č. j. 17 Ad 14/2018 - 47             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobce: J. D. zastoupen Mgr. Martinem Schulhauserem, advokátem sídlem Karola Śliwky 125, Fryštát, 733 01  Karviná proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 125 08  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 7. 2018,  ve věci invalidního důchodu,   takto :   I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 23. 7. 2018 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 336 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce Mgr. Martina Schulhausera, advokáta se sídlem Karviná, Fryštát, Karola Śliwky 125.   Odůvodnění:   1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 6. 10. 2018 domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 23. 7. 2018 č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 6. 3. 2018, kterým zamítla žalobci žádost o změnu výše invalidního důchodu, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 21. 2. 2018 není žalobce invalidní pro invaliditu II. ani III. stupně, ale je nadále invalidní pro invaliditu I. stupně. Žalobce se závěrem žalované nesouhlasil, neboť z lékařské zprávy MUDr. S. z pneumologické ambulance ze dne 20. 6. 2018 vyplývá, že lékař doporučil přiznání plného invalidního důchodu vzhledem k těžké formě CHOPN a spánkové apnoe. Žalobce má za to, že žalovaná postupovala v rozporu se zákonem o důchodovém pojištění a správním řádem, neboť vzala v úvahu toliko skutečnosti, které svědčí ve prospěch napadeného rozhodnutí a závěru správního orgánu. 2. Žalovaná odkázala na napadené rozhodnutí, se kterým se ztotožňuje, a navrhla zpracování posudku Posudkové komise MPSV k posouzení zdravotního stavu žalobce. 3. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 4. Z posudkového spisu krajský soud zjistil, že žalobce požádal o změnu výše invalidního důchodu s ohledem na svůj zdravotní stav. Dne 21. 2. 2018 zpracoval posudkový lékař OSSZ Karviná posudek se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole X., odd. B, pol. 1b, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. (dále jen „vyhláška“), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30%. Vzhledem k dalším postižením zdravotního stavu posudkový lékař zvýšil tuto hodnotu o 5%, celkově na 35%. Proti předchozímu šetření OSSZ není doložena podstatná změna zdravotního stavu. Na základě tohoto posudku rozhodla žalovaná dne 6. 3. 2018 tak, že žádost žalobce zamítla. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, na základě kterých zpracoval posuzující lékař ČSSZ Ostrava dne 12. 7. 2018 posudek se shodným závěrem, ke kterému dospěl posuzující lékař OSSZ Karviná, tedy, že zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídá I. stupni invalidity, neboť nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně posudkového závěru. 5. Z posudku posudkové komise MPSV ze dne 14. 2. 2019 soud zjistil, že posudková komise ve složení předsedy komise, dalšího lékaře s odborností interní lékařství a tajemnice, dospěla k závěru, že posudkový závěr lékaře OSSZ a ČSSZ byl podhodnocen, nebyl dostatečně objektivizován, a posudková komise proto změnila posudkový závěr s tím, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní v III. stupni. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je těžký syndrom spánková apnoe s noční i klidovou hyposaturací, průměrně pod 90%, na dlouhodobé domácí oxygenoterapii, pro který stanovuje vyhláška v kapitole VI., pol. 5c, pokles pracovní schopnosti v rozmezí 60-70%. Posudková komise zvolila horní hranici 70% s tím, že žalobce je morbidně obézní a tato skutečnost jeho potíže zhoršuje. Žalobce není schopen pracovního uplatnění. 6. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43). 7. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míru poklesu pracovní schopnosti, stupeň invalidity, den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu prvního či druhého stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69%), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 8. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek PK MPSV v Ostravě. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností interní lékařství, tedy lékaře z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudek podle názoru krajského soudu má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila, vysvětlila, proč se odchýlila od předchozích posudkových závěrů a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Krajský soud proto dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní, přičemž šlo o invaliditu třetího stupně. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 70% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR. 9. Jelikož u žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o třetí stupeň invalidity, krajský soud v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí žalované pro vady řízení zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná v průběhu dalšího řízení je vázána názorem krajského soudu, že žalobce je nadále invalidní, přičemž se u něj jedná nikoliv o invaliditu druhého, ale třetího stupně. 10.                      V řízení byl plně procesně úspěšný žalobce, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představují odměnu za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 100 Kč, podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za čtyři úkony právní služby, příprava převzetí zastoupení, sepis žaloby, porada s klientem dne 11. 3. 2019 a účast u jednání podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky, třikrát režijní paušál ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky. Žalobce jako náklad řízení uplatnil další poradu s klientem dne 10. 12. 2018, nicméně tento úkon právní služby neměl žádný odraz ve spise a souvislost s procení situací, proto jej soud nepovažuje za náklad účelně vynaložený. Dále je nákladem žalobce cestovné jeho zástupce za cestu z Karviné do Ostravy a zpět, celkem ujeto 50 km osobním vozem reg. zn: X, Škoda Superb, o průměrné spotřebě 7,4 l na 100 km benzínu natural, cena za opotřebení dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. činí 4,10 Kč za 1 ujetý kilometr, cena pohonných hmot 33,10 Kč za 1 litr benzínu, celkem tedy 327 Kč, a dále náhrada za ztrátu času v rozsahu 4 půlhodin ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 vyhlášky.  Dále DPH z těchto částek s výjimkou zaplaceného soudního poplatku podle § 57 odst. 2 s. ř. s. Celkem tedy náklady řízení činí 17 336 Kč. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobci prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jeho práva. Soud proto žalovaného k jejich zaplacení žalobce zavázal, a to k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve spojení s ustanovení § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalovaného.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.   Ostrava 13. března 2019   JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje