č. j. 17 Ad 19/2018 - 45             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY      Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobce:  A. P. proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 10. 2018,  ve věci invalidního důchodu,   takto: I. Žaloba se zamítá. II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 11. 2018 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 8. 10. 2018, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 27. 7. 2018, č. j. R-27.7.2018 – 425/X, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že musela přestat pracovat, neboť si přetrhla vazy v koleni a praskl jí meniskus na téže noze, kdy toto jí brání ve výkonu jejího dosavadního povolání uklízečky. Žalobkyně žádala opětné posouzení jejího zdravotního stavu, kdy invalidní důchod II. stupně shledávala nepřiměřeným k omezení, která jí její stav přináší. 3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že byla v prvostupňovém řízení vázána posudkem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení, v řízení o námitkách pak posudkem svého lékaře, kdy v případě posouzení míry poklesu pracovní schopnosti se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství. Druhý řečený posudek, který byl zásadní pro napadené rozhodnutí, pak dle názoru žalované splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, vypořádal se se všemi rozhodujícími skutečnostmi a lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Tou dle posudku byl vertebrogenní algický syndrom, tedy zdravotní postižení dle kapitoly XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. 4. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 8. 10. 2018 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 5. Z připojeného posudkového spisu žalobkyně krajský soud zjistil, že žalobkyně maturovala na Střední zahradnické škole a pracovala převážně jako zahradnice, následně jako dělnice, prodavačka a jejím posledním povoláním byla uklízečka. Od 1. 2. 2012 nepracuje. Žalobkyně žádala o změnu současného invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu dne 18. 4. 2018, kdy tato žádost byla rozhodnutím žalované ze dne 27. 7. 2018 zamítnuta a žalobkyni byl i nadále ponechán dosavadní invalidní důchod II. stupně. Toto rozhodnutí bylo založeno na posudku ze dne 14. 6. 2018, dle kterého rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle ustanovení § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) byl shledán vertebrogenní algický syndrom krční a bederní páteře, tedy zdravotní postižení dle kapitoly XIII., odd. E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla pak, i s ohledem na vliv onemocnění na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti stanovena na 50%. Po podání námitek proti prvostupňovému rozhodnutí žalované vypracovala lékařka České správy sociální zabezpečení pro potřeby napadeného rozhodnutí dne 2. 10. 2018 nový posudek, ve kterém byl svrchu řečený závěr o formě a druhu žalobkynina onemocnění potvrzen. Na základě tohoto posudkového závěru rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím tak, že námitky žalobkyně zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. 6. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 12. 9. 2019, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 8. 10. 2018, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedkyně komise a další lékařky s odborností neurologie, dospěla k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) řečeného zákona, kdy šlo o pokles pracovní schopnosti o 50 %. Posudková komise konstatovala, že (výše uvedené) shodné posudkové závěry lékařek OSSZ a ČSSZ lze potvrdit. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně posudková komise taktéž shledala postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy v rozmezí stanoveném touto vyhláškou pro pokles pracovní schopnosti od 30 % do 40 %, hodnotila 40 %. S ohledem na vliv postižení na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti pak dle § 3 odst. 2 řečené vyhlášky zvýšila komise tuto hodnotu o, vyhláškou nejvýše přípustných, 10 % na celkových 50 %. 7. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43). 8. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 9. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialistky s odborností neurologie, tedy lékařky z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. Posudek podle názoru krajského soudu má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. 10.  Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 11.  Podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění [j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. 12.                      Vycházeje tedy z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobkynina zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v druhém stupni podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Závěry posudkové komise se nadto zcela shodují jak se závěry posudkové lékařky OSSZ, tak se závěry posudkové lékařky žalované, a žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by tyto konzistentní závěry zpochybnil; předložené lékařské zprávy byly nadto hodnoceny posudkovou komisí v předmětném posudku. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že žalovaná napadeným rozhodnutím správně potvrdila své rozhodnutí ze dne 27. 7. 2018, kterým zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu. Žaloba tak není důvodná a krajský soud ji proto v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 13.                      Krajský soud pro úplnost dodává, že dojde – li ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, může požádat o změnu výše invalidity, neboť rozsudek vychází ze stavu kde dni vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 8. 10. 2018. Případně pozdější změny ve zdravotním stavu žalobkyně tak nelze nyní zohlednit, neboť tomu brání ustanovení § 75 odst. 1 s. ř. s., podle kterého soud rozhoduje podle skutkového a právního stavu, který tu byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí (tedy zpětně). 14. V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá.   Poučení:     Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.   Ostrava 16. října 2019     JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje