č. j. 18 A 14/2018 - 26         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci   žalobkyně:  I. J. zastoupená Mgr. Petrem Kaustou, advokátem se sídlem Čs. legií 1719/5, 702 00  Ostrava proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje se sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2018 č. j. MSK 155838/2017, sp. zn. DSH/33674/2017/Kys, o dopravním přestupku     takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.                 Odůvodnění: 1. Rozhodnutím ze dne 28. 3. 2018 č. j. MSK 155838/2017, sp. zn. DSH/33674/2017/Kys žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a chytrého regionu změnil rozhodnutí Magistrátu města Karviné č. j. MMK/157936/2017 ze dne 26. 10. 2017 tak, že text „§ 125c odst. 4 písm. f) silničního zákona“ nahradil textem „§ 125c odst. 5 písm. g) silničního zákona“. Ve zbytku pak žalovaný rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Uvedeným rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustila z nedbalosti tím, že dne 30. 5. 2016 v 15:30 hodin v Dětmarovicích na místní nepojmenované komunikaci u sloupu VO č. 464 (nejbližší č.p. 317) jako řidička vozidla Škoda RZ X, nepřizpůsobila rychlost jízdy okolnostem, které se dají předvídat, kdy touto okolností je vozidlo jedoucí v protisměru na úzké komunikaci, následkem čehož nebyla schopna včas zastavit své vozidlo dříve, než by došlo k míjení s vozidlem v protisměru Škoda RZ X, následkem čehož došlo mezi vozidly ke střetu a odhození vozidla Škoda RZ X na oplocení plynárenského zařízení, čímž porušila ust. § 18 odst. 1 zákona o silničním provozu. Za shora uvedený přestupek byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. Současně jí byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení spojené s projednáním přestupku ve výši 6 000 Kč.   2. Žalobkyně proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného podala včasnou žalobu, ve které namítala, že nebyl správně zjištěn skutkový stav, kdy oba správní orgány vzaly za prokázané tvrzení znalce, že ke střetu jejího vozidla s vozidlem řízeným panem D. M. došlo ve střední části zatáčky, přičemž skutečnost, zda se vozidlo nacházelo již v zatáčce, v níž je z důvodu vysoké trávy snížená její přehlednost, nebo zda bylo ještě před ní na rovném úseku cesty, je zcela nepochybně skutečností, která má rozhodující vliv pro posouzení odpovídající přiměřené rychlosti podle ust. § 18 odst. 1 zákona o silničním provozu. Jak vyplývá z fotodokumentace pořízené policejním orgánem bezprostředně po předmětné dopravní nehodě, její vozidlo se nenacházelo v okamžiku dopravní nehody ve střední části zatáčky, jak uvedl znalec, ale teprve do ní přijíždělo. Správními orgány jí nebylo umožněno, aby se na tento zásadní rozpor oproti skutkovým zjištěním Policie ČR znalce dotázala. Správní orgán I. stupně se dále neřídil pokynem žalovaného, který považoval za nanejvýš vhodné vyslechnutí rovněž druhého řidiče, pana D. M., jako svědka. Žalobkyně také uvedla, že nebyla objektivně změřena rychlost jejího vozidla před dopravní nehodou, kdy správní orgány vycházely pouze z orientačního zjištění dle programu Virtual CRASH. Žalobkyně má za to, že dopravní nehodu nezavinila, kdy bezprostředně po zpozorování protijedoucího vozidla, které vysokou rychlostí vyjelo ze zatáčky, ke které přijížděla, začala neprodleně činit úkony směřující ke snížení rychlosti jejího vozidla a zabránění dopravní nehodě. Správní orgán I. stupně tedy dospěl k nesprávnému závěru, že ovlivnění druhého řidiče návykovými látkami nemělo vliv na dopravní nehodu dne 30. 5. 2016.   3. Žalovaný navrhoval, aby soud žalobu žalobkyně zamítl. Ve svém písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 6. 8. 2018 popíral oprávněnost shora uvedených žalobních bodů a také odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. 4. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 28. 3. 2018 č. j. MSK 155838/2017, sp. zn. DSH/33674/2017/Kys, připojeným správním spisem žalovaného téže spisové značky, jakož i připojeným správním spisem Magistrátu města Karviná sp. zn. 132958/2016 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobkyně vycházel přitom krajský soud z ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného v souladu s ustanovením § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.               5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu správního orgánu I. stupně vzal v daném případě krajský soud za prokázány následující skutečnosti:        z oznámení přestupku ze dne 5. 8. 2016 č. j. KRPT-126600-27/PŘ-2016-070306, že dne 30. 5. 2016 kolem 15:30 hodin došlo k dopravní nehodě v obci Dětmarovice – místní nepojmenovaná komunikace u sloupu veřejného osvětlení č. 464 (nejbližší č.p. 317). Šetřením dopravní nehody bylo zjištěno, že žalobkyně řídila vozidlo Škoda Octavia RZ X ve směru od Dětmarovic na Orlovou a při projíždění z jejího pohledu pravotočivé zatáčky v době, kdy zaregistrovala protijedoucí vozidlo Škoda Octavia RZ X řízené D. M., uvedla vozidlo do smyku a levou částí přejela do protisměru, kde levou přední částí narazila do levé přední části protijedoucího vozidla. Po střetu vozidel bylo vozidlo řidiče D. M. odhozeno na oplocení plynárenského zařízení. Žalobkyně a její syn byli převezeni do NsP Orlová, kde bylo vyšetřením zjištěno, že syn žalobkyně neutrpěl žádné zranění a žalobkyně utrpěla naražení levé ruky. U obou řidičů byla na místě provedena dechová zkouška s negativním výsledkem. Řidič D. M. byl na místě dopravní nehody podroben orientačnímu testu na přítomnost návykových látek, kdy test Drugwipe 5 S byl pozitivní na látku AM./MET. Řidič D. M. zasahující hlídce nepředložil řidičský průkaz. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. V dalším průběhu šetření dopravní nehody bylo zjištěno, dle výsledku znaleckého posudku toxikologie vypracovaného znalkyní v oboru toxikologie RNDr. M. S., Ph.D., že D. M. měl v době dopravní nehody pozitivní výsledek krve na návykové látky. Dle znaleckého posudku D.M. byl v době řízení motorového vozidla ve stavu neslučitelným s bezpečným řízením motorových vozidel;      z úředního záznamu o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu ze dne 22. 6. 2016, že se na Polici ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor Karviná, dopravní inspektorát dostavila dne 22. 6. 2016 bez předchozího předvolání žalobkyně, která k dopravní nehodě uvedla, že dne 30. 5. 2016 řídila své vozidlo Škoda Octavia RZ X v obci Dětmarovice, kdy ve vozidle měla malé dítě, které má v pěstounské péči a které bylo v autosedačce za sedadlem řidiče. Uvedenou komunikaci zná dobře, neboť po ní jezdí často. V době, kdy se blížila k mírné pravotočivé zatáčce, nejela rychle, ale přesnou rychlost neví. Na obou stranách této komunikace byla vysoká tráva. Najednou zaregistrovala protijedoucí vozidlo a začala prudce brzdit, protože uvedená komunikace je úzká a dvě auta se na ní neminou. Sešlápla brzdový pedál a snažila se zastavit. V době, kdy s vozidlem stála, tak protijedoucí vozidlo narazilo do levé přední části jejího vozidla. Protijedoucí vozidlo jelo poměrně rychle a nebrzdilo, pouze se na ni řítilo. Po nárazu vystoupila a vzala do rukou malé dítě, jelikož plakalo. Řidič druhého vozidla vystoupil a říkal jí, že už má dost průserů a že nechce další. Prosil jí, ať řekne policii, že nehodu způsobil jeho otec, že už s ním je domluvený. Po chvilce začal tento řidič z místa utíkat směrem na Dětmarovice. Po nějaké chvíli se však na toto místo vrátil a dorazil také jeho otec. Dále žalobkyně uvedla, že se na místě objevil nějaký muž, který zavolal policii a záchranku. Muž, který do ní narazil, jí připadal podezřelý, jeho chování bylo nestandardní, pořád se pohyboval a poskakoval, to v ní vyvolalo dojem, že je možná pod vlivem alkoholu nebo drog. Vznikla jí hmotná škoda na vozidle, s malým dítětem se nechala odvézt k lékaři, který jí sdělil, že dítě je v pořádku a že ona má naraženou levou ruku. Toto naražení levé ruky ji neomezovalo v obvyklém způsobu života. Její vozidlo před nehodou bylo v dobrém technickém stavu;      z protokolu o výslechu podezřelého ze dne 27. 7. 2016, že D. M. k uvedené dopravní nehodě sdělil, že dne 30. 5. 2016 řídil osobní motorové vozidlo Škoda Octavia, RZ X, kterým jel ve směru od Orlové do centra obce Dětmarovice, kdy okolo 16:30 hodin na místní nepojmenované komunikaci poblíž domu čp. 317 při průjezdu levotočivé zatáčky v protisměru spatřil protijedoucí vozidlo. Na tuto situaci reagoval tak, že se svým vozidlem najel co nejblíže k pravému okraji, kdy řidička protijedoucího vozidla reagovala tak, že pustila volant a dala hlavu do dlaní. Následně došlo k čelnímu střetu mezi oběma vozidly. Po nehodě vystoupil z vozidla, šel k druhému vozidlu, kde se kromě řidičky nacházelo v místě za řidičem v autosedačce malé dítě, které brečelo a bylo v pořádku. V době dopravní nehody byl ve vozidle sám a jel rychlostí okolo 30 km/h. Nedošlo u něj k žádnému zranění, ale došlo k hmotné škodě na vozidle. Dále uvedl, že vozidlo bylo před dopravní nehodou v dobrém technickém stavu. Před jízdou ani během ní nepožil alkoholické nápoje, což bylo prokázáno dechovou zkouškou. V době dopravní nehody bylo sucho, slunečno a viditelnost byla dobrá. Na výzvu policie ČR se na místě podrobil testu na přítomnost omamných látek testerem Drugwipe a to s pozitivním výsledkem na metanfetamin a amfetamin. Poté se podrobil v NsP Orlová, traumatologická ambulance, lékařskému vyšetření spojeném s odběrem krve a moči. K požití omamných látek před dopravní nehodou uvedl, že víkend před dopravní nehodou, buď v pátek, nebo sobotu, se nacházel se svými kamarády na diskotéce v Orlové, kdy mu tito kamarádi nasypali nějakou drogu do pití. Dále uvedl, že není uživatelem drog, léků nebo takto podobných látek. Před dopravní nehodou se cítil fyzicky i psychicky fit, byl odpočatý a jel do zaměstnání na směnu na 18 hodinu. Dle jeho názoru dopravní nehodu zavinila řidička druhého vozidla, která na vzniklou situaci reagovala neadekvátně;      z protokolu o dopravní nehodě ze dne 5. 8. 2016, že tento obsahuje vylíčení události, jak je uvedeno v oznámení přestupku ze dne 5. 8. 2016 č. j. KRPT-126600-27/PŘ-2016-070306 a dále podrobný popis místa dopravní, přičemž šířka komunikace je 3,2 m a v době ohledání místa dopravní nehody byla dobrá viditelnost, hustota provozu slabá a komunikace suchá. Dále je v protokolu obsaženo podrobné zaměření a popis stop s plánkem a náčrtem dopravní nehody. K tomuto protokolu je přiložené CD s fotodokumentací dopravní nehody, přičemž tato fotodokumentace je ve spise i v tištěné podobě;      ze znaleckého posudku – toxikologie ze dne 24. 6. 2016 vypracovaného RNDr. M. S., Ph.D., že jeho závěrem je, že D. M. byl v době řízení motorového vozidla dne 30. 5. 2016 v době kolem 16:30 ovlivněn drogou metamfetaminem a jeho metabolitem amfetaminem. Není vyloučen i vliv drogy konopí – D. M. byl ve stavu neslučitelném s bezpečným řízením motorových vozidel;      z trestního příkazu ze dne 22. 8. 2016 č. j. 10 T 141/2016-41, že D. M. byl uznán vinným tím, že dne 30. 5. 2016 kolem 15:30 hodin v Dětmarovicích, okres Karviná, na pozemní komunikaci ze směru od Orlové poblíž domu čp. 317, po předchozím požití návykových látek pervitinu a konopí, řídil osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, RZ X, barvy šedé metalízy, kdy v jeho krvi byla zjištěna hladina metamfetaminu ve výši 72 ng/ml, hladina amfetaminu ve výši 58 ng/ml a hladina THC (delta-9-tetrahydrocannabinolu) ve výši 1,4 ng/ml, což odpovídá akutnímu ovlivnění návykovou látkou neslučitelnému s bezpečným řízením motorového vozidla, tedy vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, činnost, při které by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, čímž spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. trestního zákoníku;      dne 7. 11. 2016 vydal správní orgán I. stupně příkaz ve věci dopravního přestupku žalobkyně podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu pro porušení § 5 odst. 1 písm. b) citovaného zákona. Proti tomuto příkazu podal dne 1. 12. 2016 žalobkyně odpor;        z předvolání obviněného ze dne 7. 12. 2016, že správní orgán I. stupně předvolal žalobkyni k ústnímu jednání, které nařídil na den 17. 1. 2017 v 10:30 hodin;        z protokolu o ústním jednání ze dne 17. 1. 2017, že se k tomuto jednání dostavila žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s tím, že by se druhému řidiči nevyhnula. Kdyby pan M. nebyl pod vlivem drog, tak by k nehodě nedošlo. Nesouhlasí s výpovědí pana M., není pravdou, že by pustila volant. Navrhovala, aby byl vyslechnut M. P., který viděl, že pan M. utekl od nehody a taky slyšel, že pan M. volá svému otci, aby vzal vinu na sebe;        dne 17. 1. 2017 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí o dopravním přestupku žalobkyně. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání ze dne 1. 2. 2017;        dne 24. 6. 2017 vydal žalovaný rozhodnutí č. j. MSK 24023/2017, kterým zrušil rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 17. 1. 2017 a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť dle žalovaného nebyl zjištěn skutkový stav tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti;        z přípisu ze dne 2. 8. 2017, že Mgr. Petr Kausta převzal obhajobu žalobkyně. K tomuto přípisu přiložil plnou moc ze dne 1. 8. 2017, kterou ho žalobkyně zmocnila k zastupování ji v předmětném řízení. Ve správním spise je založena i substituční plná moc ze dne 7. 8. 2017, kterou Mgr. Petr Kausta svým zastupováním žalobkyně pověřil Mgr. Marii Dolinkovou;        z protokolu o nahlédnutí a o vyrozumění ze dne 7. 8. 2017, že se k správnímu orgánu I. stupně dostavila Mgr. Marie Dolinková, která nahlížela do spisu a byla vyrozuměna, že ve věci bude přibrán znalec Ing. P. S.;        z usnesení ze dne 24. 8. 2017, že správní orgán I. stupně ustanovil znalce za účelem vypracování analýzy dopravní nehody a určení technické možnosti zabránění dopravní nehodě ze strany obou řidičů;        ze znaleckého posudku č. 5355/17 vypracovaného Ing. P. S., že znalec provedl analýzu dopravní nehody ze dne 30. 5. 2016 a uvedl, že vozovku před místem dopravní nehody i v místě dopravní nehody tvoří jeden jízdní pruh, který je široký 3,2 m a je určen pro jízdu vozidel v obou směrech. V místě dopravní nehody jsou rozhledové podmínky výrazným způsobem ztíženy pro oba řidiče, kteří měli účast na dopravní nehodě a to tím, že ve střední části oblouku zatáčky se nachází vzrostlá tráva, která zasahuje až na okraj vozovky a je vysoká cca 1,25 m. Z plánku místa dopravní nehody a dále z leteckého půdorysného snímku, které byly využity při zpracování analýzy nehodového děje pomocí počítačového programu Virtual CRASH, byla zjištěna vzdálenost, na kterou se řidiči vozidel mohli navzájem vidět při projíždění konkrétní zatáčky se zakrytým výhledem ve vnitřní části oblouku. Tato vzdálenost byla odměřena z půdorysného snímku a činí cca 32 m. Z toho vyplývá, že vzhledem k šíři vozovky řidiči tuto zatáčku, se zakrytým výhledem ve vnitřní části oblouku, musí projíždět takovou rychlostí, aby byli schopni zastavit na poloviční vzdálenost rozhledu, to je na vzdálenost cca 16 m. Z analýzy rozhledových podmínek a z technického hlediska rychlosti přiměřené pro průjezd zatáčky se zakrytým výhledem ve vnitřní části oblouku vyplývá, že bezpečná rychlost pro průjezd zatáčky v dané dopravní situaci byla ve výši 27 km/h. Řidiči obou vozidel přijížděli k místu dopravní nehody, kdy projížděli zatáčku v opačných směrech a navzájem na sebe měli zakrytý výhled vzrostlou trávou ve střední části oblouku. V době 1,2 sekundy před střetem se žalobkyně nacházela cca 15 m před místem střetu a jela rychlostí ve výši 49 km/h v technicky přijatelném rozmezí 47 až 51 km/h. Druhý řidič, který jel v protisměru, se nacházel ve vzdálenosti cca 18 m před místem střetu, jel rychlostí cca 55 km/h v technicky přijatelném rozmezí 52 až 58 km/h. V těchto místech se řidiči mohli navzájem poprvé vidět, kdy opustili oblast zakrytého výhledu a v těchto místech mohli navzájem na sebe začít reagovat. V době 0,6 sekundy před střetem se žalobkyně nacházela cca 7 m před místem střetu a jela rychlostí ve výši 49 km/h v technicky přijatelném rozmezí 47 až 51 km/h a v těchto místech se snažila svou rychlost jízdy snížit brzděním. Vozidlo intenzivně brzdila a vlivem intenzivního brzdění při projíždění pravotočivé zatáčky vyjížděla od pravého okraje směrem ke střední části jízdního pruhu. Druhý řidič se v té době nacházel ve vzdálenosti cca 9 m před místem střetu, jel rychlostí cca 55 km/h v technicky přijatelném rozmezí 52 až 58 km/h a pravá kola jeho vozidla byla mimo jízdní pruh. Ke střetu vozidel došlo na místní komunikaci na zpevněné části vozovky, kdy vozidla do sebe narazila levými předními stranami. V okamžiku střetu se vozidlo žalobkyně pohybovalo rychlostí 35 km/h a vozidlo druhého řidiče rychlostí 44 km/h. Příčinou vzniku nehodového děje byla vysoká rychlost obou řidičů;        dne 25. 9. 2017 proběhlo další jednání před správním orgánem I. stupně, u něhož zmocněnec žalobkyně navrhnul výslech znalce a D. M. Zmocněnec žalobkyně chtěl znalci položit otázky, ovšem správnímu orgánu I. stupně je dopředu sdělit nechtěl. Dále uvedl, že jeho klientka teprve do pravotočivé zatáčky přijížděla, ale neprojížděla jí, nemohla tak porušit povinnost dbát při jízdě zatáčkou zvýšené opatrnosti;        z protokolu o nahlédnutí do spisu ze dne 23. 10. 2017, že se k správnímu orgánu I. stupně dostavila žalobkyně, která nahlížela do spisu a pořizovala si kopie fotodokumentace;        dne 26. 10. 2017 vydal správní orgán I. stupně výše uvedené rozhodnutí o dopravním přestupku žalobkyně.   6. Součástí správního spisu je odvolání žalobkyně ze dne 15. 11. 2017 a jeho doplnění ze dne 20. 12. 2017, o kterém, jak shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. 7. V projednávané věci krajský soud postupoval v souladu s ust. § 75 odst. 2 s.ř.s., podle kterého soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. K jednotlivým žalobním bodům uvedeným v žalobě žalobce uvádí krajský soud následující:   -        žalobkyně namítala, že nebyl správně zjištěn skutkový stav, kdy oba správní orgány vzaly za prokázané tvrzení znalce, že ke střetu jejího vozidla s vozidlem řízeným panem D. M. došlo ve střední části zatáčky, přičemž skutečnost, zda se vozidlo nacházelo již v zatáčce, v níž je z důvodu vysoké trávy snížená její přehlednost, nebo zda bylo ještě před ní na rovném úseku cesty, je zcela nepochybně skutečností, která má rozhodující vliv pro posouzení odpovídající přiměřené rychlosti podle ust. § 18 odst. 1 zákona o silničním provozu. Krajský soud posoudil fotodokumentaci pořízenou Policií ČR (zachycenou na CD a v tištěné podobě čl. 15 až 20 správního spisu správního orgánu I. stupně), jakož i fotodokumentaci obsaženou ve znaleckém posudku a dává žalobkyni za pravdu v tom, že ve znaleckém posudku je nepřesně uvedeno, že ke střetu obou vozidel došlo ve střední části zatáčky (toto je uvedeno i v rozhodnutí správního orgánu I. stupně), nicméně v odůvodnění rozhodnutí žalovaného toto již uvedeno není, ale je zde uvedeno, že místo střetu bylo situováno ve vzdálenosti 29 m VBM ve směru jízdy D. M. a ve vzdálenosti 2 m od pravého okraje místní komunikace. Tato nepřesnost uvedená ve znaleckém posudku nemá vliv na jeho přesvědčivost. V okamžiku dopravní nehody již obě vozidla zatáčku projížděla, i když krajský soud souhlasí s žalobkyní v tom, že do zatáčky před střetem obou vozidel žalobkyně teprve začala přijíždět.  Podstatné ovšem je, že žalobkyně s ohledem na velmi ztížené rozhledové podmínky v místě dopravní nehody (vzrostlá tráva) nepřizpůsobila rychlost jízdy okolnostem, které se dají předvídat (vozidlo jedoucí v protisměru na úzké komunikaci), což vyplývá ze závěru znaleckého posudku a z rozhodnutí správních orgánů – není tedy rozhodující, zda se žalobkyně nacházela před začátkem zakřivení komunikace nebo již za ním. Podle znalce bezpečná rychlost jízdy pro průjezd zatáčky se zakrytým výhledem ve vnitřní části oblouku na místní komunikaci o celkové šířce 3,2 m byla ve výši 27 km/h, ale žalobkyně 1,2 s a 0,6 s před střetem vozidel jela rychlostí minimálně 47 km/h, tedy rychlost jízdy nepřizpůsobila daným okolnostem. -        žalobní námitky týkající se výslechu znalce a položení mu zásadních otázek krajský soud nepovažuje za důvodné a shoduje se s postupem správních orgánů v tom, že hodnotily navrhovaný výslech znalce za nadbytečný, neboť stejně jako správní orgány považuje znalecký posudek za přesvědčivý a úplný. Z průběhu celého správního řízení nikterak neplyne, že by byla žalobkyně krácena na svých právech. Zmocněnec žalobkyně byl dne 7. 8. 2017 vyrozuměn, že v předmětné věci bude přibrán znalec, přičemž do vydání prvostupňového rozhodnutí žalobkyně žádné otázky, které by chtěla znalci položit správnímu orgánu I. stupně nepředložila a stejně tak ani u ústního jednání dne 19. 10. 2017 žádné konkrétní otázky nevznesla, není tedy pravdou, že by žalobkyně neměla možnost vznést na znalce konkrétní otázky;   -        dále žalobkyně namítala, že správní orgán I. stupně se neřídil pokynem žalovaného, který považoval za nanejvýš vhodné vyslechnutí rovněž druhého řidiče, pana D. M., jako svědka. K této žalobní námitce krajský soud uvádí ve shodě se správními orgány, že skutkový stav byl zjištěn tak, že o něm nemůžou být žádné pochybnosti. Po vypracování znaleckého posudku a jeho závěru by byl výslech druhého řidiče nadbytečný; -        žalobkyně namítala, že nebyla objektivně změřena rychlost jejího vozidla před dopravní nehodou, kdy správní orgány vycházely pouze z orientačního zjištění dle programu Virtual CRASH. Rychlost jízdy žalobkyně byla zjištěna znaleckým posudkem s využitím simulačního výpočtového programu Virtual CRASH, který je jedním z programů pro zpracování analýzy dopravních nehod. Rychlost jízdy obou řidičů byla vypočtena s tolerancí ± 5%, přičemž krajský soud nemá pochybnosti o tom, že rychlost jízdy žalobkyně byla za pomocí výše uvedeného programu vypočtena objektivně a přesně, kdy použití daného programu je v obdobných případech zcela běžné; -        žalobkyně má za to, že dopravní nehodu nezavinila, kdy bezprostředně po zpozorování protijedoucího vozidla, které vysokou rychlostí vyjelo ze zatáčky, ke které přijížděla, začala neprodleně činit úkony směřující ke snížení rychlosti jejího vozidla a zabránění dopravní nehodě. Správní orgán I. stupně dospěl k nesprávnému závěru, že ovlivnění druhého řidiče návykovými látkami nemělo vliv na dopravní nehodu dne 30. 5. 2016. Ani tyto žalobní námitky nejsou důvodné, neboť podle znalce bezpečná rychlost pro průjezd zatáčky se zakrytým výhledem ve vnitřní části oblouku na místní komunikaci o celkové šířce 3,2 m byla ve výši 27 km/h., kdyby žalobkyně i druhý řidič touto rychlostí jeli, měli možnost svá vozidla zastavit nenáhlým brzděním. Ovšem na začátku nehodového děje žalobkyně jela rychlostí ve výši 49 km/h v technicky přijatelném rozmezí 47 až 51 km/h a druhý řidič jel rychlostí 55 km/h v technicky přijatelném rozmezí 52 až 58 km/h a v okamžiku střetu byla rychlost vozidla žalobkyně 35 km/h a rychlost vozidla druhého řidiče 44 km/h. Příčinou dopravní nehody tedy byla vzhledem k rozhledovým podmínkám nepřiměřená rychlost jízdy obou řidičů, přičemž není v této věci podstatné, zda druhý řidič jel rychlostí vyšší než rychlostí přiměřenou z důvodu ovlivnění návykovou látkou či důvodů jiných. Krajský soud poznamenává, že pro danou věc je zcela irelevantní, jaké bylo chování druhého řidiče po dopravní nehodě. 8. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud shledal žalobu žalobkyně jako nedůvodnou a v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl.   9. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v tomto řízení úspěch neměla a žalovaný se práva náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.    Ostrava 6. června 2019     JUDr. Petr Indráček samosoudce   Shodu s prvopisem potvrzuje