č. j. 11 Co 309/2019-73 USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobce: statutární město Havířov, IČO 00297488 sídlem Svornosti 86/2, 736 01 Havířov-Město proti žalované: Alice K., narozená dne xxx trvale bytem xxx toho času neznámého pobytu zastoupená opatrovníkem Mgr. Ondřejem Novákem, advokátem sídlem Farní 19, 738 01 Frýdek-Místek o částku 6.668 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 9. 8. 2019, č. j. 17 C 96/2018-64 takto: Usnesení okresního soudu se potvrzuje s upřesněním: Soudy České republiky jsou mezinárodně příslušné k projednání a rozhodnutí věci. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením okresní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti Okresního soudu ve Frýdku-Místku vznesenou opatrovníkem žalované podáním ze dne 6. 8. 2019. 2. Proti usnesení podala žalovaná v zastoupení opatrovníkem včasné odvolání, v němž okresnímu soudu vytýkala nesprávné právní posouzení věci. V průběhu soudního řízení bylo zjištěno, že žalovaná se zřejmě zdržuje v cizině, avšak není známo, na jaké adrese v současnosti prodlévá. Její poslední známou adresou je „xxx, Velká Británie“. Otázka příslušnosti měla být řešena přednostně dle příslušných ustanovení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, nikoli dle o. s. ř. Okresní soud vyložil čl. 4 Nařízení nesprávně, jestliže dovodil, že cit. ustanovení poskytuje pouze možnost žalovat určitou osobu v cizině, kde se tato osoba zdržuje. Na daný případ nelze aplikovat čl. 5, tj. některé z pravidel v oddílech 2 až 7 příslušné kapitoly Nařízení. Je nutno vycházet z obecného pravidla dle čl. 4, za jehož použití nelze ovšem příslušnost českých soudů k projednání a rozhodnutí této věci dovodit. Žalobce se má domáhat svých nároků v místě, kde žalovaná skutečně bydlí. Námitka nedostatku místní příslušnosti byla žalovanou vznesena důvodně. Soud byl povinen ve věci postupovat dle § 104 odst. 1 o. s. ř. S touto argumentací se žalovaná domáhala zrušení napadeného usnesení bez náhrady. 3. Krajský soud přezkoumal usnesení okresního soudu a řízení jemu předcházející postupem podle § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., se závěrem, že odvolání žalované není důvodné. 4. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným proti žalované u okresního soudu dne 5. 12. 2017 žalobce žádal o zaplacení částky 6.668 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím s následujícím odůvodněním: V řízení o dědictví po zůstaviteli Arnoldu K., nar. xxx, který zemřel dne xxx, bylo usnesením OS v Ostravě ze dne 3. 5. 2012, č. j. 99 D 2763/2009-81, notářkou JUDr. Ivetou Sladčíkovou potvrzeno žalované nabytí veškerého jmění jako jediné zákonné dědičce. Dluhy dědictví z titulu zaplacení pohřebních výloh žalobcem byly vyčísleny částkou 6.667,97 Kč. Žalovaná dluh ve výši 6.668 Kč dne 10. 8. 2012 uznala a zavázala se jej zaplatit ve lhůtě do 30. 11. 2012, což přes opakované výzvy dosud neučinila. V návrhu byla žalovaná označena adresou: xxx. Okresní soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz dne 12. 12. 2017, č. j. EPR 284949/2017-5, který byl usnesením zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do jejích vlastních rukou. Žalovaná, státní občanka ČR, je hlášena k trvalému pobytu v ČR od 14. 7. 1997 na adrese označené v záhlaví tohoto usnesení. Po přečtení listinných důkazů v průběhu jednání dne 29. 5. 2018 okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná se zřejmě zdržuje v cizině. Ze spisu OS v Ostravě, sp. zn. 99 D 2763/2009, bylo zjištěno, že usnesení vydané dne 3. 5. 2012 (č. l. 81), kterým bylo potvrzeno nabytí veškerého jmění dědictví zákonné dědičce - matce zůstavitele (nyní žalované), bylo doručeno žalované k rukám její zmocněnkyně. Žalovaná byla v záhlaví citovaného usnesení označena adresou bydliště: „xxx, Velká Británie“. Podle úředního záznamu ze dne 23. 10. 2009 odjela žalovaná do ciziny asi v 3/2009. 5. Okresní soud ustanovil žalované opatrovníka v osobě advokáta Mgr. Ondřeje Nováka usnesením ze dne 12. 6. 2019, č. j. 17 C 96/2018-50, s účinky právní moci ke dni 10. 7. 2019. Žalobce v podání ze dne 6. 8. 2019 uvedl, že žalovaná se dlouhodobě zdržuje v cizině (na již zmíněné adrese ve Velké Británii). Současně namítl „místní nepříslušnost“ OS ve Frýdku-Místku s odůvodněním, že místní příslušnost je třeba hodnotit dle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Adresa trvalého pobytu žalované v ČR je pouze formálním údajem a neoznačuje místo skutečného bydliště žalované. Žalovaná hodlá žít trvale v zahraničí, patrně na již zmíněné adrese ve Velké Británii. Místně příslušným je proto soud ve městě Manchester ve Velké Británii. 6. Žalobce tedy podáním ze dne 6. 8. 2019 výslovně namítl místní (a věcnou) nepříslušnost Okresního soudu ve Frýdku-Místku; vedle toho ovšem uvedl argumenty, z nichž zřejmě dovozoval nedostatek mezinárodní příslušnosti českých soudů. Okresní soud se vypořádal pouze s námitkou místní nepříslušnosti, aniž věnoval větší pozornost námitce zpochybňující mezinárodní příslušnost českých soudů. Otázka mezinárodní příslušnosti má být řešena přednostně a nezávisle na vyhodnocení podmínky místní příslušnosti. Nejsou-li totiž soudy České republiky mezinárodně příslušné k projednání a rozhodnutí té které věci, je nutno řízení zastavit pro nedostatek jedné z podmínek řízení, který nelze odstranit (podle § 103, § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.). Při nedostatku mezinárodní příslušnosti českých soudů je procesně neúčelné, a tedy nadbytečné řešit, zda řízení bylo či nebylo zahájeno u soudu místně příslušného. 7. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „Nařízení“), nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudu tohoto členského státu. 8. Podle odst. 16 úvodních ustanovení Nařízení kromě místa bydliště žalovaného by měla existovat i jiná kritéria pro určení příslušnosti, založená na úzké vazbě mezi soudem a podanou žalobou nebo usnadňující řádný výkon spravedlnosti. Existence této úzké vazby by měla posílit právní jistotu a předejít možnosti, aby žalovaný byl žalován v řízení před soudem členského státu, jehož příslušnost nemohl rozumně předpokládat. To je důležité zejména ve sporech týkajících se mimosmluvních závazků, které vyplývají z porušení práva na soukromí a práv na ochranu osobnosti, včetně pomluvy. 9. Podle čl. 5 odst. 1 Nařízení osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. 10. Podle čl. 7 odst. 1 Nařízení osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována: a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: - v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. 11. K otázce mezinárodní příslušnosti: V řízení dosud nebylo beze všech pochyb zjištěno, zda se žalovaná nadále zdržuje v cizině. Poslední údaj o místě jejího faktického bydliště ve Velké Británii uvedený ve spise OS v Ostravě sp. zn. 99 D 2763/2009, o projednání dědictví po Arnoldu K., je zmíněn v usnesení z roku 2012. Okresní soud v nyní probíhajícím řízení nezjišťoval, zda se žalovaná ve Velké Británii dosud zdržuje, a soudní písemnosti jí na poslední známou adresu do ciziny nezaslal. Není proto jasné, zda se vůbec jedná o věc s přítomností tzv. cizího prvku v řízení, v němž má být otázka mezinárodní příslušnosti soudů řešena a priori. Okresní soud se patrně proto problematikou mezinárodní příslušnosti nezabýval. Krajský soud, veden zásadou rychlosti a účelnosti řízení, k důvodům napadeného usnesení, resp. nad jejich rámec doplnil: 12. Předmětem sporu je dluh z dědictví v částce 6.668 Kč za pohřební výdaje, který nabyla ke dni úmrtí zůstavitele žalovaná jako jediná zákonná dědička. Jedná se o dluh založený smlouvou o poskytování služeb. Podle čl. 5, čl. 7 odst. 1 písm. a), b) Nařízení soudy České republiky jsou mezinárodně příslušné k projednání a rozhodnutí věci, neboť pohřební služby byly poskytnuty na území tohoto státu. 13. S námitkou místní nepříslušnosti se okresní soud v odůvodnění napadeného usnesení beze zbytku vypořádal. Žalovaná je občankou České republiky, s adresou trvalého pobytu na adrese označené v záhlaví tohoto usnesení, tedy v obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku. 14. Okresní soud ve Frýdku-Místku za použití § 84, § 85 odst. 1, případně § 86 odst. 1 o. s. ř. správně dovodil, že je soudem místně příslušným. V jeho obvodu se totiž nachází místo trvalého pobytu žalované evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel. V případě, že žalovaná jako občan České republiky nemá v ČR obecný soud, neboť ke dni zahájení řízení bydlela fakticky v cizině, je místní příslušnost Okresního soudu ve Frýdku-Místku založena podle § 86 odst. 1 o. s. ř., protože v obvodu tohoto soudu měla žalovaná poslední známé bydliště. Podle § 105 odst. 4 o. s. ř. rozhodl okresní soud přiléhavě, jestliže námitku místní nepříslušnosti uplatněnou žalovanou zamítl jako nedůvodnou. 15. K námitce týkající se nedostatku věcné příslušnosti okresního soudu žalovaná věcné argumenty nepřipojila; rovněž ze spisu není zřejmý důvod způsobilý vyvolat o věcné příslušnosti okresního soudu pochyby; krajský soud se proto uvedenou námitkou více nezabýval. 16. S těmito závěry krajský soud usnesení okresního soudu podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné, s upřesněním, že soudy České republiky jsou mezinárodně příslušné k projednání a rozhodnutí této věci. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.]. Ostrava 26. září 2019 JUDr. Jana Palkovská v. r. předsedkyně senátu