Pokud žaloba neobsahuje vylíčení veškerých pro věc rozhodujících skutečností a žalobce plní svou povinnost tvrzení vylíčit veškeré pro věc rozhodující skutečnosti zprostředkovaně výslovným odkazem na přiložené listiny, pak aby mohlo být o takové žalobě rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, je nezbytné, aby i takové listiny byly spolu s žalobou doručeny žalovanému do vlastních rukou, a to nejméně deset dní přede dnem konání prvního jednání, při němž dojde k rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání.

5 15 Co 368/2019 Shodu s prvopisem potvrzuje Michal Vozar. č. j. 15 Co 368/2019 - 94Shodu s prvopisem potvrzuje Michal Vozar. ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci žalobkyně: Maxira Technology s. r. o., IČO 29451761 sídlem Sokolská třída 1615/50, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava zastoupená advokátem Mgr. Faridem Alizeyem sídlem Stodolní 834/7, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava proti žalovanému: Rostislav M., narozený dne xxx, IČO xxx sídlem xxx o zaplacení částky 127 466 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 10. 4. 2019, č. j. 117 C 41/2018-33, takto: Rozsudek okresního soudu se mění tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem pro zmeškání okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 127 466 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 554 Kč od 10. 10. 2017 do zaplacení, z částky 17 087 Kč od 10. 10. 2017 do zaplacení, z částky 5 884 Kč od 21. 10. 2017 do zaplacení, z částky 3 484 Kč od 4. 11. 2017 do zaplacení, z částky 7 696 Kč od 30. 11. 2017 do zaplacení, z částky 46 254 Kč od 5. 12. 2017 do zaplacení, z částky 14 230 Kč od 8. 12. 2017 do zaplacení, z částky 21 277 Kč od 16. 12. 2017 do zaplacení (výrok I.) a současně jej zavázal k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši 43 048 Kč (výrok II.). Okresní soud vyložil, že omluva žalovaného ze dne 5. 4. 2019, v níž požádal o odročení jednání nařízeného na den 10. 4. 2019 na 8:30 hodin kvůli akutním zdravotním potížím, není důvodná. Podle okresního soudu totiž z lékařských zpráv přiložených k žádosti o odročení nevyplývá, že by se u žalovaného jednalo o nějaké akutní zdravotní potíže, naopak z nich vyplynulo, že se jedná o dlouhodobý stav po autonehodě v roce 2016. Ze zpráv se rovněž nepodává, že by se žalovaný nemohl dostavit k soudnímu jednání. Okresní soud rovněž přihlížel k dosavadní procesní aktivitě žalovaného, který se k věci samé nijak nevyjádřil, a přestože byl k tomu soudem vyzýván, neuvedl žádná konkrétní skutková tvrzení, z nichž by vyplývalo, proč by uplatněný žalobní požadavek neměl být opodstatněný, natož aby navrhl jakékoliv důkazy na svou obranu. Okresní soud tak dospěl k závěru, že byly splněny veškeré podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť žalovaný zmeškal i přes poučení o následcích nedostavení se první jednání ve věci, které se skutečně konalo. Rovněž žaloba, doplnění skutkových tvrzení i předvolání k jednání byly žalovanému řádně a s dostatečným předstihem doručeny do vlastních rukou, z žalobních tvrzení vyplývá žalobou uplatněný nárok a žalobkyně při jednání navrhla, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Byly tak splněny veškeré podmínky pro to, aby okresní soud považoval skutková tvrzení obsažená v žalobě za nesporná a ve věci rozhodl rozsudek pro zmeškání. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, jímž se domáhal jeho změny tak, že rozsudek pro zmeškání nebude vydán. Odvolací námitky soustředil do dvou okruhů, předně namítal, že se z jednání řádně a včas omluvil a dále, že žaloba neobsahuje skutková tvrzení, na základě kterých lze rekonstruovat právní vztah, který mezi účastníky vznikl, neboť v žalobě jsou uvedeny jen faktury, přičemž faktura nemůže nahradit právní důvod plnění. Poukazoval na to, že v žalobních tvrzeních zcela chybí skladba žalované částky, z tvrzení rovněž není vůbec zřejmé, co konkrétně žalobkyně žalovanému dodala a za co tedy žalobou žádá po žalovaném žalovanou částku zaplatit. O takové žalobě s chybějícími skutkovými tvrzeními nelze dle názoru žalovanému vůbec rozsudkem pro zmeškání rozhodnout. 3. Žalobkyně v rámci vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že navrhuje potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Okresní soud zcela správně vyhodnotil omluvu žalovaného z nařízeného jednání jako nedůvodnou, žalobkyně poukazovala na to, že žalovaný si i v jiných sporech pokaždé vymýšlí stejné obstrukce, jen aby protáhl celé řízení, předkládá potvrzení od lékařů, aniž by mu jeho zdravotní stav skutečně neumožňoval účast u jednání. K námitce žalovaného, že žaloba neobsahuje skutková tvrzení, žalobkyně uvedla, že žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, které zcela nepochybně dokládají nárok žalobkyně, tak jak je podrobně rozveden v žalobě včetně doplnění žaloby. 4. Odvolací soud považuje odvolání žalovaného za odvolání včasné, podané osobou k tomu subjektivně legitimovanou a rovněž za odvolání směřující proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné. 5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek pro zmeškání okresního soudu v celém rozsahu, neboť takto byl napaden odvoláním, včetně řízení předcházejícího. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu § 212a odst. 4 o. s. ř. pouze z důvodů uvedených v § 205b o. s. ř., přičemž současně ani neshledal, že by v řízení nastala některá z vad uvedených v § 212a odst. 5 o. s. ř., ostatně jejich existenci pak nenamítal ani žádný z účastníků řízení. Odvolací soud pak dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné. 6. Formální předpoklady pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání jsou výslovně zmíněny v § 153b o. s. ř. 7. Dle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 8. K první odvolací námitce žalovaného se odvolací soud nejprve zabýval posouzením otázky včasnosti a řádnosti omluvy žalovaného z prvního jednání, které ve věci proběhlo dne 10. 4. 2019. Odvolací soud považuje posouzení této otázky okresním soudem za zcela správné a pro zestručnění odkazuje na část odůvodnění rozsudku okresního soudu týkající se této otázky (viz odstavec 6. odůvodnění rozsudku okresního soudu). Pouze pro dokreslení pak odvolací soud doplňuje, že z žádosti žalovaného ze dne 5. 4. 2019 o odročení jednání a z lékařských zpráv k ní přiložených nelze jakkoliv dovodit, že by žalovaný nebyl dne 10. 4. 2019 schopen dostavit se k soudu. Z lékařských zpráv pouze vyplynulo, že žalovaný byl v roce 2016 účastníkem dopravní nehody, po níž má problémy s páteří, kvůli nimž podstoupil dne 4. 3. 2019 rentgenologické vyšetření. Po tomto vyšetření se žalovaný dostavil dne 5. 4. 2019 do neurologické ambulance, kde mu byla doporučena řízená rehabilitace se zaměřením na páteř a „škola zad pro doma“ - tato doporučení však evidentně není možno považovat za taková, která by měla reagovat na akutní zdravotní problémy žalovaného s páteří, které by jej omezovaly v hybnosti natolik, že by nebyl schopen se zúčastnit jednání okresního soudu dne 10. 4. 2019. Ze zprávy se nepodává, že by žalovaný nebyl schopen pro své onemocnění zúčastnit se nařízeného soudního jednání. Omluvu žalovaného okresní sodu zcela správně posoudil jako nedůvodnou. 9. Odvolací soud však považuje za důvodnou druhou odvolací námitku žalovaného spočívající v tom, že neúplná žalobní tvrzení obsažená v žalobě ve znění jejího doplnění neumožňovala okresnímu soudu rozhodnout ve věci rozsudkem pro zmeškání. 10. Předpokladem pro vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b odst. 1 o. s. ř. je předně skutečnost, že z tvrzení žalobce obsažených v žalobě o skutkových okolnostech věci vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku po hmotněprávní stránce. Podmínka odůvodněnosti uplatněného nároku je splněna tehdy, obsahuje-li žaloba skutková tvrzení o všech okolnostech, které jsou významné pro právní posouzení věci podle hmotného práva. Základem pro vydání rozsudku pro zmeškání proto mohou být jen taková žalobní tvrzení, která vedou k závěru, že podle nich lze výrokem rozsudku přiznat právě to plnění, kterého se žalobce v žalobě domáhá (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 45/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále jen „Sbírka“, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 23 Cdo 216/2008, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4098/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 30 Cdo 1779/2007; v odborné literatuře pak Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2006, s. 705, nebo Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1052). Odkázat lze rovněž na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2000, sp. zn. 20 Cdo 2272/2000, uveřejněného pod číslem 40/2001 Sbírky (dále jen „R 40/2001“), a důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4599/2010, uveřejněného pod číslem 18/2012 Sbírky. 11. O žalobě, která neobsahuje veškerá rozhodná tvrzení z hlediska hypotézy hmotněprávní normy ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku, proto nikdy nelze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 12. Výše uvedené judikaturní závěry promítl odvolací soud do poměrů projednávané věci. 13. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně ve své žalobě k žalobou uplatněnému nároku na zaplacení částky 127 466 Kč (sestávající z osmi různých částek) s příslušenstvím skutkově tvrdila jen to, že si žalovaný u žalobkyně objednal v období od 25. 9. 2017 do 1. 12. 2017 dodávku zboží, které bylo žalovanému vyúčtováno celkem osmi fakturami, přičemž v žalobě uvedla jejich čísla, datum vystavení faktur a výši fakturované částky, dále tvrdila, že vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 7. 8. 2018 k zaplacení dluhu 127 466 Kč do 17. 8. 2018 a následně formulovala petit, že se domáhá zaplacení částky 127 466 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 16. 12. 2017 do zaplacení. 14. Na základě těchto tvrzení nebylo možno rozsudek pro zmeškání vydat, neboť zcela absentují veškerá pro věc rozhodná tvrzení, tj. jaké zboží si žalovaná u žalobkyně objednala a kdy, tj. ve vazbě na každou objednávku a fakturu zvlášť, zda cena zboží byla stranami sjednána a v jaké výši, případně, zda cena ujednána nebyla a je žalována cena obvyklá, kdy a zda bylo objednané zboží dodáno, co bylo ujednáno o splatnosti ceny zboží, případně kdy nastala splatnost ceny zboží a z čeho závěr o splatnosti vychází. Okresní soud si byl této skutečnosti zcela zjevně vědom, neboť žalobkyni výzvou ze dne 1. 3. 2019 vyzval k doplnění žalobních tvrzení právě v tomto směru. 15. Na tuto výzvu reagovala žalobkyně podáním ze dne 14. 3. 2019, v němž uvedla, že se jednalo o stavebně izolační materiál, že zboží bylo žalovanému dodáno na základě jeho písemných objednávek. Žalobkyně opět neuvedla nic bližšího o tom, kdy a jaké zboží bylo žalovaným objednáno, kdy a jaké zboží bylo žalovanému dodáno, a v tomto směru jen odkázala na objednávky a dodací listy, které označila k důkazu a připojila ke svému podání jako přílohy. K otázce ceny zboží tvrdila, že byla stanovena dohodou účastníků (aniž by tvrdila ve vazbě na jakou dodávku zboží byla jaká konkrétní cena ujednána) a dále uvedla, kdy se staly jí vystavené faktury splatnými. Podání žalobkyně ze dne 14. 3. 2019 okresní soud doručil žalovanému do vlastních rukou dne 19. 3. 2019, avšak bez příloh, na které žalobkyně odkazovala a hodlala jimi zprostředkovaně (odkazem na připojenou listinu) splnit svou povinnost tvrzení. 16. Odvolací soud dospěl k závěru, že ze strany žalobkyně nebyly ve vztahu k celkem osmi různým uplatněným nárokům vylíčeny veškerá rozhodná skutková tvrzení z hlediska hypotézy hmotně právní normy, tj. veškerá tvrzení odůvodňující vznik, výši a splatnost žalobou uplatněných nároků, a proto o takové žalobě nebylo možno rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Konkrétně zcela absentuje konkrétní tvrzení o tom, kdy a jaké zboží bylo žalovaným objednáno, za jakou konkrétní cenu, a kdy bylo toto zboží žalovanému dodáno. Toto jsou totiž základní skutková tvrzení potřebná pro to, aby bylo možno žalobě rozsudkem pro zmeškání vyhovět. K námitce žalobkyně, že veškerá svá tvrzení v žalobě doložila důkazy, odvolací soud uvádí, že při rozhodování rozsudkem pro zmeškání soud dokazování neprovádí a bylo-li by přesto provedeno, soud z něj při rozhodování rozsudkem pro zmeškání ani nesmí vycházet. Soud vychází pouze z žalobních tvrzení, tato se považují za nesporná a soud se zabývá jen tím, zda nárok uplatněný v žalobě vyplývá z žalobních tvrzení. 17. Jelikož však žalobkyně v doplnění žaloby v dalším výslovně odkázala na připojené listiny (objednávky a dodací listy), musel se odvolací soud vypořádat i s tím, jaký má tato skutečnost vliv na závěr, zda byly splněny podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání. Soud poukazuje na soudní praxí zastávaný názor akceptující jako výjimečný postup zprostředkované splnění povinnosti tvrzení odkazem na konkrétní listinu, která je účastníkem připojena k žalobě a výslovně je na ni odkázáno. Nejvyšší soud tento názor vyslovil již v rozsudku ze dne 15. 5. 1996, sp. zn. 3 Cdon 370/96 a navázal na něj také ve svých pozdějších rozhodnutích (např. ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Cdo 1089/2000 nebo ze dne 15. 5. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2725/2007), přičemž vždy zdůrazňoval výjimečnost a restriktivní aplikaci tohoto postupu a nutnost výslovného odkazu na obsah listiny. Takový odkaz byl specifikován v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Odo 742/2006, tak, že se jím míní navenek projevená vůle identifikovat skutek prostřednictvím skutkových údajů obsažených v konkrétní listině. Meze restriktivní aplikace je nutno spatřovat v naplnění specifických okolností, za nichž není racionálního důvodu požadovat po žalobkyni, aby opisovala rozsáhlejší množství údajů obsažených v konkrétním listinném důkazním prostředku, které z něj zřetelně a jednoznačně vyplývají. 18. Žalobkyně zcela evidentně hodlala splnit svou povinnost tvrzení odkazem na přiložené listiny, z nichž se mělo podávat kdy a jaké zboží a za jakou cenu si žalovaný objednal a kdy a jaké zboží žalobkyně žalovanému dodala, nicméně jak bylo odvolacím soudem zjištěno, tyto objednávky a dodací listy nebyly žalovanému spolu s doplněním žaloby doručeny, což soud ověřil telefonickým dotazem na okresní soud (viz úřední záznam na č. l. 88 spisu). 19. Pokud žaloba neobsahuje vylíčení veškerých pro věc rozhodujících skutečností a žalobce plní svou povinnost vylíčit veškeré pro věc rozhodující skutečnosti zprostředkovaně výslovným odkazem na přiložené listiny, pak aby mohlo být o takové žalobě rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, je nezbytné, aby i takové listiny byly spolu s žalobou doručeny žalovanému do vlastních rukou, a to nejméně deset dní přede dnem konání prvního jednání, při němž dojde k rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání. 20. Žalovanému byla doručena před prvním jednáním pouze žaloba, která neobsahovala téměř žádná konkrétní skutková tvrzení, a dále doplnění žaloby ze dne 14. 3. 2019, které opět konkrétní skutková tvrzení o tom jaké zboží a kdy bylo objednáno, za jakou cenu a kdy a zda bylo žalovanému dodáno, neobsahovala. Pokud se tato absentující tvrzení podávala z přiložených listin (důkazů), na které žalobkyně výslovně odkázala a zcela evidentně jimi hodlala zprostředkovaně splnit svou povinnost tvrzení, avšak okresní soud tyto listiny nedoručil žalovanému nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání, při kterém rozhodl rozsudkem pro zmeškání, mělo konat, pak k údajům obsaženým v listinách nelze přihlížet a je nutno dovodit, že žalobní tvrzení obsažená v listinách, které byly žalovanému okresním soudem doručeny, neumožňovala rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 21. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je nutno uzavřít, že nebyly splněny podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání dle § 153b o. s. ř., a proto odvolací soud napadený rozsudek změnil, jak ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. 22. O nákladech tohoto odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť řízení se nekončí a o nákladech řízení rozhodne okresní soud ve svém konečném rozhodnutí, do nichž zahrne i náklady tohoto odvolacího řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Opavě, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Ostrava 27. listopadu 2019 Mgr. Dagmar Gottwaldová, v. r. předsedkyně senátu