č. j. 19 Ad 33/2018 - 45             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci   žalobce:  M. S. proti žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2018 , ve věci invalidního důchodu   takto:    I.  Rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2018  se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o námitkách žalobce proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 6. 2. 2018 č. j. R-6.2.2018-424/X tak, že bylo rozhodnuto o tom, že žalobci náleží od 16. 3. 2018 do 15. 9. 2018 místo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, invalidní důchod pro invaliditu I. stupně ve výši 6 268 Kč měsíčně a s účinností od 16. 9. 2018 byl invalidní důchod pro invaliditu I. stupně odňat. 2. Žalobce poukázal na to, že z jeho lékařské dokumentace plyne, že trpí postižením uvedeným v položce 8b vyhl. č. 359/2009 Sb., tedy vertebrogenním algickým syndromem krční páteře. Denní aktivity jsou těžce omezeny. Není schopný vykonávat pracovní činnost. Kromě toho má lehký syndrom karpálního syndromu vpravo, třes rukou, stav po operaci hemoroidů. Namítal, že posudkový lékař nezhodnotil jeho celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity, nevzal v úvahu ani tu skutečnost, že se jeho zdravotní stav oproti stavu v roce 2016 nadále zhoršil. Stále trpí bolestmi krční páteře a hlavy v takovém stupni, že jsou migrény tak silné, že si musí lehnout do tmavé a bezhlučné místnosti, užít léky. Má omezenou hybnost v rotaci hlavy o 30 % vlevo i vpravo. Bez cizí pomoci si není schopen vzít větší břemena, nákup. Také kvůli hemeroidům potřebuje neustále na toaletu a osobní hygienu. Rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. 3. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobce PK MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věci důchodového pojištění. 4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 2. 2018 č. j. R-6.2.2018-424/X byl žalobci od 16. 3. 2018 snížen invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně ve výši 6 268 Kč měsíčně. Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek – Místek ze dne 18. 1. 2018 pracovní schopnost žalobce poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 %. V posudku o invaliditě ze dne 18. 1. 2018 posuzující lékařka MUDr. K. K. uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, oddíl E, položce 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Den změny stupně invalidity stanovila datem 18. 1. 2018. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je vertebrogenní algický syndrom krční páteře, stav po operaci krční páteře – přední diskektomie a IS fúze C4/5 pro hernii disku C4/5 dne 20. 1. 2017. Posouzením ve středním pásmu procentuálního rozmezí hodnotila pro další poruchy zdraví. Snížení stupně invalidity odůvodnila stabilizací zdravotního stavu po operaci. 5. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím, přičemž vycházela z posudku o invaliditě ze dne 16. 5. 2018, v němž lékařka LPS ČSSZ učinila závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je stav po operaci krční páteře pro hernii disku. Dominuje porucha dynamiky krční páteře daná z velké míry způsobem operace. Nejsou přítomny zánikové radikulopatie ani myelopatie. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, oddíl E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, posuzující lékařka zvýšila tuto hodnotu podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky o 10 % na celkových 30 %. Dle posuzující lékařky zdravotní postižení není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Učinila závěr, že nejsou splněna kritéria pro hodnocení podle položky 1c. Od hodnocení v únoru 2017, kdy byl pacient posuzován krátce po operaci páteře, lze zdravotní stav hodnotit jako zlepšený, stabilizovaný, na lehce snížené funkční úrovni. V posudku se dále konstatuje, že žalobce je po opakovaných operacích pro prolabující hemoroidy. Proktologické vyšetření z 16. 4. 2018 dokládá trvající funkční potíže. Je kontinentní, trvají urgence a prokralgie s nemožností dalšího zlepšení chirurgickou cestou. Dle závěru tohoto posudku je žalobce schopen zapojit do pracovního procesu se sníženými nároky na fyzickou zdatnost, bez přetěžování páteře. Není vhodná práce se zvedáním a přenášením těžkých břemen a práce ve vynucených polohách. Schopnost rekvalifikace je zachována. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle tohoto posudku neodpovídal žádnému stupni invalidity. Posuzující lékařka rovněž konstatovala, že posudkový závěr oddělení LPS nadhodnotil stupeň zdravotního postižení. 6. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 22. 2. 2019 č. j. 2018/2375-OS, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 26. 7. 2018 byl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění z lékařských nálezů včetně zjištění z vyšetření žalobce při jednání komise přísedící lékařkou neuroložkou MUDr. H. s konstatováním, že se jedná o blokádu krční páteře v záklonu, předklon a rotace jen naznačeny, inklinace nesvede. Skolióza Th-L páteře, předklon svede, bez bolesti. Udává trnutí a hypestezii pravé ruky a předloktí. Třes horních končetin nezjištěn. V posudkovém zhodnocení se konstatuje, že u žalobce se k datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl stav po operaci krční páteře s výsledným středně těžkým funkčním postižením, jedná se o závažné postižení krčního úseku páteře s poruchou statiky a dynamiky. Celková výkonnost při běžném zatížení je snížena, některé denní aktivity jsou omezeny. Stav odpovídal příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb., kap. XIII, položce 1, písm. c), kdy z rozmezí 30 až 40 % stanovila posudková komise střední hodnotu 35 % i s přihlédnutím k obtížím s konečníkem a k omezení při výběru zaměstnání, neboť není schopen pracovat jako řidič nákladních vozidel. Posudková komise rovněž uvedla, že od roku 2018 došlo ke zlepšení a stabilizaci zdravotního stavu, včetně dohojení pooperačních změn, což odůvodňuje snížení stupně invalidity ze třetího stupně na první. 7. Žalobce u jednání soudu přednesl výhrady k výše uvedenému posudku PK MPSV. Jeho zdravotní stav nebyl vyhodnocen správně. Poukázal na nesrovnalosti v posudku, v němž je např. údaj o tom, že sdělil bolesti hlavy cca dvakrát měsíčně. Ve skutečnosti uvedl údaj minimálně třikrát až čtyřikrát do měsíce bolesti hlavy, migrény s tím, že při tom zvrací, musí ležet ve tmě a tichu. Odkázal rovněž na lékařský nález MUDr. K., kterou předložil posudkové komisi, z něhož plyne závěr, že 4 roky po operaci trvá výrazná funkční porucha anorekta s urgencemi, chirurgicky nyní potíže nejsou řešitelné, výrazně chronicky omezují kvalitu života i aptabilitu pacienta. Z toho dovozuje, že se v posledních 4 letech v tomto směru jeho zdravotní stav nezlepšil. Žalobce rovněž odkázal na lékařské nálezy MUDr. H., v jejím nálezu z 19. 10. 2018 plyne, že se jeho zdravotní stav nezlepšil, potíže přetrvávají, je odkázán na silné léky a nemůže v důsledku této medikace řídit. Žalobce vyslovil přesvědčení, že se u něho jedná o II. stupeň invalidity. S ohledem na výhrady žalobce k předmětnému posudku a za situace, kdy soud nepovažoval závěry posudkové komise za úplné a přesvědčivé, přistoupil ve shodě s návrhem žalobce k vyžádání srovnávacího posudku. 8. Ze srovnávacího posudku PK MPSV ČR v Brně ze dne 11. 6. 2019 bylo zjištěno, že předsedou komise byl MUDr. V. L. a další lékařkou byla MUDr. R. H. s odborností neurologie. Posudková komise učinila závěr, že k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal zdravotní stav žalobce I. stupni invalidity. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení uvedené v kap. XIII, oddílu E, položka 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Samotné postižení odpovídá dolnímu pásmu procentního rozpětí udané položky, tj. 30 %. Vzhledem k další komorbiditě posudková komise navýšila na horní hranici. Míra poklesu pracovní schopnosti činí 40 %. Změnu stanovila k datu 18. 1. 2018. Žalobce je s pracovními omezeními schopen vykonávat své stávající povolání, za stejných podmínek je schopen i případné rekvalifikace na nové povolání. Dle posudkové komise jsou z hlediska pohybového aparátu v popředí bolesti krční páteře a její částečné omezení hybnosti. Nelze ale prokázat podstatné omezení hybnosti páteře jako celku, ani závažné neurologické komplikace ve smyslu paréz končetin či sfingterových obtíží. Nelze prokázat podstatnější narušenou funkci horních či dolních končetin. Rovněž nelze prokázat kardiopulmonální dekompenzaci. Kromě popsaných obtíží s konečníkem, nelze prokázat jiné interní či neurologické onemocnění, které by vedlo k závažným funkčním následkům. Pohybuje se běžnou chůzí bez nutnosti používání kompenzačních pomůcek. Posudková komise poznamenala, že stav hodnocený pro lokální obtíže s konečníkem a vyprazdňováním odpovídá postižení uvedenému v kap. XI, oddílu C, položce 11, kde míra poklesu pracovní schopnosti činí 10 – 20 %. V případě postižení krční páteře nelze prokázat závažné neurologické komplikace (těžké ochrnutí, úbytek svalové hmoty, závažné poruchy sfingterů neurologického původu), které by odůvodňovalo zařazení postižení do položky v kap. XIII, oddíl E, položka 1d. Z uvedeného důvodu stav neodpovídá invaliditě II. či III. stupně. Žalobce byl posudkovou komisí rovněž vyšetřen. 9. Krajský soud považuje výše uvedený srovnávací posudek PK MPSV ČR v Brně za objektivní, úplný a přesvědčivý ve vazbě na zjištění z jednotlivých lékařských nálezů a vyšetření žalobce přítomnou lékařkou a nevzbuzuje pochybnosti o jeho úplnosti a správnosti a krajský soud proto z tohoto posudku vycházel. Uvedený posudek konstatuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce s uvedením zdravotního postižení, jež má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti žalobce. Jak výše konstatováno z obsahu posudku PK MPSV ČR v Brně u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídající postižení uvedenému v kap. XIII, oddílu E, položka 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., s poklesem pracovní schopnosti 40 % a k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a šlo o invaliditu I. stupně, přičemž změnu stanovila posudková komise k datu 18. 1. 2018. Z posudku je zřejmé, že zdravotní stav žalobce byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotní dokumentace a s přihlédnutím ke všem jím tvrzeným obtížím. Posudky PK MPSV ČR v Ostravě a PK MPSV ČR v Brně se shodují ve stanovení zdravotního postižení, které je považováno za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, tedy jde o zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (§ 2 odst. 3 vyhl. o posuzování invalidity). Je třeba zdůraznit, že je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení (jako je tomu v posuzované věci), hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají. V tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postření na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 359/2009 Sb.). Jak výše uvedeno soud považuje srovnávací posudek Posudkové komise MPSV ČR v Brně za úplný a přesvědčivý a neměl důvod zpochybnit závěry posudkové komise. Závěry posudku se nejeví zjevně nelogické či svévolné, naopak je soud hodnotí jako přesvědčivé a dostatečné pro přijatý závěr. Je třeba zdůraznit, že odborné posudkové závěry nepodléhají hodnocení soudu z hlediska jejich správnosti, neboť k tomu soudci nemají odborné lékařské znalosti. 10. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Míra poklesu pracovní schopnosti nedosahuje však více, než 49 % a šlo tedy o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o důchodovém pojištění, přičemž tato změna byla posudkovou komisí stanovena k datu 18. 1. 2018. Žalovaná tak vycházela při svém rozhodnutí z nesprávných posudkových závěrů, což mělo za následek i nesprávné stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobce a v důsledku toho také nesprávné posouzení zákonných podmínek invalidity a jejího dalšího trvání podle zákona o důchodovém pojištění. Žalovaná vycházela z nesprávného závěru, že invalidní důchod pro invaliditu I. stupně náleží žalobci od 16. 3. 2018 namísto 18. 1. 2018 a toliko do 15. 9. 2018 a rovněž k nesprávnému závěru, že se mu s účinností od 16. 9. 2018 invalidní důchod pro invaliditu I. stupně odnímá. Krajský soud z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci přezkoumávané rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc vrací žalované k dalšímu řízení. 11. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšný žalobce se náhrady nákladů řízení vzdal.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.     V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie   Ostrava 02.07.2019     Mgr. Jarmila Úředníčková samosoudkyně         Shodu s prvopisem potvrzuje