č. j. 24 A 11/2018 - 10       USNESENÍ    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. ve věci   navrhovatele:   O. K.      za účasti:   1) Městský úřad Odry     sídlem Masarykovo náměstí 16/25, 742 35  Odry       2) Společně pro Mankovice     jednající volební zmocněnkyní J. B.       3) Moravské zemské hnutí     jednající volebním zmocněncem J. J.       4) Strana občanů Mankovic     jednající volební zmocněnkyní I. S.,               o návrhu na neplatnost voleb takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Navrhovatel se návrhem ze dne 17. 10. 2018 domáhal toho, aby soud na základě kontroly volební dokumentace rozhodl o neplatnosti voleb do obecního zastupitelstva obce Mankovice, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018. 2. V návrhu namítal, že si jako předseda volební komise po skončení hlasování uvědomil, že mnoho hlasovacích lístků bylo upravováno (křížky) tužkou shodné barvy, jež měla zvláštní odstín. Vzhledem k tomu, že k hlasovacím lístkům nebyla zároveň poskytována tužka, spatřuje v této skutečnosti důkaz, že mohlo být s volebními lístky manipulováno. Z doslechu u kostela je mu známo, že nějaká osoba měla starším občanům vyplňovat volební lístky. Proto žádal soud o kontrolu hlasovacích lístků. 3. Další účastníci se k návrhu nevyjádřili. 4. Podle § 60 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZO“), návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. 5. Krajský soud předně zdůrazňuje, že ohledně volebního soudnictví Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 3673/14 ze dne 10. 2. 2015 vyslovil, že v něm „platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit přesvědčivé důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Žádný soudní zásah nesmí ohrozit svobodné vyjádření názorů lidu při volbě svých zástupců a musí odrážet, resp. nemařit snahu o zachování integrity a účinnosti volební procedury, zaměřené na zjištění vůle lidu prostřednictvím všeobecných voleb. Následné zpochybňování výsledků voleb bez prokázání závažných volebních vad hrozí podrýváním demokratické legitimity zvolených zastupitelských orgánů a aktů, které přijímají. Byla-li vůle lidu svobodně a demokraticky vyjádřena, žádné následující zásahy nemohou tento výběr zpochybnit, s výjimkou existence přesvědčivých důvodů v zájmu demokratického pořádku. S výjimkou nejzávažnějších pochybení ve volební proceduře musí státní moc, reprezentovaná volebními soudy, zachovávat zdrženlivost ve své ingerenci a vyvarovat se aktivismu. Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, jestliže vady volebního procesu způsobily nebo prokazatelně mohly způsobit, že by voliči rozhodli jinak a že by byl zvolen jiný kandidát.“ V nálezu ze dne 29. 1. 2007 sp. zn. IV. ÚS 787/06 Ústavní soud uzavřel, že možnost příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru je třeba v řízení řádně prokázat; volební soud se nemůže zabývat důvodností pouhých domněnek, nepodložených žádnými konkrétními skutečnostmi. 6. Pro úspěšnost volební stížnosti je třeba řádně tvrdit a prokazovat nejen porušení volebního zákona, nýbrž i dopad tohoto porušení na výsledek volby. Jinými slovy, i zjištěné porušení volebního zákona nemůže být důvodem pro vyslovení neplatnosti voleb, nemělo-li vliv na výsledné rozložení mandátů v zastupitelstvu obce. Jak vyslovil Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. Vol 6/2004-12 ze dne 2. 7. 2004, publ. pod č. 354/2004 Sb. r. NSS, intenzita nezákonnosti „musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k nezákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje »zatemnění« volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění.“ Navázal tak na starší judikaturu konstantně zdůrazňující, že nesprávnosti při volbě, které nemají žádný účinek na její výsledek, nečiní tuto volbu neplatnou (srov. např. rozhodnutí  správního soudního dvora ve Vídni ze dne 27. 1. 1886 ve věci č. 3126/85, publ. pod č. Budw. 2887, Popel. 539, či ze dne 19. 1. 1882 ve věci č. 125, publ. pod č. Budw. 1272, či ze dne 5. 7. 1882 ve věci č. 1413, publ. pod č. Budw. 1469, Judiktb. 783.) 7. Z hlediska výše uvedených principů přezkumu voleb soudní mocí projednávaný návrh na zrušení voleb do zastupitelstva obce Mankovice neobstojí. Navrhovatel opírá svůj návrh pouze o víceznačnou indicii – vyplnění vícera volebních lístků stejnou tužkou – doplněnou o neurčitou informaci z doslechu o vyplňování volebních lístků třetí osobou starším občanům. Tyto skutečnosti jsou neurčité, nejsou ani zčásti konkretizovány osoby, jež se měly volebních deliktů dopustit, či osoby, vůči nimž měly volební delikty směřovat. Z návrhu neplyne, zda a jak byli voliči ovlivňováni při zapůjčování tužky k vyplňování volebního lístku a zda byla rušena svoboda jejich vůle. Není ani zřejmé (a to ani přibližně), jaký podíl měly ony jednou tužkou vyplněné lístky na celkovém počtu odevzdaných lístků, a byla-li by zde alespoň hypotetická možnost ovlivnění rozložení mandátů při jejich odečtení. Ke svým tvrzením navrhovatel nadto nenabídl soudu žádné důkazy (kupříkladu nekonkretizoval osoby, které by případně mohly být vyslechnuty jako svědkové). Nelze přistupovat k přepočítávání hlasů jen na základě domněnek, opírajících se o víceznačné indicie. V opačném případě by byl soud nucen přepočítávat volební lístky jen na základě pouhých nepodložených tvrzení či spekulací, což by bylo v hrubém rozporu s podstatou volebního soudnictví a negovalo by smysl a funkci okrskových volebních komisí. 8. Volební soud není orgánem, který by na základě neurčitých indicií vedl vlastní vyšetřování, ale pouze přezkoumává, zda volební výsledky odpovídají vůli voličů v rozsahu, jaký vymezí navrhovatel svým návrhem, a podle důkazů, které soudu předloží či označí. V projednávané věci však návrhová tvrzení a důkazní návrhy nebyly způsobilé vyvrátit volební výsledek, proto byl návrh v souladu s ustanovením § 90 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnut. 9. Protože námitky navrhovatele shledal soud nedůvodnými, byl návrh v souladu s ustanovením § 90 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnut. 10. O náhradě nákladů řízení účastníků bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení:   Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).   Toto usnesení nabývá právní moci vyvěšením na úřední desku soudu (§ 93 odst. 5 věta druhá s. ř. s.).     Ostrava 22. října 2018     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje