č. j. 25 A 123/2018 - 33             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci   žalobce:  K. M. zastoupený advokátem Mgr. Ladislavem Bártou sídlem Purkyňova 787/6, 702 00  Ostrava proti žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2018, č. j. MSK 11761/2018, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 11. 2018 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2018, č. j. MSK 11761/2018 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Ostravy (dále jen „Magistrát“) ze dne 7. 12. 2017, č. j. SMO/512636/17/DSČ/LipK-BS, jímž byly jako neodůvodněné zamítnuty námitky proti jednotlivým záznamům bodů za spáchané přestupky a provedené záznamy bodů potvrzeny. 2. V doplnění žaloby ze dne 6. 3. 2019 žalobce namítá, že záznam učiněný na základě oznámení o uložení pokuty příkazem na místě nesplňuje nutné požadavky správnosti s ohledem na absenci potřebných náležitostí příkazového bloku na pokutu AB/2017 B0426998. Předmětný blok neodpovídá požadavkům stanoveným judikaturou (žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016-47) zejména co se týče místa spáchání přestupkového jednání, neboť popis místa je nejasný a neodkazuje k jednomu konkrétnímu místu, tj. buď k ulici Rudná, anebo k ulici Ocelářská. Z uvedených důvodů nelze přestupkové jednání jasně identifikovat a daný blok nemohl být zákonným podkladem k záznamu bodů. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Sděluje, že vymezení místa přestupku jako „Ostrava Rudná Ocelářská“ je zcela dostatečné a toto označení lze jednoznačně interpretovat jako křižovatku ulic Rudná a Ocelářská v Ostravě. Ve vztahu k záznamu bodů je navíc tato skutečnost nevýznamná; podstatné je to, zda na základě popisu skutku v bloku lze jednání žalobce podřadit pod některé z jednání uvedených v příloze zákona o silničním provozu. Na bloku je přestupkové jednání popsáno jako „jízda na červené světlo na SSZ přes přechod pro chodce“, což lze jednoznačně podřadit pod jednání definované jako nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči zastavit auto. 4. Z obsahu správních spisů krajský soud zjistil, že dne 2. 11. 2017 bylo žalobci doručeno oznámení Magistrátu o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů. Dne 6. 11. 2017 byly Magistrátu doručeny námitky žalobce proti záznamu bodů do registru řidičů. V doplnění námitek ze dne 14. 11. 2017 žalobce uvedl, že dotčený pokutový blok AB/2017 B0426998 nesplňuje zákonné náležitosti. Magistrát dne 7. 12. 2017 námitky proti záznamu bodů do registru řidičů zamítnul jako neodůvodněné a provedené záznamy bodů potvrdil s tím, že v řízení bylo prokázáno, že všechny provedené záznamy v bodovém hodnocení žalobce mají oporu v pravomocných podkladových rozhodnutích, odpovídají vybraným jednáním zařazeným do přílohy zákona č. 361/2000 Sb., byl jim správně přiřazen stanovený počet bodů a jejich součtem žalobce dosáhl zákonné hranice 12 bodů. Proti rozhodnutí Magistrátu podal žalobce odvolání, v němž stran bloku AB/2017 B0426998 namítá, že znemožňuje konkrétní přezkoumatelné vyhodnocení toho, na jakém místě mělo k protiprávnímu jednání žalobce dojít. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí Magistrátu potvrdil. K dotčenému příkazovému bloku AB/2017 B0426998 uvedl, že z něho je zřejmé, na jakém místě mělo k protiprávnímu jednání dojít. Popis místa „Ostrava Rudná (Mercedes) Ocelářská, SSZ přes přechod pro chodce“ je dostatečně konkrétní. Z příkazového bloku ze dne 29. 10. 2017, AB/2017 B0426998, krajský soud dále zjistil, že místo spáchání vytýkaného přestupkového jednání bylo popsáno jako „Ostrava Rudná (Mercedes) Ocelářská“. 5. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalovaného (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci řízení souhlasili. 6. Podle ustanovení § 123b odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin nebo jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo u něhož bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin, za který mu byl uložen trest nebo pro nějž bylo trestní řízení vedeno, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. 7. Podle ustanovení § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stíhání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě. 8. Podle ustanovení § 91 odst. 1 věty první zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může příkazem na místě uložit pouze pokutu, pokud nestačí domluva a obviněný nebo osoba jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku. 9. Podle ustanovení § 92 odst. 1 přestupkového zákona je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení. 10. Podle ustanovení 92 odst. 2 písm. e) přestupkového zákona v příkazovém bloku se uvede popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění. 11. Krajský soud na tomto místě předesílá, že ustálená judikatura správních soudů, z níž je třeba v nyní projednávané věci vycházet, důsledně rozlišuje na jedné straně řízení o jednotlivých přestupcích (v podobě blokového či standardního řízení o přestupku) podle přestupkového zákona, oproti řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů podle zákona o silničním provozu. Předměty těchto řízení jsou totiž odlišné. Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (ust. § 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu ust. § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci) [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008 - 44]. 12. Jediným sporným (žalobním) bodem v nyní projednávané věci je míra určitosti označení místa spáchání přestupku, když jiné vady příkazového bloku žalobce nenamítá. Námitkami, ve kterých přestupce upozorňuje na formální nedostatky pokutových bloků, se přísluší správním orgánům zabývat pouze do té míry, v jaké jsou namítané nedostatky schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam. Řízení o námitkách proti záznamu bodového hodnocení v registru řidičů nepředstavuje opravný prostředek proti rozhodnutí o přestupku, ať již v podobě rozhodnutí ve správním řízení nebo v řízení blokovém, ani takový opravný prostředek nenahrazuje. To znamená, že namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti, či dokonce nicotnosti [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016 - 47]. 13. V posledně citovaném rozsudku ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016 - 47, Nejvyšší správní soud uvádí, že „ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. Po obsahové stránce však nelze posuzovat pokutový blok s rigidní přísností. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje § 85 odst. 4 zákona o přestupcích[1]. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění.“ 14. Namítá-li žalobce v posuzované věci, že vymezení místa jeho přestupkového jednání na pokutovém bloku jako „Ostrava Rudná (Mercedes) Ocelářská“ není dostatečně určitě a z tohoto důvodu sporný blok nemohl být zákonným podkladem k záznamu bodů, je nutné danou námitku s ohledem na výše uvedené odmítnout. Z označení místa spáchání přestupku naopak vyplývá, že tento byl spáchán na území města Ostravy, a to konkrétně v místě, kde se protínají ulice Rudná a Ocelářská. Ačkoliv se tyto ulice kříží pouze na jednom místě, tak k lepší identifikaci místa přestupkového jednání bylo užito označení „Mercedes“, čímž policista ukládající pokutu upřesnil, že přestupek byl spáchán v blízkosti prodejny Mercedes-Benz, CENTRUM Moravia Sever. V souvislosti se zbylým popisem skutku - jízda na červené světlo na SSZ přes přechod pro chodce - lze uzavřít, že místo spáchání přestupku bylo na předmětném bloku označeno zcela určitě a nezaměnitelně s jiným místem, neboť na křížení ulic Rudná a Ocelářská se nachází přechod pro chodce se světelným signalizačním zařízením, a to vše nedaleko prodejny Mercedes-Benz, CENTRUM Moravia Sever. Žalobcem namítané formální nedostatky tedy nejsou schopny zpochybnit způsobilost podkladu (pokutového bloku) pro záznam bodů v registru řidičů a správní orgány postupovaly správně, když záznam bodů do registru řidičů provedly. 15. Za situace, jak je popsána shora, dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji postupem podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl (výrok I.). 16. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.). Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.     Ostrava 21. května 2019     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje [1] Citovaný rozsudek na tomto místě odkazuje na již neúčinný zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích.