č. j. 18 Ad 13/2019 - 36             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci   žalobkyně:  M. K. zastoupená Mgr. Petrem Miketou, advokátem sídlem Jaklovecká 1249/18, 710 00  Ostrava-Slezská Ostrava   proti žalovanému:   Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01  Praha 2   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2019 sp. zn. SZ/MPSV-2018/252441-923, č. j. MPSV-2019/6747-923, o přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení   takto:   I.                 Rozhodnutí žalovaného se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Odměna advokáta Mgr. Petra Mikety se určuje částkou 3 146 Kč, která mu bude proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.   Odůvodnění:   1. Rozhodnutím ze dne 10. 1. 2019 sp. zn. SZ/MPSV-2018/252441-923, č. j. MPSV-2019/6747-923 žalované Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zamítlo odvolání žalobkyně a Statutárního města Ostrava, Městského obvodu Ostrava-Jih a potvrdilo rozhodnutí Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ostravě ze dne 12. 10. 2018 č. j. 952458/18/OT a č. j. 952428/18/OT, kterými rozhodl o vzniku přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení a o povinnosti Statutárního města Ostravy, Městského obvodu Ostrava-Jih vzniklý přeplatek uhradit do 31. 10. 2018. Správní orgán I. stupně vycházel ze zjištění, že žalobkyně ode dne 1. 12. 2016 užívala byt č. X na adrese A. X v O. bez právního důvodu, když dne 23. 11. 2016 do dokladu o trvání nájemního vztahu Statutární město Ostrava, Městský obvod Ostrava-Jih potvrdil trvání nájemního vztahu do 30. 11. 2017, přestože nájemní vztah nebyl prodloužen. Došlo tak k neoprávněnému vyplácení dávky žalobkyni za prosinec 2016 ve výši 4 492 Kč měsíčně a ke vzniku přeplatku na této dávce.   2. Žalobkyně proti uvedenému rozhodnutí podala včasnou žalobu, ve které zároveň požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů. Této žádosti krajský soud usnesením ze dne 6. 5. 2019 č. j. 18 Ad 13/2019-17 vyhověl a zároveň ustanoveného zástupce žalobkyně vyzval k doplnění podané žaloby. Prostřednictvím tohoto ustanoveného právního zástupce žalobkyně namítala, že zpochybňuje, zda uvedené rozhodnutí bylo vydáno řádně za situace, kdy o stejném skutku bylo vedeno jiné správní řízení, které skončilo jeho pravomocným zastavením. O odvolání bylo rozhodnuto v době, kdy uplynula lhůta pro zaplacení přeplatku, který byl ve výroku napadeného rozhodnutí stanoven do 31. 10. 2018. Takový postup, kdy splatnost zaplacení částky 4 429 Kč předchází právní moci rozhodnutí, považuje žalobkyně za nezákonný. Příspěvek na bydlení jí byl vyplácen po právu, neboť osvědčila, že byt na ulici A. užívá po právu, v čem rovněž spatřuje nezákonnost rozhodnutí žalovaného. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhovala, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení.   3. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k podané žalobě navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.   4. Z obsahu žalobou napadeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Ostravě ze dne 12. 10. 2018 krajský soud zjistil, že žalovaný v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl obsah spisové dokumentace vedené ve správním spise správního orgánu I. stupně a popsal průběh správního řízení ve věci vzniklého přeplatku na dávce státní sociální podpory příspěvek na bydlení poskytnuté žalobkyni. Z rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 12. 10. 2018 sp. zn. 86608-16-OT, č. j. 95226/18/OT dále krajský soud zjistil, že tímto rozhodnutím byla uložena povinnost jak žalobkyni, tak i Statutárnímu městu Ostravy, Městský obvod Ostrava-Jih uhradit společně a nerozdílně přeplatek na dávce státní sociální podpory vyplácené žalobkyni ve výši 4 461 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podalo jak Statutární město Ostrava, Městský obvod Ostrava-Jih, tak i žalobkyně odvolání. Žalobkyně v odvolání namítala, že dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení jí byla vyplácena oprávněně a žádného protiprávního jednání se nedopustila. Doložila prodloužení nájemního poměru k předmětnému bytu od 1. 12. 2016 do 30. 11. 2017 a potřebný doklad o tom předložila správnímu orgánu I. stupně.   5. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 1. 2019 sp. zn. SZ/MPSV-2018/252441-923, č. j. MPSV-2019/6747-923 je nepřezkoumatelné. 6. Žalovaný, jakožto odvolací správní orgán, je ve správním řízení vázán zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře nestanoví něco jiného, tedy i ust. § 68 správního řádu ve spojení s ust. § 93 odst. 1 téhož zákona. Podle ust. § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Obsahem odůvodnění rozhodnutí je především rozbor a zhodnocení pokladů rozhodnutí ve smyslu ust. § 50 odst. 4 správního řádu, což znamená, že správní orgán v něm musí uvést, jakými úvahami se při hodnocení těchto podkladů řídil. Není postačující, aby správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí toliko uvedl přehled jednotlivých podkladů pro své rozhodnutí, byť by byl tento přehled úplný. Podstatnou a rozhodující částí odůvodnění je uvedení toho, jakým způsobem tyto podklady správní orgán hodnotil a jaký význam jednotlivým podkladům přikládal a z jakého důvodu tak učinil. Současně je povinen správní orgán uvést, jakými úvahami se řídil při výkladu právních předpisů, které na projednávanou věc aplikoval a na jejímž základě své rozhodnutí učinil. Kromě toho musí správní orgán rovněž uvést v odůvodnění svého rozhodnutí, jakým způsobem se vypořádal s návrhy a námitkami účastníků řízení a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Pokud správní orgán některé námitky či návrhy účastníků řízení neakceptuje, resp. neprovede jimi navrhované důkazy, musí v tomto směru zdůvodnit, proč tak neučinil a zároveň je povinen se vypořádat s vyjádřeními účastníků řízení k podkladům rozhodnutí.   7. Výše uvedenými požadavky kladenými správním řádem na odůvodnění rozhodnutí se žalovaný, jakožto odvolací správní orgán neřídil neboť, jak shora uvedeno, v odůvodnění svého rozhodnutí, co se týče odvolání žalobkyně, toliko konstatoval, že „vznik přeplatku vzniklý vyplacením předmětné dávky žalobkyni byl zaviněn nesprávným potvrzením o trvání nájemního poměru na straně odvolatele Statutárního města Ostravy, Městského obvodu Ostrava-Jih, a proto je tento odvolatel tento přeplatek povinen zaplatit a že povinnost vrácení přeplatku odvolatelce nevzniká“. Závěrem odůvodnění svého rozhodnutí pak žalovaný uvedl, že po přezkoumání napadeného rozhodnutí a řízení, které předcházelo k jeho vydání, dospěl odvolací orgán k závěru, že odvolání nebylo důvodné, jinými slovy žalovaný v rozporu se shora uvedeným odůvodněním potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jímž byl přeplatek na předmětné dávce státní sociální podpory předepsán k úhradě jak žalobkyni, tak i Statutárnímu městu Ostrava, Městský obvod Ostrava-Jih společně a nerozdílně. Založil tak nepřezkoumatelnost svého rozhodnutí, pro kterou musel krajský soud toto rozhodnutí podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) toto rozhodnutí rozsudkem bez jednání zrušit a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.   8. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšné žalobkyni žádné prokazatelné náklady nevznikly (ust. § 60 odst. 1 s.ř.s.).   9. Odměna ustanoveného právního zástupce žalobkyně byla přiznána v rozsahu 2 úkonů právní služby po 1 000 Kč a 2 režijních paušálů po 300 Kč v souladu s ust. § 7, § 9 odst. 4 a § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, celkem tedy 2 600 Kč a s připočtením daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. 546 Kč, činí odměna celkem 3 146 Kč.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu  soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání.                                Ostrava 24. září 2019     JUDr. Petr Indráček samosoudce     Shodu s prvopisem potvrzuje