č. j. 17 Ad 16/2019 - 36           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobce:  M.K.   proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 2. 2019,  ve věci invalidního důchodu   takto: I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 4. 2019 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 4. 2. 2019, č. j. RN-X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 8. 11. 2018, č. j. R-8.11.2018 – 421/X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobci odejmut invalidní důchod prvního stupně. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za nesprávné, neboť dle jeho názoru mělo být jeho zdravotní postižení podřazeno pod ta uvedená v kapitole XV. oddílu B položce 8 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a nikoli písmene a), jak hodnotily shodně obě autorky posudků, kteréžto byly podkladem pro výše uvedená rozhodnutí žalované. Žalobce uvedl, že po operaci prvního kyčelního kloubu byl shledán invalidním v prvém stupni s mírou poklesu pracovní schopnosti určenou na 35%. K vydání výše označených rozhodnutí pak došlo v době, kdy žádal o zvýšení invalidního důchodu na II. stupeň po operaci, při které mu byl vyměněn kyčelní kloub na druhé noze. Žalobce má za to, že při vypracování podkladových posudků pro prvostupňové a napadené rozhodnutí žalované nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, jelikož nebyla náležitě zkoumána omezení, která vyměněné kyčelní klouby představují pro každodenní život žalobce, jako například omezení v běhu a chůzi, problémy se zvedáním drobných předmětů ze země, nutnost sedět ve zvýšené poloze a jiných více. 3. Žalovaná ve svém vyjádření popsala průběh správního řízení a uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobce namítá nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, navrhuje žalovaná jeho přezkoumání PK MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění. 4. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 4. 2. 2019 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 5. Z připojeného posudkového spisu žalobce krajský soud zjistil, že žalobce se vyučil lesním mechanizátorem, na této pozici pak i pracoval. Dále byl traktoristou a ošetřovatelem v JZD Jesenicko, svářečem a řidičem v Plynostavu Rosice u Brna a následně svářečem, řidičem a stavbyvedoucím v Plynostavu, s. r. o. Nový Jičín. Žalovaná rozhodla dne 8. 11. 2018 výše uvedeným prvostupňovým rozhodnutím o odejmutí invalidního důchodu žalobci na základě posudku lékařky OSSZ Nový Jičín, vypracovaného dne 23. 10. 2018. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti byl označen stav po implantaci TEP (totální endoprotézy – pozn. soudu) pravé kyčle dne 2. 3. 2018, v minulosti již po implantaci TEP levé kyčle pro artrózu obou kyčelních kloubů. Stran těchto byla konstatována úspěšná operační léčba, po které přetrvává maximálně lehké omezení hybnosti s omezení pro delší chůzi a stání. Dalším zdravotním postižením pak shledán diabetes mellitus 2 typu. Výše uvedený stav po operaci kyčle byl posudkovou lékařkou podřazen pod kapitolu XV. oddíl B, položku 8 písm. a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a stanovena pro něj míra poklesu pracovní schopnosti 15 %, zvýšená následně pro další postižení zdravotního stavu (zmíněný diabetes mellitus) o nejvýše přípustných 10 % na celkových 25 %. Jelikož však 25 % neodpovídá žádnému stupni invalidity, rozhodla žalovaná prvostupňovým rozhodnutím tak, jak je výše uvedeno. 6. Po podání námitek vypracovala lékařka ČSSZ pro účely napadeného rozhodnutí dne 31. 1. 2019 nový posudek, ve kterém plně potvrdila závěry posudkové lékařky OSSZ a to jak co do druhu rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce, tak co do míry poklesu jeho pracovní schopnosti, kdy stejně, jako v posudku OSSZ bylo i nyní přistoupeno ke zvýšení 10 %, tentokrát však nikoliv pro další postižení žalobce, ale pro omezenou možnost využití jeho dosavadních pracovních zkušeností. 7. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 7. 8. 2019, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 4. 2. 2019, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností ortopedie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“). Posudková komise konstatovala, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je stav po oboustranné TEP kyčelních kloubů s dobrou funkcí, bez známek uvolnění implantátů. Dopad na pracovní schopnost byl hodnocen dle kapitoly XV., oddílu B, položky 8 písm. a) vyhlášky č. 359/2009 Sb. na horní hranici touto vyhláškou určeného rozmezí, tedy 15 % a byl pro další onemocnění navýšen o dalších 10 % na celkových 25 %. Posudková komise konstatovala, že posudkové lékařky OSSZ a ČSSZ posoudily zdravotní stav žalobce objektivně a dle správných posudkových kritérií. 8. Jelikož v řečeném posudku PK MPSV absentovaly náležitosti, jejichž nepřítomnost jej činila pro rozhodnutí soudu nepoužitelným, vyžádal si zdejší soud doplnění posudku. V tomto žádal zejména o vysvětlení, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu žalobce oproti posudku posudkového lékaře OSSZ Nový Jičín z 8. 1. 2016, podle kterého došlo k poklesu pracovní schopnosti žalobce o 35 %. Dále soud žádal o vysvětlení, zda a jak zdravotní stav žalobce ovlivnila operace obou kyčelních kloubů. V posled se soud dotázal, zda byly zohledněny omezení, které žalobce uvádí v běžném životě. 9. Vyžádané doplnění bylo posudkovou komisí v nezměněném složení vypracováno 13. 11. 2019 a k otázce důvodů zlepšení se vyjádřilo tak, že k hodnocení posudkovým lékařem OSSZ Nový Jičín dne 8. 1. 2016 došlo před operací pravého kyčelního kloubu. Tato operace proběhnuvší v březnu roku 2018 s dobrým funkčním výsledkem vedla ke zlepšení zdravotního stavu žalobce, kdy hybnost v pravé kyčli je nyní v normě, bez doporučeného omezení. K námitkám žalobce stran křečí a neklidných dolních končetin uvedla posudková komise, že tyto potíže nesouvisí s uvedenou diagnózou a vyžadují neurologické vyšetření s nasazením adekvátní léčby a doporučení režimových opatření. Ohledně omezení pohybu uvedla posudková komise, že žalobce sám uvádí, že je schopen ujít vzdálenost 1 km. K bolestem pak posudková komise rovněž s odkazem na skutečnosti žalobcem výslovně uvedené konstatovala, že bolesti nedosahují intenzity, která by vyžadovala každodenní užívání analgetik. 10. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43). 11. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 12. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek a jeho doplnění. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností ortopedie, tedy lékaře z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudek po jeho doplnění má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. 13. Podle § 39 odst. 1 z. d. p. [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 14. Vycházeje tedy z výše řečeného doplněného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v žádném stupni, když jeho pracovní schopnost poklesla toliko o 25 %. Závěry posudkové komise se nadto zcela shodují jak se závěry posudkové lékařky OSSZ, tak se závěry posudkové lékařky žalované. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že žalovaná napadeným rozhodnutím správně potvrdila své rozhodnutí ze dne 8. 11. 2018, kterým žalobci odňala invalidní důchod I. stupně z důvodu, že tento již není nadále invalidní. Žaloba tak není důvodná a krajský soud ji proto v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 15.            Soud závěrem považuje za vhodné výslovně upozornit na skutečnost, že při změně zdravotního stavu je možné žádat o změnu výše invalidního důchodu. Invalidní důchodce pak bude za tím účelem opětně přezkoumán stran míry poklesu pracovní schopnosti. 16. V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.   Ostrava 11. prosince 2019     JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje