Pokud je usnesení o stanovení dodatečné lhůty pro zaplacení soudního poplatku dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vydáno vyšším soudním úředníkem a pokud jsou proti takovému rozhodnutí vyššího soudního úředníka dotčeným účastníkem včas podány námitky dle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., nemůže účastníku marně uplynout dodatečná lhůta pro zaplacení soudního poplatku dříve, než je o podaných námitkách pravomocně rozhodnuto předsedou senátu, resp. tato lhůta běží od právní moci tohoto rozhodnutí znovu.

7 15 Co 360/2019 Shodu s prvopisem potvrzuje Michal Vozar. č. j. 15 Co 360/2019 - 620 Shodu s prvopisem potvrzuje Michal Vozar. USNESENÍ Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobce: Bytové družstvo Präsident, IČO 25887378 sídlem Štefánikova 1154/3, 742 21 Kopřivnice zastoupeného advokátkou Mgr. Romanou Petrovou sídlem Štefánikova 244/18, 742 21 Kopřivnice proti žalovanému: ASPRO družstvo služeb a prací, IČO 13643886 sídlem Horní Jasenka 131, 755 01 Vsetín zastoupenému advokátem Mgr. Bc. Petrem Dostálem sídlem Zámečnická 497/3a, 779 00 Olomouc o zaplacení částky 4 219 695 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 26. 9. 2019, č. j. 111 C 21/2017-605, takto: I. Usnesení okresního soudu se ve výroku I. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení. II. Usnesení okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že odvolací řízení se nezastavuje. Odůvodnění: 1. Okresní soud napadeným usnesením zamítl žádost žalovaného o osvobození od soudních poplatků (výrok I.), zastavil odvolací řízení (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Okresní soud v odůvodnění uvedl, že o žalobě rozhodl dne 4. 6. 2019 rozsudkem, proti němuž podal žalovaný včasné odvolání, soudní poplatek z odvolání nezaplatil, usnesením ze dne 26. 8. 2019, č. j. 111 C 21/2017-566, byl soudem vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolací řízení ve výši 210 985 Kč s poučením, že nebude-li ve lhůtě poplatek zaplacen, bude odvolací řízení zastaveno. Výzva k zaplacení poplatku byla žalovanému doručena dne 27. 8. 2019, dne 9. 9. 2019 podal žalovaný proti usnesení námitky, o těchto námitkách rozhodl okresní soud usnesením ze dne 11. 9. 2019, č. j. 111 C 21/2017-601, tak, že usnesení potvrdil. Právní moci usnesení nabylo dne 12. 9. 2019, kdy bylo zástupci žalovaného doručeno. 3. Okresní soud dále uvedl, že žalovanému počala běžet patnáctidenní dodatečná soudem stanovená lhůta pro zaplacení soudního poplatku dnem 28. 8. 2019, poslední den lhůty pro zaplacení poplatku připadl na den 11. 9. 2019, žalovaný soudní poplatek do 11. 9. 2019 nezaplatil. Teprve podáním podaným k poštovní přepravě dne 23. 9. 2019, tj. 12 dnů po marném uplynutí lhůty pro zaplacení soudního poplatku, požádal žalovaný o osvobození od soudních poplatků, aniž by zároveň požádal o prominutí zmeškání lhůty. Okresní soud vyhodnotil žádost o osvobození od soudních poplatků jako podanou opožděně, a proto ji zamítl, aniž by se zabýval otázkou, zda žalovaný vskutku podmínky pro osvobození od soudních poplatků splňuje. Zároveň rozhodl i o zastavení odvolacího řízení dle § 9 odst. 1, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZoSP“), neboť žalovaný soudní poplatek v soudem stanovené lhůtě nezaplatil. 4. Proti tomuto usnesení podal žalovaný včasné odvolání s návrhem, aby napadené usnesení bylo zrušeno, případně změněno tak, že se odvolací řízení nezastavuje a žádost o osvobození od soudních poplatků se nezamítá. 5. Žalovaný namítal, že v usnesení č. j. 111 C 21/2017-538 vyhotoveném vyšším soudním úředníkem Bc. Zbyňkem A., kterým byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku, byla žalovanému uložena lhůta k zaplacení poplatku v rozporu se zákonem a judikaturou, konkrétně v rozporu s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 VBSPH 414/2015-A-13, proti tomuto usnesení podal včasné námitky, usnesení vydané vyšším soudním úředníkem bylo usnesením předsedy senátu č. j. 111 C 21/2017-601, potvrzeno dne 11. 9. 2019, přičemž usnesení o výzvě k zaplacení soudního poplatku tak nabylo právní moci až dne 12. 9. 2019, avšak to již žalovanému měla marně uplynout lhůta stanovená vyšším soudním úředníkem pro zaplacení soudního poplatku. Okresní soud následně nesprávně zastavil odvolací řízení, neboť přehlédl, že usnesení vydané vyšším soudním úředníkem nabývá dle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (dále jen „ZVSÚ“), právní moci až okamžikem, kdy proti němu není možno podat námitky, dále nerespektoval, že každému musí být umožněno, aby proti rozhodnutí učiněnému vyšším soudním úředníkem, které mu ukládá nějaké procesní povinnosti, bylo fakticky přezkoumáno nezávislým a nestranným soudcem a až na základě takového přezkumu mu byla uložena povinnost něčeho plnit. Okresní soud dále v rozporu s judikaturou poté, co rozhodl o námitkách proti usnesení vydanému vyšším soudním úředníkem, neposkytl žalovanému dodatečnou lhůtu k tomu, aby mohl svou poplatkovou povinnost splnit, případně ve lhůtě pro zaplacení poplatku požádat o osvobození od soudních poplatků, což žalovaný i učinil. 6. Odvolací soud posuzuje odvolání žalovaného jako odvolání včasné, odvolání podané osobou k tomu subjektivně legitimovanou, rovněž se jedná o odvolání proti usnesení, proti němuž je přípustné. 7. Odvolací soud proto přezkoumal napadené usnesení v plném rozsahu, neboť takto bylo napadeno, přezkoumal i řízení jeho vydání předcházející, při přezkumu postupoval dle § 212a odst. 1, 5 a 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o odvolání rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 214 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 8. Z obsahu spisu se podává, že okresní soud ve věci rozhodl dne 4. 6. 2019 rozsudkem č. j. 111 C 21/2017-538, kterým žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 4 219 695 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 15. 3. 2017 do zaplacení a náklady řízení ve výši 758 213 Kč. Rozsudek byl žalovanému prostřednictvím jeho zástupce doručen dne 27. 6. 2019, žalovaný podal proti rozsudku v jeho plném rozsahu dne 9. 7. 2019 včasné odvolání, přičemž soudní poplatek z podaného odvolání ve výši 210 985 Kč, který byl splatný již dnem 9. 7. 2019 (den podání odvolání), žalovaný soudu nezaplatil. Usnesením okresního soudu ze dne 26. 8. 2019, č. j. 111 C 21/2017-566, vydaným vyšším soudním úředníkem Bc. Zbyňkem A., okresní soud žalovaného vyzval k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 210 985 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení a poučil jej, že pokud nebude poplatek v soudem stanovené lhůtě zaplacen, bude odvolací řízení zastaveno, zároveň byl v tomto usnesení žalovaný poučen o možnosti požádat o osvobození od soudních poplatků a dále i o tom, že proti usnesení není odvolání přípustné a dle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb. lze proti němu podat námitky, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, o místě podání námitek s tím, že o námitkách rozhodne předseda senátu a doručené rozhodnutí, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Toto usnesení bylo žalovanému prostřednictvím jeho zástupce doučeno dne 27. 8. 2019. Podáním ze dne 9. 9. 2019 (podaným na poště dne 9. 9. 2019) a došlým soudu dne 10. 9. 2019 podal žalovaný námitky proti usnesení vydanému vyšším soudním úředníkem obsahujícím výzvu k zaplacení soudního poplatku s odůvodněním, že usnesení je nezákonným rozhodnutím, je svým obsahem v rozporu s § 9 odst. 2 ZVSÚ a usnesením tak, jak bylo formulováno a doručeno, dochází k upírání práv žalovaného na přístup k soudu, na reálný přezkum napadených rozhodnutí a v širším kontextu k narušení práva na spravedlivý proces. V tomto podání žalovaný výslovně požádal, aby soud v námitkovém řízení změnil lhůtu ke splnění povinnosti usnesením stanovenou tak, aby odpovídala právním předpisům. Usnesením ze dne 11. 9. 2019, č. j. 111 C 21/2017-601, předseda senátu usnesení vydané vyšším soudním úředníkem potvrdil. V odůvodnění uvedl, že soudní poplatek z odvolání byl splatný již dnem 9. 7. 2019, tj. dnem podání odvolání, přičemž soudcovská lhůta v délce 15 dnů stanovená žalovanému v předmětném usnesení byla již lhůtou náhradní, kterou soud žalovanému dodatečně poskytl, když poplatek nezaplatil spolu s podáním odvolání. Vyložil, že žalovaný měl na zaplacení poplatku dostatečný časový prostor, a to delší dvou měsíců od 9. 7. 2019 do 11. 9. 2019. Dále uvedl, že lhůta stanovená v usnesení vyšším soudním úředníkem pro zaplacení soudního poplatku není nezákonná, nelze v ničem shledat upírání práva žalovaného na přístup k soudu a na spravedlivý proces. Okresní soud žádnou protiprávnost ani rozpornost se zákonem v usnesení vydaném vyšším soudním úředníkem neshledal. Toto rozhodnutí předsedy senátu bylo žalovanému prostřednictvím jeho zástupce doručeno dne 12. 9. 2019. Podáním ze dne 23. 9. 2019, daným k poštovní přepravě dne 23. 9. 2019, a doručeným okresnímu soudu dne 24. 9. 2019, podal žalovaný žádost o osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu, případně alespoň o jeho snížení o 90 %, a to z důvodu obecně tvrzené nemajetnosti žalovaného, přičemž žalovaný své majetkové poměry blíže nekonkretizoval a uvedl, že je připraven na výzvu soudu tyto soudu prokázat. Na to okresní soud, aniž by se zabýval zkoumáním otázky, zda žalovaný splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, rozhodl usnesením ze dne 26. 9. 2019, č. j. 111 C 21/2017-605, o zamítnutí návrhu na osvobození žalovaného od soudních poplatků, zároveň o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání a o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky. 9. Odvolání bylo podáno dne 9. 7. 2019, pro otázky soudního poplatku je tedy rozhodná právní úprava ZoSP ve znění zákona č. 182/2018 Sb. 10. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., ZoSP (jenž doznal změn právě v důsledku novely provedené zákonem č. 296/2017 Sb.) nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. 11. Dle § 7 odst. 1 věta prvá ZoSP poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. 12. Dle § 4 odst. 1 písm. b) ZoSP vzniká poplatková povinnost za podané odvolání okamžikem podání odvolání. 13. Odvolací soud zcela souhlasí se závěry okresního soudu v tom směru, že žalovanému vznikla poplatková povinnost za podané odvolání nikoliv v důsledku předmětného rozhodnutí vydaného vyšším soudem úředníkem, ale tato mu vznikla dle § 4 odst. 1 písm. b) ZoSP dnem podání odvolání. Soudní poplatek z odvolání se stal splatným dle § 7 odst. 1 věta prvá ZoSP vznikem poplatkové povinnosti, tj. dnem 9. 7. 2019, kdy bylo odvolání žalovaným u soudu podáno. Rovněž lze plně souhlasit s okresním soudem v úvaze, že v situaci, kdy žalovaný soudní poplatek nezaplatil, měl soud postupovat dle § 9 odst. 1 ZoSP a vyzvat žalovaného k zaplacení soudního poplatku v dodatečně stanovené lhůtě s poučením, že nebude-li soudní poplatek v této lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno. 14. Ustanovení § 9 odst. 1 ZoSP nestanoví soudu, na který okamžik má stanovit počátek běhu této dodatečné lhůty pro zaplacení soudního poplatku, tuto skutečnost zákon ponechává zcela na úvaze soudu. 15. Dle § 9 odst. 2 ZVSÚ proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení nebo soudním řízení správním, proti němuž nelze podat odvolání, odpor nebo námitky podle občanského soudního řádu, může účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné. Doručené rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání podle občanského soudního řádu obdobně. 16. Vyšší soudní úředník nepochybně je oprávněn vydat rozhodnutí obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku v dodatečně stanovené lhůtě (§ 11 odst. 1 ZVSÚ). Rovněž není pochyb o tom, že takové rozhodnutí je rozhodnutím, kterým se upravuje vedení řízení [§ 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], proti kterému není odvolání přípustné. Za této situace se proto plně uplatní § 9 odst. 2 ZVSÚ, tj. proti takovému rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem lze podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, o kterých rozhodne předseda senátu. Proti jeho rozhodnutí není odvolání přípustné, přičemž doručené rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. V nyní posuzované věci byly žalovaným námitky včas podány a usnesení vydané vyšším soudním úředníkem tak nabylo právní moci dnem doručení usnesení předsedy senátu o námitkách, tj. dnem 12. 9. 2019. 17. Judikatura se rovněž ustálila v závěru, že po novele zákona o soudních poplatcích účinné od 30. 9. 2017 je třeba podat žádost o osvobození od soudních poplatků nejpozději do uplynutí soudem určené lhůty pro zaplacení soudního poplatku. Jelikož je žádost o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. procesním úkonem, je nutno žádost ve smyslu § 57 odst. 3 o. s. ř. nejpozději poslední den lhůty doručit soudu či odevzdat orgánu, který má povinnost ji doručit. Pokud takto včasně podané žádosti o osvobození od soudních poplatků není vyhověno, soud stanoví žalobci/navrhovateli novou lhůtu k zaplacení soudního poplatku (srovnej závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. 30 Cdo 825/2019). 18. Z výše uvedeného plyne, že otázka odkdy a dokdy běží účastníku dodatečná lhůta pro zaplacení soudního poplatku, je otázkou poměrně zásadní, neboť s marným uplynutím této lhůty jsou spojeny fatální důsledky. Jednak se nepřihlíží k zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí této lhůty, ale také se tato otázka zásadně promítá do rozhodování o žádostech účastníků o osvobození od soudních poplatků, neboť je-li žádost o osvobození od soudních poplatků podána účastníkem poté, co mu marně uplynula dodatečná lhůta pro zaplacení soudního poplatku, bude tato jeho žádost bez ohledu na jeho majetkové poměry jako nedůvodná zamítnuta. Tato žádost o osvobození od soudních poplatků poté zůstane bez vlivu na to, že dodatečná lhůta pro zaplacení soudního poplatku již účastníku marně uplynula a nevyhnutelným důsledkem bude zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. 19. Odvolací soud dospěl k závěru, že pokud je usnesení o stanovení dodatečné lhůty pro zaplacení soudního poplatku vydáno vyšším soudním úředníkem a pokud jsou proti takovému rozhodnutí vyššího soudního úředníka dotčeným účastníkem včas podány námitky dle § 9 odst. 2 ZVSÚ, nemůže účastníku marně uplynout dodatečná lhůta pro zaplacení soudního poplatku dříve, než je o podaných námitkách pravomocně rozhodnuto předsedou senátu. 20. V tomto směru lze odkázat na obdobné závěry vyslovené v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. KSPL 29 INS 834/2015, 2 VSPH 414/2015-A-13, v němž tento soud dospěl k závěru, že proti rozhodnutí, vydanému v insolvenčním řízení vyšším soudním úředníkem nebo asistentem soudce (§ 36a odst. 4 a 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích), proti němuž není přípustné odvolání, může účastník řízení podle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících, podat námitky do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 a § 75 IZ). Proto lhůta, určená insolvenčnímu navrhovateli podle § 128 odst. 2 IZ k doplnění jeho insolvenčního návrhu o přílohy předepsané v § 104 IZ rozhodnutím, jež vydal vyšší soudní úředník nebo asistent soudce, běží až od právní moci tohoto rozhodnutí nastalé dle § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících (marným uplynutím lhůty k podání námitek nebo v důsledku jejich neúspěchu). 21. Odvolací soud výše uvedené závěry promítl do skutkových okolností posuzované věci. V daném případě stanovil vyšší soudní úředník žalovanému dodatečnou lhůtu pro zaplacení soudního poplatku v délce 15 dnů ode dne doručení usnesení, usnesení bylo žalovanému doručeno dne 27. 8. 2019 (lhůta pro zaplacení soudního poplatku tak měla plynout dle tohoto usnesení od 28. 8. 2019 do 11. 9. 2019). Žalovaný podal v poslední den této lhůty a v poslední den lhůty pro podání námitek proti usnesení vydanému vyšším soudním úředníkem námitky, o kterých rozhodl předseda senátu dne 11. 9. 2019. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 12. 9. 2019, tj. jeden den poté, co mu již dne 11. 9. 2019 měla marně uplynout dodatečná lhůta stanovená vyšším soudním úředníkem pro zaplacení soudního poplatku. Žalovaný následně dne 23. 9. 2019, tj. ve lhůtě 11 dnů poté, co mu bylo doručeno usnesení předsedy senátu o zamítnutí námitek, podal žádost o osvobození od soudních poplatků, kterou okresní soud, aniž by se jí zabýval věcně, zamítl jako opožděně podanou, zároveň zastavil odvolací řízení z důvodu, že žalovanému dne 11. 9. 2019 marně uplynula lhůta po zaplacení soudního poplatku a v této lhůtě poplatek nezaplatil. 22. Je absurdní považovat za správný závěr, že by účastníku měla uplynout dodatečná lhůta pro zaplacení soudního poplatku dříve, než bude pravomocně rozhodnuto o námitkách podaných účastníkem proti usnesení stanovícímu tuto dodatečnou lhůtu pro zaplacení soudního poplatku. Tím by došlo zcela k vyprázdnění smyslu námitek jako zvláštního opravného prostředku proti rozhodnutím vyšších soudních úředníků. 23. Závěr soudu o tom, že žalovanému uplynula lhůta pro zaplacení soudního poplatku dnem 11. 9. 2019 proto nelze považovat za správný. Lhůta patnácti dnů stanovená soudem pro zaplacení poplatku dle názoru odvolacího soudu nemohla uplynout dříve, než 15 dnů od právní moci usnesení vydaného vyšším soudním úředníkem, tj. v posuzovaném případě nemohla uplynout dříve než 27. 9. 2019. V této lhůtě však žalovaný podal žádost o osvobození od soudních poplatků, kterou za této situace nelze považovat za opožděnou. Okresní soud veden nesprávným názorem o opožděnosti žádosti žalovaného na osvobození od soudních poplatků se věcně žádostí nezabýval a nezkoumal majetkové poměry žalovaného. Z tohoto důvodu odvolací soud napadené rozhodnutí ve výroku I. pro výše uvedené vady zrušil dle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. 24. V důsledku nesprávného závěru o opožděnosti žádosti o osvobození od soudních poplatků logicky neobstojí ani závěr okresního soudu o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, neboť nejprve musí být pravomocně vyřešena otázka osvobození od soudních poplatků ohledně včas podané žádosti o osvobození od soudních poplatků. 25. Odvolací soud přitaká žalovanému, že mu ve své podstatě bylo znemožněno zaplatit soudní poplatek poté, co nebylo vyhověno jeho včas podané žádosti o osvobození od soudních poplatků, což považuje odvolací soud za zcela nepřípustné a v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V tomto směru poukazuje odvolací soud na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. II. ÚS 1138/15, ale zejména na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, sp. zn. 8 As 198/2018. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud již reagoval na novelizované znění § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. a dospěl k závěru: “Ani po novele zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, účinné od 30. 9. 2017 nemůže krajský soud zastavit řízení dle § 9 odst. 1 tohoto zákona po marném uplynutí lhůty k uhrazení soudního poplatku, pokud byla podána kasační stížnost proti usnesení o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků. V případě zamítnutí této kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem musí krajský soud znovu vyzvat poplatníka k uhrazení soudního poplatku a stanovit mu k tomu lhůtu.“. 26. Nadto nelze rovněž odhlédnout od judikaturou Ústavního soudu se prolínající zásady, dle které mají obecné soudy při interpretaci podústavního práva povinnost šetřit podstatu a smysl základních práv vyplývající z čl. 4 odst. 4 Listiny [srov. nález sp. zn. III. ÚS 1452/08 ze dne 3. 9. 2009 (N 192/54 SbNU 379; nález sp. zn. II. ÚS 281/09 ze dne 5. 3. 2009 (N 50/52 SbNU 499), bod 14; nález sp. zn. III. ÚS 455/06 ze dne 27. 11. 2008 (N 205/51 SbNU 565)]. Pokud se při interpretaci podústavního práva nabízí více možností výkladu, mají soudy povinnost upřednostnit ten výklad, který umožňuje realizaci ústavně zaručeného práva, v tomto případě práva na přístup k soudu, před výkladem této realizaci bránící. 27. S ohledem na výše uvedené důvody odvolací soud napadené usnesení ve výroku II. dle § 220 o. s. ř. změnil tak, že se odvolací řízení nezastavuje. V důsledku této změny byl odklizen i závislý výrok o nákladech řízení. 28. Okresní soud se v dalším řízení proto bude nejprve zabývat věcně včasnou žádostí žalovaného o osvobození od soudních poplatků, vyzve žalovaného, aby náležitě svou žádost odůvodnil, tvrdil své konkrétní majetkové poměry a svá tvrzení i náležitě prokázal. Následně o této žádosti rozhodne a postaví najisto, zda účastník splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků zcela, zčásti či vůbec. Jakmile bude soudem o takové žádosti pravomocně rozhodnuto tak, že účastník nebude od soudních poplatků osvobozen, případně bude osvobozen jen zčásti, je soud povinen znovu takového účastníka vyzvat k zaplacení soudního poplatku (či jen té části, v jejímž rozsahu osvobozen nebyl) a stanovit mu novou dodatečnou lhůtu pro zaplacení tohoto soudního poplatku, neboť předchozí lhůta pro zaplacení soudního poplatku byla včasnou žádostí o osvobození od soudních poplatků „zkonzumována“. Pokud účastník v této nově stanovené lhůtě soudní poplatek či jeho část nezaplatí, je opět důsledkem zastavení řízení, přičemž k pozdějšímu zaplacení soudního poplatku se opět nepřihlíží. Poučení: Proti výroku II. tohoto rozhodnutí je možno podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Proti výroku I. tohoto rozhodnutí není dovolání přípustné. Ostrava 29. listopadu 2019 Mgr. Dagmar Gottwaldová, v.r. předsedkyně senátu