č. j. 22 A 89/2018 - 32             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci   žalobce: V. P. zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2018, č. j. MSK 46681/2018, ve věci záznamu bodů v registru řidičů takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobce se svou žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 16. 11. 2018 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2018, č. j. MSK 46681/2018 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Havířova ze dne 30. 1. 2018, č. j. MMH/89451/2017-21 (dále jen „správní orgán 1. stupně“) o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů. 2. V podané žalobě žalobce uvedl tyto žalobní body: 1) Žalovaný ignoroval předložené důkazní prostředky, když přílohou doplněného odvolání bylo rozhodnutí žalovaného ve shodné věci, a to ze dne 24. 4. 2014 č. j. MSK 49924/2014. Z jeho obsahu je zřejmé, že je běžnou praxí žalovaného posuzovat i jednotlivé podklady (rozhodnutí v blokových řízeních) z hlediska jejich způsobilosti pro provedený záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Z dalších rozhodnutí žalovaného v obdobných věcech (ze dne 22. 10. 2014 č. j. MSK 126113/2014 a ze dne 12. 11. 2014 č. j. MSK 121761/2014) vyplývá ustálenost praxe žalovaného, a to hlavně ve skutečnosti, že se zabývá způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na základě nichž jsou zaznamenávány body, kdy toto činí zejména na základě podaného odvolání, když odvolatel provedení takového posouzení požaduje a na možnou nezpůsobilost podkladů upozorňuje. Žalobce poukázal na zásadu legitimního očekávání. 2) Ačkoliv žalobce namítal ve svém odvolání nezpůsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů, žalovaný uvedl, že tyto posuzovat nemůže, byť praxe popsaná v předchozím žalobním bodě vypovídá jinak. Jediné důkazy, které žalovaný posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, která však nemohou být dostatečným důkazem, neboť musí být vždy porovnána s rozhodnutími, jejichž se týkají, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce poukázal na rozhodnutí v blokových řízeních série HG/2014, č. bloku G1498901 a série GF/2013, č. bloku F0832677 a uvedl, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ tyto nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí a dále na rozhodnutí v blokovém řízení série FC/2013 č. bloku C1404971, z něhož je zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonem stanovené požadavky. Rozhodnutí v předmětných blokových řízeních nesplňují individualizaci skutku, neboť jsou zde použity nedovolené zkratky, přičemž u rozhodnutí za překročení nejvyšší povolené rychlosti přestupkové jednání nevyplývá z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. V případě rozhodnutí o porušení povinnosti nedržet za jízdy v ruce, či jinak manipulovat, s telefonním přístrojem, není dostatečným popisem přestupku formát „telefonování za jízdy aj.“; z rozhodnutí musí být naprosto zřejmé, kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a kde, aby bylo jisté, že se přestupek stal na pozemní komunikaci či mimo ni. Údaje v rozhodnutí musí být čitelné, srozumitelné a přehledné. Žalovaný se rovněž nezabýval tím, zda je uvedena právní kvalifikace jak u přestupků samotných tak i u povinností stanovených zákonem. 3) Dále žalobce namítal k jednotlivým pokutovým blokům ze dne 10. 10. 2017, 11. 10. 2016, 11. 8. 2016, 21. 6. 2016 a 4. 4. 2016 následující chyby: neuvedení data narození či rodného čísla přestupce, nedostatečné ověření totožnosti přestupce, neuvedení doby spáchání přestupku ve formátu datum a čas, neuvedení dostatečné identifikace k místu spáchání přestupku, neuvedení přestupkového jednání, zkratkovitou právní kvalifikaci, neuvedení, resp. nesoulad uložené sankce mezi slovním vyjádřením a číslem, neuvedení místa vydání bloku a požadovaného údaje o oprávněné osobě včetně podpisu a nepřezkoumatelný údaj o datu podpisu a podpis žalobce samotného. Žalobce proto navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu projednání a přiznání náhrady nákladů řízení. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné, neboť považuje veškeré námitky žalobce za nedůvodné, šablonovité a opakující se, a to bez ohledu na skutečný obsah spisu. Žalobce vychází ze skutečností, které ze spisu nevyplývají, a poukazuje na vady podkladových rozhodnutí, kterými tato rozhodnutí vůbec netrpí. Všechna rozhodnutí o přestupcích žalobce jsou dostatečně způsobilým podkladem pro záznam bodů.  4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili. 5. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění byly žalobci doručeny dne 17. 10. 2017. Dne 18. 10. 2017 byly správnímu orgánu prvního stupně doručeny námitky proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče, a to prostřednictvím zmocněnce žalobce JUDr. Radka Bechyně. Obsahem námitek je nesouhlas s veškerými provedenými záznamy bodů v registru řidičů a dále návrh na doplnění dokazování, a to o doplnění spisového materiálu o způsobilé podklady, tedy rozhodnutí, kterými měl být žalobce uznán vinným z předmětných přestupků. Správní orgán 1. stupně zaslal dne 19. 10. 2017 do datové schránky zástupce žalobce oznámení o zahájení správního řízení ve věci námitek a vyrozuměl jej o možnosti v průběhu správního řízení nahlížet do správního spisu a vyjadřovat se k průběhu správního řízení. Správní orgán opatřil kopie pokutových bloků a písemností a dne 6. 11. 2017 vyzval zmocněnce žalobce k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí.  Následně zmocněnec žalobce zaslal dne 14. 11. 2017 správnímu orgánu žádost o přerušení správního řízení z důvodu podnětu k přezkumnému řízení adresovaného Městské policii Ostrava, čemuž správní orgán vyhověl a řízení usnesením ze dne 6. 12. 2017 přerušil na dobu třiceti kalendářních dnů. Po uplynutí lhůty vyrozuměl opětovně správní orgán žalobce prostřednictvím jeho zmocněnce o možnosti seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí. Dne 19. 1. 2018 obdržel správní orgán vyjádření žalobce k podkladům správního řízení, jehož přílohou byla fotokopie pokutového bloku série GF/2013, číslo bloku F 0268291. Dne 30. 1. 2018 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým zamítl námitky proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a záznam 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče potvrdil.  Dne 19. 2. 2018 bylo proti prvostupňovému rozhodnutí podáno blanketní odvolání, které bylo na výzvu správního orgánu 1. stupně doplněno dne 5. 3. 2018. O odvolání rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. 6. Podle ust. § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., zákona o přestupcích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích účinný do 30. 6. 2017“), jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. 7. Podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení. 8. Podle ust. § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku uvede: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby, b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno, c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost, d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění, f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána, g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti, h) označení správního orgánu, i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, j) podpis oprávněné úřední osoby, k) datum a místo vydání příkazového bloku a l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. 9. K jednotlivým žalobním bodům krajský soud po jejich přezkoumání učinil následující závěry: K prvnímu žalobnímu bodu, v němž žalobce namítá, že se žalovaný nevypořádal s námitkou legitimního očekávání ve vztahu k jinému rozhodnutí žalovaného v obdobné věci, krajský soud uvádí, že toto žalobní tvrzení neodpovídá obsahu správního spisu, když doplněné odvolání žalobce ze dne 5. 3. 2018 takovou námitku neobsahuje a neobsahuje ani tvrzenou přílohu, resp. nemá žádnou přílohu. Doplnění odvolacích důvodů je osmistránkovým podáním bez příloh, jak vyplývá také z podacího razítka správního orgánu I. stupně ze dne 5. 3. 2018 č. j. MMH/21871/2018.Žalobcem zmiňovaná rozhodnutí žalovaného v obdobných věcech byla předložena až jako příloha žaloby. Krajský soud proto považuje první žalobní tvrzení za zcela účelové, neboť s námitkou, kterou žalobce neučinil součástí podaného odvolání, se žalovaný vypořádat nemohl. K předloženým rozhodnutím žalovaného ve věcech jiných subjektů týkajících se rovněž námitek proti provedení záznamu bodů v registru řidičů krajský soud podotýká, že zásadu legitimního očekávání nelze vztáhnout ke konkrétním skutkovým okolnostem, které jsou natolik individuálním rysem jednotlivých protiprávních jednání, že jejich posuzování nelze paušalizovat. První žalobní tvrzení proto krajský soud důvodným neshledal.   10. Také druhý žalobní bod neodpovídá obsahu správního spisu. Žalobce tvrdil, že správní orgány obou stupňů vycházely pouze z oznámení věcně příslušných oddělení policie o spáchání přestupku a nikoliv z předmětných rozhodnutí, kterými jsou v daném případě pokutové bloky. Z obsahu správních spisů, jakož i z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně i žalovaného je seznatelné, že správní orgán I. stupně vyžádal předmětné pokutové bloky a nevycházel tedy pouze z příslušného oznámení o spáchání přestupku. Správní orgány obou stupňů se ve svých rozhodnutích vypořádaly s námitkami žalobce k jednotlivým konkrétním blokům řádně a přezkoumatelně. Nedůvodná je rovněž námitka žalobce, že žalovaný ani správní orgán I. stupně neposuzovali podkladová rozhodnutí z hlediska dostatečné individualizace skutku. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval tím, zda z předmětných pokutových bloků vyplývá, že se přestupku dopustil žalobce, zda je popis skutku dostatečně určitý, a to s ohledem na vznesené výtky žalobce, týkající se užitých zkratek, a kdy a kde se přestupku dopustil, a dospěl k závěru, že pokutové bloky všechny náležitosti správního rozhodnutí mají, neboť jsou v namítaných bodech určité. S tím se krajský soud ztotožňuje. Žaloba ani v tomto bodě důvodná není.   11. Dále se krajský soud zabýval námitkami žalobce ke konkrétním pokutovým blokům a jejich vypořádání správními orgány obou stupňů. 12.                      Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek NSS ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34 nebo rozsudek ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018-45) konstatuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem - uložením pokuty za pomoci bloku. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona o přestupcích účinného do 30.6.2017, se zabýval NSS opakovaně, zejména v rozsudku citovaném žalobcem i žalovaným ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Žalobcem vznesené námitky však tomuto testu neodpovídají a žalovaný se s nimi v tomto smyslu jednoznačně vypořádal. Krajský soud podotýká, že zmiňovanou judikaturu lze plně vztáhnout i na bloková řízení vedená za účinnosti zákona o odpovědnosti za přestupky. 13. Na blocích, jejichž neurčitost žalobce namítá, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto:   - pokutový blok ze dne 10. 10. 2017, č. B 0789742, obsahuje k identifikaci obviněného jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu číslo občanského průkazu i řidičského průkazu. K popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „dne 10. 10. 2017 v 10:09 hodin na ul. Martinovská (ÚMOb Martinov) v Ostravě, překročil nejvyšší povolenou rychlost nadou DZ Z89, B 20-40 km/h o 13 km/h (naměřeno 53/50 km/h). Peugeot, bílá, X.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f4  zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení správního orgánu včetně podpisu jak oprávněné úřední osoby, tak podpisu obviněného.   - pokutový blok ze dne 11. 10. 2016 série JL/2015 č. L 0831006, obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „11. 10. 2016 v 12.35 hod. na ul. B. Nikodéma v O- Porubě, držel za jízdy hovorové zařízení, § 7/1c zák. č. 361/2000 Sb., RZ X, ŘP X.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1f1 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 200 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.   - pokutový blok ze dne 11. 8. 2016 série FC/2013 č. C 0453838, obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo řidičského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 11. 8. 2016, v 18:45 hod. Horní Suchá křižovatka ul. Stonavská, ul. Osvobození, nedání přednosti oproti svislá DZ P4, § 4a, b, c, 22/1, zákona č. 361/2000 Sb.,“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1f8, k)  zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 1 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.   - pokutový blok ze dne 21. 6. 2016 série KM/2015 č. M 0498089, obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 21. 6. 2016 v 12:31 hod. ul. Osvobození, Vřesina, překročení nejvyšší dovol. rychl v obci 66/63 km/h v 50 km/h., X, nákl. Peugeot.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1f4  zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce. - pokutový blok ze dne 4. 4. 2016 série GF/2013 č. F 0268291, obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku- času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 4. 4. 2016 v 11:09 hod, porušil dovolenou rychlost v obci do 20 km/h a to v obci Dobroslavicích na ul. Slezská. Naměřená 63 km/h, poruš. parag 18/4 361/2000.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle § je uveden text „125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpis přestupce.   14. Z pokutového bloku ze dne 10. 10. 2017 tak jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti 20-40 km/h dané dopravní značkou DZ 89 dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“). Co se týká užití zkratek „naměřeno 53/50km/h“, jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje naměřenou rychlost 53 km/h, která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 50 km/h (druhý číselný údaj).   15.Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje hodnost („str.“), služební číslo („X“) a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Soud si je vědom, že na přezkum tohoto příkazového bloku se použije ustanovení § 92 odst. 2 písm. i), j) zákona o odpovědnosti za přestupky, kdy povinnou náležitostí příkazového bloku je dle písm. i) „jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby“ a současně dle písm. j) „podpis oprávněné úřední osoby“. Je nutno podotknout, že oproti předcházející právní úpravě (zákon o přestupcích účinný do 30. 6. 2017) došlo k rozšíření zákonné úpravy a k precizaci údajů vztahujících se k oprávněné úřední osobě. V přezkoumávaném bloku sice chybí jméno a příjmení oprávněné osoby, ale je uvedena hodnost, služební číslo a také podpis, takže není pochyb o zcela dostatečné a srozumitelné identifikaci oprávněné úřední osoby, kdy nemůže na základě těchto údajů dojít k jakékoliv případné záměně či pochybnosti o neurčitosti její identifikace. Soud má za to, že smyslem zákonné úpravy je právě dostatečně identifikovat oprávněnou úřední osobu, kdy v tomto případě tomu tak bezesporu je. V této souvislosti soud poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2190/11, v němž Ústavní soud vyslovil, že: „Pokud jde o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje-li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá-li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem. V opačném případě může obviněný využít svého práva a trvat na projednání přestupku ve správním řízení. V nyní posuzovaném případě stěžovatel s projednáním věci v blokovém řízení souhlasil, ztotožnil se s právní kvalifikací svého jednání i s výší pokuty, která mu byla udělena, což jeho pozici ve vztahu k možnému porušení jeho ústavně zaručených práv do jisté míry oslabuje. Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj „jméno, příjmení, funkce“, je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o sobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit. (…) Jakkoliv se citovaný nález Ústavního soudu vztahuje k předchozí právní úpravě dané přestupkovým zákonem účinným do 30. 6. 2017, je krajský soud toho názoru, že obstojí i za účinnosti nové právní úpravy právě proto, že smysl zákonné úpravy spočívající v nutnosti identifikovat oprávněnou úřední osobu, zůstává stále stejný. Žaloba tak v této části důvodná není.   16.                      Z pokutového bloku ze dne 11. 10. 2016 jednoznačně vyplývá, že jednání bylo popsáno slovy „držel za jízdy hovorové zařízení“. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 7/1c zák. č. 361/2000 Sb.“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 7 ods. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, totéž platí pro zkratku „§ 125c/1f1 zák. č. 361/2000 S., ve znění p. p.“ která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.   17.                      Z pokutového bloku ze dne 11. 8. 2016 jasně vyplývá, že se žalobce dopustil vytýkaného jednání, tedy nedal přednost v jízdě proti svislé dopravní značce č. P4 „Dej přednost v jízdě“. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „ §4a, b, c, 22/1, zákona č. 361/2000 Sb.,“ je podle soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 4 písm. a), b), c) zákona o silničním provozu a ustanovení § 22 odst. 1 zákona o silničním provozu, totéž platí pro zkratku „§125c/1f8,k) zák. č. 361/2000“ Sb., ve znění p. p.“, která dostatečně určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 a písm. k). Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.   18.                      Z pokutového bloku ze dne 21. 6. 2016 je zřejmé, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti 50 km/h v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „66/63/km/h v 50km/h“, jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje naměřenou rychlost 66 km/h, která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 63 km/h (druhý číselný údaj). Žaloba tak v této části důvodná není.   19.                      Z pokutového bloku ze dne 4. 4. 2016 jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti 50 km/h mimo obec, dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 18/4 361/2000“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.   20.                      Krajský soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že všechny pokutové bloky jsou v popisu skutku popsány srozumitelně, čitelně a splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Pokutové bloky jsou proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů a žaloba tak není důvodná.   21.                      Pro úplnost krajský soud dodává k žalobnímu tvrzení uvedenému na str. 2 žaloby s odkazem na pokutové bloky vydané v blokových řízeních subjektu odlišnému od žalobce, které měly být blíže nespecifikovaným rozsudkem NSS shledány nedostatečnými k individualizaci skutku, že tento žalobcův příměr považuje za nepřípadný, neboť zmiňované pokutové bloky nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými pokutovými bloky vydanými v blokových řízeních žalobci, a proto nelze dospět k závěru, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.   22.                      Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl (výrok I.).   23.                      V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.). Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.      Ostrava 19. září 2019   JUDr. Monika Javorová předsedkyně senátu                       Shodu s prvopisem potvrzuje