č. j. 22 Af 17/2017 - 27         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci   žalobce:  Město Bruntál sídlem Nádražní 994/20, 792 01  Bruntál proti žalovanému:   Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 31, 602 00  Brno   o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 2.12.2016 č.j. 53852/16/5000-10470-708749, ve věci odvodu do Národního fondu   takto:   I. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 2.12.2016 č.j. 53852/16/5000-10470-708749 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II.  Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.   Odůvodnění:   1. Žalobce se domáhal přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 30.10.2015 č.j. 2902318/15/3200-31474-800425 (odvod do Národního fondu za porušení rozpočtové kázně ve výši 155 991 Kč). 2. Žalobce v žalobě namítl, že 1) podle žalovaného měla výzva k podání nabídky ze dne 3.11.2010 obsahovat „časový harmonogram plnění“, avšak podle žalobce měla výzva podle Metodického pokynu pro zadávání veřejných zakázek OP LZZ verze 1.3 s platností od 15.10.2009 (dále jen „metodický pokyn“) obsahovat alespoň tyto údaje: Lhůta dodání/časový harmonogram plnění/doba trvání zakázky, přičemž tyto údaje je nutno vnímat jako variantní, vzájemně nahraditelné. V předmětné výzvě přitom byl časový údaj – doba realizace. Metodický pokyn nijak nespecifikuje náležitosti časového harmonogramu plnění, požadavky žalovaného na „konkrétní specifikaci požadované minimální časové dotace jednotlivých školení/počet školících dnů“ jsou svévolí. Kromě toho žalobce v souvislosti s tímto výběrovým řízením uveřejnil na úřední desce Přílohu k veřejné zakázce s názvem „harmonogram aktivit projektu“. Dále žalobce namítl, že žalovaný vykládá pojem „požadovaný rozsah plnění“ jen podle časového vymezení, podle žalobce byl rozsah vymezen věcně (popis jednotlivých kroků, co bude výstupem). Právě nastavení pevných časových parametrů by diskriminovalo uchazeče, který je schopen realizovat školení ve stejné obsahové náplni, ale za menší časový úsek. Žalobce také 2) poukázal na princip legitimního očekávání a právní jistoty, když u něj proběhla již dříve kontrola tohoto projektu ze strany poskytovatele dotace ministerstva vnitra, a nebyly zjištěny žádné nedostatky. 3. Žalovaný ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobcem nedostatečně vymezené zadávací podmínky neumožňovaly zpracování vzájemně porovnatelných nabídek. Minimální časová dotace jednotlivých školení/počet školících dnů je autoritativně nastavena v prvním odstavci bodu 2.4 metodického pokynu. 4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Rozhodoval přitom bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst.1 s.ř.s., když oba účastníci s tím ke dni rozhodnutí souhlasili (k dodatečnému nesouhlasu žalovaného doručenému soudu 29.5.2018 soud nepřihlížel).  5. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že u žalobce proběhla daňová kontrola ohledně dotace na projekt „Efektivní řízení lidských zdrojů a zavádění moderních metod řízení na Městském úřadu Bruntál“ se závěrem, že žalobce pochybil při vymezení předmětu zakázky, když ve výzvě nespecifikoval požadovanou minimální časovou dotaci jednotlivých školení/počet školících dní, což je v rozporu s bodem 2.4 metodického pokynu (časový harmonogram plnění zakázky). Tím porušil bod 1.3 písm.b) metodického pokynu – zásadu rovného zacházení, neboť je potřeba definovat přesné podmínky tak, aby všichni potencionální uchazeči předem věděli, jak bude řízení probíhat. Zpráva o daňové kontrole zároveň konstatuje, že „lhůta dodání“ byla ve výzvě jednoznačně stanovena. Žalobcova výzva k podání nabídky ze dne 3.11.2010 má rozdělen předmět zakázky do 5 bodů (1.personální audit, 2.hodnocení a sebehodnocení zaměstnanců, 3.motivace a motivační nástroje, 4.plánování a realizace vzdělávání, 5.vzdělávání a školení v moderních metodách řízení lidských zdrojů), u každého bodu jsou stanoveny kroky realizace, co bude výstupem a také doba realizace (v měsících). Údaj Lhůta dodání/časový harmonogram plnění/doba trvání zakázky obsahuje vymezení: od podpisu smlouvy do 31.8.2012. Příslušný metodický pokyn vymezuje nejprve základní principy, které je příjemce dotace (zde žalobce) povinen dodržovat, včetně výše zmíněné zásady rovného zacházení, a dále v bodě 2.4 uvádí, jaké údaje musí obsahovat výzva k předložení nabídek, mj. je to odrážka „popis předmětu zakázky“ a odrážka „lhůta dodání/časový harmonogram plnění/doba trvání zakázky“. Příslušné rozhodnutí o poskytnutí dotace č.75/57 obsahuje v bodě 8.1 ustanovení, podle něhož Při zadávání zakázek v rámci realizace projektu je příjemce povinen postupovat v souladu s pravidly stanovenými Metodickým pokynem pro zadávání zakázek OP LZZ, který je součástí přílohy č.5 Rozhodnutí.  Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí mj. uvedl, že nestačí vymezit v zadávacích podmínkách pouze specifikaci seminářů a workshopů z hlediska počtu účastníků a počtu tématických oblastí. Časový rámec školení je důležitou součástí při vymezení předmětu veřejné zakázky, časová dotace se přímo odrazí v ceně daného kurzu. 6. Rozhodnutí správních orgánů je založeno na tom, že žalobce porušil pravidla stanovená metodickým pokynem, což znamená porušení rozhodnutí o poskytnutí dotace, tedy slovy § 3 písm.e) zákona č. 218/2000 Sb. neoprávněné použití peněžních prostředků. Zásadní otázkou v této věci proto je, co konkrétně stanoví metodický pokyn. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29.10.2007 č.j. 8 Afs 103/2006-63, obsah podmínek pro stanovení dotace má nepochybně směřovat k tomu, aby byly prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu použity pouze k tomu účelu, k jakému byly poskytovatelem určeny. Konkrétní záměr poskytovatele dotace má být vyjádřen v rozhodnutí o poskytnutí příspěvku. Pokud jsou podmínky nastaveny volně, nemůže být příjemce dotace sankcionován za jím zvolený postup (pozn. soudu – v řešeném případě se jednalo o volbu způsobu účtování, základní myšlenka je však přenositelná a obecně použitelná).   7.  Lomítko (/) je interpunkční znaménko, užívané zejména v odborných textech a formulářích. Slouží především k vyznačení alternativ, v zásadě nahrazuje spojku nebo; případně i k jinému členění textu (zdroj: Wikipedia). Hlavní funkcí lomítka je naznačovat alternativu či záměnnost, používá se však také pro zápis jednotek a zlomků, pro zápis školních roků, při zápisu internetových adres a různých označení, při úsporném psaní poezie, pro grafické oddělení výrazů atp. (zdroj: Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR). Soud se plně ztotožňuje s žalobcem v tom, že příslušná odrážka bodu 2.4 metodického pokynu uvádí časové údaje alternativně, což znamená, že povinnost je splněna, pokud výzva obsahuje alespoň jeden z uvedených časových údajů. Tomu ostatně odpovídá např. hned následující odrážka bodu 2.4 metodického pokynu, vyžadující uvést „místo dodání/převzetí plnění“. Pokud žalobce uvedl ve výzvě jiný z alternativních časových údajů – což výslovně potvrzuje i zpráva       o daňové kontrole – nemůže mu být přičítáno k tíži, že ve výzvě neuvedl „časový harmonogram plnění“. Soud zároveň připomíná, že pokud jde o popis předmětu zakázky, pak tato odrážka bodu 2.4 metodického pokynu je formulována pouze takto, tedy zcela obecně, bez jakýchkoli zpřesňujících požadavků. Žalovaný v napadeném rozhodnutí sice nevykládá pojem „požadovaný rozsah plnění“ úzce časově, jak namítá žalobce, ale podle názoru soudu zcela pomíjí, že kromě věcného vymezení obsahuje každá z 5 fází projektu i „dobu realizace“ v měsících. Podle soudu může být sice požadavek na „minimální časovou dotaci jednotlivých školení/počet školících dní“ pochopitelný, avšak jde nad rámec povinných údajů výzvy, jak jsou formulovány v bodě 2.4 metodického pokynu. Závěr žalovaného, vystavěný na tom, že žalobce postupoval v rozporu s bodem 2.4 metodického pokynu, tedy neobstojí. Žalobní námitka 1) je důvodná. Soud pouze doplňuje, že pro věc není rozhodné, že žalobce uveřejnil (zvlášť) „harmonogram aktivit projektu“, neboť výtka správních orgánů se týkala náležitostí samotné výzvy ze dne 3.11.2010.      8. Žalobní námitkou 2) ohledně zásady legitimního očekávání se soud za této situace již nezabýval. 9. Soud tedy zrušil napadené rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost v souladu s § 78 odst. 1 s.ř.s. a vrátil mu věc k dalšímu řízení se závazným právním názorem (§ 78 odst.4, 5 s.ř.s.). 10.                      Procesně úspěšný žalobce má v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení, které v tomto případě představuje zaplacený soudní poplatek v částce 3 000 Kč. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.     Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.      Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.      Ostrava 17. května 2018     JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje