č. j. 17Ad 17/2019 - 42           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobce:  J.V. zastoupen JUDr. I. N., obecnou zmocněnkyní   proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 2. 2019, ve věci invalidního důchodu   takto: I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 4. 2019 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 5. 2. 2019, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 7. 11. 2018, č. j. R-7.11.2018-43/X, kterým byl žalobci odňat invalidní důchod. Žalobce se řečenou žalobou domáhal rovněž i zrušení prvostupňového rozhodnutí žalované. 2. Žalobce v žalobě vytkl napadenému rozhodnutí předně to, že nebyl posudkovým lékařem dostatečně podrobně zkoumán jeho zdravotní stav, zejména ve vztahu k omezené schopnosti vykonávat denní aktivity. Žalobce je toho názoru, že jeho postižení mělo být zařazeno pod ta uvedená v kapitole XII, oddílu E, položce 1 písm. c), tedy se středně těžkým funkčním postižením, a nikoliv, jak učinil posudkový lékař žalované, písm. b) stejné kapitoly, oddílu a položky, které odpovídá lehkému funkčnímu postižení. Napadané rozhodnutí bylo tedy dle žalobce vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Také nebylo přihlédnuto k žalobcově námitce, že se jeho zdravotní stav nezlepšil (vůči době, kdy mu invalidní důchod byl přiznán – pozn. soudu), nýbrž zhoršil. Žalobce navrhl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí z jiného než zdejšího regionu. 3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že jelikož z obsahu žaloby zcela jednoznačně vyplývá, že žalobce nesouhlasí s medicínským posouzením svého zdravotního stavu, navrhuje provedení důkazu odborným lékařským posouzením. To je zákonem pro tyto případy svěřeno Posudkovým komisím MPSV. Od výsledku tohoto posouzení by se pak mělo odvíjet i rozhodnutí soudu o žalobě. 4. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 5. 2. 2019 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 5. Z připojeného posudkového spisu žalobce krajský soud zjistil, že žalobce dokončil základní školu a následně pracoval zejména jako dělník, v poslední době jako strážný a nyní pracuje jako řidič dodávky u rozvozu léků. Žalovaná rozhodla prvostupňovým rozhodnutím dne 7. 11. 2018 o odejmutí invalidního důchodu na základě posudku lékaře OSSZ Karviná ze dne 29. 10. 2018, který za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce označil zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, a pokles pracovní schopnosti žalobce hodnotil 20 % a s ohledem na vliv postižení na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti přistoupil ke zvýšení o 10 % na celkových 30 %. Po podání námitek proti prvostupňovému rozhodnutí žalované vypracovala lékařka ČSSZ pro potřeby napadeného rozhodnutí dne 31. 1. 2019 nový posudek, který rovněž označil za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zdravotní postižení dle kapitoly XIII, odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Lékařka uzavřela, že posudkový závěr lékaře OSSZ Karviná lze potvrdit a pokles pracovní schopnosti žalobce rovněž určila celkově na 30 %. 6. Z posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě ze dne 18. 10. 2019, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 5. 2. 2019, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedkyně komise, další lékařky s odborností neurologie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“). Posudková komise uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stav po operaci krční páteře v listopadu roku 2015 pro výhřez meziobratlové ploténky při degenerativních změnách s trvalým omezením pohyblivosti krční páteře, bez známek útlaku nervových struktur. Toto hodnotila ve shodě s lékaři OSSZ a ČSSZ jako zdravotní postižení dle kapitoly XIII, odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy pokles pracovní schopnosti žalobce vinou řečeného postižení rovněž ve shodě s předcházejícími posudky hodnotila 20 %. Na rozdíl od předešlých posudků však Posudková komise MPSV nepřistoupila ke zvýšení míry poklesu pracovní schopnosti pro omezení ve výkonu žalobcova povolání, když dospěla k závěru, že: „[p]osuzovaný je schopen pracovat jako strážný v nezkráceném pracovním úvazku, i ve směnných provozech, je schopen pracovat jako řidič dodávky, jak je výše uvedeno.“ 7. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43). 8. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 9. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialistky s odborností neurologie, tedy lékařky z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudek podle názoru krajského soudu má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. 10. V právě popsané skutečnosti existence zcela bezvadného posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí spočívá také důvod, proč soud nevyhověl důkaznímu návrhu žalobce spočívajícímu ve vypracování revizního posudku jinou posudkovou komisí. K takovému kroku by bylo totiž na místě přistoupit toliko za situace, kdy by shora řešený posudek kritéria na něj kladená ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu, jak jsou tyto svrchu vypočtena, nesplňoval. Takový případ tu však není. 11. Podle § 39 odst. 1 z. d. p. [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 12. Vycházeje tedy z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní. Závěry posudkové komise stran podřazení žalobcova postižení pod příslušnou položku dle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se nadto zcela shodují jak se závěry posudkového lékaře OSSZ, tak se závěry posudkové lékařky žalované, a žalobce nepředložil žádný důkaz, který by tyto konzistentní závěry zpochybnil. 13. Nelze ani přisvědčit žalobcově námitce, že v napadeném rozhodnutí nebylo vysvětleno, proč bylo přikročeno ke změně původního závěru o invaliditě I. stupně. Napadené rozhodnutí obsahuje důkladnou úvahu nad stavem aktuálním ke dni napadeného rozhodnutí, přičemž právě tento je pro ně rozhodný. V posudku, který nechal zpracovat krajský soud, posudková komise vysvětlila, v čem spatřuje zlepšení zdravotního stavu žalobce, když uvedla, že: „[n]adále se již nejednalo ani o invaliditu prvního stupně, kdy proti roku 2016 je prokázáno zlepšení zdravotního stavu, nedochází k atakám kořenové iritace a k akutním projevům pátečních obtíží, stav je po operaci krční páteře zhojen, nález je zlepšen a stabilizován.“ Jedná se o závěr odborný, ze kterého soud vychází, když současně v řízení nebyla zjištěna žádná skutečnost, se kterou by tento závěr byl v rozporu. Posudek je tak úplný, celistvý a přesvědčivý, když bez zdůvodnění, proč komise dospěla k závěru o snížení invalidity, by těmto kritériím nemohl dostát (srov. rozsudek Nejvyššího správného soudu ze dne 11. 11. 2010, č. j. 4 Ads 61/2010 – 63). 14. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že žalovaná napadeným rozhodnutím správně potvrdila své rozhodnutí ze dne 7. 11. 2018, kterým odňala žalobci invalidní důchod. Žaloba tak není důvodná a krajský soud ji proto v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 15. Soud závěrem považuje za vhodné výslovně upozornit na skutečnost, že při změně zdravotního stavu je možné žádat o změnu výše invalidního důchodu. Invalidní důchodce pak bude za tím účelem opětně přezkoumán stran míry poklesu pracovní schopnosti. 16. V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.   Ostrava 20. listopadu 2019       JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje