č. j. 19 A 40/2018 - 23             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobce:  T.H., zastoupeného Mgr. Petrem Kaustou, advokátem sídlem 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava, Čs. legií 1719/5 proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje, sídlem 702 00 Ostrava, 28. října 117 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2018 č. j. MSK 102845/2018, o přestupku   takto:    I.  Žaloba se zamítá.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant n. Ostravicí ze dne 12. 6. 2018 č. j. MUFO 18428/2018 o přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. 2. Žalobce namítal, že nebylo bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že dopravní značení bylo v trase jeho jízdy umístěno, resp. bylo funkční. Absentuje zavinění, jelikož žádná dopravní značka č. B 33 – „Zákaz vjezdu motorových vozidel s přípojným vozidlem“ s dodatkovou tabulkou E 13 „Mimo dopravní obsluhu“ v daném úseku nebyla. Skutkové závěry správních orgánů, které se promítly do popisu skutku, nemají oporu v provedeném dokazování. V dané věci by se totiž mělo jednat dle podkladů ve správním spise o značení, které není stabilně účinné a mělo by se aktivovat občasně na základě mechanismů, které dopravní značení má. Jelikož si skutečně není vědom, že by nějaké takové značení v trase jeho jízdy bylo, od počátku namítal, že dopravní značení nemohlo být funkční. Správní orgán za tím účelem neprovedl úplné a dokonalé dokazování. Vystačil si pouze s úředním záznamem policisty J. P., který však, jak správní orgán uznal, není důkazem a dále dodatečným vyjádřením Policie ČR. Dále správní orgán  provedl důkaz sdělením správce komunikace Správy silnic MS kraje, který má obsluhu zařízení na starost. Úřední záznam policisty nemůže sloužit jako důkaz o vině a není možné z něho v tomto směru činit jakákoliv skutková zjištění. Ani vyjádření Policie ČR ze dne 12. 4. 2018 není žádným důkazem, jelikož se ve své podstatě jedná o další úřední záznam Policie ČR, jen sepsaný pod jiným názvem a jinou formou. Správní orgán měl policisty vyslechnout jako svědky a jedině tehdy by se dalo hovořit o řádném důkazním prostředku. Není mu známo, proč správní orgán tento důkaz s ohledem na jeho námitky a obhajobu neprovedl. Ani ze samotného vyjádření není možné činit skutkový závěr, že dopravní značení bylo v době, kdy kolem něj projel, funkční a tedy účinné. Z předmětného vyjádření pouze plyne, že hlídka prováděla kontrolu v daném úseku v době od 22.00 hodin do 01.00 hodiny následujícího dne a, že měla hlídka provést vizuální kontrolu dopravního značení. Vyjádření neobsahuje informaci, kdo a kdy kontrolu provedl. Rovněž z vyjádření Správy silnic MS kraje není možné zjistit skutkový stav, ke kterému dospěl správní orgán a následně jej potvrdil žalovaný. Z vyjádření lze toliko uzavřít, že dopravní značení mělo být účinné ve 23.20 hodin, řádně umístěné a označené, že jej pracovníci zajistili proti samovolnému zavření uzamykatelným mechanismem a že nebyly hlášeny žádné závady na tomto zařízení. Kontrolu prováděli pracovníci správy při každém průjezdu. Není však zřejmé, kdy takovou kontrolu naposledy před dobou 23.20 provedli, a o jaké pracovníky šlo. Není ani vysvětleno, na základě jakých relevantních faktů dospěl správce komunikace, že ve 23.20 bylo dopravní značení účinné. Aby bylo vyjádření správce komunikace relevantní, očekával by, že bude obsahovat přesné informace o tom, kdy naposledy bylo zařízení kontrolováno, konkrétně kterými pracovníky, kdo zajišťoval jeho obsluhu ve smyslu jeho aktivace a následné deaktivace. Nic z toho však vyjádření neobsahuje. Je tedy velmi obecné a vágní. 3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Především zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť žalobní námitky jsou v podstatě opakováním námitek odvolacích, s nimiž se již vypořádal. Žalovaný trval na tom, že provedenými důkazy byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Na místě samém se žalobce do oznámení přestupku nijak nevyjádřil, ačkoli by bylo zcela přirozené, aby se již v tomto okamžiku bránil tvrzením, že dopravní značka daného obsahu nebyla v trase jeho jízdy umístěna. Při ústním jednání dne 8. 11. 2017 pak pouze zpochybňoval, zda dopravní značení bylo „účinné“ s tím, že není prokázáno, zda bylo umístěno a řádně označeno, aniž by však uváděl jakoukoli vlastní verzi skutkového děje. Teprve ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 21. 12. 2017, tedy více než po 8 měsících od spáchání skutku, začal tvrdit, že v době, kdy daným místem projížděl, žádné takové dopravní značení neviděl. Důvodem toho, že žalobce dopravní značení neviděl, však může být vedle skutečnosti, že se tam nenacházelo (resp. pokud by byla tabule dané dopravní značky „zavřená“), rovněž např. skutečnost, že žalobce dopravní značení přehlédl, případně že je viděl, ale nerespektoval. Vzhledem k charakteru svislé dopravní značky, která má podobu sklopné tabule, správní orgány opatřily důkaz o tom, že dopravní značka byla v době přestupku žalobce „otevřená“. Z vyjádření Správy silnic Moravskoslezského kraje, která dopravní značení spravuje a s ním manipuluje, a to podle pokynů Policie ČR, vzhledem k dopravní situaci, resp. ročnímu období, jednoznačně vyplývá, že tabule dopravní značky byla v danou dobu „otevřená“, přičemž byla zajištěna a uzamčena proti samovolnému zamčení. Současně v této a jiné době nebyly  hlášeny žádné závady na tomto značení, přičemž dopravní značka se nachází v bezprostřední blízkosti střediska SSMSK a samotní její pracovníci kolem této značky projíždějí. Tedy lze důvodně předpokládat, že by závadu na dopravním značení zaregistrovaly. Z vyjádření Policie ČR, podepsaného vedoucím příslušného oddělení npor. Mgr. R. Z. (nikoli tedy z pouhého úředního záznamu policisty) pak dále vyplývá, že policie vždy provádí vizuální kontrolu stavu tohoto dopravního značení, a že jí provedla i předmětného dne. Žalovaný poukázal na to, že stejné dopravní značení se v úseku mezi Frýdlantem n. Ostravicí a Ostravicí nachází na silnici I/56 celkem třikrát, a bylo by krajně nepravděpodobné, aby závada na dopravním značení nastala během krátké doby u všech tří těchto značek současně. 4. U jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích k věci. 5. Krajský soud na základě podané žalobě přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Krajský soud ze správních spisů zjistil následující pro věc významné skutečnosti. Dne 19. 4. 2017 bylo na místě samém sepsáno oznámení přestupku, v němž je uvedeno, že dne 19. 4. 2017 v obci Ostravice, poblíž domu č. p. 704 v 23.20 hodin, na silnici I. třídy č. I/56 ve směru jízdy k obci Staré Hamry řídil žalobce nákladní motorové vozidlo SCANIA R 440 LA4X2, RZ X s nákladním návěsem KRONE MEGALINER SD, RZ X, přičemž nerespektoval dopravní značení B 33. Tím porušil § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., a dopustil se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Žalobce odmítl oznámení přestupku podepsat a na místě samém se nevyjádřil. Ve spise je rovněž úřední záznam policisty pprap. J. P. ze dne 20. 4. 2017, v němž uvedl, že téhož dne spolu s pprap. M. vykonávali hlídkovou službu v obci Ostravice. V čase 23.20 hodin provedli silniční kontrolu u nákladního vozidla jedoucího ve směru od Frýdlantu n. Ostravicí na obec Staré Hamry SCANIA R 440 LA4X2, RZ X, které mělo i přívěs NN KRONE MEGALINER SD, RZ X. V osobě řidiče byl ztotožněn T. V., narozen X. Řidiči vozidla pprap. P. sdělil, že se dopustil přestupku v dopravě, jelikož nerespektoval dopravní značení B33 – Zákaz vjezdu motorových vozidel s přívěsem, které je umístěno na silnici I/56, a to hned třikrát. Řidič vozidla měl uvést, že jede z Wroclavi, ale že si žádné dopravní značky nevšiml. Na sdělení, že se dopustil přestupku v dopravě řidič, reagoval prohlášením, že si je toho vědom a s přestupkem souhlasí. Pprap. P. mu řekl, že přestupek se vyřeší na místě blokovou pokutou, s čímž řidič souhlasil, s tím, že ovšem nemá u sebe peníze. Na to pprap. P. reagoval oznámením, že přestupek vypíše na blokovou pokutu na místě nezaplacenou. S tím řidič opět souhlasil. Po vypsání pokutového bloku řidič V. odmítl pokutový blok podepsat se slovy, že chce věc projednat ve správním řízení. Proto policista vypsal na místě oznámení o přestupku, které ovšem řidič odmítl podepsat a jen si je vyfotografoval a prohlásil, že takové dopravní značení nezná a že to jsou značky, jak pro traktor. 7. Součástí spisu je dále výpis evidenční karty řidiče, snímek dopravního značení a snímek mapky s vyznačením trasy vozidla a umístěním dopravního značení B 33. Správní orgán vydal příkaz o uložení pokuty, proti němuž v zákonné lhůtě podal žalobce prostřednictvím svého zmocněnce advokáta Mgr. Petra Kausty odpor, v němž uvedl toliko to, že příkaz považuje za nezákonný. Správní orgán I. stupně následně nařídil ústní jednání na 8. 11. 2017. U jednání správní orgán provedl důkaz listinami, a to oznámením přestupku ze dne 19. 4. 2017, úředním záznamem pprap. J. P. ze dne 20. 4. 2017, snímkem dopravního značení, snímkem s vyznačením trasy vozidla a umístěním dopravního značení a výpisem z evidenční karty řidiče. Zmocněnec na dotaz správního orgánu, zda se chce vyjádřit k provedeným důkazům, příp. navrhnout jejich doplnění, odpověděl záporně. K přestupku samému zmocněnec žalobce poznamenal, že ze spisové dokumentace nevyplývá žádný důkaz, ze kterého by bylo možné učinit závěr o vině obviněného. Především není najisto postaveno, že v úseku, ve kterém obviněný řídil motorové vozidlo, bylo dopravní značení B 33 účinné a bude tedy nutné prokázat, zdali bylo dopravní značení pro daný úsek skutečně umístěno a řádně označeno. Správní orgán poté učinil dotaz na Správu silnic Moravskoslezského kraje, středisko Frýdek – Místek, zda dne 19. 4. 2017 v době kolem 23.20 hodin bylo účinné předmětné dopravní značení v daném úseku, zda tam bylo skutečně umístěno a řádně označeno. Na tento dotaz Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace 7. 1. 2017 odpověděla, že dopravní značení B 33 „Zákaz vjezdu motorových vozidel s přívěsem nebo návěsem“ bylo aktivováno dne 19. 4. 2017 v 9.00 hodin na základě žádosti Policie ČR, oddělení dopravy Frýdek – Místek. Zákaz byl ukončen dne 21. 4. 2017 v 8.00 hodin taktéž na základě žádosti Policie ČR. Dne 19. 4. 2017 v době kolem 23.20 hodin bylo toto značení účinné, řádně umístěné a označené. Značení bylo řádně umístěno dle stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích silnice I/56 vydané Krajským úřadem Moravskoslezského kraje ze dne 12. 10. 2016. Poté byl zmocněnec žalobce vyrozuměn o ukončení shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí a možnosti vyjádřit se k nim, čehož zmocněnec žalobce využil dne 20. 12. 2017. Poté 22. 12. 2017 bylo správnímu orgánu doručeno podání žalobce, v němž uvedl, že trvá na tom, že 19. 4. 2017 v době kolem 23.20 hodin, kdy daným místem projížděl, žádné dopravní značení B 33 vidět nebylo, tedy nebylo funkční. Už na místě samém sdělil policistům, že žádné takové značení neviděl. Tvrdí tedy, že konstrukce dopravní značky nebyla rozevřená a dopravní značení tak nebylo účinné. Poznamenal, že bude  nutné najisto postavit, a tím odstranit pochybnost, že zařízení bylo plně funkční, že bylo otevřené a zákazová dopravní značka tak byla účinná. Správní orgán I. stupně následně vydal ve věci první rozhodnutí 19. 1. 2018, které bylo žalovaným zrušeno. V další fázi řízení dle pokynů odvolacího správního orgánu Městský úřad Frýdlant n. Ostravicí vyžádal doplňující zprávu od Správy silnic Moravskoslezského kraje a učinil dotaz na Policii ČR ohledně účinnosti dopravního značení B 33 v daném místě. Policie ČR, územní odbor Frýdek – Místek, obvodní oddělení Frýdlant n. Ostravicí, vedoucím oddělení npor. Mgr. R. Z. 11. 4. 2018 sdělila, že dne 19. 4. 2017 v době kolem 23.20 hodin v obci Ostravice na silnici č. I/56 u Benzinové čerpací stanice EUROOIL neprojížděla žádná jiná vozidla, která by porušovala dopravní značení B 33 vyjma vozidla RZ X s přívěsem RZ X, které řídil T. V., narozen X. Policie dále uvedla, že v případě aktivace dopravního značení B 33 v obci Ostravice provádí policie vizuální kontrolu tohoto dopravního značení a dne 19. 4. 2017 hlídka ve složení pprap. P. a pprap. M. provedla vizuální kontrolu dopravního značení B 33, které bylo funkční. Správa silnic Moravskoslezského kraje 10. 4. 2018 sdělila, že dopravní značení B 33 „Zákaz vjezdu motorových vozidel s přívěsem nebo návěsem“ bylo aktivováno 19. 4. 2017 v 9.00 hodin na základě žádosti Policie ČR, oddělení dopravy Frýdek – Místek. Zákaz byl ukončen dne 21. 4. 2017 v 8.00 hodin taktéž na základě žádosti Policie ČR. Dne 19. 4. 2017 v době kolem 23.20 hodin bylo toto značení účinné, řádně umístěné a označené. Dopravní značky byly aktivovány pracovníky Správy silnic MSK otočením rozkládací dopravní značky, popř. sundáním krytu zastiňujícího tuto značku a řádně zajištěny proti samovolnému zavření uzamykatelným mechanismem. V inkriminované době, ani nikdy jindy, nebyly hlášeny žádné závady na tomto značení, tedy bylo plně funkční a čitelné. Kontrolu prováděli jednak pracovníci Správy silnice MSK při každém průjezdu kolem dopravních značek, které jsou pár metrů od jejich střediska a taktéž Policie ČR při střídání svých hlídek na inkriminovaném úseku. Aktivace těchto dopravních značek byla vždy na základě žádosti Policie ČR, oddělení dopravy Frýdek – Místek na předem určený čas a vždy zkontrolována ze strany Policie ČR. Značení bylo řádně umístěno dle stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích silnice č. I/56 vydané Krajským úřadem Moravskoslezského kraje ze dne 12. 10. 2016. U jednání 10. 5. 2018 správní orgán I. stupně provedl důkaz výše uvedenými listinami, dále pak těmi, jimiž provedl důkaz u předchozího jednání. Zmocněnec žalobce prohlásil, že se s obsahem jednotlivých listin řádně seznámil. Správní orgán následně prohlásil, že dokazování a shromáždění podkladů bylo ukončeno. Správní orgán poté spis o žádné další důkazy či podklady nedoplňoval a vydal rozhodnutí 12. 6. 2018, jímž žalobce uznal vinným přestupkem dle § 125c odst. 1 písm. k)  zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jehož se měl dopustit z nedbalosti tím, že dne 19. 4. 2017 v době kolem 23.20 hodin v obci Ostravice, na silnici I. třídy č. I/56, poblíž domu č. p. 704, ve směru jízdy k obci Staré Hamry, řídil nákladní motorové vozidlo SCANIA R 440 LA4X2, RZ X s nákladním návěsem KRONE MEGALINER SD, RZ X, kdy nerespektoval dopravní značku č. B 33 – „Zákaz vjezdu motorových vozidel s přípojným vozidlem“ s dodatkovou tabulkou E 13 „Mimo dopravní obsluhu“. Tímto jednáním měl porušit § 4 písm. c)  zákona o silničním provozu s odkazem na § 6, přílohu č. 3 a § 9 přílohu č. 6 vyhl. č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích. Za přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1.500 Kč a povinnost zaplatit náklady řízení částkou 1.000 Kč a bylo rozhodnuto o splatnosti pokuty a nákladů řízení. 8. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím zmocněnce odvolání, v němž především namítal, že se nepodařilo odstranit pochybnosti o tom, zdali dopravní značení bylo funkční a tedy viditelné. Sdělení Policie ČR a Správy silnic MS kraje nelze považovat za důkazy způsobilé odstranit pochybnost funkčnosti zařízení. Odvolání žalobce bylo žalobou napadeným rozhodnutím zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. 9. Krajský soud předně konstatuje, že rozhodnutí žalovaného a správního orgánu I. stupně je nutno posuzovat jako jeden celek. Dle názoru soudu správní orgán I. stupně se ve svém rozhodnutí podrobně zabýval veškerými provedenými důkazy, jak plyne z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí a vyjádřil se podrobně rovněž ke všem námitkám žalobce (viz strany 3 – 5 rozhodnutí správního orgánu I. stupně). Krajský soud dále zastává názor, že žalobní námitce žalobce, že správní orgány v řízení nedostatečně zjistily skutkový stav věci přisvědčit nelze. Především je nutno poukázat na to, že na místě samém v oznámení přestupku žalobce nenamítal, že by předmětné dopravní značení B 33 „Zákaz vjezdu motorových vozidel s přípojným vozidlem“ s dodatkovou tabulkou E 13 „Mimo dopravní obsluhu“, které bylo umístěno na silnici I/56 poblíž domu č. p. 704 v obci Ostravice ve směru jízdy na obec Staré Hamry dne 19. 4. 2017 ve 23.20 hodin nebylo aktivováno, nebylo tedy funkční a viditelné, nenamítal. Oznámení přestupku odmítl podepsat a nevyjádřil se. Poprvé až u jednání dne 8. 11. 2017, tedy po půl roce, jeho zmocněnec vyslovil pouze pochybnost, zda dopravní značení „bylo účinné“ a že není prokázáno, zda bylo umístěno a řádně označeno. Následně pak v písemném vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 21. 12. 2017 začal tvrdit, že v době, kdy daným místem projížděl, žádné takové dopravní značení neviděl, tedy nebylo funkční a bude nutné najisto postavit, že zařízení bylo plně funkční, otevřené a zákazová dopravní značka tak byla účinná. Jestliže z důkazů opatřených správním orgánem, a to z vyjádření Policie České republiky a z vyjádření Správy silnic Moravskoslezského kraje, které dopravní značení spravuje a s ním podle pokynů Policie ČR manipuluje, bylo zjištěno, že tabule dopravní značky byla v danou dobu „otevřená“, byla zajištěna a uzamčena proti samovolnému zavření, současně v té době nebyly hlášeny ani žádné závady na tomto zařízení, které se nachází v bezprostřední blízkosti střediska Správy silnic Moravskoslezského kraje, přičemž předmětného dne Policie ČR provedla vizuální kontrolu stavu tohoto dopravního značení, považuje soud tvrzení žalobce o tom, že předmětné dopravní značení nebylo v trase jeho jízdy viditelné a účinné, za nevěrohodné a současně účelové, zjevně vedené snahou zbavit se odpovědnosti za přestupek. Krajský soud dospěl na základě výše citovaných důkazů a podkladů rozhodnutí k závěru, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně. Nelze přisvědčit ani námitce, že sdělení správce komunikace Správy silnic Moravskoslezského kraje a vyjádření Policie České republiky podepsané npor. Mgr. R. Z. nelze považovat za řádný důkazní prostředek. Z ust. § 51 odst. 1 správního řádu totiž plyne, že k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy s tím, že jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. Uvedené sdělení Správy silnic Moravskoslezského kraje a vyjádření Policie ČR jsou ve smyslu § 51 odst. 1 správního řádu nepochybně listinnými důkazy. Protože byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a správní orgán tak dostál své povinnosti vyplývající z § 3 správního řádu, soud považoval za nadbytečné provádět důkaz výslechem policistů. Není pravdou, že by se správní orgány spokojily pouze s úředním záznamem policisty J. P. Z výše citovaného obsahu správního spisu a rozhodnutí správních orgánů plyne, že podkladem rozhodnutí byly zejména oznámení přestupku, snímek dopravního značení, snímek mapy, vyjádření Správy silnic Moravskoslezského kraje k dopravnímu značení a vyjádření Policie ČR k účinnosti dopravního značení. Soud v daných souvislostech poznamenává, že zásada volného hodnocení důkazů, která je zakotvena zejména v § 50 odst. 4 správního řádu dává prostor správnímu orgánu, aby sám vyhodnotil, které důkazy jsou pro jeho závěry rozhodující a které nikoliv. To se v souladu se zásadou materiální pravdy musí dít tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Jedná se o stav, kdy je zjištěn dostatečně jednoznačný, vzájemně provázaný a vnitřně nerozporný soubor dílčích informací, které nahlíženy jako celek nemohou vést k jinému závěru (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 14. 1. 2014 č. j. 5 As 126/2011-68). Správní orgány dle názoru soudu v projednávané věci těmto požadavkům dostály, aniž by vznikla pochybnost o tom, že žalobce příslušný přestupek spáchal. Dokazování, jež proběhlo v předmětném správním řízení, splňuje veškeré zákonné i judikaturní požadavky na ně kladené. Zjištění ohledně skutkového stavu jsou podložena relevantními důkazy. 10. Krajský soud uzavírá, že správní orgány své povinnosti zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si opatřit podklady pro vydání rozhodnutí dostály, zcela dostatečně ve svém odůvodnění se vypořádaly s důvody, které vedly k rozhodnutí o uznání viny žalobce a rozhodnutí jsou zákonná. Soud neshledal vady řízení, které by založily nezákonnost napadeného rozhodnutí. 11. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti krajský soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s.  zamítl. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaný se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Ostrava 05.03.2019     Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje