č. j. 25 A 126/2018 - 28             ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY    Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D.  ve  věci   žalobce:  M. K.   proti žalovanému:  Krajský úřad Moravskoslezského kraje sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava   o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2018, č. j. MSK 108131/2017, ve věci záznamu bodů v registru řidičů   takto:   I.  Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:   1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 20. 11. 2018 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 7. 2018 č. j. MSK 108131/2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo částečně změněno, v základu však potvrzeno, rozhodnutí Městského úřadu Rýmařov (dále jen „městský úřad“) ze dne 11. 7. 2017, kterým městský úřad námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů jako neodůvodněné zamítl a provedený záznam bodů potvrdil.   2. Žalobce s napadeným rozhodnutím nesouhlasil. Předně považuje pokutový blok ze 7. 1. 2017 za nezpůsobilý podklad pro zápis bodů, neboť je nečitelný. Dále namítl, že žádné červené světlo neviděl, pokutový blok podepsal z neznalosti svých práv, nicméně žalovaný měl buď body nezapsat z důvodu nečitelnosti bloku, nebo měl vyvolat správní řízení, kde by vyslechl obě strany. Nad to žalovaný o námitkách rozhodl poté, co uplynula promlčecí lhůta k přestupkovému jednání. Rozhodnutí o námitkách nebylo žalobci doručeno ani mu nebylo dáno k nahlédnutí.   3. Dále žalobce namítl v podání z 23. 1. 2019, že jednání, které se týká pokutového bloku z 20. 4. 2018, a kterého se žalobce dopustil, nenaplňovalo materiální znak přestupku. Žalobce sice překročil povolenou rychlost, ale v krátkém přehledném úseku se sníženou rychlostí ze 70km v hod. na 50km; předepsanou rychlost 70km v hod. žalobce nepřekročil. Rychlost byla snížena pravděpodobně kvůli zastávkám v obou směrech, v té době však žádný pohyb na cestě nebyl a žalobce nikoho neohrozil.   4. Žalovaný uvedl, že napadené rozhodnutí nebylo před podáním žaloby žalobci doručeno a nenabylo právní moci, proto je žaloba předčasná. Žalovaný doručil žalobci žalobu až 15. 1. 2019, kdy si ji žalobce osobně převzal. Tohoto dne teprve rozhodnutí nabylo právní moci. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu odmítl.   5. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného žalobci, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.   6. Ze správního spisu krajský soud zjistil, že 25. 4. 2017 oznámil městský úřad žalobci, že ke dni 20. 4. 2017 dosáhl celkového počtu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalobce podal proti tomuto oznámení dne 15. 5. 2017 námitky. Městský úřad vyžádal od Policie České republiky fotokopie pokutových bloků uložených žalobci za přestupky ze dne 30. 6. 2015, 8. 9. 2015, 21. 10. 2015, 7. 1. 2017 a 20. 4. 2017, kterými bylo dosaženo - po odečtu 4 bodů - celkem 13 bodů. Blok vztahující se k přestupku ze dne 7. 1. 2017 vyžádal v originále, když kopie nebyla čitelná. Následně městský úřad námitky žalobce zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém žalovaný rozhodl dne 19. 7. 2018 tak, že částečně změnil napadené rozhodnutí ve výroku tím, že do něj vložil odkaz na ustanovení § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále jen „zákon o silničním provozu“) a ve zbytku napadené rozhodnutí potvrdil. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno až dne 15. 1. 2019.   7. Krajský soud se nejprve zabýval namítanou předčasností žaloby, což je podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. důvod pro odmítnutí návrhu. Jak dovodila judikatura, není však důvodem pro odmítnutí žaloby pro předčasnost situace, kdy napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno vadně, což je daný případ, když napadené rozhodnutí bylo žalobci doručováno na adresu trvalého pobytu, ačkoliv žalobce určil vůči žalovanému jinou adresu pro doručování. V  případě vadného doručení totiž soud nejprve uloží správnímu orgánu řádně doručit napadené rozhodnutí a teprve po doručení pokračuje v řízení o žalobě (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004 č. j. 2 As 27/2004-78). V posuzované věci žalovaný před pokynem soudu řádně doručil napadené rozhodnutí žalobci, čímž byla odstraněna vada řízení, která zde byla při podání žaloby. Soud proto v řízení pokračoval. 8. Žalobce předně namítá, že pokutový blok ze dne 7. 1. 2017 je nečitelný. Krajský soud ověřil, že ve spise se vskutku nachází kopie tohoto pokutového bloku, která je zcela nečitelná, neboť veškeré kolonky jsou prázdné. Městský úřad na tuto situaci reagoval a vyžádal originál tohoto pokutového bloku, ze kterého je zřejmé, že byl vystaven 7. 1. 2017, za přestupce je zde označen jménem a příjmením žalobce, M. K., je zde uvedeno rodné číslo žalobce X, adresa pobytu B., K. 327, totožnost žalobce byla ověřena dle občanského průkazu č. X, přestupkové jednání je popsáno takto: „křižovatka Beneše – Květná ul. nezastavil na křižovatce na červenou. Porušil § 70/2/a zákona č. 361/2000 Sb.“ Pokuta je uložena za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 5) zákona č. 361/2000 Sb., v celkové výši 500 Kč. Blok byl vystaven v Bruntále dne 7. 1. 2017, podepsán žalobcem a policistou Policie České republiky, číslo X. Za této situace krajský soud neshledal důvodnou námitku nezpůsobilosti předmětného pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů pro nečitelnost, neboť blok čitelný je, když z něj vyplývají všechny shora uvedené údaje.   9. Žalobce konečně vznesl jak ve správním řízení, tak v žalobě, námitky proti přestupkovému jednání, které je základem vystaveného bloku, je si tedy vědom, k čemu se předmětný pokutový blok vztahuje. Námitky žalobce, týkající se skutkových okolností, za kterých byl přestupek spáchán, však nelze v řízení o námitkách proti záznamu bodů účinně vznášet. Podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu, řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, nebo mu byl uložen kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku anebo mu byl soudem uložen trest za trestný čin nebo jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo u něhož bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a přestupek, jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, jednání mající znaky přestupku anebo trestný čin, za který mu byl uložen trest nebo pro nějž bylo trestní řízení vedeno, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. Podle odstavce druhého téhož ustanovení, záznam v registru řidičů provede na základě oznámení o uložení pokuty za přestupek, popř. o uložení správního trestu za přestupek, o uložení trestu za trestný čin nebo o podmíněném odložení návrhu na potrestání nebo podmíněném zastavení trestního stihání, příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni nabytí právní moci rozhodnutí; zákon k tomu neukládá obecnímu úřadu zkoumat žádné další podmínky. Jak dovodila konstantní judikatura, správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (t. j. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam do registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet přepsaných bodů odpovídá v příloze citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktu orgánu veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť je na ně třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákon předvídaným způsobem prohlásí za nezákonné a zruší je (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009 č. j. 9 As 96/2008-44 nebo rozsudek ze dne 24. 8. 2010 č. j. 5As 39/2010-76).   10.                      Krajský soud tak nemohl přihlédnout k námitce nezákonnosti pokutového bloku ze dne 7. 1. 2017 z důvodu, že žalobce červené světlo na semaforu neviděl, neboť taková námitka v tomto řízení žalobci nepřísluší. Krajský soud pouze pro úplnost konstatuje, že městský úřad i žalovaný postupovali správně v souladu s ustanovením § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu a v souladu s ustanovením § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu, k dispozici totiž měli způsobilý podklad pro záznam – pokutový blok a počet připsaných bodů odpovídá příloze k citovanému zákonu obsaženému v bodovém ohodnocení jednání. Žalobní námitka tak není důvodná.   11.                      Žalobce dále namítal, že žalovaný o námitkách rozhodl až poté, kdy uplynula promlčecí lhůta pro přestupkové jednání a tedy záznam bodů není možné pro promlčení přestupků provést. Ani tato žalobní námitka není důvodná. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v usnesení rozšířeného senátu ze dne 30. 9. 2015 č. j. 6 As 114/2014-55, pozbytím řidičského oprávnění je trestáno opakované páchání přestupku na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a je tedy sankcí sui generis za speciální recidivu se samostatnou skutkovou podstatnou, která je vyjádřena v § 123c zákona o silničním provozu. Není tedy dána totožnost skutku a nejedná se tak o trest za původní jednotlivá protispolečenská jednání. Z uvedeného vyplývá, že ani promlčení jednotlivých přestupků nemůže mít na pozbytí řidičského oprávnění v opakovaném páchání přestupku na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu žádný vliv, neboť se jedná o hromadný správní delikt a u takového promlčecí doba počíná běžet až dnem spáchání posledního útoku, který tvoří skutkovou podstatu hromadného správního deliktu, což v daném případě je až dnem 20. 4. 2017, který ke dni oznámení dne 25. 4. 2017 promlčen nebyl.   12.                      Žalobce dále namítal, že v případě přestupkového jednání, kterého se týká blok z 20. 4. 2018 (správně 20. 4. 2017), kde vytýkaným jednáním bylo překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené dopravní značkou mimo obec o více než 10km a méně než 30km/h., intenzita nebezpečnosti jednání žalobce nedosáhla hranice přestupku.  Krajský soud předně uvádí, že tuto žalobní námitku nepovažuje za opožděně podanou, protože byla vznesena ve lhůtě dvou měsíců ode dne faktického doručení napadeného rozhodnutí žalobci. Nicméně ani tato námitka není důvodná, neboť o ní platí výše uvedené, tedy, že v řízení o námitkách není možno posuzovat zákonnost podkladového rozhodnutí, pouze zda toto rozhodnutí má všechny náležitosti a zda příslušný počet bodů byl připsán v souladu se zákonem (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozsudku).   13.                      Vzhledem k tomu, že krajský soud neshledal důvodnou žádnou žalobní námitku, žalobou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl (výrok I.).   14.                      V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení;  procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).     Poučení:   Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Ostrava 23. července 2019     Mgr. Jiří Gottwald předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje