č. j. 24 A 19/2018 - 7       USNESENÍ    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Petra Hluštíka, Ph. D. ve věci   navrhovatelé:  a) M. P.    b) D. P.   za účasti:  1) Městský úřad Bruntál     sídlem Nádražní 994/20, 792 01  Bruntál 2) PRO KOČOV KRÁSNĚJŠÍ     jednající volebním zmocněncem F. K. 3) Přidejte se k nám     jednající volebním zmocněncem M.S. 4) Moravskoslezský Kočov – Naše obec     jednající volebním zmocněncem D. P.       o návrhu na neplatnost hlasování ve volbách do Zastupitelstva obce Moravskoslezský Kočov, konaných ve dnech 5. – 6. října 2018,   takto:   I. Návrh se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Navrhovatelé se podaným návrhem domáhají neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva obce Moravskoslezský Kočov, konaných ve dnech 5. – 6. 10. 2018. 2. V návrhu uvedli, že tento podávají z důvodu napadení jejich osob hnutím nezávislých kandidátů „Pro Kočov krásnější“; dne 4. 10. 2018 dostali do schránky předvolební leták uvedeného hnutí, který je hrubě urazil a poškodil v předvolební kampani do zastupitelstva obce. Dále navrhovatelé oponovali jednotlivým tvrzením v předmětném předvolebním letáku, uvedli, že se jedná o štvavou snůšku lží a pomluv. 3. Krajský soud předně zdůrazňuje, že soudy rozhodující ve věcech volebních dovodily, že pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení platí vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit přesvědčivé důkazy k jejímu vyvrácení je přitom povinností   toho, kdo   volební pochybení   namítá (viz  nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14). V nálezu ze dne 29. 1. 2007 sp. zn. IV. ÚS 787/06 Ústavní soud uzavřel, že možnost příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru je třeba v řízení řádně prokázat; volební soud se nemůže zabývat důvodností pouhých domněnek, nepodložených žádnými konkrétními skutečnostmi. 4. Navrhovatelé v této souvislosti specifikovali volební vadu tak, že k ovlivnění voleb mělo dojít v důsledku volební kampaně hnutí PRO KOČOV KRÁSNĚJŠÍ (mělo se jednat o „štvavou snůšku lží a pomluv“). 5. Ustálená právní praxe (srov. např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 12. 12. 2006 sp. zn. I. ÚS 768/06) neměnně trvá na tom, že volební soudnictví je založeno na ochraně mandátu a porušení zákona musí být nutně pro úspěšnost volebního návrhu zjištěno a prokázáno. Avšak ani pak nelze dovozovat, že by každé porušení zákona muselo nutně vést k tak závažným důsledkům jako je nezvolení voleného zastupitelského orgánu. Je proto třeba zkoumat, do jaké míry mělo (mohlo mít) porušení zákona vliv na výsledek hlasování – rozhodnutí o zvolení konkrétních kandidátů. Přitom je třeba mít na paměti, že intenzita uvedené nezákonnosti musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k takovému jednání nedošlo, bylo by rozložení mandátu v zastupitelském sboru jiné (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004 č. j. Vol 6/2004-12). 6. Ústavní soud v této souvislosti dospěl v již shora zmiňovaném nálezu ze dne 10. 12. 2015, sp. zn. III. ÚS 3673/14, že „Žádný soudní zásah nesmí ohrozit svobodné vyjádření názorů lidu při volbě svých zástupců a musí odrážet, resp. nemařit snahu o zachování integrity a účinnosti volební procedury, zaměřené na zjištění vůle lidu prostřednictvím všeobecných voleb. Následné zpochybňování výsledků voleb bez prokázání závažných volebních vad hrozí podrýváním demokratické legitimity zvolených zastupitelských orgánů a aktů, které přijímají. Byla-li vůle lidu svobodně a demokraticky vyjádřena, žádné následující zásahy nemohou tento výběr zpochybnit, s výjimkou existence přesvědčivých důvodů v zájmu demokratického pořádku. S výjimkou nejzávažnějších pochybení ve volební proceduře musí státní moc, reprezentovaná volebními soudy, zachovávat zdrženlivost ve své ingerenci a vyvarovat se aktivismu. Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, jestliže vady volebního procesu způsobily nebo prokazatelně mohly způsobit, že by voliči rozhodli jinak a že by byl zvolen jiný kandidát.“ 7. V této konkrétní věci navrhovatelé však nepředložil tvrzení o takové souvislosti volební vady, tedy, nespecifikovali, jak konkrétně měla volební kampaň ovlivnit výsledky voleb; tvrzení navrhovatelů nepostačují k vyvrácení domněnky o platnosti voleb. Jde přitom o náležitosti návrhu, jež spadají plně do dispozitivního práva navrhovatelů a jako takové nemohou a ani nesmí být nahrazovány činností soudu. 8. Obecně lze toliko konstatovat, že rozhodování voličů je ovlivněno celou řadou faktorů, mezi nimiž sehrává volební kampaň samotných politických stran jistě významné, nikoliv však výsadní postavení. Těmito faktory jsou např. stranická identifikace, skupinová sounáležitost a materiální zájmy, základní hodnotové a ideologické postoje, preference k současným politickým otázkám, zhodnocení aktuální situace, zhodnocení image stran a jejich lídrů, sociální zázemí apod. Z povahy věci je přitom zřejmé, že volební kampaně mají skutečný vliv pouze na určitou skupinu voličů, především tzv. nerozhodnuté, příp. fluktující, zatímco naopak stabilní voliči politických stran jsou vůči jakékoliv kampani v podstatě imunní. 9. Sluší se v této věci připomenout závěry přijaté v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, dle kterých „...Pokud jde o obsah volební kampaně jsou voličům často velmi emocionální a vyostřenou formou předkládány argumenty, které mají ovlivnit jejich volební chování a rozhodnutí, koho budou volit. Smyslem volební kampaně v pluralitní demokracii však je nepochybně také to, aby byly posouzeny i ty nejkontroverznější otázky programu politických stran a kandidátů obecně, tak i jejich osobních vlastností a způsobilosti zastávat volenou veřejnou funkci. Jen v takovém případě budou moci voliči rozhodovat se znalostí věci a jen tak může být naplněna ústavní zásada, podle které je lid zdrojem veškeré státní moci. Pokud volební zákon [tj. zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky – pozn. krajského soudu] hovoří o požadavku čestného a poctivého vedení volební kampaně, má tím na mysli to, co se dříve označovalo jako čistota voleb (srov. § 56 odst. 1 zákona č. 75/1919 Sb., řád volební v obcích republiky Československé). Nelze však tyto pojmy vykládat z hlediska soukromého práva a obecné morálky, neboť jde o jejich použití v podmínkách volební kampaně, která není ničím jiným než bojem o hlasy voličů. Jeho negativní projevy lze regulovat, nelze je však zákonem vyloučit. Chybějící účinná ochrana průběhu voleb ve volebním zákonu povede vždy ke snaze řešit takové spory cestou volebních stížností. Ochrana osobnostních práv však v tomto řízení může plnit jen pomocnou úlohu z hlediska zajištění a dodržování pravidel řádného průběhu volební kampaně.“ 10. Jinými slovy, skutečnost, že v rámci soutěže politických subjektů v demokratických volbách užije některý z nich proti jinému ne zcela čestnou formu kampaně, ještě sama o sobě neznamená, že se jedná o volební vadu, která může sama o sobě ovlivnit výsledky voleb a tudíž, že má místo v přezkumu voleb soudem. Nelze připustit, aby se soudy při přezkumu voleb do zastupitelských orgánů zabývaly skutečnostmi spíše osobní, resp. osobnostní povahy, bez přesahu do výsledků volební soutěže. Není možné a priori dovodit jen „z povahy věci“ ovlivnění rozhodnutí všech potencionálních voličů způsobem vedení volební kampaně, resp. jejím obsahem; naopak, je zapotřebí zásadně počítat se svobodnou vůlí každého voliče, odvisle od všech skutečností, majících na jeho konečné rozhodnutí vliv. Pouze zcela výjimečné, markantní a excesivní porušení volební procedury mohou vést k úvahám o platnosti voleb (viz výše, bod 6. tohoto usnesení).     11. Na základě shora uvedených skutečností krajský soud návrh podle ust. § 90 odst. 3 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) jako nedůvodný zamítl. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech voleb nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení:   Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Toto usnesení nabývá právní moci vyvěšením na úřední desku soudu.     Ostrava 22. října 2018     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu                 Shodu s prvopisem potvrzuje