani žalovaný neměli do zaslání výzvy dne 29. 3. 2016 žádné pochyby. Dále považuje žalobce a) za absurdní závěr žalovaného, že za účastníka řízení považuje Mgr. Ing. Jiřího Dostála a nikoliv žalobce a) zastoupeného Mgr. Ing. Jiřím Dostálem, když bylo rozhodováno ve věci žalobce a). Byla tím mj. porušena zásada dvojinstančnosti řízení, neboť řízení o odvolání z povahy dvojinstančnosti řízení musí byt logicky vedeno s totožnými účastníky, se kterými bylo vedeno řízení v prvním stupni. Žalobce a) dále vytýká žalovanému chybné doručování, poukázal přitom na ust. § 74 odst. 1 zák. č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), a komentář k tomuto ustanovení, ze kterého vyplývá, že podatelem je vždy osoba, která podání fakticky učinila. Výzva k odstranění vad se proto zasílá vždy podateli. Pokud by však nebyla osoba podatele jednoznačně určitelná, vyzve správce daně osobu, které se podání týká (např. pokud není zřejmé, zda podatel je zástupcem daňového subjektu či nikoliv, zda je osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu apod.). Z § 41 odst. 1 daňového řádu vyplývá, že má-li osoba, které je písemnost doručována, zástupce, doručují se písemnosti pouze tomuto zástupci, a to v rozsahu jeho právního zastupování. Pokud měl celní úřad za to, že žalobce nebyl právně zastoupen, pak měl doručovat písemnosti přímo žalobci. Nakonec vytkl napadenému rozhodnutí přepjatý formalismus. 2. Dne 13. 12. 2016 podal proti témuž rozhodnutí žalovaného žalobu žalobce b) Mgr. Ing. Jiří Dostál, s týmž odůvodněním. Zdůraznil, že vystupoval ve správním řízení jako zástupce žalobce a), a proto považuje za absurdní, aby žalovaný za účastníka řízení o odvolání považoval žalobce b). 3. Žalobce b) se řízení žalobce a) proti žalovanému připojil jako osoba zúčastněná na řízení. Žalobce a) se osobou zúčastněnou na řízení žalobce b) vůči žalovanému nestal. 4. Žalovaný s žalobami nesouhlasil a navrhl jejich zamítnutí, přičemž odkázal na svou argumentaci v napadeném rozhodnutí. Podtrhl, že striktně vzato je účastníkem řízení příjemce napadeného rozhodnutí. Za situace, kdy nebyl předložen originál plné moci, pak příjemcem rozhodnutí byl žalobce b), nikoliv žalobce a) a tento byl tedy odvolatelem. 5. Vzhledem k tomu, že žaloby spolu skutkově souvisí, soud je spojil ke společnému projednání (výrok I.). 6. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloby byly podány včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobcům [žalobci a) R. P. prostřednictvím žalobce b) Mgr. Ing. Jiřího Dostála jako jeho zástupce ve správním řízení], tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloby jsou důvodné. 7. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že Česká inspekce životního prostředí příkazy ze dne 10. 5. 2013, 20. 5. 2013, 7. 6. 2013 a 7. 6. 2013 uložila pokutu žalobci a) R. P. ve výši vždy 50 000 Kč. Dne 7. 12. 2015 rozhodl celní úřad exekučním příkazem přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb k zaplacení 204 000 Kč a nákladů daňové exekuce; vymáhanou pohledávkou jsou pohledávky podle shora uvedených příkazů, kde dlužníkem je žalobce a) R. P. Dne 1. 2. 2016 nahlédl žalobce a) R. P. prostřednictvím žalobce b) Mgr. Ing. Jiřího Dostála, substitučně zastoupeného Mgr. Petrem Kazderou, advokátem, do správního spisu, celnímu úřadu byla přitom předložena plná moc, udělená žalobcem a) R. P. žalobci b) Mgr. Ing. Jiřímu Dostálovi dne 20. 1. 2016 pro zastupování ve věci „daňové exekuce – exekuční příkaz vydaný dne 17. 12. 2015 Celním úřadem pro Moravskoslezský kraj Ostrava, pod č.j. 136433/2015-570000-42“ a substituční plná moc udělená žalobcem b) Mgr. Ing. Jiřím Dostálem Mgr. Petru Kazderovi dne 27. 1. 2016 „ve věci nahl. a nafocení spisu u Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Nám. Sv. Čecha 8, 70200 Ostrava, č.j. 136433/2015/570000-42, R. P., nar.X.“.  Proti exekučnímu příkazu podal žalobce a) R. P. prostřednictvím žalobce b) Mgr. Ing. Jiřího Dostála jako svého zástupce dne 11. 2. 2016 námitku, řízení o které skončilo dne 19. 2. 2016 jejím zamítnutím. Dále podal téhož dne návrh na zastavení daňové exekuce z důvodu nevykonatelnosti exekučních titulů. 8. Dne 16. 2. 2016 celní úřad exekuci zastavil z důvodu, že vymáhaná pohledávka zanikla. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce a) prostřednictvím svého zástupce žalobce b) dne 14. 3. 2016 odvolání, ve kterém vyjádřil svůj nesouhlas se zastavením exekučního řízení pro zánik pohledávky. K odvolání byla přiložena plná moc žalobce a), digitálně podepsaná žalobcem b), ze dne 14. 3. 2016,  ve věci „odvolání do rozhodnutí o zastavení řízení č.j. 19015-2/2016-570000-42 ze dne 16.2.2016 vydané Celním úřadem pro Moravskoslezský kraj a dále po celou dobu shora uvedeného řízení“ a plná moc žalobce a) žalobci b), rovněž digitálně podepsaná žalobcem b), ze dne 11. 2. 2016, ve věci „aby za mne jednal ve věci a v plném rozsahu u Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj Ostrava č.j. 136433/2015-570000“. 9. Dne 23. 4. 2016 vyzval celní úřad žalobce b) Mgr. Ing. Jiřího Dostála k doplnění odvolání s tím, že „k podání byly ve formě datové zprávy doloženy plné moci k zastupování, avšak ve formě prosté kopie podepsané digitálně pouze žadatelem. U takto doložených plných mocí CÚ MSK nemůže ověřit, zda zastoupení daňového subjektu smluvně skutečně vzniklo a je účinné“. Celní úřad proto vyzval žalobce b) Mgr. Ing. Jiřího Dostála k předložení důkazu o smluvním zastoupení buď v písemné podobě s originálními podpisy příslušných osob, nebo v elektronické podobě datovou zprávou, a to formou zaslání výstupu autorizované konverze důkazů o smluvním zastoupení dle zákona o elektronických úkonech. 10.                      Dne 22. 4. 2016 rozhodl celní úřad o zastavení řízení o odvolání žalobce a) R. P. zastoupeného žalobcem b) Mgr. Ing. Jiřího Dostála proti rozhodnutí celního úřadu o zastavení řízení z 16. 2. 2016; doručováno bylo žalobci b) Mgr. Ing. Jiřímu Dostálovi. Důvodem pro zastavení řízení bylo nepředložení originálu nebo konvertovaných důkazů o smluvním zastoupení. Proti rozhodnutí podal žalobce a) R. P.zastoupený žalobcem b) Mgr. Ing. Jiřím Dostálem dne 6. 5. 2016 odvolání. K odvolání předložil dne 29. 4. 2016 udělenou plnou moc. O tomto odvolání rozhodl žalovaný dne 31. 10. 2016 v napadeném rozhodnutí, kdy rozhodl „ve věci účastníka řízení Mgr. Ing. Jiřího Dostála, advokáta, se sídlem Pařížská 68/9, Praha 1, PSČ 110 00“ tak, že odvolání zamítl. Uvedl, že příjemcem napadeného rozhodnutí je odvolatel, tedy žalobce b), který je podle § 109 odst. 1 daňového řádu jedinou osobou oprávněnou podat odvolání. Předmětné odvolání je však koncipováno tak, že je podáno daňovým subjektem R. P. v daném řízení zastoupeným žalobcem b). Předmětné odvolání je tak podáno neoprávněnou osobou, neboť daňový subjekt nebyl příjemcem napadeného rozhodnutí. Protože je však zřejmé, že odvolání fakticky podal žalobce b), když toto bylo napsáno na jeho hlavičkový papír a žalobce b) je vlastnoručně podepsán, žalovaný postupem in favorem připustil projednání odvolání. Žalovaný se ztotožnil se závěrem celního úřadu, že odvolání trpělo vadou - nedostatkem prokázání zastoupení. Ztotožnil se i se závěrem celního úřadu o správnosti doručení přímo žalobci b) Mgr. Ing. Jiřímu Dostálovi a odkaz na ustanovení § 41 odst. 1 daňového řádu považoval za nepřípadný. 11.                      Krajský soud s názorem žalovaného nesouhlasí. Napadené rozhodnutí trpí vadou, neboť směřuje vůči osobě, která nebyla osobou zúčastněnou na správě daní ve smyslu § 5 odst. 3 daňového řádu (daňový řád nezná pojem účastníka řízení). Rozhodnutí bylo vydáno ve věci odvolání proti rozhodnutí celního úřadu o zastavení exekučního řízení, které je podle § 134 odst. 3 písm. b) bod 3. daňového řádu dílčí řízení daňového řízení. Podle § 134 odst. 1 daňového řádu, daňové řízení se vede za účelem správného zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady a končí splněním nebo jiným zánikem daňové povinnosti, která s touto daní souvisí. Práva a povinnosti, týkající se správného zjištění a stanovení daně po dobu běhu lhůty pro stanovení daně a při placení daně po dobu, ve které lze požadovat placení nedoplatku, má daňový subjekt (§ 20 odst. 2 daňového řádu), který je osobou zúčastněnou na správě daní (§ 5 odst. 3 daňového řádu). Daňová exekuce je upravena v ustanovení § 177 a násl. daňového řádu, za podpůrného použití zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a je jedním ze způsobů vymáhání nedoplatku (§ 175 odst. 1 daňového řádu). Předpokladem pro její nařízení je existence exekučního titulu, ve kterém je určen daňový subjekt, který neuhradil nedoplatek [dlužník; daňový řád sice osobu dlužníka sám nedefinuje, zmiňuje jej však v § 176 odst. 2 písm. c) a v § 185 odst. 1 daňového řádu]. Daňovou exekuci lze nařídit a provést jen proti dlužníku, uvedeném v exekučním titulu (§ 256 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 177 odst. 2 daňového řádu). V posuzované věci byl dlužníkem žalobce a), R. P., a ten byl rovněž daňovým subjektem, tedy nositelem práv a povinností, týkajících se placení daně. Daňová exekuce vůči němu byla zastavena, proti čemuž podal odvolání. Jednal-li žalovaný v tomto odvolacím řízení s žalobcem b) Mgr. Ing. Jiřím Dostálem, kterého označil za odvolatele, jednal s osobou, jejichž práv a povinností se posuzované daňové řízení, resp. exekuční řízení, vůbec netýkalo, nebyla daňovým subjektem a nebyla ani třetí osobou ve smyslu § 22 daňového řádu a tedy ani osobou zúčastněnou na správě daní. Pouze osoby zúčastněné na správě daní však mají procesní práva a povinnosti (§ 6 odst. 1 daňového řádu). Zatížil tím rozhodnutí procesní vadou, která měla za následkem nezákonnost rozhodnutí. 12.                      Krajský soud nesouhlasí ani se závěrem žalovaného, že žalobce b) Mgr. Ing. Jiří Dostál, byl odvolatelem, neboť byl příjemcem rozhodnutí a tedy osobou oprávněnou podat odvolání (§109 odst. 1 daňového řádu). Podle § 101 odst. 3 daňového řádu, příjemcem rozhodnutí je ten, komu je rozhodnutím ukládána povinnost nebo přiznáváno právo anebo prohlášeno právo nebo povinnost stanovená zákonem. Rozhodnutím celního úřadu z 22. 4. 2016 o zastavení řízení nebyla žalobci b) ani uložena povinnost, ani přiznáno právo, ani prohlášeno právo nebo povinnost stanovená zákonem; tímto rozhodnutím bylo rozhodováno o právech a povinnostech žalobce a) R. P., neboť ten byl nositelem v řízením posuzovaných práv a povinností. Žalobce b) Mgr. Ing. Jiří Dostál tedy nebyl příjemcem rozhodnutí ve smyslu § 101 odst. 3 daňového řádu. Komu celní úřad své rozhodnutí doručil, je pro posouzení příjemce ve smyslu § 101 odst. 3 daňového řádu bez významu. 13.                      Měl-li žalovaný za to, že žalobce b), Mgr. Ing. Jiří Dostál jedná bez plné moci, měl postupovat podle ustanovení § 28 odst. 2 daňového řádu a vyzvat žalobce a), R. P., jako zmocnitele, k úpravě plné moci, tedy k doplnění požadovaného uznávaného podpisu; žalobce b) Mgr. Ing. Jiřího Dostála měl podle poslední věty téhož ustanovení pouze vyrozumět. Tím by měl žalobce a) možnost i při nečinnosti žalobce b) na výzvu reagovat. Žalovaný ani celní úřad takto nepostupovali, což je rovněž vadou řízení, která mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. 14.                      Nejvyšší správní soud v rozsudku z 28. 12. 2006 č. j. 2 As 28/2006 – 49 uzavřel, že „vzhledem ke zvláštnímu postavení a povinnostem advokáta, jež vyplývají ze zákona č. 85/1996 Sb. mohou státní orgány, jež vedou řízení o právech a povinnostech osob oprávněně předpokládat, že jedná-li advokát za určitou osobu, je třeba mít v pochybnostech za to, že za ni jedná v rámci zmocnění, jež mu tato osoba udělila, nevyjde-li najevo opak“. Tento závěr Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 7 Afs 11/2012-80 z 28. 3. 2013 rozšířil i na daňové zástupce, a tím se k němu přihlásil. Za situace, kdy žalobce a) R. P. byl po celou dobu exekučního řízení zastoupen žalobcem b) Mgr. Ing Jiřím Dostálem a celní úřad s nimi v tomto jejich postavení jednal, ze spisu nevyplývají žádné okolnosti odůvodňující vznik pochyb celního úřadu v posuzovaném odvolacím řízení, existence pochyb a jejich důvod nebyly ze strany celního úřadu sdělena a nepodávají se ani z napadeného rozhodnutí, pak byl postup celního úřadu při výzvě žalobci b) k předložení ověřené plné moci nedůvodný.  15.                      Pro úplnost krajský soud podotýká, že není správný závěr celního úřadu o nutnosti ověření podpisu na udělené plné moci, neboť jak dovodila judikatura (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/2014 – 26 nebo ze dne 19. 4. 2017, č. j. 7 As 328/2016 – 23), prostá kopie plné moci podle správního řádu postačí, neodůvodňuje-li bez dalšího pochybnosti správce daně, což, při absenci speciální úpravy v daňovém řádu vyžadující ověření plné moci, platí i v daňovém řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce a) R. P. byl žalobcem b) Mgr. Ing. Jiřím Dostálem zastoupen v celém řízení o daňové exekuci, žalovaný ani celní úřad v prvostupňovém rozhodnutí ani v napadeném rozhodnutí a ani ve výzvě k odstranění vad žádné konkrétní pochybnosti nevznesl, a omezil se pouze na obecné konstatování, že se bez ověření podpisu na plných mocích vystavuje nebezpečí jednání s osobou, která úkon neučinila, nebyly dány podmínky pro to, aby celní úřad právem požadoval doplnění prosté kopie ověřený podpis. 16.                      Vzhledem k existenci vady, mající za následek nezákonné rozhodnutí ve věci, tedy vady předvídané ustanovením § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., krajský soud bez jednání napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Právním názorem, že subjektem, o jehož právech a povinnostech je v posuzovaném rozhodnutí rozhodováno, je žalobce a) R. P., je žalovaný v dalším řízení vázán. Žalovaný zváží, zda zde jsou důvodné pochybnosti o zastoupení žalobce a) R. P. žalobcem b) Mgr. Ing. Jiřím Dostálem. V případě existence důvodných pochyb je postupem podle § 28 odst. 2 daňového řádu sdělí žalobci a) jako zmocniteli a vyzve jej k úpravě plné moci; žalobce b) o tom vyrozumí. V dalším řízení bude žalovaný postupovat v návaznosti na výsledek těchto kroků. 17.                      V řízení byli plně procesně úspěšní žalobci a soud proto v souladu s ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. rozhodl o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení, které jim vznikly. V případě žalobce a) R. P. představují zaplacený soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3 000 Kč, odměna ze zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 100 Kč, podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za dva úkony právní služby, příprava převzetí zastoupení a sepis žaloby, podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky, dvakrát režijní paušál ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky a dále DPH z těchto částek s výjimkou zaplaceného soudního poplatku podle § 57 odst. 2 s. ř. s. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobci a) prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jeho práva. Soud proto žalovaného k jejich zaplacení zavázal, a to k rukám zástupce žalobce a) podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve spojení s ustanovení § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalovaného. 18.                      V případě žalobce b) Mgr. Ing. Jiřího Dostála představují náklady řízení zaplacený soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3 000 Kč, odměna ze zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 100 Kč, podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za tři úkony právní služby, příprava převzetí zastoupení, sepis žaloby a vyjádření ke stanovisku žalovaného, podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky, třikrát režijní paušál ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky a dále DPH z těchto částek s výjimkou zaplaceného soudního poplatku podle § 57 odst. 2 s. ř. s. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobci b) prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jeho práva. Soud proto žalovaného k jejich zaplacení zavázal, a to k rukám zástupce žalobce b) podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalovaného. 19.                      V řízení žalobce a) proti žalovanému byl žalobce b) zúčastněnou osobou a vzhledem k tomu, že mu soud žádné povinnosti neuložil, soud rozhodl podle § 64 s. ř. s. tak, že mu náhradu nákladů řízení nepřiznal.       Poučení:   Proti výroku I. tohoto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.   Proti výrokům II. až V. tohoto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.   Ostrava 10. května 2018   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje