č. j. 19 A 32/2018 - 37             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY  Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobkyně:  Ing. D. L. zastoupená Mgr. Danielem Grimmem, advokátem sídlem 702 00 Ostrava, Janáčkova 1089/20 proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 702 18 Ostrava, 28. října 117 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2018 č. j. MSK 97392/2018, o přestupku takto:    I.  Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2018 č. j. MSK 97392/2018 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 9 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce advokáta Mgr. Daniela Grimma.       Odůvodnění:   1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí Městského úřadu Kopřivnice č. j. 28044/2018/ČEBO ze dne 1. 6. 2018 ve věci přestupku hrubé urážky dle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích. 2. Žalobkyně v žalobě podrobně rozvedla svou argumentaci ohledně námitek, že skutkový stav žalovaný nesprávně posoudil, že z provedených důkazů nevyplývá, že by předmětnou skladbu a sekačku na trávu pouštěla s úmyslem dopustit se schválnosti a že její jednání nemá charakter hrubého jednání, které je způsobilé narušit občanské soužití. Rozvedla rovněž své námitky, že správní orgány hodnotily provedené důkazy ryze účelově, nepodařilo se jim vyvrátit její obhajobu a rozhodnutí jsou založena na vykonstruovaných a subjektivních domněnkách svědků, kteří jsou proti ní zaujatí. 3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal především na žalobou napadené rozhodnutí, v rámci něhož odůvodnil, proč neshledal v úvaze a postupu správního orgánu I. stupně nedostatky. V rámci napadeného rozhodnutí objasnil motiv žalobkyně k jí za vinu dávanému jednání. Objasnění toho pak vysvětluje, proč je v jejím jednání spatřován přestupek schválnosti. Řádně se vypořádal s odvolacími námitkami žalobkyně, popř. odkázal na rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalovaný poznamenal, že v rámci žalobních bodů žalobkyně namítá prakticky totéž, co učinila v rámci odvolání. 4. Krajský soud přezkoumal dle  ust. § 75 s.ř.s. napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení, v mezích žalobních bodů, vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného je nutno zrušit pro podstatné porušení ustanovení o řízení dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s., neboť výrok rozhodnutí správního orgánu nemá náležitosti dle § 93 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o některých přestupcích). 5. Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím Městského úřadu Kopřivnice ze dne 1. 6. 2018 č. j. 28044/2018/ČEBO byla žalobkyně uznána vinnou 1), že v průběhu letních prázdnin 2017nejméně do 18. 8. 2017 na své zahradě u domu č. p. X v P. úmyslně hlasitě a opakovaně dokola pouštěla čtyřminutovou skladbu J. S. Bacha a k tomu motorovou sekačku, kterou nechala běžet naprázdno, 2) že v odpoledních hodinách dne 18. 8. 2017 na své zahradě u domu č. p. X v P. úmyslně slovně napadla výrazy „zkurvení estébáci“ M. R., nar. X a B. B., nar. X, tedy ad 1) úmyslně narušila občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustila schválnosti, ad 2) jinému ublížila tím, že ho hrubě urazila, čímž spáchala ad 1) přestupek proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona o přestupcích a ad 2) přestupek proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. a) téhož zákona. Za spáchání uvedených přestupků byla žalobkyni ve společném řízení uložena pokuta ve výši 3 000 Kč a dále povinnost uhradit náklady řízení 1 000 Kč a dále bylo rozhodnuto o splatnosti pokuty a nákladů řízení. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 7. 2018 č. j. MSK 97392/2018 zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. 6. Krajský soud předně činí závěr, že neuvede-li správní orgán, jimiž je skutek dostatečně a nezaměnitelně identifikován do výroku svého rozhodnutí, podstatně poruší ustanovení o řízení - § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. – přičemž k takové nezákonnosti, která je důvodem ke zrušení rozhodnutí správního orgánu soud přihlíží z moci úřední. 7. Podle ust. § 93 odst. 1 zákona o některých přestupcích, ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, se kromě náležitostí podle správního řádu uvede a) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání, b) právní kvalifikace skutku, c) vyslovení viny, d) forma zavinění u obviněného, který je fyzickou osobou, e) druh a výměra správního trestu, popř. výrok o podmíněném upuštění od uložení správního trestu, o upuštění od uložení správního trestu nebo o mimořádném snížení výměry pokuty, f) výrok o započtení doby, po kterou obviněný na základě úředního opatření učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem již nesměl činnost vykonávat, do doby zákazu činnosti, g) výrok o uložení ochranného opatření, h) výrok o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, i) výrok o náhradě nákladů řízení. 8. V obecné rovině je nutno předeslat, že v rozhodnutí trestního charakteru, kterým je i rozhodnutí o přestupku, je nezbytné postavit najisto, za jaké konkrétní jednání je subjekt postižen, přičemž to lze zaručit jen konkretizací údajů obsahující popis skutku uvedením místa, času a způsobu spáchání, popř. i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby nemohl být zaměněn s jiným. Taková míra podrobnosti je nezbytná zejména pro vyloučení překážky litispendence, dvojího postihu pro týž skutek, pro vyloučení překážky věci rozhodnuté, pro určení rozsahu dokazování, pro zajištění řádného práva na obhajobu. Krajský soud v posuzované věci dospěl k závěru, že ve výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně absentuje specifikace deliktního jednání z hlediska časového. Časové vymezení má přitom význam zejména ve vztahu k zásadě ne bis in idem. Jestliže správní orgán I. stupně vymezil čas skutku v odstavci I. výroku tak, že uvedl údaj „v průběhu letních prázdnin 2017 nejméně do 18. 8. 2017“ a ve vztahu k výroku II. časový údaj „v odpoledních hodinách dne 18. 8. 2017“, má soud za to, že takto široce vymezené časové ohraničení spáchaných skutků, zejména ve výroku 1. rozhodnutí správního orgánu I. stupně, je stran identifikace skutku nedostatečné, neboť není postaven najisto čas spáchání předmětných přestupků, resp. doba, po kterou trvalo konkrétní protiprávní jednání. Protože výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně nesplňuje náležitosti dané § 93 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích, jedná se o nezákonnost, pro kterou krajský soud dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. zrušil rozhodnutí žalovaného, který tuto vadu v rozhodnutí správního orgánu I. stupně pominul. Podle § 78  odst. 4 s.ř.s. soud věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Vzhledem k tomu, že absence řádného časového vymezení skutku byla sama o sobě důvodem ke zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného, soud se již pro nadbytečnost nezabýval žalobními námitkami žalobkyně, které se vztahovaly k posouzení věci samé. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z nákladů za právní zastoupení žalobkyně advokátem, a to z odměny za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí věci a sepis žaloby) dle § 11 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. d), § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, 2 režijních paušálů po 300 Kč k uvedeným úkonům právní pomoci dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a dále soudního poplatku 3 000 Kč za podanou žalobu. Náklady řízení tak činí celkem 9 800 Kč a žalovaný je povinen zaplatit je ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř., zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, aplikovaného na základě § 64 s.ř.s. Soud nepřiznal žalobkyni na nákladech řízení částku 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť v této části řízení žalobkyně nebyla úspěšná. Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava 31.10.2019   Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje