Na exekuční řízení, v němž se provádí exekuce prodejem nemovitých věcí, zahájeném do 30. 11. 2017, se aplikuje § 337c odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 291/2017 Sb.

USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Kudrnové a soudců Mgr. Tomáše Mičky a Mgr. Tomáše Hendrycha v exekuční věci oprávněné: Mgr. Libuše P., narozená dne xxx bytem xxx proti povinnému: Mgr. Miloš K., narozený dne xxx, IČO xxx bytem xxx pro částku 730.000 Kč s příslušenstvím k odvolání povinného a věřitele - Společenství pro dům Jílová 531/6, Olomouc-Neředín, se sídlem Jílová 531/6, 779 00 Olomouc-Neředín, IČO 27844986, proti usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 1. 3. 2018, č. j. 196 EX 4791/11-381, pověření pro soudního exekutora vydáno Okresním soudem v Bruntále pod sp. zn. 60 EXE 1374/2011 takto: Usnesení soudního exekutora se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením soudního exekutora byla rozdělovaná podstata ve výši 940.000 Kč rozvržena tak, že z ní byly uspokojeny náklady exekuce soudního exekutora ve výši 157.850,85 Kč, částečně pohledávka Mgr. Jana H., xxx, Praha-Michle, ve výši 273.721,02 Kč a dále částečně pohledávka oprávněné ve výši 508.428,13 Kč. Soudní exekutor konstatoval, že tímto je celá rozdělovaná podstata zcela vyčerpána a ostatní věřitelé zůstávají bez uspokojení. Soudní exekutor uvedl, že v exekučním řízení byla dne 9. 8. 2017 provedena dražba nemovitých věcí. Rozdělovanou podstatu pak tvořilo nejvyšší podání ve výši 940.000 Kč. Poté soudní exekutor konstatoval pohledávky jednotlivých věřitelů, jejich výši, skupinu a pořadí a rozhodné datum z hlediska uspokojení. V první skupině byla uspokojena pohledávka soudního exekutora představující náklady exekuce ve výši 157.850,85 Kč. Výše nákladů exekuce byla vyčíslena v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 2. 2. 2018, č. j. 196 EX 4791/11-376. Tyto náklady byly vyčísleny na částku 157.973,05 Kč s tím, že částka ve výši 122,20 Kč byla vymožena z jiných zdrojů na základě vydaných exekučních příkazů. Náklady exekuce tak činí 157.850,85 Kč. Ve druhé skupině nebyla uspokojena žádná pohledávka. Ve třetí skupině pak byla podle pořadí částečně uspokojena pohledávka Mgr. Jana H. ve výši 273.721,02 Kč (tato částka představuje zůstatek jistiny ve výši 89.011,12 Kč, úrok z prodlení za dobu 3 roky před rozvrhovým jednáním ve výši 79.115 Kč a náklady nalézacího řízení ve výši 105.594,90 Kč) a ve zbývajícím rozsahu pak částečně pohledávka oprávněné, a to ve výši 508.428,13 Kč. Tímto byla celá rozdělovaná podstata vyčerpána. 2. Proti vydanému usnesení soudního exekutora podal včasné odvolání povinný a uvedl pouze, že vydané rozhodnutí napadá odvoláním s tím, že toto doplní ve lhůtě 3 týdnů. Usnesením soudního exekutora ze dne 27. 3. 2018, č. j. 196 EX 4791/11-398, byl povinný vyzván, aby odstranil vady podaného odvolání, zejména, aby uvedl, v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí soudního exekutora a jak má být odvolacím soudem na základě jím podaného odvolání rozhodnuto. Takto vydané usnesení soudního exekutora však neobsahovalo poučení o tom, jaké jsou následky nesplnění této výzvy (tj. možnost odmítnutí podaného odvolání, nebudou-li vytýkané vady v určené lhůtě odstraněny). To je důvod, pro který odvolací soud k odvolání povinného napadené rozhodnutí též přezkoumal. 3. Proti vydanému rozhodnutí soudního exekutora podal dále včasné odvolání přihlášený věřitel - Společenství pro dům Jílová 531/6, Olomouc-Neředín a namítal, že má za to, že vydané usnesení je v rozporu s ustanovením § 337c odst. 1 písm. b) o. s. ř., když se jedná o pohledávku související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, a proto měla být podstata rozdělena i ve prospěch společenství vlastníků jednotek ve výši jedné desetiny výtěžku z prodeje jednotky. Navrhl, aby odvoláním napadené rozhodnutí soudního exekutora bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. 4. Vzhledem k tomu, že k zahájení řízení došlo před 1. 1. 2013 a řízení je nutno dokončit podle dosavadních právních předpisů, bylo odvolání (procesně i věcně) projednáno a rozhodnuto o něm podle občanského soudního řádu a exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. č. l. II bod 1. a č. l. IV bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 396/2012 Sb.). 5. Krajský soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté, aniž by bylo potřeba nařídit jednání, dospěl k závěru, že podaná odvolání nejsou důvodná. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že exekuční řízení v této věci bylo zahájeno v roce 2011. Okresní soud v Bruntále dne 7. 11. 2011 pod č. j. 60 EXE 1374/2011-21 pověřil soudního exekutora Mgr. Ing. Radima Opletala, Exekutorský úřad Olomouc, provedením exekuce na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 730.000 Kč s příslušenstvím. Dne 20. 2. 2012 vydal pověřený soudní exekutor pod č. j. 057 EX 4791/11-41 exekuční příkaz, kterým zřídil exekutorské zástavní právo a rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného zapsaných na listu vlastnictví č. xxx pro obec Olomouc, katastrální území Neředín. Tyto nemovité věci byly dříve v rozsahu spoluvlastnického podílu povinného ve výši jedné poloviny postiženy soudním exekutorem JUDr. Jiřím Doležalem (exekuce nyní vedena soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Homolou). Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola, Exekutorský úřad Brno-město, poté vydal dne 24. 3. 2014 pod č. j. 030 EX 46424/13-103 exekuční příkaz, kterým postihl i zbývající spoluvlastnický podíl povinného ve výši jedné ideální poloviny k předmětným nemovitým věcem. Do této exekuce byla podána řada přihlášek věřitelů. Dne 2. 12. 2016 byla soudnímu exekutorovi Mgr. Janu Valentovi (který byl jmenován do uvolněného exekutorského úřadu po Mgr. Ing. Radimu Opletalovi) doručena přihláška věřitele - Společenství pro dům Jílová 531/6, Olomouc-Neředín. S poukazem na vydané exekuční tituly přihlásil tento věřitel pohledávku v celkové výši 360.798,50 Kč (k datu 31. 10. 2016) s tím, že tato částka představuje úhradu za užívání bytu a úrok z prodlení ve výši 278.209 Kč, náklady předcházejících řízení ve výši 66.012,50 Kč a náklady právního zastoupení v exekučním řízení ve výši 16.577 Kč. Uvedený věřitel přihlásil tuto pohledávku a žádal o její zaplacení na v podání uvedený účet. Přihlášku do tohoto řízení podal dále věřitel Mgr. Jan H., xxx, Praha-Michle, IČO xxx. Uvedl, že pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Jedná se o pohledávku původního věřitele - Lybar, a.s., Velvěty 33, Rtyně nad Bílinou, ve výši 242.119,20 Kč s příslušenstvím. Ve prospěch uvedeného věřitele bylo dne 12. 1. 2009 u Okresního soudu v Bruntále zahájeno exekuční řízení. Dne 22. 1. 2009 vydal Okresní soud v Bruntále pod č. j. 61 Nc 25/2009-5 usnesení o nařízení exekuce na majetek povinného a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Jiřího Doležala, Exekutorský úřad Plzeň-jih. Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola vydal dne 6.11.2013, pod č.j. 030 EX 46424/13-17 usnesení o vstupu Mgr. Jana H. do řízení na místo dosavadního oprávněného. Uvedený věřitel konstatoval, že je oprávněným z přerušené exekuce. Domáhal se uspokojení části dosud neuhrazené jistiny ve výši 89.011,12 Kč a dále příslušenství představovaného úrokem z prodlení a náklady řízení. Konstatoval, že exekuce je nyní vedena soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Homolou, který převzal řízení po odvolaném soudním exekutorovi JUDr. Jiřím Doležalovi. Uvedl, že jeho pohledávka náleží do třetí skupiny a pořadí je určeno dle data doručení návrhu na nařízení exekuce Okresnímu soudu v Bruntále, tedy dnem 12. 1. 2009. Z usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty ze dne 9. 8. 2017, č. j. 196 EX 4791/11-340, vyplývá, že udělil příklep vydražitelce Aleně R., bytem xxx, Brno, na vydražený spoluvlastnický podíl povinného ve výši jedné ideální poloviny k předmětným nemovitým věcem za nejvyšší podání ve výši 940.000 Kč. Dne 2. 2. 2018 vydal soudní exekutor Mgr. Jan Valenta pod č. j. 196 EX 4791/11-376 příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým určil výši nákladů exekuce soudního exekutora částkou 157.973,05 Kč, výše nákladů oprávněné byla určena částkou 14.302,20 Kč. Poté, kdy ve věci proběhlo jednání o rozvrhu rozdělované podstaty, přistoupil soudní exekutor k vydání odvoláním napadeného rozhodnutí. 7. Podle § 69 exekučního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí. 8. Podle § 337c odst. 1 písm. a) a c) o. s. ř. podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin: a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby, c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)]. 9. Podle § 337c odst. 4 věta prvá a druhá o. s. ř. úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou. 10. Podle § 337c odst. 5 písm. a), b), c) o. s. ř. pro pořadí je rozhodující a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení, c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška. 11. Podle § 66 odst. 7 exekučního řádu náklady exekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve skupině uvedené v § 337c odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. 12. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb. oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, může svou pohledávku přihlásit do prováděné exekuce k uspokojení z rozdělované podstaty nejpozději do zahájení dražebního jednání. Skupina a pořadí, které pohledávka má v exekuci, v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, mu při rozvrhu rozdělované podstaty v prováděné exekuci zůstává zachováno. 13. V projednávané exekuční věci je nutno dojít k závěru, že pověřený soudní exekutor rozhodl správně, pokud rozdělovanou podstatu na základě výsledků rozvrhového jednání rozvrhl tak, jak bylo uvedeno v jím vydaném rozhodnutí. Rozdělovanou podstatu tvořila částka ve výši 940.000 Kč, neboť za tuto částku byl předmětný spoluvlastnický podíl povinného ve výši jedné ideální poloviny k vydraženým nemovitým věcem vydražen. Z vydaného příkazu k úhradě nákladů exekuce vyplývá, že náklady exekuce pověřeného soudního exekutora byly určeny částkou 157.973,05 Kč. Protože však tyto byly částečně uspokojeny, domáhal se soudní exekutor nákladů exekuce ve výši 157.850,85 Kč. Náklady exekuce soudního exekutora náleží do první skupiny [§ 337c odst. 1 písm. a) o. s. ř.] a byly správně uspokojeny v plné výši. K uspokojení dalších pohledávek tak zbývala částka 782.149,15 Kč. Ve třetí skupině [§ 337c odst. 1 písm. c) o. s. ř.] se pak nacházela pohledávka dalšího oprávněného - Mgr. Jana H. a pohledávka oprávněné z tohoto exekučního řízení. Lepší pořadí měla pohledávka dalšího oprávněného Mgr. Jana H., neboť exekuční řízení v jeho věci, které bylo následně přerušeno, bylo zahájeno již dne 12. 1. 2009. Skupina a pořadí zůstaly tomuto věřiteli zachovány (viz shora cit. ustanovení § 15 odst. 1 zák. č. 119/2001 Sb.) Tento další oprávněný byl uspokojen v rozsahu zůstatku jistiny ve výši 89.011,12 Kč, úroků z prodlení za dobu 3 let před rozvrhovým jednáním ve výši 79.115 Kč (v souladu s ustanovením § 337c odst. 4 o. s. ř.) a nákladů nalézacího řízení ve výši 105.594,90 Kč, celkem ve výši 273.721,02 Kč. K dalšímu uspokojení zbývala částka 508.428,13 Kč. Celá tato zbývající částka je pak určena na částečné uspokojení pohledávky oprávněné z tohoto exekučního řízení, neboť jí svědčí ve třetí skupině druhé pořadí. Uvedeným částečným uspokojením pohledávky oprávněné pak byla celá rozdělovaná podstata zcela vyčerpána. Jak je uvedeno shora, soudní exekutor v odvoláním napadeném rozhodnutí rozhodl správně, pokud rozdělovanou podstatu rozvrhl jím uvedeným způsobem. 14. K odvolací námitce přihlášeného věřitele - Společenství pro dům Jílová 531/6, Olomouc-Neředín, že v důsledku novely občanského soudního řádu byla nově určena druhá skupina pro uspokojení pohledávek z rozvrhu, a sice pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, a že uvedené novelizované ustanovení občanského soudního řádu mělo být v projednávané věci aplikováno, v důsledku čehož mělo dojít k částečnému uspokojení jeho pohledávky, je nutno uvést následující. 15. Je skutečností, že novelou občanského soudního řádu, která byla provedena zákonem č. 291/2017 Sb., účinným od 1. 12. 2017, bylo do § 337c odst. 1 o.s.ř. za písmeno a) vloženo nové písmeno b), které zní tak, že pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky se uspokojí v této skupině, a to do výše jedné desetiny výtěžku z prodeje jednotky, s tím, že dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). Rozvrhové jednání v této věci proběhlo dne 1. 3. 2018, tedy již za účinnosti uvedené novely, a odvolatel se tak zjevně domníval, že mělo být aplikováno uvedené novelizované zákonné ustanovení. Odvolací soud se však s tímto právním názorem neztotožňuje. 16. Shora citovaný zákon, který novelizoval též občanský soudní řád, neobsahuje přechodná ustanovení. K absenci přechodného ustanovení, ani k důvodům, které k tomuto postupu zákonodárce vedly, není možné zjistit jeho relevantní úvahy ani z důvodové zprávy k uvedenému právnímu předpisu. Lze pouze dovodit, že cílem uvedené novely bylo posílení pozice věřitelů v případě pohledávek souvisejících se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky. Účelem uvedené úpravy bylo zakotvit princip, podle kterého by tyto pohledávky byly uspokojovány přednostně z výtěžku prodeje jednotky do výše jedné desetiny tohoto výtěžku. Toto upřednostnění pohledávek pak v omezeném rozsahu, dle zákonodárce, mělo umožnit lépe vyvážit práva věřitelů, kdy dosud byl zástavní věřitel v nepoměrně lepším postavení, než společenství vlastníků či vlastníci jednotek v domě, v nichž nevzniklo společenství vlastníků, a měla tak být posílena vymahatelnost těchto pohledávek, tedy i princip odpovědnosti dlužníků za své dluhy. V opačném případě by se vytratil důležitý princip fungování kondominia a mělo dojít k vyvážení práv a povinností jednotlivých členů - vlastníků jednotek. Vzhledem k popsané situaci, kdy novela občanského soudního řádu, shora uvedená, je již účinná, avšak neobsahuje přechodná ustanovení, přičemž toto exekuční řízení, jak shora uvedeno, bylo zahájeno již v roce 2011, bylo nutno odpovědět na otázku, zda je možné uvedené novelizované ustanovení o. s. ř. aplikovat na zde projednávanou exekuční věc. Odvolací soud přitom zastává právní názor, že tak učinit nelze a že je nutno přijmout závěr o tom, že pro exekuční řízení zahájená do 30. 11. 2017 platí, že je potřeba aplikovat § 337c odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 291/2017 Sb. K tomuto závěru vedou odvolací soud níže uvedená východiska. 17. Lze dovodit podobnost se situací, kdy zákonodárce přistoupil k novelizaci exekučního řádu, v jejímž důsledku bylo stanoveno, že náklady exekuce soudního exekutora mají být nově uspokojeny v prvé skupině, tedy ve skupině dle § 337c odst. 1 písm. a) o. s. ř. Podle právního stavu, který zde byl do 31. 12. 2007, platilo, že náklady exekuce soudního exekutora byly při rozvrhu rozdělované podstaty uspokojovány ve třetí skupině, tj. ve skupině dle § 337c odst. 1 písm. c) o. s. ř. Toto dovodila soudní praxe v řadě svých rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 9. 2014,sp. zn.30 Cdo 3565/2014, usnesení téhož soudu ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 20 Cdo 1625/2008). S účinností od 1. 1. 2008 přistoupil zákonodárce k novelizaci ex. řádu, která byla provedena zákonem č. 347/2007 Sb. Zákon nově v § 68 odst. 2 exekučního řádu stanovil, že náklady exekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení v prvé skupině, tj. ve skupině dle § 337c odst. 1 písm. a) o. s. ř. V důsledku následné novely pak bylo (a nadále je) totožné ustanovení obsaženo v ustanovení § 66 odst. 7 exekučního řádu. Zákon č. 347/2007 Sb. neměl rovněž (ve vztahu ke zde probíranému ustanovení) přechodná ustanovení. Soudní praxe pak ve výsledku zaujala právní názor, že pro řízení zahájená do 31. 12. 2007 platí, že náklady exekutora je nutno uspokojovat ve třetí skupině, zatímco pro řízení zahájená od 1. 1. 2008 platí, že tyto náklady je nutno uspokojit v prvé skupině. Takto zvolený výklad odpovídal principu právní jistoty, předvídatelnosti práva, měl garantovat rovněž postavení všech účastníků exekučního řízení, včetně přihlášených věřitelů, a rovněž soudního exekutora (z hlediska jeho práva na uspokojení nákladů exekuce) s tím, že jiný výklad by vedl k popření uvedených práv. Je nutno rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2009, sp. zn. IV. ÚS 314/09, ve kterém tento soud konstatoval, že jestliže zákon č. 347/2007 Sb. neobsahoval přechodná ustanovení, pak za situace, kdy zákonodárce mlčí k otázce, zda je nárok podle předchozí úpravy zachován, tak k aplikovatelnosti nové právní úpravy, je nutno, dle Ústavního soudu, potřeba přijmout takový výklad, který šetří smysl a podstatu základního práva, v daném případě práva na legitimní očekávání. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, a řada dalších, pak jednoznačně stanovila, že pro exekuční řízení zahájená do 31. 12. 2007 platí, že náklady exekuce soudního exekutora je potřeba uspokojit ve třetí skupině, tedy je nutno aplikovat ustanovení § 337c odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném do uvedeného data, tj. nikoliv ve znění následně provedené novely ex. řádu, která na toto ustanovení dopadla. Tyto závěry jsou pak aplikovatelné i na zde projednávanou věc, kde postup zákonodárce byl obdobný (z povahy věci lze novelizaci ustanovení § 336 odst. 1 o.s.ř., upravující pořadí, ve kterém mají být pohledávky v rozvrhu uspokojeny, označit, z hlediska jejího dopadu, za zásadní, přesto zákonodárce nepřistoupil k úpravě přechodných ustanovení). 18. Odvolací soud zastává dále právní názor, že jiné, než shora popsané závěry (tj. při zvolení výkladu, že na projednávanou věc, v níž bylo exekuční řízení zahájeno v roce 2011, by bylo nutno aplikovat ustanovení § 337c odst. 1 o. s. ř., ve znění po novele provedené zákonem č. 291/2017 Sb., neboť rozvrhové jednání v této věci proběhlo již za účinnosti uvedené novely), by vedly k tzv. pravé zpětné účinnosti právního předpisu, která je v našem právním řádu zásadně nepřípustná. K této otázce se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ČR, např. ve svém usnesení ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1233/2013; probíraná věc se nadto týkala rovněž novely ex. řádu, která byla provedena zákonem č. 347/2007 Sb., účinným od 1. 1. 2008, a která (úpravou zvolenou v ex. řádu) prakticky novelizovala ustanovení § 337c odst. 1 o. s. ř. 19. V projednávané věci to znamená, že je potřeba aplikovat ustanovení § 337c odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 11. 2017. Aplikace ustanovení § 337c odst. 1 o. s. ř., ve znění po novele provedené zákonem č. 291/2017 Sb., které zakládá jeho lepší postavení v rozvrhu [ve druhé skupině dle § 337c odst. 1 písm. b) o. s. ř., byť s limitovaným uspokojením do výše jedné desetiny výtěžku z prodeje jednotky], tak nepřichází do úvahy. To znamená, že přihlášená pohledávka věřitele Společenství pro dům Jílová 531/6, Olomouc-Neředín, nemůže být ani zčásti v tomto exekučním řízení uspokojena. 20. Odvolací soud proto rozhodl podle ustanovení § 55c odst. 5 ex. řádu a § 219 o. s. ř. a usnesení soudního exekutora potvrdil. 21. O případné náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne podle § 88 odst. 1 ex. řádu soudní exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání a lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudního exekutora, který rozhodoval v prvním stupni, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Ostrava 31. července 2018 JUDr. Ivana Kudrnová v. r. předsedkyně senátu USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Kudrnové a soudců Mgr. Tomáše Mičky a Mgr. Tomáše Hendrycha v exekuční věci oprávněné: Mgr. Libuše P., narozená dne xxx bytem xxx proti povinnému: Mgr. Miloš K., narozený dne xxx, IČO xxx bytem xxx pro částku 730.000 Kč s příslušenstvím k odvolání povinného a věřitele - Společenství pro dům Jílová 531/6, Olomouc-Neředín, se sídlem Jílová 531/6, 779 00 Olomouc-Neředín, IČO 27844986, proti usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 1. 3. 2018, č. j. 196 EX 4791/11-381, pověření pro soudního exekutora vydáno Okresním soudem v Bruntále pod sp. zn. 60 EXE 1374/2011 takto: Usnesení soudního exekutora se potvrzuje. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením soudního exekutora byla rozdělovaná podstata ve výši 940.000 Kč rozvržena tak, že z ní byly uspokojeny náklady exekuce soudního exekutora ve výši 157.850,85 Kč, částečně pohledávka Mgr. Jana H., xxx, Praha-Michle, ve výši 273.721,02 Kč a dále částečně pohledávka oprávněné ve výši 508.428,13 Kč. Soudní exekutor konstatoval, že tímto je celá rozdělovaná podstata zcela vyčerpána a ostatní věřitelé zůstávají bez uspokojení. Soudní exekutor uvedl, že v exekučním řízení byla dne 9. 8. 2017 provedena dražba nemovitých věcí. Rozdělovanou podstatu pak tvořilo nejvyšší podání ve výši 940.000 Kč. Poté soudní exekutor konstatoval pohledávky jednotlivých věřitelů, jejich výši, skupinu a pořadí a rozhodné datum z hlediska uspokojení. V první skupině byla uspokojena pohledávka soudního exekutora představující náklady exekuce ve výši 157.850,85 Kč. Výše nákladů exekuce byla vyčíslena v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 2. 2. 2018, č. j. 196 EX 4791/11-376. Tyto náklady byly vyčísleny na částku 157.973,05 Kč s tím, že částka ve výši 122,20 Kč byla vymožena z jiných zdrojů na základě vydaných exekučních příkazů. Náklady exekuce tak činí 157.850,85 Kč. Ve druhé skupině nebyla uspokojena žádná pohledávka. Ve třetí skupině pak byla podle pořadí částečně uspokojena pohledávka Mgr. Jana H. ve výši 273.721,02 Kč (tato částka představuje zůstatek jistiny ve výši 89.011,12 Kč, úrok z prodlení za dobu 3 roky před rozvrhovým jednáním ve výši 79.115 Kč a náklady nalézacího řízení ve výši 105.594,90 Kč) a ve zbývajícím rozsahu pak částečně pohledávka oprávněné, a to ve výši 508.428,13 Kč. Tímto byla celá rozdělovaná podstata vyčerpána. 2. Proti vydanému usnesení soudního exekutora podal včasné odvolání povinný a uvedl pouze, že vydané rozhodnutí napadá odvoláním s tím, že toto doplní ve lhůtě 3 týdnů. Usnesením soudního exekutora ze dne 27. 3. 2018, č. j. 196 EX 4791/11-398, byl povinný vyzván, aby odstranil vady podaného odvolání, zejména, aby uvedl, v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí soudního exekutora a jak má být odvolacím soudem na základě jím podaného odvolání rozhodnuto. Takto vydané usnesení soudního exekutora však neobsahovalo poučení o tom, jaké jsou následky nesplnění této výzvy (tj. možnost odmítnutí podaného odvolání, nebudou-li vytýkané vady v určené lhůtě odstraněny). To je důvod, pro který odvolací soud k odvolání povinného napadené rozhodnutí též přezkoumal. 3. Proti vydanému rozhodnutí soudního exekutora podal dále včasné odvolání přihlášený věřitel - Společenství pro dům Jílová 531/6, Olomouc-Neředín a namítal, že má za to, že vydané usnesení je v rozporu s ustanovením § 337c odst. 1 písm. b) o. s. ř., když se jedná o pohledávku související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, a proto měla být podstata rozdělena i ve prospěch společenství vlastníků jednotek ve výši jedné desetiny výtěžku z prodeje jednotky. Navrhl, aby odvoláním napadené rozhodnutí soudního exekutora bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. 4. Vzhledem k tomu, že k zahájení řízení došlo před 1. 1. 2013 a řízení je nutno dokončit podle dosavadních právních předpisů, bylo odvolání (procesně i věcně) projednáno a rozhodnuto o něm podle občanského soudního řádu a exekučního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. č. l. II bod 1. a č. l. IV bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 396/2012 Sb.). 5. Krajský soud přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté, aniž by bylo potřeba nařídit jednání, dospěl k závěru, že podaná odvolání nejsou důvodná. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že exekuční řízení v této věci bylo zahájeno v roce 2011. Okresní soud v Bruntále dne 7. 11. 2011 pod č. j. 60 EXE 1374/2011-21 pověřil soudního exekutora Mgr. Ing. Radima Opletala, Exekutorský úřad Olomouc, provedením exekuce na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 730.000 Kč s příslušenstvím. Dne 20. 2. 2012 vydal pověřený soudní exekutor pod č. j. 057 EX 4791/11-41 exekuční příkaz, kterým zřídil exekutorské zástavní právo a rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného zapsaných na listu vlastnictví č. xxx pro obec Olomouc, katastrální území Neředín. Tyto nemovité věci byly dříve v rozsahu spoluvlastnického podílu povinného ve výši jedné poloviny postiženy soudním exekutorem JUDr. Jiřím Doležalem (exekuce nyní vedena soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Homolou). Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola, Exekutorský úřad Brno-město, poté vydal dne 24. 3. 2014 pod č. j. 030 EX 46424/13-103 exekuční příkaz, kterým postihl i zbývající spoluvlastnický podíl povinného ve výši jedné ideální poloviny k předmětným nemovitým věcem. Do této exekuce byla podána řada přihlášek věřitelů. Dne 2. 12. 2016 byla soudnímu exekutorovi Mgr. Janu Valentovi (který byl jmenován do uvolněného exekutorského úřadu po Mgr. Ing. Radimu Opletalovi) doručena přihláška věřitele - Společenství pro dům Jílová 531/6, Olomouc-Neředín. S poukazem na vydané exekuční tituly přihlásil tento věřitel pohledávku v celkové výši 360.798,50 Kč (k datu 31. 10. 2016) s tím, že tato částka představuje úhradu za užívání bytu a úrok z prodlení ve výši 278.209 Kč, náklady předcházejících řízení ve výši 66.012,50 Kč a náklady právního zastoupení v exekučním řízení ve výši 16.577 Kč. Uvedený věřitel přihlásil tuto pohledávku a žádal o její zaplacení na v podání uvedený účet. Přihlášku do tohoto řízení podal dále věřitel Mgr. Jan H., xxx, Praha-Michle, IČO xxx. Uvedl, že pohledávku nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Jedná se o pohledávku původního věřitele - Lybar, a.s., Velvěty 33, Rtyně nad Bílinou, ve výši 242.119,20 Kč s příslušenstvím. Ve prospěch uvedeného věřitele bylo dne 12. 1. 2009 u Okresního soudu v Bruntále zahájeno exekuční řízení. Dne 22. 1. 2009 vydal Okresní soud v Bruntále pod č. j. 61 Nc 25/2009-5 usnesení o nařízení exekuce na majetek povinného a provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Jiřího Doležala, Exekutorský úřad Plzeň-jih. Soudní exekutor Mgr. Jaroslav Homola vydal dne 6.11.2013, pod č.j. 030 EX 46424/13-17 usnesení o vstupu Mgr. Jana H. do řízení na místo dosavadního oprávněného. Uvedený věřitel konstatoval, že je oprávněným z přerušené exekuce. Domáhal se uspokojení části dosud neuhrazené jistiny ve výši 89.011,12 Kč a dále příslušenství představovaného úrokem z prodlení a náklady řízení. Konstatoval, že exekuce je nyní vedena soudním exekutorem Mgr. Jaroslavem Homolou, který převzal řízení po odvolaném soudním exekutorovi JUDr. Jiřím Doležalovi. Uvedl, že jeho pohledávka náleží do třetí skupiny a pořadí je určeno dle data doručení návrhu na nařízení exekuce Okresnímu soudu v Bruntále, tedy dnem 12. 1. 2009. Z usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty ze dne 9. 8. 2017, č. j. 196 EX 4791/11-340, vyplývá, že udělil příklep vydražitelce Aleně R., bytem xxx, Brno, na vydražený spoluvlastnický podíl povinného ve výši jedné ideální poloviny k předmětným nemovitým věcem za nejvyšší podání ve výši 940.000 Kč. Dne 2. 2. 2018 vydal soudní exekutor Mgr. Jan Valenta pod č. j. 196 EX 4791/11-376 příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým určil výši nákladů exekuce soudního exekutora částkou 157.973,05 Kč, výše nákladů oprávněné byla určena částkou 14.302,20 Kč. Poté, kdy ve věci proběhlo jednání o rozvrhu rozdělované podstaty, přistoupil soudní exekutor k vydání odvoláním napadeného rozhodnutí. 7. Podle § 69 exekučního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí. 8. Podle § 337c odst. 1 písm. a) a c) o. s. ř. podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin: a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby, c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)]. 9. Podle § 337c odst. 4 věta prvá a druhá o. s. ř. úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou. 10. Podle § 337c odst. 5 písm. a), b), c) o. s. ř. pro pořadí je rozhodující a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení, c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška. 11. Podle § 66 odst. 7 exekučního řádu náklady exekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení ve skupině uvedené v § 337c odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. 12. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 119/2001 Sb. oprávněný z exekuce, v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, může svou pohledávku přihlásit do prováděné exekuce k uspokojení z rozdělované podstaty nejpozději do zahájení dražebního jednání. Skupina a pořadí, které pohledávka má v exekuci, v níž bylo řízení podle § 14 přerušeno, mu při rozvrhu rozdělované podstaty v prováděné exekuci zůstává zachováno. 13. V projednávané exekuční věci je nutno dojít k závěru, že pověřený soudní exekutor rozhodl správně, pokud rozdělovanou podstatu na základě výsledků rozvrhového jednání rozvrhl tak, jak bylo uvedeno v jím vydaném rozhodnutí. Rozdělovanou podstatu tvořila částka ve výši 940.000 Kč, neboť za tuto částku byl předmětný spoluvlastnický podíl povinného ve výši jedné ideální poloviny k vydraženým nemovitým věcem vydražen. Z vydaného příkazu k úhradě nákladů exekuce vyplývá, že náklady exekuce pověřeného soudního exekutora byly určeny částkou 157.973,05 Kč. Protože však tyto byly částečně uspokojeny, domáhal se soudní exekutor nákladů exekuce ve výši 157.850,85 Kč. Náklady exekuce soudního exekutora náleží do první skupiny [§ 337c odst. 1 písm. a) o. s. ř.] a byly správně uspokojeny v plné výši. K uspokojení dalších pohledávek tak zbývala částka 782.149,15 Kč. Ve třetí skupině [§ 337c odst. 1 písm. c) o. s. ř.] se pak nacházela pohledávka dalšího oprávněného - Mgr. Jana H. a pohledávka oprávněné z tohoto exekučního řízení. Lepší pořadí měla pohledávka dalšího oprávněného Mgr. Jana H., neboť exekuční řízení v jeho věci, které bylo následně přerušeno, bylo zahájeno již dne 12. 1. 2009. Skupina a pořadí zůstaly tomuto věřiteli zachovány (viz shora cit. ustanovení § 15 odst. 1 zák. č. 119/2001 Sb.) Tento další oprávněný byl uspokojen v rozsahu zůstatku jistiny ve výši 89.011,12 Kč, úroků z prodlení za dobu 3 let před rozvrhovým jednáním ve výši 79.115 Kč (v souladu s ustanovením § 337c odst. 4 o. s. ř.) a nákladů nalézacího řízení ve výši 105.594,90 Kč, celkem ve výši 273.721,02 Kč. K dalšímu uspokojení zbývala částka 508.428,13 Kč. Celá tato zbývající částka je pak určena na částečné uspokojení pohledávky oprávněné z tohoto exekučního řízení, neboť jí svědčí ve třetí skupině druhé pořadí. Uvedeným částečným uspokojením pohledávky oprávněné pak byla celá rozdělovaná podstata zcela vyčerpána. Jak je uvedeno shora, soudní exekutor v odvoláním napadeném rozhodnutí rozhodl správně, pokud rozdělovanou podstatu rozvrhl jím uvedeným způsobem. 14. K odvolací námitce přihlášeného věřitele - Společenství pro dům Jílová 531/6, Olomouc-Neředín, že v důsledku novely občanského soudního řádu byla nově určena druhá skupina pro uspokojení pohledávek z rozvrhu, a sice pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, a že uvedené novelizované ustanovení občanského soudního řádu mělo být v projednávané věci aplikováno, v důsledku čehož mělo dojít k částečnému uspokojení jeho pohledávky, je nutno uvést následující. 15. Je skutečností, že novelou občanského soudního řádu, která byla provedena zákonem č. 291/2017 Sb., účinným od 1. 12. 2017, bylo do § 337c odst. 1 o.s.ř. za písmeno a) vloženo nové písmeno b), které zní tak, že pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky se uspokojí v této skupině, a to do výše jedné desetiny výtěžku z prodeje jednotky, s tím, že dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). Rozvrhové jednání v této věci proběhlo dne 1. 3. 2018, tedy již za účinnosti uvedené novely, a odvolatel se tak zjevně domníval, že mělo být aplikováno uvedené novelizované zákonné ustanovení. Odvolací soud se však s tímto právním názorem neztotožňuje. 16. Shora citovaný zákon, který novelizoval též občanský soudní řád, neobsahuje přechodná ustanovení. K absenci přechodného ustanovení, ani k důvodům, které k tomuto postupu zákonodárce vedly, není možné zjistit jeho relevantní úvahy ani z důvodové zprávy k uvedenému právnímu předpisu. Lze pouze dovodit, že cílem uvedené novely bylo posílení pozice věřitelů v případě pohledávek souvisejících se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky. Účelem uvedené úpravy bylo zakotvit princip, podle kterého by tyto pohledávky byly uspokojovány přednostně z výtěžku prodeje jednotky do výše jedné desetiny tohoto výtěžku. Toto upřednostnění pohledávek pak v omezeném rozsahu, dle zákonodárce, mělo umožnit lépe vyvážit práva věřitelů, kdy dosud byl zástavní věřitel v nepoměrně lepším postavení, než společenství vlastníků či vlastníci jednotek v domě, v nichž nevzniklo společenství vlastníků, a měla tak být posílena vymahatelnost těchto pohledávek, tedy i princip odpovědnosti dlužníků za své dluhy. V opačném případě by se vytratil důležitý princip fungování kondominia a mělo dojít k vyvážení práv a povinností jednotlivých členů - vlastníků jednotek. Vzhledem k popsané situaci, kdy novela občanského soudního řádu, shora uvedená, je již účinná, avšak neobsahuje přechodná ustanovení, přičemž toto exekuční řízení, jak shora uvedeno, bylo zahájeno již v roce 2011, bylo nutno odpovědět na otázku, zda je možné uvedené novelizované ustanovení o. s. ř. aplikovat na zde projednávanou exekuční věc. Odvolací soud přitom zastává právní názor, že tak učinit nelze a že je nutno přijmout závěr o tom, že pro exekuční řízení zahájená do 30. 11. 2017 platí, že je potřeba aplikovat § 337c odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 291/2017 Sb. K tomuto závěru vedou odvolací soud níže uvedená východiska. 17. Lze dovodit podobnost se situací, kdy zákonodárce přistoupil k novelizaci exekučního řádu, v jejímž důsledku bylo stanoveno, že náklady exekuce soudního exekutora mají být nově uspokojeny v prvé skupině, tedy ve skupině dle § 337c odst. 1 písm. a) o. s. ř. Podle právního stavu, který zde byl do 31. 12. 2007, platilo, že náklady exekuce soudního exekutora byly při rozvrhu rozdělované podstaty uspokojovány ve třetí skupině, tj. ve skupině dle § 337c odst. 1 písm. c) o. s. ř. Toto dovodila soudní praxe v řadě svých rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 9. 2014,sp. zn.30 Cdo 3565/2014, usnesení téhož soudu ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. 20 Cdo 1625/2008). S účinností od 1. 1. 2008 přistoupil zákonodárce k novelizaci ex. řádu, která byla provedena zákonem č. 347/2007 Sb. Zákon nově v § 68 odst. 2 exekučního řádu stanovil, že náklady exekuce se uspokojují jako pohledávky nákladů řízení v prvé skupině, tj. ve skupině dle § 337c odst. 1 písm. a) o. s. ř. V důsledku následné novely pak bylo (a nadále je) totožné ustanovení obsaženo v ustanovení § 66 odst. 7 exekučního řádu. Zákon č. 347/2007 Sb. neměl rovněž (ve vztahu ke zde probíranému ustanovení) přechodná ustanovení. Soudní praxe pak ve výsledku zaujala právní názor, že pro řízení zahájená do 31. 12. 2007 platí, že náklady exekutora je nutno uspokojovat ve třetí skupině, zatímco pro řízení zahájená od 1. 1. 2008 platí, že tyto náklady je nutno uspokojit v prvé skupině. Takto zvolený výklad odpovídal principu právní jistoty, předvídatelnosti práva, měl garantovat rovněž postavení všech účastníků exekučního řízení, včetně přihlášených věřitelů, a rovněž soudního exekutora (z hlediska jeho práva na uspokojení nákladů exekuce) s tím, že jiný výklad by vedl k popření uvedených práv. Je nutno rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2009, sp. zn. IV. ÚS 314/09, ve kterém tento soud konstatoval, že jestliže zákon č. 347/2007 Sb. neobsahoval přechodná ustanovení, pak za situace, kdy zákonodárce mlčí k otázce, zda je nárok podle předchozí úpravy zachován, tak k aplikovatelnosti nové právní úpravy, je nutno, dle Ústavního soudu, potřeba přijmout takový výklad, který šetří smysl a podstatu základního práva, v daném případě práva na legitimní očekávání. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, a řada dalších, pak jednoznačně stanovila, že pro exekuční řízení zahájená do 31. 12. 2007 platí, že náklady exekuce soudního exekutora je potřeba uspokojit ve třetí skupině, tedy je nutno aplikovat ustanovení § 337c odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném do uvedeného data, tj. nikoliv ve znění následně provedené novely ex. řádu, která na toto ustanovení dopadla. Tyto závěry jsou pak aplikovatelné i na zde projednávanou věc, kde postup zákonodárce byl obdobný (z povahy věci lze novelizaci ustanovení § 336 odst. 1 o.s.ř., upravující pořadí, ve kterém mají být pohledávky v rozvrhu uspokojeny, označit, z hlediska jejího dopadu, za zásadní, přesto zákonodárce nepřistoupil k úpravě přechodných ustanovení). 18. Odvolací soud zastává dále právní názor, že jiné, než shora popsané závěry (tj. při zvolení výkladu, že na projednávanou věc, v níž bylo exekuční řízení zahájeno v roce 2011, by bylo nutno aplikovat ustanovení § 337c odst. 1 o. s. ř., ve znění po novele provedené zákonem č. 291/2017 Sb., neboť rozvrhové jednání v této věci proběhlo již za účinnosti uvedené novely), by vedly k tzv. pravé zpětné účinnosti právního předpisu, která je v našem právním řádu zásadně nepřípustná. K této otázce se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ČR, např. ve svém usnesení ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1233/2013; probíraná věc se nadto týkala rovněž novely ex. řádu, která byla provedena zákonem č. 347/2007 Sb., účinným od 1. 1. 2008, a která (úpravou zvolenou v ex. řádu) prakticky novelizovala ustanovení § 337c odst. 1 o. s. ř. 19. V projednávané věci to znamená, že je potřeba aplikovat ustanovení § 337c odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 11. 2017. Aplikace ustanovení § 337c odst. 1 o. s. ř., ve znění po novele provedené zákonem č. 291/2017 Sb., které zakládá jeho lepší postavení v rozvrhu [ve druhé skupině dle § 337c odst. 1 písm. b) o. s. ř., byť s limitovaným uspokojením do výše jedné desetiny výtěžku z prodeje jednotky], tak nepřichází do úvahy. To znamená, že přihlášená pohledávka věřitele Společenství pro dům Jílová 531/6, Olomouc-Neředín, nemůže být ani zčásti v tomto exekučním řízení uspokojena. 20. Odvolací soud proto rozhodl podle ustanovení § 55c odst. 5 ex. řádu a § 219 o. s. ř. a usnesení soudního exekutora potvrdil. 21. O případné náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne podle § 88 odst. 1 ex. řádu soudní exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání a lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudního exekutora, který rozhodoval v prvním stupni, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Ostrava 31. července 2018 JUDr. Ivana Kudrnová v. r. předsedkyně senátu