Odůvodnění
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Renaty Pospíšilové a soudců Mgr. Lumíra Kutaje a Mgr. Martina Hrabovského ve věci
nezletilého: B. K., narozený xxx
zastoupený v řízení opatrovníkem Statutárním městem Ostrava
- Úřadem městského obvodu Poruba
sídlem Klimkovická 55/28, 708 56 Ostrava-Poruba
dítě rodičů: Iveta H., narozená xxx
bytem xxx
zastoupená advokátkou JUDr. Norou Štrajtovou
sídlem Hlavní třída 1023/55, 708 00 Ostrava-Poruba
Vladimír K., narozený xxx
trvale bytem xxx
fakticky bytem xxx
zastoupený advokátkou JUDr. Janou Barvíkovou
sídlem Vítkovická 2, 702 00 Ostrava
o výživném, k odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2018, č. j. 0 P 1363/2014-98
takto:
I. Rozsudek okresního soudu se mění následovně:
Výživné stanovené otci pro nezletilého B. rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2015, č. j. 0 P 1363/2014-38 v částce 3 000 Kč měsíčně se zvyšuje s účinností od 1. 3. 2016 na částku 5 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 3. 2019 na částku 6 000 Kč měsíčně, přičemž výživné je splatné do prvého dne v měsíci předem k rukám matky.
Dlužné výživné vyplývající z jeho zvýšení za dobu od 1. 3. 2016 do 31. 12. 2019 v částce 99 000 Kč, jakož i výživné splatné od 1. 1. 2020 do konce měsíce, v němž bude tento rozsudek doručen, je otec povinen uhradit k rukám matky do tří dnů od doručení tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Shora uvedeným rozsudkem okresního soudu bylo s účinností od 1. 3. 2016 otci zvýšeno výživné pro nezl. B. z částky 3 000 Kč měsíčně na částku 7 000 Kč měsíčně se stanovením splatnosti běžného výživného a současně bylo otci uloženo uhradit dluh na výživném z titulu jeho zvýšení za dobu do 31. 10. 2018 v částce 128 000 Kč k rukám matky do dvou měsíců od doručení napadeného rozsudku. Dále bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů prvoinstančního řízení.
2. Proti uvedenému rozsudku brojil otec včasně podaným odvoláním, jímž navrhl, aby napadený rozsudek byl změněn tak, že výživné pro nezl. B. bude zvýšeno od 1. 3. 2016 na částku 4 000 Kč měsíčně, přičemž dluh na zvýšeném výživném bude otci rozvržen do splátek po 2 000 Kč měsíčně. Odvolání otec odůvodnil tím, že uznává zvýšené potřeby nezl. syna, jež si zaslouží zvýšení výživného, avšak částka stanovená napadeným rozsudkem není přiměřená jeho příjmovým poměrům. Otec sice dosahuje příjmu ve Velké Británii, avšak okresní soud se nedostatečně vypořádal s nutnými výdaji otce na živobytí v cizině včetně nákladů na stravu, které dosahují výše přibližně 100 liber týdně, jak otec doložil. V této souvislosti poukázal na jeho náklady na dopravu do práce, na poplatkové povinnosti, jakož i na nákup a provoz osobního vozidla. Otcem považuje jím navrhovanou částku zvýšeného výživného za hraniční vzhledem
k jeho finančním možnostem. Úhradu dlužného výživného za dobu od března 2016 požádal stanovit v měsíčních splátkách, jelikož nedisponuje úsporami k úhradě dluhu na zpětně zvýšeném výživném.
3. Matka navrhla potvrdit napadený rozsudek okresního soudu, majíc jej za věcně správný. Poukázala na prioritní povahu vyživovací povinnosti otce vůči dítěti a na to, že otcem vyčíslené náklady na živobytí jsou svou povahou běžnými náklady, které má rovněž matka. Napadeným rozsudkem stanovené výživné podle matky odpovídá objektivizovaným zvýšeným příjmům otce. Potřeby nezl. B. se s postupem času zvyšují, když v současnosti je již žákem 8. třídy základní školy. Otec se s ním osobně nestýká a nepodílí se tak na osobní péči o něj. Skutečnost, že se otec přestěhoval do Velké Británie poté, co ho v České republice stíhaly závazky, byla jeho volbou, byť příjmů, které tam dosahuje, by mohl dosahovat i v tuzemsku. Jeho současné příjmy přitom přinejmenším o 100 % přesahují příjmy v době předchozí úpravy výživného. S rozvržením dluhu na výživném do splátek matka nesouhlasila, argumentujíc, že nelze akceptovat tvrzení otce o nedostatku úspor pro tyto účely.
4. Opatrovník nezl. B. se ztotožnil s procesním stanoviskem matky a akcentoval násobně vyšší příjmy otce ve srovnání s příjmy matky, jejíž neblahá ekonomická situace se odráží negativně
i na omezených možnostech financovat potřeby a zájmy nezl. B.
5. V daném řízení je přítomen cizí prvek, tkvící v tom, že otec je rezidentem Velké Británie, kde bydlí a vyvíjí výdělečnou činnost. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudů ČR je dovozována z čl. 3 písm. b) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 z 18. 12. 2008. Rozhodné právo pro řízení
o výživném se podle čl. 15 nařízení Rady Evropských společenství č. 4/2009 určuje v souladu s Haagským protokolem ze dne 23.11.2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti, který byl uzavřen Evropským společenstvím na základě rozhodnutí Rady dne 30.11.2009 publikovaném v Úředním věstníku evropské unie po č. L 331/17. Podle obecného pravidla pro rozhodné právo ve věcech výživy zakotveného v čl. 3 odst. 1 uvedeného Haagského protokolu se vyživovací povinnost řídí právem státu, v němž má oprávněný (v daném případě nezl. Boris) místo obvyklého pobytu.
6. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle ust. § 212 písm. a), § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a § 28 z. ř. s., a po provedení odvolacího řízení dospěl k závěru, že odvolání otce je částečně důvodné.
7. Krajský soud z důvodu nepřesných skutkových zjištění okresního soudu zopakoval dokazování protokolem o výslechu otce ze dne 11. 7. 2018 a potvrzením o příjmech otce u Gallifort Try Moiment Ltd., na jejichž základě vzal za prokázáno, že otec byl v době od 2. 3. do 7. 12. 2016 zaměstnán ve Velké Británii agenturně u Gallifort Try Employment Ltd. s výdělkem 600 až 650 GBP týdně, když za uvedené období vykázal celkový hrubý příjem 35 975 GBP, daň z těchto příjmů 6 702 GBP a odvod zaměstnance do fondu národního pojištění 2 852 GBP.
8. Jinak skutková zjištění okresního soudu má krajský soud za správná a v tomto ohledu pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.
9. Krajský soud dále provedl důkazy zprávou Centra služeb pro neslyšící a nedoslýchavé o. p. s., zprávou Úřadu práce, zprávou Úřadu městského obvodu Ostrava – Poruba o poměrech matky a nezletilého, potvrzením korporace SAM ANDERSON LTD. Scotland, potvrzením pronajímatele LetLink LTD., předpisem rezidentní daně a vodného a stočného, Městského úřadu Glasgow a výstupem z portálu kurzycz., jakož i přihlédl k tomu, co při odvolacím jednání uvedly strany rodičů, načež učinil následující skutková zjištění:
10. Poměry matky a nezl. B. jsou za dobu od vyhlášení napadeného rozsudku prosty podstatných změn. Matka pracovala u Centra služeb pro neslyšící a nedoslýchavé jako tlumočnice do 31. 12. 2018, kdy uplynula sjednaná doba pracovního poměru. Matka připustila, že měla možnost požádat o prodloužení pracovního poměru u uvedeného zaměstnavatele, ale neučinila tak z důvodu lepší pracovní perspektivy. Její průměrná čistá měsíční mzda zde za dobu od května do prosince 2018 činila 15 809 Kč. Ze zprávy tohoto zaměstnavatele bylo zjištěno, že pokud by matka při dobré pracovní morálce na dané pracovní pozici setrvala, dosahovala by nadále pravděpodobného výdělku kolem 19 000 Kč měsíčně v hrubém. Matka je od 7. 1. 2019 v evidenci uchazečů o zaměstnání, přičemž do 6. 6. 2019 jí byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti v průměrné výši 9 404 Kč na měsíc. V září 2019 měla matka nastoupit jako tlumočnice do pracovního poměru u vysoké školy v Olomouci na zkrácený úvazek dva dny v týdnu, avšak v srpnu utrpěla vážný úraz, pročež nemohla do pracovního poměru nastoupit. Příslib zaměstnání zde má však nadále. Matce je po celou dobu hrazen příspěvek na bydlení
a od května 2019 rovněž přídavek na dítě ve výši 610 Kč měsíčně. Počínaje zářím 2019 je rovněž poživatelkou dávky v hmotné nouzi. Nezletilý B. je žákem 8. třídy základní školy, v září 2019 se účastnil adaptačního kurzu za 400 Kč. Jeho náklady na příspěvek do fondu SRPŠ v tomto školním roce činily 1 500 Kč.
11. Otec je od 12. prosince 2016 zaměstnán u skotské společnosti SAM ANDERSON LIMITED jako řidič na plný úvazek s průměrným čistým příjmem 373,15 GBP týdně. V listopadu 2018 bylo otci předepsáno nájemné ve výši 131,25 GBP a jednorázová kauce ve výši 525 GBP. Náklady otce na rezidentní daň a vodné a stočné za období od dubna 2019 do března 2020 činí celkem 1 179,49 GBP.
12. Otec s nezl. B. osobní kontakt neudržuje, pouze je s ním sporadicky v telefonickém styku. Nad rámec předtím stanoveného výživného otec dosud na nezletilého nepřispíval, pouze v létě 2019 prostřednictvím babičky ze strany otce pořídil nezletilému obuv a oblečení, jehož celkovou pořizovací cenu učinila matka nespornou do výše 3 000 Kč.
13. Ke dni 2. 12. 2019 činil průměrný kurz GBP valuty nákup u komerčních bank a směnáren 29,13 Kč za 1 GBP.
14. Podle ust. § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.
15. Podle ust. § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
16. Podle ust. § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
17. Podle ust. § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.
18. Krajský soud poté, co vyhodnotil důkazy provedené před soudy obou stupňů samostatně
a ve vzájemných souvislostech a s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, právně uzavřel, že napadený rozsudek je nutno změnit.
19. Okresní soud z provedených důkazů správně dovodil kvalifikovanou změnu v poměrech spadající pod ust. § 923 odst. 1 o. z., spočívající ve výrazném nárůstu otcových příjmů, jichž od března 2016 dosahuje ve Velké Británii, a to zprvu jako agenturní zaměstnanec a poté jako profesionální řidič nákladního vozidla. Otec takto nejprve v rámci agenturního zaměstnání dosahoval čistých měsíčních příjmů ve výši cca 2 800 GBP ( 81 000 Kč) a následně od prosince 2016 v rámci stabilního zaměstnání 373,15 GBP týdně, tj. při průměrném počtu 4,33 týdnů na kalendářní měsíc celkem 1 617 GBP měsíčně (47 000 Kč). Třebaže nezbytné náklady na živobytí jsou v rezidentní zemi otce ve srovnání s náklady v tuzemsku obecně poněkud vyšší, jedná se ve srovnání s rozhodnými příjmy otce v době předchozí úpravy (20 000 Kč) o velmi citelné zvýšení příjmů, jež nemohlo býti ponecháno bez adekvátní reflexe na výživné pro nezl. B.
20. Další podstatnou změnu v poměrech krajský soud shledává ve zvýšených důvodných potřebách nezl. B., k němuž ve světle usuální rozhodovací činnosti soudů došlo prostým uplynutím doby 3 let od prvotního zvýšení výživného, tj. v březnu 2019.
21. Přihlédnuto bylo též k poměrům na straně matky, jež již v době započetí výdělečné činnosti otce ve Velké Británii v roce 2016 nevyvažuje vyživovací povinnost k dítěti osobní péčí. Při hodnocení schopností a možností matky krajský soud pro rok 2018 vycházel z jejích faktických příjmů ve výši 15 700 Kč měsíčně dosahovaných z pracovního poměru u Centra služeb pro neslyšící a nedoslýchavé a pro dobu následující za aplikace ust. § 913 odst. 2 věta prvá o. z. z potenciálního příjmu matky v totožné výši. Je tomu tak proto, že z provedeného dokazování vyplynula možnost matky v daném pracovním poměru při zachování obdobných výdělků setrvat, před čímž však dala přednost jiné pracovní perspektivě, jež se dosud nerealizovala k její tíži.
22. Vzhledem ke shora vyloženým závěrům, jal se krajský soud provést korekci napadeného rozsudku, přičemž výživné pro nezl. B. otci zvýšil nejprve od 1. 3. 2016 na 5 000 Kč měsíčně (tedy o 2 000 Kč měsíčně) a poté od 1. 3. 2019 na 6 000 Kč měsíčně (o 3 000 Kč měsíčně), kteréžto částky odpovídají zákonným hlediskům uvedeným ve shora citovaných zákonných ustanoveních. Nově stanové výživné tudíž koresponduje se zvýšenými důvodnými potřebami dítěte a schopnostmi, možnostmi a majetkovými poměry otce, resp. jeho životní úrovní.
23. Za stavu, kdy otec, vyjma ojedinělého naturálního plnění v nesporné výši 3 000 Kč, výživné na nezl. syna za celou dobu dobrovolně nezvýšil, vznikl otci z důvodu zvýšení výživného dluh, jehož suma za dobu do posledního dosud započatého měsíce prosince 2019 činí 99 000 Kč (tj. 36 měsíců x 2 000 Kč + 10 měsíců x 3 000 Kč – 3 000 Kč). Vyčíslený dluh byl otci uložen k úhradě v zákonné lhůtě 3 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť se zřetelem k zájmu nezl. B. nebylo shledáno žádných výjimečných okolností na straně otce, jež by opodstatňovaly dobrodiní soudu v podobě splátkového kalendáře.
24. Krajský soud na základě shora uvedeného podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. změnil napadený rozsudek tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.
25. O nákladech řízení před soudy obou stupňů pak bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a 2
o. s. ř. a § 23 z. ř. s., jelikož okolnosti případu přiznání jejich náhrady žádnému z účastníků
neodůvodňovaly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.
Ostrava 3. prosince 2019
JUDr. Renata Pospíšilová v. r.
předsedkyně senátu
Hlavní stránka ·
Zásady ochrany osobních údajů ·
Smluvní podmínky