č. j. 65 Af 55/2016-37   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu  JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D. a soudců Mgr. Michala Rendy a Mgr. Barbory Berkové ve věci žalobkyně:           P. B. s. r. o., IČO X                            sídlem J. 3/10, X P. 9 -  V.                            zastoupené advokátem Mgr. Pavlem Szkanderou                            sídlem Svatoplukova 1209, 738 01 Frýdek-Místek proti žalovanému:         Generální ředitelství cel                           sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 3. 2016, č. j. 9887-2/2016-900000-302, ve věci celního zařazení zboží, takto:   I.  Žaloba se  zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A. Vymezení věci 1. Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jimž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro Olomoucký kraj (dále jen „celní úřad“) ze dne 20. 1. 2016, č. j. CZ 40-0154-2016, kterým bylo zařazeno zboží s obchodním označením „Medaile z obecných kovů“ do podpoložky 7117 19 00 kombinované nomenklatury. 2. Uvedeným rozhodnutím ze dne 20. 1. 2016, č. ZISZ CZ 40-0154-2016 – závaznou informací o sazebním zařazení zboží celní úřad rozhodl o zařazení zboží s obchodním označením „Medaile z obecných kovů“ tak, že se zařazuje do podpoložky 7117 19 00 celní nomenklatury s tím, že se jedná o medaile z obecných kovů (železo atd.), nepokovené drahými kovy, na kterých jsou vyraženy různé motivy (potisky), následně jsou barveny zlatou, stříbrnou a bronzovou barvou, jsou opatřeny očkem k navlečení stuhy na krk, slouží k dekorování osob a jsou vyrobeny v různých tvarech a velikostech. Celní úřad zařazení zboží odůvodnil Všeobecnými pravidly 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, poznámkou 3 ke třídě XV., poznámkou 9a) a 11 ke kapitole 71, vysvětlivkami k HS k číslu 7113, odst. A) a k číslu 7117, zněním kódů 7117, 7117 19 00 kombinované nomenklatury se závěrem, že do žalobkyní navrženého kódu 8306 29 00 nelze předmětné zboží zařadit, jelikož medaile nejsou primárně určeny jako dekorativní předměty pro domácnosti, kanceláře, sály apod. umístěním na zeď, do skříně či vitríny. 3. K odvolání žalobce žalovaný napadené rozhodnutí potvrdil s tím, že posuzované zboží bylo celním úřadem zařazeno do uvedeného kódu celní nomenklatury věcně správně a uzavřel, že posuzované zboží má charakter plochého výrobku různých tvarů s tím, že spornou otázkou je samotné zařazení uvedeného zboží, nesporným je materiálové složení zařazovaného zboží. Při zařazování zboží je třeba dle Všeobecných pravidel pro výklad kombinované nomenklatury (dále jen „Pravidla“) nutné zohlednit i poznámky ke kapitolám a třídám s tím, že třída XIV [Přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich, bižuterie, mince], ve které je zařazena kapitola 71, resp. i číslo 717 neobsahuje žádné poznámky, jinak je tomu však u samotné kapitoly 71 [Přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich, bižuterie, mince], která obsahuje poznámky 9. a 11., které mohou mít výrazný dopad na sazební zařazení posuzovaného zboží. Poznámka 11. nabízí legální definici pojmu „bižuterie“, která je použitelná pouze ve spojení s poznámkou 9. písm. a), která definuje „šperky a klenoty“ jako jakékoliv malé předměty používané k individuálním ozdobným účelům (například prsteny, náramky, náhrdelníky, brože, náušnice, řetízky k hodinkám, přívěsky k hodinkám, kravatové jehlice, manžetové knoflíky, ozdobné knoflíky na šaty, náboženské či jiné medaile a insignie). Dle žalovaného, pokud se podle poznámky 11. ke kapitole 71 za bižuterii považují výrobky definované v poznámce 9. písm. a) a mezi výrobky uvedenými v poznámce 9. písm. a) ke kapitole 71 jsou vysloveně uvedeny medaile, není žádný relevantní důvod, aby posuzované zboží, které má charakter „sportovních medailí“, nebylo považováno za bižuterii čísla 7117 a souhlasil s názorem celního úřadu, že není stanoveno, na jaký druh medailí se tato poznámka vztahuje, ani k jakým účelům se takové medaile mají nosit či četnost užívání těchto medailí a naopak je výslovně uvedeno, že se poznámka vztahuje na „jiné medaile“, tedy stanoví pouze druh výrobku bez bližšího vymezení, co do účelu či způsobu užití a dle žalovaného tak v tomto případě není jakýkoliv důvod pochybovat o tom, že se tato poznámka vztahuje také na medaile pro sportovní účely, jak jsou takové medaile obecně vnímány, a tedy i na posuzované zboží. Dále žalovaný rozvedl úvahu ohledně požadavků na materiálové složení, kdy je v tomto případě posuzované zboží vyrobeno ze železa, slitiny zinku, apod., což jsou obecné kovy, jak jsou definovány pro účely nařízení o celní nomenklatuře poznámkou 3 je třídě XV. a uzavřel, že  posuzované zboží bylo celním úřadem zařazeno na základě pravidla 1 Pravidel, poznámky 9. písm. a) a poznámky 11. ke kapitole 71 nařízení o celní nomenklatuře správně. Ohledně žalobkyní požadovaného zařazení posuzovaného zboží do čísla 8306 je třeba dle žalovaného s ohledem na jeho znění, které zahrnuje jiné ozdobné předměty z obecných kovů,  vzít v potaz, že do daného čísla jsou zařazovány předměty, které nejsou specifičtěji zahrnuty v jiných číslech nomenklatury a pokud jsou medaile zahrnuty v čísle 7117, nemohou být s ohledem na znění vysvětlivky k harmonizovanému systému k číslu 8306, odst. B) a samotné skutečnosti, že je posuzovaný předmět specifičtěji zahrnutý v jiném čísle nomenklatury, zařazeny v čísle 8306. Ve vysvětlivkách je taktéž upřesněno, že i když má medaile charakter i ozdobného předmětu, tak to neznamená, že nemůže být zařazena v jiném specifičtějším čísle, jako je daný případ. Dále žalovaný uvedl, že z třetího odstavce bodu 1) vysvětlivky k harmonizovanému systému k číslu 8306, odst. B) také plyne, že do čísla 8306 se zařazují i sportovní trofeje, avšak s ohledem na znění čísla 7117 ve spojení s poznámku 9. písm. a) a poznámkou 11. ke kapitole 71, nelze za sportovní trofej považovat medaili a pokud by tomu tak bylo, bylo by dělení výrobků dle nařízení o celní nomenklatuře na medaile a trofeje nadbytečné. Pokud se týká odkazu žalobkyně na jiné závazné informace (č. GB 123185103, č. GB 123440609, č. IE 13NT-14-1230 a č. DE 14717/15-1), pak tyto nejsou pro posuzovanou věc dle žalovaného použitelné, neboť ani jeden výrobek v těchto závazných informacích popsaný není dle žalovaného stejný a ani podobný posuzovanému zboží natolik, aby mohlo být k těmto závazným informacím přihlédnuto. B. Žaloba 4. Žalobkyně v žalobě namítala, že sportovní medaile nelze považovat za šperk či klenot, resp. bižuterii ve smyslu poznámky 9. písm. a) ke kapitole 71 nařízení o celní nomenklatuře, neboť nejsou určeny k individuálním ozdobným účelům. Účelem posuzovaného zboží není dekorace osob, tj. individuální zkrášlování osob, naopak sportovní medaile z obecných kovů slouží k předávání osobám jakožto ocenění za určitý sportovní výkon, a tudíž se nejedná o dekoraci (bižuterii), kterou by dotyční nosili i nadále nebo opakovaně, např. k slavnostním příležitostem jak je tomu zejména u řádů nebo jiných insignií. Dle žalobkyně žalovaný neuvedl žádné relevantní ustanovení právního předpisu, které by odůvodňovalo jeho závěr o účelu posuzovaného zboží a žalovaný své stanovisko o individuálním ozdobném účelu v odůvodnění opakovaně zmiňuje s evidentním závěrem – učinit tak z něj nevyvratitelný argument a postavit na něm celé odůvodnění svého zamítavého rozhodnutí. Posuzované zboží je jako medaile z obecných kovů trofejí a tím pádem je třeba účel posuzovaného zboží posuzovat v souladu s vysvětlivkami k číslu 8306 písm. B) odst. 1, kde jsou výslovně zmíněny sportovní trofeje. Je notorietou, že sportovní medaile neslouží k individuálním ozdobným účelům osob, ale jsou primárně určeny k umisťování do vitrín či na jiné čestné místo jako upomínkový předmět. Sportovní medaile nemohou být považovány za bižuterii dle poznámky 11. ke kapitole 71 nařízení o celní nomenklatuře, neboť tato odkazuje na definici šperků a klenotů v poznámce 9. písm. a) ke kapitole 71, kde jsou šperky definovány účelem – jakékoliv malé předměty používané k individuálním ozdobným účelům a v závorce jsou pouze příkladmo uvedeny medaile a pojem šperky je v uvedených poznámkách definován účelem zboží – individuálním ozdobným účelem s tím, že nelze souhlasit se žalovaným, že sportovní medaile jsou obecně vnímány jako předměty používané k individuálním ozdobným účelům. Závěr žalovaného, že zboží nelze zařadit do čísla 8306, jelikož je specifičtěji zařazeno v čísle 7117, nemá odporu v právních předpisech, neboť by takto nebylo možné do čísla 8306 zařadit žádné zboží označené jako medaile a takový postup by byl rovněž v rozporu s vysvětlivkami k číslu 7118, kde je pod písmenem A) uvedeno, že do čísla 7118 nepatří medaile, i když jsou raženy stejným způsobem jako mince; obvykle patří do čísla 7113, 7114, 7117 nebo 8306. Z uvedeného je tedy dle žalobce patrné, že medaile z obecných kovů, která neslouží k individuálním ozdobným účelům, jak je tomu u posuzovaného zboží, patří do čísla 8306. Dále žalobce připomíná, že je třeba vzít v potaz postup dle pravidla 3 písm. c) Pravidel a zařadit zboží do posledního z čísel, které podle pořadí přichází v úvahu, tj. do 8306, a následně do podpoložky 83062900. Dle právních předpisů a ustálené judikatury Soudního dvora Evropské Unie je kritériem pro zařazení zboží rovněž způsob použití zboží (např. rozsudek Soudního dvora ze dne 1. 5. 1995, Thyssen Haniel Logistic, C-459/93, rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 4. 2001, Deutsche Nichimen, C.201/99, rozsudek Soudního dvora ze dne 8. 12. 2005, Possehl Erzkontor, C-445/04, nebo též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012, č. j. 5 Afs 27/2012 – 37)  a žalovaný posuzované zboží zařadil na základě způsobu jeho předání oceňované osobě, neboť z napadeného rozhodnutí vyplývá, že pokud by medaile byly předávány v krabičkách a nikoli zavěšovány na krk, by bylo možno zboží podřadit pod číslo 8306, účel zboží však zůstává stejný. C. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalobce se mýlí v tom, že žalovaný neuvedl žádné relevantní ustanovení právního předpisu, když se  opíral o právně závazné poznámky 9. a 11. ke kapitole 71, zatímco žalobce odkazoval na právně nezávazné vysvětlivky k harmonizovanému systému, které jsou významnou interpretační pomůckou při sazebním zařazování zboží, nicméně nesmí být v rozporu s právně závaznými texty, či je jakkoli rozšiřovat. Co se týče žalobcova odkazu na notorietu ohledně použití sportovních medailí, tak tento nelze považovat za příhodný, zejména s ohledem na znění poznámky 11. ke kapitole 71, která jasně vymezuje, co se rozumí bižuterií pro účely nařízení o celní nomenklatuře, tedy pro účely sazebního zařazování zboží, nikoli pro obecné účely s tím, že všeobecné zvyklosti nemohou být určující, pokud právní předpis definuje určité pojmy odlišně od obecných zvyklostí. Ve smyslu nařízení o celní nomenklatuře je třeba považovat sportovní medaile za bižuterii, vzhledem k tomu, že se za bižuterii považují předměty uvedené v poznámce 9. písm. a) a mezi těmito předměty jsou uvedeny příkladmo i „jiné medaile“ a nařízení o celní nomenklatuře a vysvětlivky k harmonizovanému systému potažmo ani vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře blíže nevysvětlují, které medaile se pod číslo 7117 podřazují či naopak nepodřazují. Dle žalovaného tedy není jediný důvod, aby mezi tyto jiné medaile“ nebylo možné podřadit sportovní medaile, pokud budou splňovat objektivní charakteristiky, kterým dle žalovaného zcela vyhovují. Nařízení o celní nomenklatuře nestanoví, jak často se musí příslušný výrobek čísla 7117 používat, aby jej bylo možné považovat za bižuterii a pokud žalobce namítá, že se tak musí dít opakovaně, tak je to jeho vlastní úvaha, která ovšem nemá oporu nařízení o celní nomenklatuře, které stanovuje pouze podmínku zdobnosti což sportovní medaile svým provedením i předáním – tedy užitím – splňuje. Četnost použití výrobku nemůže být rozhodným kritériem pro účely sazebního zařazování zboží mající charakter bižuterie, a to včetně sportovních medailí. Naopak rozhodným kritériem musí být dle žalovaného pouze to, zda může být posuzované zboží k uvedeným účelům, byť jednorázově a časově omezeně, použito a dle žalovaného sportovní medaile tuto schopnost mají, byť jednorázovou a pouze na omezenou dobu. Dle žalovaného je nepřípustné, aby právně nezávazná interpretační pomůcka měla právně větší sílu, než samotný text právního předpisu s tím, že je nutno připustit, že vysvětlivky k harmonizovanému systému k číslu 7118 uvádějí, že do tohoto čísla nepatří medaile, i když jsou raženy stejným způsobem jako mince; obvykle patří do čísla 7113, 7114, 7117 a 8306, avšak medaile, které se zařazují do čísla 8306 nedisponují vlastnostmi medailí, které se zařazují do čísla 7117, které nejsou přizpůsobeny k individuálnímu ozdobnému účelu použití, a to proto, že je nelze u příslušné osoby zdobně užít, tzn. nelze je příslušné osobě pověsit na krk nebo je pověsit na svrchní oděv tak, aby zdobným veřejně zjistitelným způsobem prezentovaly tuto osobu, její výkon či společenský nebo kulturní či jiný charakter takové medaile (takové medaile nemají zpravidla  např. očko pro stuhu k zavěšení nebo spínací mechanismus k připevnění na svrchní oděv a takové nezdobné medaile se obvykle prodávají s obalem, v němž jsou uloženy). Kritérium účelu použití je žalovanému dobře známo, avšak pro daný případ je nepoužitelné, neboť žalobce nesprávně dovodil, že primárním účelem medailí je jejich umístění do vitrín či na jiné čestné místo jako upomínkový předmět. Dle žalovaného je jejich primárním účelem předání oceňovaným osobám za sportovní výkony, včetně možného rozlišení dle výkonnosti (zlatá, stříbrná, bronzová), a to ještě veřejným a zdobným způsobem. Teprve až následně může nastoupit sekundární účel použití medailí, kterým je jejich vystavení např. do vitrín nebo na jiné čestné místo, avšak dokud nebude primárně oceňované osobě předána, nemůže být následně logicky ani vystavena. Žalovaný uzavřel, že sekundární účel nemůže představovat základní a rozhodné kritérium při sazebním zařazování zboží a odkaz žalobce na sekundární účel jako na rozhodné kritérium je třeba považovat za nesprávný a nepoužitelný. D. Obsah správního spisu a navržené důkazy 6. Z obsahu správního spisu se podává, že dne 25. 9. 2015 podala žalobkyně žádost o závaznou informaci o sazební zařazení zboží, ve které navrhovala zařadit posuzované zboží do podpoložky 8306 29 00 kódu nomenklatury, když v žádosti obecně popsala zboží, jehož zařazení se domáhá. K žádosti připojila přílohu, kde uvedla konkrétní název a číselné označení jednotlivých druhů medailí. K výzvě celního úřadu žalobkyně doplnila k žádosti vyobrazení jednotlivých druhů medailí s tím, že následně celnímu úřadu sdělila prostřednictvím svého zástupce, že medaile chodí již zcela zhotovené, tedy s již vyraženými motivy/potiskem. Dne 20. 1. 2016 bylo vyhotoveno rozhodnutí, kterým byla podána závazná informace o sazebním zařazení zboží a které bylo žalobci doručeno dne 22. 1. 2016. 7. Žalobkyně navrhla k důkazu výslech svědků P. B. a M. S.. S ohledem na níže uvedené závěry však krajský soud nepovažoval za nutné provést výslech takto navržených svědků. Pokud se pak týká návrhu na provedení jiných závazných informací, pak žalobkyně takové konkrétní důkazy neoznačila a navíc s ohledem na níže uvedený závěr považuje krajský soud provedení takových důkazů opět za nadbytečné. E. Posouzení věci krajským soudem 8. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 9. Podle Hlavy I Všeobecná pravidla, část A. Všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury odst. 1 Prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1754 ze dne 6. 10. 2015, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „Nařízení“) zařazení zboží do kombinované nomenklatury se řídí těmito zásadami: názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak. 10. Podle Hlavy I Všeobecná pravidla, část A. Všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury odst. 3 písm. a), b) Nařízení zboží, které lze podle pravidla 2 b) nebo z jiných důvodů zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje takto: a)      číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis má přednost před čísly s obecnějším popisem. Jestliže se však každé ze dvou nebo více čísel vztahuje pouze na část materiálů nebo látek obsažených ve smíšeném nebo složeném zboží nebo pouze na část položek soupravy (sady) v balení pro drobný prodej, považují se tato čísla za stejně specifická ve vztahu k tomuto zboží, i když jedno z nich obsahuje úplnější nebo přesnější popis zboží; b)      směsi, zboží složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých komponentů a zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, které nelze zařadit podle pravidla 3 a), se zařadí podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatné rysy, je-li možno takový materiál nebo komponent určit; 11. Podle Hlavy I Všeobecná pravidla, část A. Všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury odst. 4 Nařízení zboží, které nelze zařadit podle výše uvedených pravidel, se zařadí do čísla odpovídajícího nejpodobnějšímu zboží. 12. Podle Hlavy I Všeobecná pravidla, část A. Všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury odst. 6 Nařízení zařazení zboží do položek a podpoložek určitého čísla je pro právní účely stanoveno zněním těchto položek a podpoložek a příslušných poznámek k položkám a podpoložkám, jakož i mutatis mutandis výše uvedenými pravidly, přičemž se rozumí, že srovnávány mohou být pouze položky a podpoložky stejné úrovně. Není-li stanoveno jinak, uplatňují se pro účely tohoto pravidla rovněž příslušné poznámky ke třídě a kapitole. 13. Podle poznámky 9. písm. a) kap. 71 Nařízení pro účely čísla 7113 se výrazem „šperky a klenoty“ rozumějí jakékoliv malé předměty používané k individuálním ozdobným účelům (například prsteny, náramky, náhrdelníky, brože, náušnice, řetízky k hodinkám, kravatové jehlice, manžetové knoflíky, ozdobné knoflíky na šaty, náboženské či jiné medaile a insignie). 14. Podle poznámky 11 kap. 71 Nařízení pro účely čísla 7117 se výrazem „bižuterie“ rozumějí bižuterní výrobky popsané v odstavci a) výše uvedené poznámky 9 (avšak vyjma knoflíky nebo jiné výrobky čísla 9606 nebo ozdobné hřebeny, sponky do vlasů nebo podobné výrobky nebo vlásenky, čísla 9615), které neobsahují přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy (přírodní, syntetické nebo rekonstituované) ani drahé kovy nebo kovy plátované drahými kovy (pokud nejde o nepodstatné ozdoby nebo nepatrné přídatky). 15. Podkapitola 7117 kap. 71 Nařízení je označena Bižuterie, z obecných kovů, též pokovených drahými kovy kód 7117 11 Manžetové a ozdobné knoflíky, kód 7117 19 00 Ostatní 16. Podkapitola 8306 kap. 83 Nařízení je označena Zvony, zvonky, gongy a podobné výrobky, neelektrické, z obecných kovů, sošky a jiné ozdobné předměty z obecných kovů, rámy a rámečky k fotografiím, obrazům nebo podobné rámy a rámečky, z obecných kovů, zrcadla z obecných kovů, položka 8306 29 00 ostatní. 17. Současně účastníci nesporovali znění vysvětlivek k harmonizovanému systému k číslu 7118 (str. 4 odst. druhý vyjádření žalovaného) a k číslu 8306, odst. B (str. 7 odst. třetí napadeného rozhodnutí žalovaného). 18. Evropský soudní dvůr se opakovaně zabýval zařazováním zboží do kombinované nomenklatury, přičemž zásadní jsou zejména závěry přijaté ve věci C-173/08 ve věci Kloosterboer Services BV, proti Inspecteur van de Belastingdienst/Douane Rotterdam, a to zejména, že „24 …je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury je v zájmu právní jistoty a usnadnění kontrol třeba hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristických znacích a vlastnostech, jak jsou definovány zněním položky kombinované nomenklatury a poznámek k třídám nebo kapitolám (viz zejména rozsudky ze dne 15. února 2007, RUMA, C-183/06, Sb. rozh. s. I-1559, bod 27, jakož i ze dne 27. září 2007, Medion a Canon Deutschland, C-208/06 a C-209/06, Sb. rozh. s. I-7963, bod 34). 25. Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře, vyhotovené Komisí, jakož i vysvětlivky vypracované v rámci Světové celní organizace, pokud jde o HS, přispívají významně k výkladu dosahu jednotlivých celních položek, aniž by však byly právně závazné (rozsudek ze dne 26. října 2006, Turbon International, C-250/05, Sb. rozh. s. I-10531, bod 16). 26. Pro potřeby zařazení výrobku do správné položky může účel výrobku představovat objektivní klasifikační kritérium, pokud je tento účel výrobku inherentní, přičemž splnění této podmínky musí být posouzeno na základě objektivních charakteristických znaků a vlastností zboží (viz zejména výše uvedené rozsudky RUMA, bod 36, jakož i Medion a Canon Deutschland, bod 37).“ 19. Taktéž v rozsudku ze dne 14. 4. 2011, ve spojených věcech C-288/09 a C-289/09 (bod 60) Soudní dvůr konstatoval: „Za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol [je nutno] hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla kombinované nomenklatury a poznámek ke třídám nebo kapitolám.“ K tomu se Soudní dvůr vyjádřil obdobně i v rozsudcích ze dne 19. 10. 2000, Peacock, C-339/98; ze dne 15. 9. 2005, Intermodal Transports, C-495/03; ze dne 18. 7. 2007, Olicom, C-142/06 a ze dne 19. 2. 2009, Kamino International Logistics, C-376/07. Z judikatury Soudního dvora dále vyplývá, že krom právě uvedeného muže být objektivním kritériem pro sazební zařazení taktéž „účel použití“ výrobku, pokud je inherentní tomuto výrobku, což musí být možné posoudit v závislosti na objektivních charakteristikách a vlastnostech zboží (rozsudek Soudního dvora ze dne 1. 6. 1995, Thyssen Haniel Logistic, C-459/93; rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 4. 2001, Deutsche Nichimen, C-201/99; rozsudek Soudního dvora ze dne 8. 12. 2005, Possehl Erzkontor, C-445/04). 20. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 29. 11. 2012, č. j. 5 Afs 27/2012 – 37 (uveřejněný na www.nssoud.cz) je: „zásadním pro samotné sazební zařazení dováženého zboží je nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „celní sazebník“), které zavádí nomenklaturu zboží nazvanou „kombinovaná nomenklatura“. Kombinovaná nomenklatura je založena na celosvětovém harmonizovaném systému popisu a číselného  značkování zboží, který byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světovou celní organizací, a zaveden mezinárodní úmluvou uzavřenou v Bruselu dne 14. 6. 1983 a schválenou jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. 4. 1987. První část kombinované nomenklatury obsahuje soubor úvodních ustanovení. V hlavě I, věnované obecným ustanovením, oddíl A stanoví různá pravidla, kterými se řídí zařazení zboží do kombinované nomenklatury (Všeobecná pravidla pro výklad kombinované  nomenklatury – viz rovněž výše bod 8 tohoto rozsudku). Je tak zejména stanoveno, že pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a že zařazení zboží do položek a podpoložek určitého čísla je pro právní účely stanoveno zněním těchto položek a podpoložek a příslušných poznámek k položkám a podpoložkám a že se v zásadě uplatňují rovněž příslušné poznámky ke třídě a kapitole.„ 21. V usnesení ze dne 17. 7. 2008, č. j. 1 Afs 8/2007-106 (uveřejněný na www.nssoud.cz) rozšířený senát Nejvyššího správního soudu uvedl: „Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 10. 2. 2004, č. j. 2 As 59/2003-70, publikovaném pod c. 628/2005 Sb. NSS, kterého se dovolávají účastníci i krajský soud, pokud je pro zařazování zboží do celního sazebníku rozhodující na prvém místě znění čísel, míní se čísly právě ona čtyřmístná čísla, jež tvoří jednu z úrovní členění Harmonizovaného systému. Rozšířený senát se s tímto názorem ztotožňuje; při zařazování zboží do celního sazebníku je nutné vycházet prvotně ze znění čísel a poznámek tak, jak to vyplývá ze znění prvního Všeobecného pravidla. Poznámky k jednotlivým třídám a kapitolám lze tedy aplikovat až v případě, že je určeno rozhodné číslo.“ 22. Z výše uvedeného se tak podává, že rozhodným pro zařazení zboží jsou jeho objektivní charakteristické znaky a vlastnosti, jak jsou definovány zněním položky kombinované nomenklatury a poznámek k třídám nebo kapitolám, přičemž při určení zařazení je nezbytné vycházet z Pravidel, tedy směrodatná jsou znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a že zařazení zboží do položek a podpoložek určitého čísla je pro právní účely stanoveno zněním těchto položek a podpoložek a příslušných poznámek k položkám a podpoložkám a že se v zásadě uplatňují rovněž příslušné poznámky ke třídě a kapitole s tím, že vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře, jakož i vysvětlivky k harmonizovanému systému, přispívají významně k výkladu dosahu jednotlivých celních položek, nejsou však právně závazné. Účel použití zboží může představovat objektivní klasifikační kritérium, pokud je tento účel výrobku inherentní, přičemž splnění této podmínky musí být posouzeno na základě objektivních charakteristických znaků a vlastností zboží. 23. V posuzované věci žalobkyně požádala o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, a to sportovních medailí. Popis zboží uvedený na žádosti žalobkyně odpovídá popisu zboží, tak jak je uveden v závazné informaci celního úřadu. Jedná se tedy o medaile z obecných kovů (železo atd.), nepokovené drahými kovy, na kterých jsou vyraženy různé motivy (potisky), následně jsou barveny zlatou, stříbrnou a bronzovou barvou, jsou opatřeny očkem k navlečení stuhy na krk, slouží k dekorování osob a jsou vyrobeny v různých tvarech a velikostech. 24. Kapitola 71 Nařízení upravuje zařazení zboží, a to přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich, bižuterie, mince. Pro účely uvedené kapitoly (konkrétně položky 7117) je pojem bižuterie vyložen v poznámce 11., která odkazuje na poznámku 9. písm. a) uvedené kapitoly s tím, že se jedná o výrobky, které neobsahují přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy. Položka 7117 (Bižuterie) se dělí na dvě odrážky (z obecných kovů, též pokovených drahými kovy a ostatní). Odrážka z obecných kovů, též pokovených drahými kovy se dále dělí na dvě dvouodrážky (manžetové knoflíky a ostatní). 25. Kapitola 83 Nařízení upravuje zařazení zboží z obecných kovů s tím, že položka 8306 je označena Zvony, zvonky, gongy a podobné výrobky, neelektrické, z obecných kovů, sošky a jiné ozdobné předměty z obecných kovů, rámy a rámečky k fotografiím, obrazům nebo podobné rámy a rámečky, z obecných kovů, zrcadla z obecných kovů, přičemž obsahuje dále podpoložku 8306 10 00 se dvěma odrážkami (zvony, zvonky, gongy a podobné výrobky a sochy a jiné ozdobné předměty) s podpoložku 8306 21 00 se dvěma odrážkami pokovené drahým kovem a podpoložku 8306 29 00 ostatní a dále podpoložku 8306 30 00 s odrážkou rámy, rámečky k fotografiím, obrazům nebo podobné rámy a rámečky, zrcadla. Uvedená kapitola žádné poznámky ve vztahu k položce 8306 neobsahuje. 26. S přihlédnutím k právně nezávazné vysvětlivce k harmonizovanému systému k číslu 7118 je třeba uzavřít, že medaile z obecných kovů může být mj. zařazena jak v položce 7117, tak i v položce 8306. Rozdíl spočívá dle krajského soudu v tom, že zatímco v případě položky 7117 musí uvedená medaile splňovat kritérium malého předmětu používaného k individuálním ozdobným účelům, tak v případě položky 8306 postačuje, že se jedná o ozdobný předmět z obecných kovů. Sama skutečnost, že poznámka 9. kap. 71 Nařízení obsahuje pojem medaile bez bližšího vymezení, neznamená, že všechny medaile z obecných kovů se musí zařazovat do položky 7117. Bude-li totiž medaili chybět charakteristický znak, a to individuální ozdobný účel, pak nebude moci být medaile zařazena do položky 7117 a taková medaile z obecných kovů může naplnit předpoklady pro zařazení do položky 8306. Ani v jednom případě není v poznámkách ani názvech uvedeno, jak by uvedené předměty měly být používány (jednou, vícekrát, opakovaně apod.). Mezi žalobkyní a žalovaným rovněž není sporu o tom, že se jedná o ozdobný předmět (poznámka 9. kap. 71 užívání pojem předmět sloužící k individuálním ozdobným účelům, položka 8306 pak užívá pojem ozdobný předmět). 27. Za sportovní medaili lze obecně považovat vyznamenání sportovních akcí, přesněji řečeno jedná se o ocenění zpravidla první tří míst. Sportovní medaile se většinou uděluje za sportovní výkon, a to na konci sportovní akce, přičemž její udělování je zpravidla spojeno s příslušným ceremoniálem a slavnostním udělením takové medaile před větším počtem osob. Zpravidla se udělují medaile za první tři místa (zlatá, stříbrná a bronzová). Ocenění sportovci jsou takovou medailí dekorováni a je jim zpravidla předána tak, že je pověšena na krk oceňovaného sportovce. V momentě udělení takové medaile tato slouží k označení oceněného sportovce, je ryze individuálním oceněním (je udělena konkrétnímu sportovci, a to i v případě ocenění mužstva, neboť každému z jednotlivců je zpravidla taková medaile předána) a v daném momentě individuálně zdobí (dekoruje) daného sportovce (odlišuje jej od ostatních sportovců, je výrazem dosaženého úspěchu) a často (zejména v případě zvlášť významných medailí např. olympijských) se s nimi ocenění sportovci prezentují i na veřejnosti. Uvedené skutečnosti považuje krajský soud za všeobecně (notoricky) známé. 28. Z uvedeného pak vyplývá, že objektivním charakteristickým znakem a vlastností sportovních medailí je vyznamenání (dekorování) sportovce za jeho sportovní výkon a slouží k odlišení (individualizaci) takto vyznamenaného sportovce od ostatních sportovců, jež nedosáhli na místa oceňovaná sportovní medailí. V daném momentě udělení sportovní medaile slouží tato medaile k ozdobným účelům a právě to z takové medaile dělá malý předmět používaný k individuálním ozdobným účelům. Krajský soud není toho názoru, že by sportovní medaile byla primárně určena pro odložení do vitríny či na jiné čestné místo, neboť její význam spočívá právě v okamžiku jejího zavěšení na krk sportovce (tedy okamžiku dekorování sportovce takovou medailí). Pozdější nakládání sportovce s takovou medailí je již bez významu k hlavnímu účelu takové medaile. Právě tento individuální význam medaile ji odlišuje od jiných sportovních trofejí (např. pohárů apod., které jsou vskutku určeny k dekoračním účelům umístěním ve vitrínách, skříních apod.). 29. Na základě výše uvedeného tak lze uzavřít, že sportovní medaile, jejichž celního zařazení se žalobkyně domáhala, splňují předpoklady pro zařazení tohoto zboží do celní nomenklatury 7117 19 00, neboť je lze považovat z pohledu kombinované nomenklatury za bižuterii. Správní orgány tudíž nepochybili, pokud uvedené zboží takto zařadili, když žalovaný se v napadeném rozhodnutí s námitkami žalobkyně řádně vypořádal a uvedl konkrétní skutečnosti, proč je třeba uvedené zboží takto zařadit a krajský soud na jeho závěru nemá, co by změnil. Pokud žalobkyně v žalobě operovala s pojem pamětní medaile, pak v případě, že uvedená medaile nenaplní znak individuálního zdobného účelu, pak krajský soud nevidí důvodu, proč by nemohla být zařazena do položky 8306 v případě, že by byla vyrobena z obecných kovů. 30. Z uvedeného tak vyplývá, že aplikace bodu 3 písm. c) Pravidel není v dané věci použitelná, neboť v posuzované věci lze předmětné zboží zcela jednoznačně zařadit, což se i stalo.  Krajskému soudu je rovněž známa judikatura Soudního dvora či NSS týkající se účelu použití výrobku ve vztahu k celnímu zařazení výrobku, avšak v posuzované věci právě s ohledem na účel použití zboží (sportovní medaile) se jedná o zboží sloužící pro individuální ozdobný účel, jak bylo uvedeno výše. Závěr 31. S ohledem na výše uvedené považuje Krajský soud žalobu za nedůvodnou a proto ji dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. F. Náklady řízení 32. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud dle § 60 odst. 1 s. ř. s., když plně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné důvodně vynaložené náklady nevznikly. Poučení : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Olomouc 26. března 2018       JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D. v. r. předsedkyně senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje M. N..