č. j. 17 Ad 30/2019 - 42           ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci   žalobkyně:  H. Z. zastoupena Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem sídlem Purkyňova 787/6, 702 00  Ostrava     proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 4. 2019,  ve věci invalidního důchodu   takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 4. 2019, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II.  Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3900 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Ladislava Bárty, advokáta sídlem Purkyňova 6, 702 00 Ostrava. Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 6. 2019 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 12. 4. 2019, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zcela změněno prvostupňové rozhodnutí žalované ze dne 5. 2. 2019, č. j. R- 5.2.2019 – 424/X tak, že byl žalobkyni odejmut od 8. 5. 2019 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí považuje na nesprávné, neboť žalovaná se nezabývala dalšími možnostmi léčby, která probíhá, i přes informaci obsaženou v žalobkyniných námitkách. Zdravotní stav žalobkyně se dle jejího tvrzení nezměnil od doby, kdy jí byl přiznán invalidní důchod třetího stupně. Ke dni podání žaloby stále probíhala vyšetření a nebyla zjištěna závěrečná diagnóza. 3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že posudky vypracované pro potřeby obou svých rozhodnutí příslušnými lékaři považuje za objektivní, kdy o tom vypracovaném lékařem pracoviště ČSSZ Ostrava je žalovaná přesvědčena, že jím byl plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobkyně. Jelikož žalobní námitky žalobkyně směřují do posouzení jejího zdravotního stavu, navrhla žalovaná provést důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR. 4. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 12. 4. 2019 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 5. Z připojeného posudkového spisu žalobkyně krajský soud zjistil, že je vyučena prodavačkou nábytku. Pracovala pak mj. jako prodavačka, uklízečka, vrátná a jako ošetřovatelka. Žalovaná prvostupňovým rozhodnutím snížila žalobkyni od 8. 3. 2019 invalidní důchod ze III. stupně na stupeň I. a to na základě posudku lékaře OSSZ Karviná ze dne 17. 1. 2019, který došel k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy jde o somatoformní poruchu. Miru poklesu pracovní schopnosti hodnotil lékař 35 %, kdy k úpravě míry poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 svrchu řečené vyhlášky lékař nepřistoupil. 6. Po podání námitek proti prvostupňovému rozhodnutí žalované vypracovala lékařka ČSSZ pro potřeby napadeného rozhodnutí dne 21. 3. 2019 nový posudek, ve kterém byl svrchu řečený závěr označen za nadhodnocený, a bylo uvedeno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. V řečeném posudku byla míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně hodnocena toliko 20 %. Na základě tohoto posudkového závěru rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím tak, jak je uvedeno v bodě 1. odůvodnění tohoto rozsudku. 7. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 15. 11. 2019, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 12. 4. 2019, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedkyně komise, dalšího lékaře s odborností psychiatrie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“). Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) řečeného zákona, kdy šlo o pokles pracovní schopnosti o 35 %. Posudková komise na rozdíl od výše řečeného posudku ČSSZ podřadila zdravotní postižení žalobkyně pod kapitolu V, položku 5c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Posudková komise uvedla, že souhlasí s názorem lékaře OSSZ, že výsledky vyšetření odpovídají spíše psychosomatické poruše – disociativní motorické poruše.  8. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43). 9. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). 10. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností psychiatrie, tedy lékaře z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. Posudek podle názoru krajského soudu má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. 11. Podle § 39 odst. 1 z. d. p. [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 12. Podle § 39 odst. 2 písm. a) z. d. p. [j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. 13. Vycházeje tedy z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobkynina zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) z. d. p. Závěry Posudkové komise MPSV tedy plně vyvrací závěry posudku, který byl podkladem pro napadené rozhodnutí, a naopak potvrzují správnost posudku lékaře OSSZ. Za tohoto stavu soud uzavírá, že jelikož zdravotní stav žalobkyně byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí jiný, než jaký vzala na základě provedeného posudku lékařkou ČSSZ za zjištěný žalovaná, je její rozhodnutí vadné pro chybně zjištěný skutkový stav. Žaloba je tedy důvodná a soud ji proto v souladu s ustanovení § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil. Podle ustanovení § 78 odst. 4 s. ř. s. „[z]ruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.“ Soud tak tedy výrokem I. tohoto rozsudku učinil. 14. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. náleží takovému účastníku právo náhrady důvodně vynaložených nákladů proti tomu účastníkovi, který úspěch neměl. Řečené náklady právně zastoupené žalobkyně tvoří:   Náklady právního zastoupení advokátem       α) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 1 000 Kč / úkon při těchto úkonech právní služby:     § 7 bod 3., § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a), g) vyhl. č. 177/1996 Sb.       1) příprava a převzetí věci       2) 3) účast na jednání posudkové komise účast na jednání před soudem 3 000 Kč   β) paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. α)     § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.       900 Kč Celkem    3900 Kč 15. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobkyni prokazatelně vznikly a jedná se o náklady důvodně vynaložené k uplatnění jejího práva. Soud proto žalovanou k jejich zaplacení zavázal, a to k rukám zástupce žalobkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovení § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalované.       Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.   Ostrava 11. prosince 2019     JUDr. Zora Šmolková samosoudkyně     Shodu s prvopisem potvrzuje