č. j. 25 A 23/2018 - 36             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    žalobce: L. K. zastoupený JUDr. Radkem Bechyně, advokátem sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2018, č. j. MSK 37578/2018, ve věci záznamu bodů v registru řidičů   takto:   I.  Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 6. 4. 2018 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2018, č. j. MSK 37578/2018 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Hlučín (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 21. 10. 2017, o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů. Žalobce současně požadoval zrušení tohoto prvostupňového rozhodnutí.   2. Žalobce namítl nezpůsobilost podkladů pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Konkrétně u pokutového bloku z 23. 4. 2017 namítl chybnou právní kvalifikaci, pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jenž rozhodnutí v blokovém řízení vydal, na bloku není seznatelné přesné místo spáchání přestupkového jednání, není uvedena kilometráž komunikace. Popis skutku je ve formátu „R“, což nepopisuje porušení jakékoliv povinnosti řidiče stanovené zákonem. Není zřejmé, zda k přestupkovému jednání mělo dojít na místě veřejně přístupném nebo na soukromém pozemku.   3. Pokutovému bloku z 25. 7. 2016 žalobce vytýká, že obsahuje chybnou právní kvalifikaci, je zde pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, který rozhodnutí v blokovém řízení vydal, není seznatelné místo spáchání přestupkového jednání, kilometráž komunikace, ani vylíčeno přesné místo spáchání přestupkového jednání. Není zřejmé, zda k němu mělo dojít na místě veřejně přístupném nebo na soukromém pozemku.   4. Pokutovému bloku z 6. 4. 2016 žalobce vytýkal chybnou právní kvalifikaci, pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jenž rozhodnutí v blokovém řízení vydal, na bloku není seznatelné přesné místo spáchání přestupkového jednání, není uvedena kilometráž komunikace. Není zřejmé, zda k přestupkovému jednání mělo dojít na místě veřejně přístupném nebo na soukromém pozemku.   5. Pokutovému bloku z 25. 6. 2015 žalobce vytýkal chybnou právní kvalifikaci, pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jenž rozhodnutí v blokovém řízení vydal, na bloku není seznatelné přesné místo spáchání přestupkového jednání, není uvedena kilometráž komunikace. Popis skutku je ve formátu „RJ“, což nepopisuje porušení jakékoliv povinnosti řidiče stanovené zákonem. Není zřejmé, zda k přestupkovému jednání mělo dojít na místě veřejně přístupném nebo na soukromém pozemku.   6. Pokutovému bloku z 2. 8. 2012 žalobce vytýkal chybnou právní kvalifikaci, pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jenž rozhodnutí v blokovém řízení vydal, na bloku není seznatelné přesné místo spáchání přestupkového jednání, není uvedena kilometráž komunikace. Popis skutku je ve formátu „pásy“, což nepopisuje porušení jakékoliv povinnosti řidiče stanovené zákonem. Není zřejmé, zda k přestupkovému jednání mělo dojít na místě veřejně přístupném nebo na soukromém pozemku.   7. Pokutovému bloku z 14. 6. 2012 žalobce vytýkal chybnou právní kvalifikaci, pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jenž rozhodnutí v blokovém řízení vydal, na bloku není seznatelné přesné místo spáchání přestupkového jednání, není uvedena kilometráž komunikace. Popis skutku je ve formátu „rychlost“, což nepopisuje porušení jakékoliv povinnosti řidiče stanovené zákonem. Není zřejmé, zda k přestupkovému jednání mělo dojít na místě veřejně přístupném nebo na soukromém pozemku.   8. Pokutovému bloku ze 4. 4. 2012 žalobce vytýkal chybnou právní kvalifikaci, pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jenž rozhodnutí v blokovém řízení vydal, na bloku není seznatelné přesné místo spáchání přestupkového jednání, není uvedena kilometráž komunikace. Popis skutku je ve formátu „řidič bez bp“, což nepopisuje porušení jakékoliv povinnosti řidiče stanovené zákonem. Není zřejmé, zda k přestupkovému jednání mělo dojít na místě veřejně přístupném nebo na soukromém pozemku.     9. Pokutovému bloku z 1. 3. 2012 žalobce vytýkal chybnou právní kvalifikaci, pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jenž rozhodnutí v blokovém řízení vydal, na bloku není seznatelné přesné místo spáchání přestupkového jednání, není uvedena kilometráž komunikace. Popis skutku je ve formátu „neužil bp“, což nepopisuje porušení jakékoliv povinnosti řidiče stanovené zákonem. Není zřejmé, zda k přestupkovému jednání mělo dojít na místě veřejně přístupném nebo na soukromém pozemku.   10.                      Dle názoru žalobce tak pokutové bloky z 23. 4. 2017, 25. 7. 2016, 6. 4. 2016, 25. 6. 2015, 2. 8. 2012, 14. 6. 2012, 4. 4. 2012 a 1. 3. 2012 nesplňují požadavky na jeho dostatečnou konkrétnost a individuální vymezení jednání, a proto nejsou způsobilými podklady pro záznam bodu do registru.   11.                      Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalobní námitky považuje za nedůvodné, jsou šablonovité a bezmyšlenkovitě se opakující, bez ohledu na skutečný obsah spisu, se kterým se v důsledku toho mnohdy míjejí. Žalobce totiž v těchto námitkách vychází ze skutečností, které ze spisu nevyplývají, a poukazuje na domnělé vady podkladových rozhodnutí, kterým tato rozhodnutí vůbec netrpí.   12.                      Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.   13.                      Ze správního spisu krajský soud zjistil, že dne 27. 4. 2017 správní orgán I. stupně oznámil žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění, žalobce si výzvu převzal dne 3. 5. 2017. Dne 5. 5. 2017 podal žalobce proti oznámení námitky.   14.                      Správní orgán I. stupně vyžádal výpis z evidenční karty žalobce a seznam přestupků žalobce, ze kterého vyplynulo celkem 11 záznamů. Dále si správní orgán I. stupně vyžádal jednotlivá oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a pokutové bloky, které tomuto oznámení odpovídají.   15.                      Z pokutového bloku série JK/2015, č. bloku K0473293 vyplynulo, že žalobce se dopustil přestupkového jednání popsaného takto: „dne 23. 4. 2017 ve 13:33 hod., D1 km 107, Brno, § 18/3 zák. č. 361/2000 Sb., rychlost mimo obec 130/173/167 – PolCam, RZ:X“. Pokuta uložena za přestupek dle § „125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb.“. Blok je vystaven Policií ČR 23. 4. 2017 a dle přiložené účtenky pokuta ve výši 2 500 Kč byla zcela zaplacena.   16.                      Z bloku série JL/2015 č. L0864795 vyplývá, že žalobce se dopustil přestupkového jednání popsaného takto „14:30 hod. 25. 7. 2016 mimo obec Petřkovice, sil. č. I./56, § 7/1c, z. č. 361/2000 Sb., držení mobilního přístroje během jízdy, 5Z7 2751, Peugeot, barva černá, OA“. Pokuta byla uložena za přestupek dle § 125c/1f1 zák. č. 361/2000 Sb. ve výši 500 Kč. Blok je vystaven 25. 7. 2016 a podepsán, opatřen razítkem Policie ČR.   17.                      Z bloku série FD/2013 č. D07099998 vyplývá, že žalobce se dopustil přestupkového jednání popsaného takto „dne 6. 4. 2016 v 11:00 hod. na MUR Rudná ve směru na D1 v Ostravě. Držení hovorového zařízení během řízení. § 7/1c, zák. č. 361/2000 Sb., x“. Pokuta byla uložena za přestupek dle § 125c/1f1 zák. č. 361/2000 Sb. ve výši 200 Kč. Blok je vystaven 6. 4. 2016, podepsán přestupcem a Policií ČR, opatřen razítkem.   18.                      Z bloku série GR/2003 č. E0218191 vyplývá, že se žalobce dopustil přestupkového jednání popsaného takto „RZ X Škoda, dne 3. 6. 2015 v 13:01 hod. Ostrava, ulice Martinovská (přechod zást. Dílny DPO a.s.), při řízení vozidla překročil nejvyšší dovol. rychl. B7 „B200“ (40 km/h-1) o 27 km/h, naměř. 67/64 km/h-1“. Pokuta byla uložena za přestupek dle § 125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb., v celkové výši 1 500 Kč. Blok je vystaven Statutárním městem Ostrava, Městskou policií, dne 25. 6. 2015 a podepsán rovněž přestupcem.   19.                      Z bloku série CM/2010 č. M4949264 vyplývá, že žalobce se měl dopustit přestupkového jednání popsaného takto „06:45 hod. Zlín, ul. tř. Bati 21 § 6/1a zák.č. 361/2000 Sb., nebyl připoután, lékař potvr. nevlastní“. Přestupek byl kvalifikován dle § 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb. a vystaven Policií ČR dne 2. 8. 2018, a téhož dne podepsán přestupcem.   20.                      Z pokutového bloku série UM/2008 č. M3262284 vyplývá, že žalobce se dopustil přestupkového jednání popsaného takto „V 9:17 hod. k. ú. Rudíkov, sil. II./36g, § 4/c z. č. 361/2000 Sb., překroč. rychl. mimo obec o 17 km/h 70/90/87“. Přestupek byl kvalifikován dle § 125c 1f4 zák. č. 361/2000 Sb. a byl vystaven Policií ČR 14. 6. 2012 a téhož dne přestupcem podepsán. Mimo předtištěné kolonky dopsány údaje: RZ X, označení automobilu FV Crafter.   21.                      Z pokutového bloku série UM/2008 č. M3321022 vyplývá, že žalobce se dopustil přestupkového jednání popsaného takto „4. 4. 2012 v 9:45 hod. S., B., vozidlo X, řidič nebyl za jízdy připoután bezp. pásem. Lékařské potvrzení nevlastní“. Přestupek byl kvalifikován dle § 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb., pokuta ve výši 500 Kč. Blok byl vystaven Policií ČR dne 4. 4. 2012 a podepsán žalobcem jako přestupcem.   22.                      Z pokutového bloku série AL/2009 č. L4725277 vyplynulo, že žalobce se dopustil přestupkového jednání popsaného takto „9:15 hod. 4. 3. 2012, Lesná statek, řídil vozidlo RZ X, nebyl za jízdy připoután bezp. pásem. Porušil § 6/1a z. č. 361/2000 Sb. Lékařské potvrzení nevlastní.“ Přestupek byl identifikován podle § 125c/1k zák. č. 361/2000 Sb. a uložena pokuta 500 Kč. Byl vystaven Policií ČR a podepsán 1. 3. 2012 též přestupcem.   23.                      Dne 13. 7. 2017 vyzval správní orgán I. stupně žalobce k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí. Dne 24. 10. 2017 správní orgán I. stupně rozhodl tak, že námitky proti jednotlivým záznamům bodů jako nedůvodné zamítl a provedený záznam bodů potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím.   24.                      Podle ust. § 123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále jen „zákon o silničním provozu“), příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působnosti při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.   25.                      Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu, nesouhlasí-li řidič s provedením záznamu bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemné námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působnosti příslušnému k provádění záznamů. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.   26.                      Na úvod krajský soud předesílá, že z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i krajský soudů vyplývá, že rozsah přezkumu podkladů pro zápis bodů do registru je v řízení o námitkách užší, než při přezkumu v rámci řízení o přestupku (řízení o námitkách nepředstavuje opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku, ani jej nenahrazuje), k tomu srov. např. rozsudky č. j. 9 As 96/2008-44 z 6. 8. 2009, č. j. 2 As 19/2011-87 ze dne 30. 5. 2011 nebo 1 As 16/2010-105 ze dne 13. 10. 2010. V řízení o námitkách tak správní orgán posuzuje, zda byl záznam bodů v registru řidičů proveden v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. V důsledku toho pouze ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010-59).   27.                      Konkrétními náležitostmi pokutového bloku ve vztahu k jeho způsobilosti být podkladem pro záznam bodů se Nejvyšší správní soud zabýval např. v rozsudku ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20. Dovodil, že ne vždy způsobují formální či obsahové nedostatky bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro záznam bodů. Obecně konstatoval, že obstojí vada či chyba, která nesměřuje ke zpochybnění skutečností, jestli se stěžovatel dopustil přestupku. Konkrétně potom uvedl, že bez vlivu na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů jsou následující vady: ověření totožnosti stěžovatele nesprávným způsobem, chybně uvedené datum narození stěžovatele, absence poučení o způsobu zaplacení pokuty, chybějící či nečitelný podpis policisty apod.   28.                      V posuzované věci žalobce u všech bodů obecně namítal věcnou příslušnost orgánu, jež rozhodnutí v blokovém řízení vydal, údaje o právní kvalifikace, zda-li k přestupkovému jednání mělo dojít na místě veřejně přístupném nebo na soukromém pozemku, a dále chybnou právní kvalifikaci např. „§ 18/3 z. č. 361/2000 Sb.“, přičemž správná kvalifikace podle žalobce zní § 18 odst. 3 (zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích).   29.                      Co se nedostatku věcné příslušnosti týká, krajský soud předesílá, že bloky vydal buď příslušník Policie ČR nebo Městská policie. Podle ust. § 124 odst. 1 zákona o silničním provozu, státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra a policie. Podle § 124 odst. 9 písm. d) zákona o silničním provozu, policie vykonává dohled na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích tím, že projednává v blokovém řízení přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. Policie tedy vystupovala při provádění úkonu vystavení bloku jako správní orgán, resp. jako orgán moci výkonné (srov. rozsudek Nejvyšší správní soud ze dne 23. 11. 2011, č. j. 6 Aps 3/2011-63) a byla věcně příslušná k projednávání posuzovaných přestupků. Městská policie je obecní policie zřízená obcí, která je městem nebo statutárním městem a v hlavním městě Praze (§ 1 odst. 4 zák. č. 553/1991 Sb. o obecní policii), a je orgánem obce, a je podle § 84 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění účinném do 1. 1. 2017, oprávněna ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení; i její věcná příslušnost je dána.  Žalobní námitka nedostatku věcné příslušnosti tak důvodná není.   30.                      Důvodná není ani námitka nesprávného označení právní kvalifikace. Jak dovodila konstantní judikatura uvedená výše, v případě pokutového bloku není na místě přehnaný formalismus, nevyžaduje se např. obdobný stupeň přísnosti jako u směnky a ne vždy je následkem formálních či obsahových nedostatků nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru; je nutno vždy posuzovat pokutový blok jednotlivě co do jeho srozumitelnosti. Podle názoru krajského soudu zkratka jsou zkratky použité v posuzovaných blocích, zcela srozumitelné a obecně užívané. Zkratka „18/3 z.č. 361/2000 Sb.“ je pro kvalifikaci podle § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., zkratka „125c/1f3“ znamená, že se jedná o § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., „§7/1c z.č. 361/2000 Sb.“ znamená § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 316/2000 Sb.; stejně lze interpretovat všechny další použité zkratky. Vzhledem k tomu, že použití zkratek nezpůsobuje nesrozumitelnost posuzovaných bloků, není ani tato žalobní námitka důvodná.   31.                      Námitka, že z popisu přestupkového jednání není zřejmé, zda k němu došlo na místě veřejně přístupném nebo na soukromém pozemku, úzce souvisí s námitkou nedostatečné identifikace místa spáchání přestupkového jednání. Ani tuto námitku k jednotlivým blokům krajský soud neshledal důvodnou, jak je rozebráno následně.   32.                      U pokutového bloku ze dne 23. 4. 2017 je místo spáchání přestupku je identifikováno dostatečně určitě popisem „D1 km 107 Brno“, ze kterého je zřejmé, že se žalobce jednání dopustil na dálnici  D1,  na  kilometru 107 směrem na Brno, a tedy nikoliv na soukromém pozemku. Popis místa spáchání odpovídá i právní kvalifikaci, která je v tomto případě překročení povolené rychlosti mimo obec. V posuzovaném bloku je užita zkratka „130/173/167“, což je rovněž zkratka obecně uznávaná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 127/2014-39 ze dne 28. 8. 2014). Žalobce dále bloku vytýkal popis skutku ve formě „R“. K tomu krajský soud dodává, že taková zkratka se v pokutovém bloku neobjevuje. Žalobní námitky k tomuto bloku tedy nejsou důvodné.   33.                      U bloku z 25. 7. 2016 je místo spáchání přestupkového jednání označeno jako „sil.I. 56, mimo obec Petřkovice“, tedy označením silnice I. třídy, č. 56; nejde tak o soukromý pozemek. Přestupkovým jednáním je držení telefonního přístroje v ruce, porušení zákazu vyplývajícím z § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, a místo jeho spáchání je tak definováno dostatečně.   34.                      U pokutového bloku z 6. 4. 2017 je místo spáchání přestupkového jednání označeno číslem silnice, názvem a směrem jízdy; je tak zřejmé, že nejde o soukromý pozemek. Přestupkovým jednáním je rovněž držení telefonního přístroje v ruce, porušení zákazu vyplývajícím z § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, a místo jeho spáchání je tak definováno dostatečně.   35.                      U pokutového bloku z 25. 6. 2015 je místo spáchání přestupkového jednání označeno názvem ulice v Ostravě, přesným místem („Dílny DP, přechod pro chodce“); je tak zřejmé, že nejde o soukromý pozemek. Popis místa spáchání odpovídá i právní kvalifikaci, která je v tomto případě překročení povolené rychlosti v obci. Žalobce dále bloku vytýkal popis skutku ve formě „RJ“. Taková zkratka se však v pokutovém bloku neobjevuje. Naopak je zde uvedeno „při řízení vozidlo překročil nejvyšší dovolenou rychlost o 27 km/h. Naměřeno 68/64 km/h“. Žalobní námitka se tak míjí se skutkovým stavem a je nedůvodná.   36.                      U pokutového bloku z 2. 8. 2012 je místo spáchání přestupkového jednání označeno názvem ulice, obce a čísla budovy; je tak zřejmé, že nejde o soukromý pozemek. Přestupkovým jednáním je rovněž držení telefonního přístroje v ruce, porušení zákazu vyplývajícím z § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, a místo jeho spáchání je tak definováno dostatečně. Kromě obecných námitek již dříve vypořádaných žalobce namítal popis skutku ve formátu „pásy“. I tato žalobní námitka se však míjí se skutečností, neboť žádná taková zkratka na bloku z 2. 8. 2012 není. Naopak je zde uvedeno, že žalobce „nebyl připoután a lékařské potvrzení nevlastní“. Žalobní námitky k tomuto bloku rovněž nejsou důvodné.   37.                      U pokutového bloku z 14. 6. 2012, je místo spáchání přestupkového jednání označeno číslem silnice a katastrálním územím; je tak zřejmé, že nejde o soukromý pozemek Popis místa spáchání odpovídá i právní kvalifikaci, která je v tomto případě překročení povolené rychlosti mimo obec. Žalobce dále bloku vytýkal popis skutku ve formě „rychlost“. Taková zkratka se však v pokutovém bloku neobjevuje. Naopak je zde uvedeno „překročil rychlost mimo obec o 17 km/h. 70/90/87“. Žalobní námitka se tak míjí se skutkovým stavem a je rovněž nedůvodná (k použité zkratce naměřené rychlosti viz výše).   38.                      Naprosto totéž platí o žalobní námitce k pokutovému bloku ze 4. 4. 2012, kde je místo spáchání přestupkového jednání označeno názvem obce a bližším označením; je tak zřejmé, že nejde o soukromý pozemek. Přestupkovým jednáním je nepřipoutání řidiče za jízdy bezpečnostním pásem, porušení příkazu vyplývajícím z § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, a místo jeho spáchání je tak definováno dostatečně. Kromě obecných námitek již dříve vypořádaných žalobce namítal popis skutku ve formátu „řidič bez bp“. I tato žalobní námitka se však míjí se skutečností, neboť žádná taková zkratka použita není. Naopak je zde uvedeno, že žalobce „nebyl za jízdy připoután bezp. pásem a lékařské potvrzení nevlastní“. Žalobní námitky k tomuto bloku rovněž nejsou důvodné.    39.                      U bloku z 1. 3. 2012 je místo spáchání přestupkového jednání označeno názvem obce a bližším označením; je tak zřejmé, že nejde o soukromý pozemek. Přestupkovým jednáním je nepřipoutání řidiče za jízdy bezpečnostním pásem, porušení příkazu vyplývajícím z § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, a místo jeho spáchání je tak definováno dostatečně. Kromě obecných námitek již dříve vypořádaných žalobce namítal popis skutku ve formátu „neužil bp“. I tato žalobní námitka se však míjí se skutečností, neboť žádná taková zkratka použita není. Naopak je zde uvedeno, že žalobce „nebyl za jízdy připoután bezp. pásem a lékařské potvrzení nevlastní“. Žalobní námitky k tomuto bloku rovněž nejsou důvodné.    40.                      Vzhledem k tomu, že není důvodná žádná z žalobních námitek, týkající se způsobilosti napadených pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru, žalovaný správně námitky žalobce v souladu s § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu zamítl, žaloba tedy není důvodná, a soud ji proto postupem podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.   41.                      V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení;  procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Ostrava 2. října 2018   Mgr. Jiří Gottwad předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje